KAPITOLA TŘINÁCTÁ
CHAPTER THIRTEEN
Potomci Dhruvy Mahārāje
Description of the Descendants of Dhruva Mahārāja
- Sloka 1:
- Sūta Gosvāmī dále ṛṣiům v čele se Śaunakou řekl: Když Vidura od Maitreyi Ṛṣiho vyslechl, jak Dhruva Mahārāja dospěl do sídla Pána Viṣṇua, velice to prohloubilo jeho láskyplnou oddanost. Otázal se Maitreyi následovně.
- Text 1:
- Sūta Gosvāmī, continuing to speak to all the ṛṣis, headed by Śaunaka, said: After hearing Maitreya Ṛṣi describe Dhruva Mahārāja’s ascent to Lord Viṣṇu’s abode, Vidura became very much enlightened in devotional emotion, and he inquired from Maitreya as follows.
- Sloka 2:
- Vidura se zeptal Maitreyi: Jsi velice pokročilý oddaný. Pověz mi, prosím, kdo byli Pracetové? K jaké rodině patřili? Čí byli synové a kde vykonávali své velké oběti?
- Text 2:
- Vidura inquired from Maitreya: O greatly advanced devotee, who were the Pracetās? To which family did they belong? Whose sons were they, and where did they perform the great sacrifices?
- Sloka 3:
- Vidura pokračoval: Vím, že velký mudrc Nārada je největší ze všech oddaných. Sestavil metodu oddané služby zvanou pāñcarātrika a setkal se přímo s Nejvyšší Osobností Božství.
- Text 3:
- Vidura continued: I know that the great sage Nārada is the greatest of all devotees. He has compiled the pāñcarātrika procedure of devotional service and has directly met the Supreme Personality of Godhead.
- Sloka 4:
- Zatímco všichni Pracetové vykonávali náboženské obětní obřady, a tak uctívali Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, aby Ho potěšili, velký mudrc Nārada popsal transcendentální vlastnosti Dhruvy Mahārāje.
- Text 4:
- While all the Pracetās were executing religious rituals and sacrificial ceremonies and thus worshiping the Supreme Personality of Godhead for His satisfaction, the great sage Nārada described the transcendental qualities of Dhruva Mahārāja.
- Sloka 5:
- Můj milý brāhmaṇo, jak Nārada Muni oslavoval Nejvyšší Osobnost Božství a o jakých zábavách se na onom setkání mluvilo? Velice dychtím o nich naslouchat. Prosím, vylož mi vše o tom, jak byl tehdy Pán oslavován.
- Text 5:
- My dear brāhmaṇa, how did Nārada Muni glorify the Supreme Personality of Godhead, and what pastimes were described in that meeting? I am very eager to hear of them. Kindly explain fully about that glorification of the Lord.
- Sloka 6:
- Velký mudrc Maitreya odpověděl: Můj drahý Viduro, když Mahārāja Dhruva odešel do lesa, jeho syn Utkala nechtěl přijmout trůn svého otce, který byl určen vládci všech zemí na této planetě a oplýval bohatstvím.
- Text 6:
- The great sage Maitreya replied: My dear Vidura, when Mahārāja Dhruva departed for the forest, his son, Utkala, did not desire to accept the opulent throne of his father, which was meant for the ruler of all the lands of this planet.
- Sloka 7:
- Utkala byl již od svého narození plně spokojený a odpoutaný od světa. Byl vyrovnaný, neboť viděl vše spočívat v Nadduši a Nadduši přítomnou v srdci každého.
- Text 7:
- From his very birth, Utkala was fully satisfied and unattached to the world. He was equipoised, for he could see everything resting in the Supersoul and the Supersoul present in everyone’s heart.
- Sloka 8-9:
- Rozšířením svého poznání o Nejvyšším Brahmanu se již osvobodil z pout těla. Toto osvobození se nazývá nirvāṇa. Setrvával na úrovni transcendentální blaženosti, jež se neustále zvětšovala. To bylo možné díky tomu, že se soustavně věnoval bhakti-yoze, která se přirovnává k ohni, neboť spaluje všechny špinavé, hmotné věci. Spočíval ve svém přirozeném postavení seberealizace a neviděl nic jiného než Nejvyššího Pána a sebe samotného v oddané službě.
