KAPITOLA TŘICÁTÁ
Gopī hledají Kṛṣṇu
Tato kapitola popisuje dlouhou noc gopī soužených odloučením od Kṛṣṇy, které jako šílené bloumaly z lesa do lesa a hledaly Ho.
Když Śrī Kṛṣṇa znenadání zmizel z místa tance rāsa, začaly Ho gopī v různých lesích hledat, myšlenkami zcela pohroužené do Něj. Všech pohyblivých i nehybných bytostí se ptaly, kde by mohl Kṛṣṇa být. Nakonec byly ze svého hledání tak pomatené, že začaly napodobovat Jeho zábavy.
Později, když se toulaly jedním koutem lesa, uviděly stopy Śrī Kṛṣṇy, které se zdály být propletené se stopami Śrīmatī Rādhārāṇī. Pohled na tyto stopy je rozrušil a prohlásily, že Śrīmatī Rādhārāṇī jistě musela uctívat Kṛṣṇu jedinečným způsobem, jelikož získala výsadu, že s Ním mohla být o samotě. Dále cestou došly gopī na místo, kde již stopy Śrīmatī Rādhārāṇī neviděly; z toho usoudily že Ji Kṛṣṇa musel vzít na ramena. Na jiném místě si všimly, že Kṛṣṇovy stopy zobrazovaly jen Jeho prsty, a z toho vyvodily závěr, že trhal květy, jimiž chtěl svou milou ozdobit. Na dalším místě gopī viděly známky toho, že Kṛṣṇa zřejmě upravoval Śrīmatī Rādhārāṇī vlasy. Všechny tyto myšlenky působily myslím gopī bolest.
Śrī Rādhā dostávala od Kṛṣṇy zvláštní pozornost, až se začala považovat za nejpožehnanější z žen. Řekla Mu, že už nemůže dál jít a že Ji bude muset vzít na ramena. V tu chvíli Jí ale Pán Kṛṣṇa zmizel z očí. Tehdy Ho velmi znepokojená Śrīmatī Rādhārāṇī začala všude hledat a když se nakonec setkala se svými přítelkyněmi gopīmi, vyprávěla jim, co se stalo. Potom se všechny gopī vydaly hledat Kṛṣṇu v lese a šly až tam, kam pronikalo měsíční světlo. Nakonec však byly neúspěšné, a tak se vrátily na břeh Yamuny a ve stavu naprosté bezmoci jen opěvovaly Kṛṣṇovu slávu.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Kṛṣṇa tak náhle zmizel, gopī pocítily velký žal, že Ho nevidí, tak jako stádo slonic, jež ztratily svého samce.
SLOKA 2: Jak pasačky vzpomínaly na Pána Kṛṣṇu, jejich srdce byla unesena Jeho pohyby a láskyplnými úsměvy, hravými pohledy, okouzlující řečí a mnoha dalšími zábavami, kterým se s nimi věnoval. Takto pohroužené v myšlenkách na Kṛṣṇu, Pána Ramy, začaly gopī přehrávat Jeho různé transcendentální zábavy.
SLOKA 3: Jelikož byly milé gopī pohroužené v myšlenkách na svého milovaného Kṛṣṇu, jejich těla napodobovala Jeho pohyby a úsměvy, pohledy, řeč a další příznačné rysy. Byly tak hluboce ponořené do myšlenek na Něj a poblouzněné vzpomínáním na Jeho zábavy, že jedna druhé tvrdily: „Já jsem Kṛṣṇa!“
SLOKA 4: Hlasitě zpívaly o Kṛṣṇovi a hledaly Ho po celém vṛndāvanském lese jako skupina šílených žen. Ptaly se dokonce i stromů, kde je ten, který je jako Nadduše přítomný v nitru i vně všech stvořených věcí, stejně jako nebe.
SLOKA 5: (Gopī řekly:) Ó strome aśvattho, ó plakṣo, ó nyagrodho, viděly jste Kṛṣṇu? Ten syn Nandy Mahārāje nám svými láskyplnými úsměvy a pohledy ukradl mysli a odešel.
SLOKA 6: Ó strome kurabako, ó aśoko, ó nāgo, punnāgo a campako, šel tudy Balarāmův mladší bratr, jehož úsměv odstraňuje smělost všech pyšných žen?
SLOKA 7: Ó tulasī, jež jsi tak laskavá a jíž jsou nohy Govindy tak drahé, viděla jsi kolem jít toho, jenž nikdy neselhává, nesoucího tebe a obklopeného roji včel?
SLOKA 8: Ó mālatī, ó malliko, ó jāti a yūthiko, šel tudy Mādhava a potěšil vás dotekem své ruky?
