KAPITOLA ŠEDESÁTÁ-ČTVRTÁ
Osvobození krále Nṛgy
Tato kapitola popisuje, jak Śrī Kṛṣṇa osvobodil krále Nṛgu od kletby a poučil královskou třídu o velkém nebezpečí v podobě přivlastnění si brāhmaṇova majetku.
Jednoho dne si šli Sāmba a ostatní mladí chlapci z yaduovské dynastie hrát do lesa a poté, co si dlouho vyhráli, dostali velkou žízeň a začali hledat vodu. Ve vyschlé studni našli úžasného tvora: obrovského ještěra podobného kopci. Chlapci se nad ním slitovali a pokusili se ho vytáhnout. Po několika pokusech s koženými popruhy a provazy však viděli, že se jim tohoto tvora zachránit nepodaří, a tak šli za Pánem Kṛṣṇou a řekli Mu, co se stalo. Pán je doprovodil ke studni, natáhl levou ruku a snadno ještěra vyzvedl. Dotekem ruky Pána Kṛṣṇy se tvor ihned proměnil v poloboha. Poté se Pán Kṛṣṇa zeptal: „Kdo jsi a jak jsi získal tak nízkou podobu?“
Božská bytost odpověděla: „Jmenoval jsem se král Nṛga, syn Ikṣvākua, a byl jsem proslulý rozdáváním milodarů. Rozdal jsem nesčetné krávy mnoha brāhmaṇům. Při jedné příležitosti se však do mého stáda zatoulala kráva patřící prvotřídnímu brāhmaṇovi. Aniž bych o tom věděl, daroval jsem tuto krávu jako milodar jinému brāhmaṇovi. Když první brāhmaṇa, předchozí majitel krávy viděl, že si tuto krávu odvádí druhý brāhmaṇa, přihlásil se o ni a začal se s druhým brāhmaṇou hádat. Po nějaké době hádky přišli za mnou a já jsem je oba poprosil, aby přijali po sto tisíci kravách výměnou za tu jednu a laskavě mi odpustili urážku, které jsem se nevědomky dopustil. Ani jeden z brāhmaṇů však můj návrh nepřijal a spor zůstal nevyřešen.
Krátce nato jsem zemřel a Yamadūtové mě odvedli k Yamarājovu dvoru. Yama se mě zeptal, čemu dávám přednost: vytrpět si výsledky svých hříchů nebo si užívat výsledků svých zbožných činů. Rozhodl jsem se nejprve trpět za své hříšné reakce, a tak jsem přijal tělo ještěra.“
Když král Nṛga dovyprávěl svůj příběh, přednesl Pánu Kṛṣṇovi modlitby a potom usedl do nebeského letadla, které ho odneslo na nebesa.
Pán Kṛṣṇa pak poučil své osobní společníky, tak jako obecný lid, o nebezpečích v podobě krádeže brāhmaṇova majetku. Nakonec se Pán vrátil do svého paláce.
SLOKA 1: Śrī Bādarāyaṇi pravil: Ó králi, jednoho dne si šli Sāmba, Pradyumna, Cāru, Bhānu, Gada a další chlapci z yaduovské dynastie hrát do lesíka.
SLOKA 2: Poté, co si dlouho hráli, dostali žízeň. Při hledání vody nahlédli do vyschlé studny a spatřili podivného tvora.
SLOKA 3: Chlapci užasli při pohledu na toho tvora, ještěra podobného kopci. Slitovali se nad ním a pokusili se ho ze studny vyzvednout.
SLOKA 4: Přivázali ještěra koženými popruhy a potom pletenými provazy, ale přesto ho nemohli vyzvednout. Šli tedy za Pánem Kṛṣṇou a nadšeně Mu o tom tvorovi pověděli.
SLOKA 5: Lotosooký Nejvyšší Pán, udržovatel vesmíru, šel ke studni, spatřil ještěra a pak ho levou rukou snadno vyzvedl ven.
SLOKA 6: Po doteku ruky slavného Nejvyššího Pána ta bytost ihned opustila tělo ještěra a přijala podobu obyvatele nebes. Jeho pleť měla krásnou barvu tekutého zlata a měl na sobě úžasné ozdoby, oděvy a girlandy.
SLOKA 7: Pán Kṛṣṇa pochopil situaci, ale aby informoval obyčejné lidi, zeptal se: „Kdo jsi, ó vysoce požehnaný? Když vidím tvou vynikající podobu, myslím si, že jistě musíš být vznešený polobůh.
