Śrīmad-Bhāgavatam 10.30.2
Verš
gatyānurāga-smita-vibhramekṣitair
mano-ramālāpa-vihāra-vibhramaiḥ
ākṣipta-cittāḥ pramadā ramā-pates
tās tā viceṣṭā jagṛhus tad-ātmikāḥ
mano-ramālāpa-vihāra-vibhramaiḥ
ākṣipta-cittāḥ pramadā ramā-pates
tās tā viceṣṭā jagṛhus tad-ātmikāḥ
Synonyma
gatyā — Jeho pohyby; anurāga — láskyplnými; smita — úsměvy; vibhrama — hravými; īkṣitaiḥ — a pohledy; manaḥ-rama — okouzlujícími; ālāpa — Jeho řečí; vihāra — hrami; vibhramaiḥ — a dalšími okouzlujícími věcmi; ākṣipta — unesená; cittāḥ — jejichž srdce; pramadāḥ — dívky; ramā-pateḥ — manžela Ramy, bohyně štěstí, neboli vládce krásy a bohatství; tāḥ tāḥ — každou z těch; viceṣṭāḥ — podivuhodných činností; jagṛhuḥ — přehrávaly; tat-ātmikāḥ — pohroužené v Něm.
Překlad
Jak pasačky vzpomínaly na Pána Kṛṣṇu, jejich srdce byla unesena Jeho pohyby a láskyplnými úsměvy, hravými pohledy, okouzlující řečí a mnoha dalšími zábavami, kterým se s nimi věnoval. Takto pohroužené v myšlenkách na Kṛṣṇu, Pána Ramy, začaly gopī přehrávat Jeho různé transcendentální zábavy.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura popisuje tento okouzlující dialog mezi Kṛṣṇou a gopīmi:
„Kṛṣṇa řekl jedné gopī: ,Má milá lilie, dáš tomuto žíznícímu čmelákovi svůj med, nebo nedáš?̀
Gopī odpověděla: ,Můj milý čmeláku, manželem lilií je slunce, a ne čmelák, tak proč si děláš nároky na můj med?̀
,Ale Má milá lilie, povahou lilií je dávat svůj med milenci, čmelákovi, místo manžela, slunce.̀ Gopī, poražená Kṛṣṇovými slovy, se zasmála a pak Mu dala med svých rtů, aby se napil.“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī líčí rovněž tento rozhovor:
„Kṛṣṇa řekl jedné gopī: ,Ó, když jsi přišla k tomuto stromu nīpa, který tu stojí, chápu, že tě uštkl nějaký troufalý had. Jeho jed se ti dostal až k hrudi, ale jelikož jsi ctnostná dívka, nežádáš Mě, abych tě vyléčil. Já jsem však milostivý, takže jsem přesto přišel. Teď ti vlastnoručně namasíruji tělo a přitom pronesu mantru, jež působí proti hadímu jedu.̀
Gopī řekla: ,Ale můj milý krotiteli hadů, mě žádný had neuštkl. Běž masírovat tělo nějaké dívky, která je skutečně uštknutá.̀
,Jen pojď blíž, milá ctihodná dívko. Z toho, jak se ti třese hlas, chápu, že prožíváš horečnatou reakci na otravu. Kdybych se o tebe nepostaral, přestože to vím, byl bych vinen za smrt nevinné ženy. Nech se ode Mě tedy léčit.̀
S těmito slovy začal Kṛṣṇa nehty škrábat do hrudi té gopī.“