SLOKA 9: Ó cūto, ó priyālo, ó panaso, āsano a kovidāro, ó jambu, ó arko, ó bilvo, bakulo a āmro, ó kadambo a nīpo a vy všechny ostatní rostliny a stromy žijící na březích Yamuny, které jste zasvětily celou svou existenci blahu ostatních, my gopī jsme ztratily hlavu, tak nám prosím řekněte, kam Kṛṣṇa odešel.
SLOKA 10: Ó matko země, jakou askezi jsi podstoupila, abys získala dotek lotosových nohou Pána Keśavy, který ti způsobil tak velkou radost, že se ti ježí chlupy na těle? Vypadáš v tomto stavu nádherně. Dosáhla jsi tohoto extatického příznaku během současného Pánova zjevení nebo to bylo mnohem dřív, když na tebe vstoupil ve své podobě malého Vāmanadevy, nebo ještě dřív, když tě objal ve své podobě kance Varāhadevy?
SLOKA 11: Ó přítelkyně, manželko jelena, byl tady Pán Acyuta se svou milovanou, a způsobil tak velké potěšení tvým očím? Však tudy vane vůně Jeho girlandy z jasmínových květů, na níž ulpěla kuṅkuma z ňader Jeho milé, když Ji objímal.
SLOKA 12: Ó stromy, vidíme, že se klaníte. Projevil mladší bratr Rāmy vašim poklonám uznání svými láskyplnými pohledy, když šel okolo následován rojem omámených včel poletujících kolem tulasī mañjarī, jež zdobí Jeho girlandu? Jistě měl paži položenou kolem ramen své milé a ve druhé ruce nesl lotosový květ.
SLOKA 13: Zeptejme se těchto lián, co vědí o Kṛṣṇovi. I když objímají paže svého manžela, tohoto stromu, jistě se jich musely dotknout Kṛṣṇovy nehty, protože jim z radosti naskákaly pupínky na kůži.
SLOKA 14: Po těchto promluvách začaly gopī, pomatené z hledání Kṛṣṇy, přehrávat Jeho různé zábavy, plně pohroužené v myšlenkách na Něho.
SLOKA 15: Jedna gopī napodobovala Pūtanu, zatímco jiná hrála kojence Kṛṣṇu a dělala, že jí pije mléko z prsu. Další gopī plakala jako nemluvně Kṛṣṇa a kopla gopī, která přijala roli démona v podobě vozíku, Śakaṭāsury.
SLOKA 16: Jedna gopī se ujala role Tṛṇāvarty a jinou, která hrála nemluvně Kṛṣṇu, odnášela pryč. Další gopī se zase plazila okolo a zvonky na kotnících jí cinkaly, jak tahala nohy za sebou.
SLOKA 17: Dvě gopī hrály Rāmu a Kṛṣṇu mezi několika dalšími v úlohách pasáčků krav. Jedna gopī ztvárnila Kṛṣṇovo zabití démona Vatsāsury, jehož představovala jiná gopī, a další dvojice gopī sehrála zabití Bakāsury.
SLOKA 18: Když jedna gopī dokonale napodobila, jak Kṛṣṇa volá na krávy, které se daleko zatoulaly, jak hraje na flétnu a jak se věnuje různým hrám, ostatní uznale volaly: „Výborně! Výborně!“
SLOKA 19: Jiná gopī, upřeně myslící na Kṛṣṇu, se procházela s paží na rameni přítelkyně a prohlašovala: „Já jsem Kṛṣṇa! Jen pohleďte, jak ladně se pohybuji!“
SLOKA 20: „Nebojte se větru a deště,“ řekla jedna gopī. „Já vás zachráním.“ A s těmito slovy zvedla nad hlavu svůj šál.
SLOKA 21: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Ó králi, jedna gopī vylezla druhé na ramena, položila jí nohu na hlavu a řekla: „Jdi odsud pryč, ty zlý hade! Věz, že jsem se na tomto světě narodil proto, abych trestal zlomyslné.“
SLOKA 22: Pak promluvila jiná gopī: Moji drazí pasáčkové, podívejte na tento běsnící lesní požár! Rychle zavřete oči a Já vás snadno ochráním.
SLOKA 23: Jedna gopī svázala svou štíhlou společnici květinovou girlandou a řekla: „Teď svážu tohoto chlapce, který rozbil nádoby s máslem a to máslo ukradl.“ Druhá gopī si pak zakryla obličej a své krásné oči a předstírala, že se bojí.
SLOKA 24: Během toho, jak gopī tímto způsobem napodobovaly Kṛṣṇovy zábavy a ptaly se vṛndāvanských lián a stromů, kde by Kṛṣṇa, Nejvyšší Duše, mohl být, z ničeho nic v jednom koutě lesa spatřily Jeho stopy.
SLOKA 25: (Gopī řekly:) Znaky praporku, lotosu, hromoklínu, bodce na ovládání slonů, ječmene a ostatní znaky na těchto stopách jasně ukazují, že patří té velké duši, synovi Nandy Mahārāje.