SLOKA 8: „Jakým minulým činem ses dostal do této situace? Zdá se, že sis takový osud nezasloužil, ó dobrá duše. Dychtíme tě poznat, tak nám prosím o sobě pověz – pokud ovšem považuješ tuto dobu a místo za vhodné.“
SLOKA 9: Śukadeva Gosvāmī pravil: Král s přilbou zářící jako slunce, takto dotázaný Kṛṣṇou, jehož podoby jsou neomezené, se poklonil Pánu Mādhavovi a odpověděl.
SLOKA 10: Král Nṛga pravil: Jsem král známý jako Nṛga, syn Ikṣvākua. Možná jsi o mě, Pane, slyšel při přednášení seznamů dárců milodarů.
SLOKA 11: Co by Ti mohlo být neznámé, ó pane? Pohledem nerušeným časem sleduješ mysli všech živých bytostí. Přesto na Tvůj pokyn promluvím.
SLOKA 12: Rozdal jsem v podobě milodarů tolik krav, jako je na Zemi zrnek písku, na nebi hvězd nebo v dešťové přeháňce kapek.
SLOKA 13: Mladé, hnědé krávy plné mléka, s dobrým chováním, krásné a obdařené dobrými vlastnostmi, všechny čestně nabyté, s pozlacenými rohy, postříbřenými kopyty a ozdobené skvostnými oděvy a girlandami – takové byly krávy, spolu s jejich telaty, které jsem rozdával jako milodary.
SLOKA 14-15: Nejprve jsem poctil brāhmaṇy, příjemce mých milodarů, pěknými ozdobami. Tito nanejvýš vznešení brāhmaṇové, jejichž rodiny se octly v nouzi, byli mladí a měli vynikající povahu a vlastnosti. Byli oddaní pravdě, proslulí svou askezí, nesmírně učení ve védských písmech a svatého chování. Rozdal jsem jim krávy, půdu, zlato a domy, spolu s koňmi, slony a dívkami na vdávání se služebnicemi, a také sezam, stříbro, skvostná lůžka, oděvy, drahokamy, nábytek a kočáry. Navíc jsem vykonal védské oběti a různé zbožné dobročinné skutky.
SLOKA 16: Jednou se kráva patřící jistému prvotřídnímu brāhmaṇovi zatoulala do mého stáda. Aniž bych o tom věděl, daroval jsem tu krávu jako milodar jinému brāhmaṇovi.
SLOKA 17: Když první majitel krávy uviděl, že je odváděna pryč, řekl, „Je moje!“ Druhý brāhmaṇa, který ji přijal darem, odpověděl: „Ne, je moje! Nṛga mi ji daroval.“
SLOKA 18: Zatímco se oba brāhmaṇové hádali a každý se snažil uskutečnit svůj vlastní záměr, přišli ke mně. Jeden z nich řekl: „Dals mi tuto krávu“ a druhý pravil: „Ale ukradls ji mně.“ Když jsem to slyšel, byl jsem zmaten.
SLOKA 19-20: Když jsem se octl v hrozivém dilematu ohledně své povinnosti v dané situaci, pokorně jsem požádal oba brāhmaṇy: „Dám sto tisíc nejlepších krav výměnou za tuto jednu. Prosím vraťte mi ji. Měli byste být ke mně, svému služebníkovi, milostiví. Nevěděl jsem, čeho se dopouštím. Prosím zachraňte mě z této obtížné situace nebo zajisté poklesnu do odporného pekla.“
SLOKA 21: Současný majitel krávy pravil: „Nechci za tuto krávu nic, ó králi“ a odešel. Druhý brāhmaṇa prohlásil: „Nechci ani o deset tisíc krav víc (než nabízíš)“ a také odešel.
SLOKA 22: Ó Pane pánů, ó vládce vesmíru, poslové Yamarāje využili takto vzniklé příležitosti a později mě odvedli do jeho sídla. Tam se mě samotný Yamarāja otázal.
SLOKA 23: (Yamarāja pravil:) Můj milý králi, přeješ si nejprve zakusit výsledky svých hříchů nebo své zbožnosti? Nedohlédnu konce dobročinnosti, kterou jsi vykonal, ani tvého následného požitku na zářících nebeských planetách.
SLOKA 24: Odpověděl jsem: „Nejprve mi, můj pane, dovol vytrpět mé hříšné reakce“ a Yamarāja řekl: „Tedy padni!“ „Vzápětí jsem padl a během pádu jsem viděl, jak se stávám ještěrem, ó pane.
SLOKA 25: Ó Keśavo, jako Tvůj služebník jsem byl oddaný brāhmaṇům, byl jsem k nim štědrý a vždy jsem toužil, aby na mě spočinul Tvůj pohled. Proto jsem ani dodnes nezapomněl (na svůj minulý život).
