Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 8.20

Verš

hena prema śrī-caitanya dilā yathā tathā
jagāi mādhāi paryanta — anyera kā kathā

Synonyma

hena — takovou; prema — lásku k Bohu; śrī-caitanya — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; dilā — dal; yathā — kdekoliv; tathā — všude; jagāi — Jagāi; mādhāi — Mādhāi; paryanta — až po ně; anyera — ostatních; — co říci; kathā — slova.

Překlad

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu volně rozdával lásku ke Kṛṣṇovi všude a všem, dokonce i těm nejpokleslejším, jako byli Jagāi a Mādhāi. Co potom říci o těch, kdo už byli zbožní a vznešení?

Význam

Mezi darem, který dal Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu lidstvu, a dary ostatních je rozdíl, protože filantropové a charitativní pracovníci přinášejí společnosti úlevu pouze na úrovni těla, kdežto Śrī Caitanya Mahāprabhu nabízí nejlepší možnost, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu s láskou k Němu. Pokud tedy někdo analyticky porovná dary obou druhů, jistě nejvíce ocení, pokud bude rozvážný, Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Z toho důvodu Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī řekl:

śrī-kṛṣṇa-caitanya-dayā karaha vicāra
vicāra karile citte pābe camatkāra

„Pokud se ale přesto zajímáte o logiku a argumenty, použijte je prosím ve vztahu k milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když to uděláte, budete překvapeni, jak je to úžasné.“ (Cc. Ādi 8.15)

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká:

dīna-hīna yata chila, hari-nāme uddhārila,
tāra sākṣī jagāi mādhāi

Dva bratři Jagāi a Mādhāi ztělesňují hříšné obyvatelstvo tohoto věku Kali. Jako pojídači masa, opilci, sukničkáři, gauneři a zloději byli velice rušivými živly ve společnosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu je přesto osvobodil – o těch, kteří byli slušní, zbožní, oddaní a svědomití, ani nemluvě. Bhagavad-gītā potvrzuje, že nejen brāhmaṇsky kvalifikovaní oddaní a rājarṣiové (kiṁ punar brāhmaṇāḥ puṇyā bhaktā rājarṣayas tathā), ale kdokoliv, kdo stykem s čistým oddaným získá vědomí Kṛṣṇy, se bude moci vrátit domů, zpátky k Bohu. V Bhagavad-gītě (9.32) Pán prohlašuje:

māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mně uchýlí, dosáhnou nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaiṣyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“

Pán Caitanya Mahāprabhu vysvobodil dva pokleslé bratry, Jagāie a Mādhāie, ale dnes je svět plný Jagāiů a Mādhāiů – sukničkářů, pojídačů masa, hazardních hráčů, zlodějů a dalších lotrů, kteří ve společnosti páchají výtržnosti všeho druhu. Činnosti takových lidí se dnes staly zcela normální záležitostí. Dnes již není pití, běhání ze ženami, pojídání masa, krádeže či výtržnictví považováno za něco odporného, protože to společnost přijala za své. To ale neznamená, že odporné vlastnosti lidí pomohou vysvobodit společnost ze spárů māyi. Naopak, celé lidstvo budou více a více zaplétat do reakcí, které udílejí přísné zákony hmotné přírody. Všechny naše činnosti probíhají pod vlivem kvalit hmotné přírody (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ). Protože jsou dnes lidé ve styku s kvalitou nevědomosti (tamo-guṇa) a do určité míry s vášní (rajo-guṇa), bez sebemenších stop po dobru (sattva-guṇa), jsou čím dál tím chamtivější a chtivější, protože to je přirozený následek styku s těmito kvalitami. Tadā rajas-tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye – „Ve styku s těmito dvěma nižšími kvalitami hmotné přírody člověk začne být chtivý a chamtivý.“ (Bhāg. 1.2.19) V moderní společnosti je ve skutečnosti každý chtivý a chamtivý, a proto jediným prostředkem osvobození je saṅkīrtanové hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua, které může všechny Jagāie a Mādhāie pozvednout na nejvyšší stupeň sattva-guṇy neboli brāhmaṇské kultury.

Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.18–19) říká:

naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu
nityaṁ bhāgavata-sevayā
bhagavaty uttama-śloke
bhaktir bhavati naiṣṭhikī
tadā rajas-tamo-bhāvāḥkāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati

Pokud někdo skutečně usiluje o klid a rovnováhu, musí se po zvážení chaotické situace ve společnosti připojit k hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a neustále rozvíjet bhāgavata-dharmu. Jakmile člověk jedná v rámci bhāgavata-dharmy, veškerá nevědomost a vášeň se rozptýlí, a tak je zbaven chamtivosti a chtíče. Tím je brāhmaṇsky kvalifikovaný, a když brāhmaṇsky kvalifikovaná osoba udělá další pokrok, dosáhne úrovně vaiṣṇavy, což je jediná úroveň, na které lze probudit spící lásku k Bohu. Jakmile k tomu dojde, život se stává úspěšným.

Lidstvo v současnosti rozvíjí kvalitu nevědomosti (tamo-guṇu), i když jsou vidět i nějaké příznaky vášně (rajo-guṇy). Celá světová populace, plná kāmy a lobhy neboli chtíče a chamtivosti, se skládá převážně ze śūdrů a několika vaiśyů, ale postupně zůstávají jen śūdrové. Komunismus je hnutím śūdrů a kapitalismus je určený pro vaiśyi. V boji mezi těmito dvěma skupinami, śūdry a vaiśyi, nakonec kvůli ohavnému stavu společnosti zvítězí komunisté, a jakmile se to stane, vše, co ve společnosti zbylo, bude zničeno. Jediný možný prostředek, který může zvrátit vývoj směřující ke komunismu, je hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, jež může dát i komunistům skutečnou představu o komunistické společnosti. Podle komunistické doktríny by měl být vlastníkem všeho stát. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy však tu samou myšlenku rozšiřuje a přijímá Boha jako jediného vlastníka všeho. Lidé to nechápou, protože nemají o Bohu ani ponětí, ale hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jim může pomoci poznat Boha a také pochopit, že vše patří Jemu. A protože je všechno vlastnictvím Boha a všechny živé bytosti – nejen lidé, ale i zvířata, ptáci, rostliny a podobně – jsou děti Boha, má každý právo žít na účet Boha a s vědomím Boha. To je ve stručnosti podstata hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.