SLOKA 26: Gopī se vydaly Kṛṣṇovou cestou, kterou ukazovaly Jeho četné stopy, ale rozrušilo je, když viděly, že jsou ty otisky úplně propletené se stopami Jeho nejmilejší družky. Promluvily takto.
SLOKA 27: (Gopī řekly:) Tady vidíme stopy nějaké gopī, která musela doprovázet syna Nandy Mahārāje. On si zjevně položil paži na Její ramena, tak jako si slon pokládá chobot na hřbet slonice, která jde s ním.
SLOKA 28: Tato gopī jistě dokonale uctívala všemohoucí Osobnost Božství Govindu, protože s Ní byl tak spokojený, že nás ostatní opustil a odvedl si Ji na osamělé místo.
SLOKA 29: Ó dívky! Prach z Govindových lotosových nohou je tak posvátný, že i Brahmā, Śiva a bohyně Ramā si ho dávají na hlavu, aby rozptýlili reakce za své hříchy.
SLOKA 30: Tyto stopy té jedinečné gopī nás velmi rozrušují. Ona jediná ze všech gopī byla odvedena na osamělé místo, kde si užívá Kṛṣṇových rtů. Podívejte, tady Její stopy není vidět! Tráva a šlahouny určitě zraňovaly Její jemná chodidla, a tak milovník svoji milou zvedl.
SLOKA 31: Prosím pohleďte, mé milé gopī, jak jsou na tomto místě stopy chtivého Kṛṣṇy vtlačené hlouběji do země. Nést tíhu své milované pro Něho bylo jistě obtížné. A tady Ji ten inteligentní chlapec musel postavit na zem, aby natrhal nějaké květy.
SLOKA 32: Podívejte, jak na tomto místě milý Kṛṣṇa trhal květy pro svou milovanou. Zanechal tady otisk jen přední části svých nohou, protože stál na špičkách, aby na květy dosáhl.
SLOKA 33: Tady se Kṛṣṇa se svou přítelkyní určitě posadil, aby Jí upravil vlasy. Ten chtivý chlapec nepochybně udělal té chtivé dívce korunu z květů, které natrhal.
SLOKA 34: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Pán Kṛṣṇa si s tou gopī užíval, i když nachází potěšení jen ve vlastním nitru, protože je sám o sobě spokojený a úplný sám v sobě. Srovnáním tedy ukázal ubohost obyčejných chtivých mužů a žen se zatvrzelým srdcem.
SLOKA 35-36: Takto se gopī bezcílně toulaly, měly úplně pomatené mysli a poukazovaly na různé známky Kṛṣṇových zábav. Ta jedna gopī, kterou si Kṛṣṇa odvedl do osamělého lesa poté, co všechny ostatní mladé dívky opustil, se začala považovat za nejlepší z žen. „Všechny ostatní gopī Můj milý odmítl,“ pomyslela si, „přestože jsou pod vlivem samotného Amora a rozhodl se mít vztah jen se Mnou.“
SLOKA 37: Když oba milenci procházeli jednou částí vṛndāvanského lesa, začala být ona jedinečná gopī sama na sebe pyšná. Řekla Pánu Keśavovi: „Už nemohu jít dál. Prosím odnes Mě, kamkoliv chceš.“
SLOKA 38: Když Ho takto oslovila, Pán Kṛṣṇa odpověděl: „Vylez Mi na ramena.“ Jakmile to však dořekl, zmizel. Jeho milovaná choť pak ihned pocítila hlubokou lítost.
SLOKA 39: Zvolala: Ó pane! Můj milý! Ó nejdražší, kde jsi? Kde jsi? Prosím, ó příteli mocných paží, ukaž se Mi, své nebohé služebnici!
SLOKA 40: Śukadeva Gosvāmī řekl: Když gopī pokračovaly v hledání Kṛṣṇovy cesty, našly poblíž svou nešťastnou přítelkyni. Byla pomatená odloučením od svého milého.
SLOKA 41: Pověděla jim, kolik vážnosti Jí Mādhava projevil, ale jak potom kvůli neslušnému chování upadla v nemilost. Gopī velmi žasly, když to slyšely.
SLOKA 42: Potom gopī při svém hledání Kṛṣṇy vstoupily do hlubokého lesa, kam až dosáhlo světlo měsíce. Jakmile však zjistily, že jsou ponořené ve tmě, rozhodly se vrátit.
SLOKA 43: Mysli měly pohroužené do myšlenek na Něj, rozmlouvaly o Něm, přehrávaly Jeho zábavy a cítily se naplněné Jeho přítomností. Zatímco hlasitě opěvovaly slávu Kṛṣṇových transcendentálních činností, úplně zapomněly na své domovy.
SLOKA 44: Gopī přišly znovu na břeh Kālindī. Společně usedly, aby o Kṛṣṇovi zpívaly a meditovaly a dychtivě si přály, aby tam přišel.