SLOKA 26: Ó všemocný, jak to, že Tě mé oči vidí zde přede mnou? Jsi Nejvyšší Duše, o které největší mistři mystické yogy mohou meditovat ve svých čistých srdcích pouze s využitím duchovního oka Ved. Jak je tedy možné, ó transcendentální Pane, že Tě přímo vidím, neboť má inteligence byla zaslepena nesmírnými potížemi hmotného života? Měl by Tě být schopen vidět pouze ten, kdo ukončil své hmotné zapletení v tomto světě.
SLOKA 27-28: Ó Devadevo, Jagannāthe, Govindo, Puruṣottamo, Nārāyaṇe, Hṛṣīkeśo, Puṇyaśloko, Acyuto, Avyayo! Ó Kṛṣṇo, prosím dovol mi odejít do světa polobohů. Kdekoliv budu žít, ó vládce, nechť má mysl vždy přijímá útočiště u Tvých nohou.
SLOKA 29: Opakovaně se klaním Tobě, Kṛṣṇo, synu Vasudevy. Jsi zdroj všech bytostí, Nejvyšší Absolutní Pravda, vlastník neomezených energií, pán všech duchovních disciplín.
SLOKA 30: Poté, co Mahārāja Nṛga takto promluvil, obřadně obešel Pána Kṛṣṇu a dotkl se korunou Pánových nohou. Dostal svolení odletět a před zraky všech přítomných lidí nastoupil do úžasného nebeského letadla.
SLOKA 31: Nejvyšší Osobnost Božství – Pán Kṛṣṇa, syn Devakī – který je zvláště oddaný brāhmaṇům a ztělesňuje podstatu náboženství, potom promluvil ke svým osobním společníkům a takto poučil královskou třídu jako celek.
SLOKA 32: (Pán Kṛṣṇa pravil:) Jak nestravitelný je majetek brāhmaṇy, dokonce i když je využíván jen nepatrně a osobou mocnější než oheň! O králích, kteří se snaží si jej užívat, neboť se považují za vládce, ani nemluvě.
SLOKA 33: Nepovažuji hālāhalu za skutečný jed, jelikož na něj existuje protijed. Brāhmaṇův majetek, je-li ukraden, však lze opravdu nazvat jedem, neboť na tomto světě nemá protijed.
SLOKA 34: Jed zabíjí pouze osobu, která jej požije, a běžný oheň může být uhašen vodou. Oheň zažehnutý dřívkem na rozdělávání ohně v podobě brāhmaṇova majetku však spálí celou rodinu zloděje až do kořene.
SLOKA 35: Pokud si osoba užívá brāhmaṇova majetku bez řádného svolení, tento majetek zničí tři generace její rodiny. Pokud si jej však přivlastní násilím nebo přiměje vládu nebo jiné osoby, aby jí pomohly jej zabavit, potom bude zničeno deset generací jeho předků a deset generací jeho potomků.
SLOKA 36: Členové královské třídy, zaslepení královským majestátem, nejsou schopni předvídat vlastní pád. Když dětinsky touží užívat si brāhmaṇova majetku, ve skutečnosti touží jít do pekla.
SLOKA 37-38: Neovládnutí králové, kteří uchvátí brāhmaṇův majetek, jsou vařeni spolu se svými královskými rodinami v pekle známém jako Kumbhīpāka tolik let, kolika zrnek prachu se dotknou slzy štědrých brāhmaṇů s rodinami, jež na nich závisejí, a jejichž majetek je ukraden.
SLOKA 39: Ať jde o její vlastní dar nebo dar někoho jiného, osoba, která ukradne brāhmaṇův majetek, se bude rodit jako červ ve výkalech po šedesát tisíc let.
SLOKA 40: Netoužím po bohatství brāhmaṇů. Ti, kdo po něm dychtí, si zkrátí život a jsou poraženi. Přijdou o svá království a stanou se hady, kteří sužují ostatní.
SLOKA 41: Moji milí následovníci, nikdy nezacházejte s učeným brāhmaṇou hrubě, ačkoliv se prohřešil. I když vás fyzicky napadne nebo vás opakovaně proklíná, vždy se mu dále klaňte.
SLOKA 42: Tak jako se Já vždy pečlivě klaním brāhmaṇům, vy všichni byste se jim měli klanět také. Potrestám každého, kdo jedná jinak.
SLOKA 43: Když je ukraden brāhmaṇův majetek, dokonce i nevědomky, jistě způsobí zlodějův pád, tak jako brāhmaṇova kráva Nṛgovi.
SLOKA 44: Poté, co Pán Mukunda, očišťovatel všech světů, takto poučil obyvatele Dvāraky, vešel do svého paláce.