Śrīmad-Bhāgavatam 10.64.34
Verš
hinasti viṣam attāraṁ
vahnir adbhiḥ praśāmyati
kulaṁ sa-mūlaṁ dahati
brahma-svāraṇi-pāvakaḥ
vahnir adbhiḥ praśāmyati
kulaṁ sa-mūlaṁ dahati
brahma-svāraṇi-pāvakaḥ
Synonyma
hinasti — zničí; viṣam — jed; attāram — toho, kdo požije; vahniḥ — oheň; adbhiḥ — vodou; praśāmyati — je uhašen; kulam — vlastní rodinu; sa-mūlam — do kořene; dahati — spálí; brahma-sva — brāhmaṇův majetek; araṇi — jehož dřívkem na rozdělávání ohně; pāvakaḥ — oheň.
Překlad
Jed zabíjí pouze osobu, která jej požije, a běžný oheň může být uhašen vodou. Oheň zažehnutý dřívkem na rozdělávání ohně v podobě brāhmaṇova majetku však spálí celou rodinu zloděje až do kořene.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī přirovnává oheň zažehnutý krádeží brāhmaṇova majetku k ohni hořícímu v dutině starého stromu. Tento oheň nelze uhasit ani vodou mnoha dešťů. Naopak, spálí celý strom zevnitř, až do kořenů v zemi. Podobně oheň zažehnutý krádeží brāhmaṇova majetku je ten nesmrtonosnější a je třeba se mu za každou cenu vyhnout.