- Texts 8-9:
- By expansion of his knowledge of the Supreme Brahman, he had already attained liberation from the bondage of the body. This liberation is known as nirvāṇa. He was situated in transcendental bliss, and he continued always in that blissful existence, which expanded more and more. This was possible for him by continual practice of bhakti-yoga, which is compared to fire because it burns away all dirty, material things. He was always situated in his constitutional position of self-realization, and he could not see anything else but the Supreme Lord and himself engaged in discharging devotional service.
- Sloka 10:
- Méně inteligentním lidem na cestě připadal Utkala hloupý, slepý, němý, hluchý a šílený, i když ve skutečnosti takový nebyl. Podobal se ohni zakrytému popelem, bez plápolajících plamenů.
- Text 10:
- Utkala appeared to the less intelligent persons on the road to be foolish, blind, dumb, deaf and mad, although actually he was not so. He remained like fire covered with ashes, without blazing flames.
- Sloka 11:
- Z tohoto důvodu ministři a všichni starší členové rodiny považovali Utkalu za šílence zbaveného veškeré inteligence. Proto na královský trůn dosadili jeho mladšího bratra, který se jmenoval Vatsara a byl synem Bhrami, a ten se stal králem světa.
- Text 11:
- For this reason the ministers and all the elderly members of the family thought Utkala to be without intelligence and, in fact, mad. Thus his younger brother, named Vatsara, the son of Bhrami, was elevated to the royal throne, and he became king of the world.
- Sloka 12:
- Král Vatsara měl manželku jménem Svarvīthi, jež mu byla velice drahá. Porodila šest synů, kteří se jmenovali Puṣpārṇa, Tigmaketu, Iṣa, Ūrja, Vasu a Jaya.
- Text 12:
- King Vatsara had a very dear wife whose name was Svarvīthi, and she gave birth to six sons, named Puṣpārṇa, Tigmaketu, Iṣa, Ūrja, Vasu and Jaya.
- Sloka 14:
- Doṣā měla tři syny — Pradoṣu, Niśithu a Vyuṣṭu. Vyuṣṭova manželka se jmenovala Puṣkariṇī, a ta porodila velice mocného syna jménem Sarvatejā.
- Text 14:
- Doṣā had three sons — Pradoṣa, Niśitha and Vyuṣṭa. Vyuṣṭa’s wife was named Puṣkariṇī, and she gave birth to a very powerful son named Sarvatejā.
- Sloka 15-16:
- Manželka Sarvateji, Ākūti, porodila syna jménem Cākṣuṣa, který se na konci Manuova věku stal šestým Manuem. Naḍvalā, manželka Cākṣuṣi Manua, porodila následující syny, kteří neměli jedinou chybu: Purua, Kutsu, Tritu, Dyumnu, Satyavāna, Ṛtu, Vratu, Agniṣṭomu, Atīrātru, Pradyumnu, Śibiho a Ulmuku.
- Texts 15-16:
- Sarvatejā’s wife, Ākūti, gave birth to a son named Cākṣuṣa, who became the sixth Manu at the end of the Manu millennium. Naḍvalā, the wife of Cākṣuṣa Manu, gave birth to the following faultless sons: Puru, Kutsa, Trita, Dyumna, Satyavān, Ṛta, Vrata, Agniṣṭoma, Atīrātra, Pradyumna, Śibi and Ulmuka.
- Sloka 17:
- Jeden z těchto dvanácti synů, Ulmuka, počal se svou manželkou Puṣkariṇī šest potomků. Všichni byli velice ušlechtilí a jmenovali se Aṅga, Sumanā, Khyāti, Kratu, Aṅgirā a Gaya.
- Text 17:
- Of the twelve sons, Ulmuka begot six sons in his wife Puṣkariṇī. They were all very good sons, and their names were Aṅga, Sumanā, Khyāti, Kratu, Aṅgirā and Gaya.
- Sloka 18:
- Manželka Aṅgy, Sunīthā, porodila nečestného syna jménem Vena. Svatý král Aṅga, rozčarovaný Venovým špatným charakterem, opustil svůj domov a království a odešel do lesa.
- Text 18:
- The wife of Aṅga, Sunīthā, gave birth to a son named Vena, who was very crooked. The saintly King Aṅga was very disappointed with Vena’s bad character, and he left home and kingdom and went out to the forest.
- Sloka 19-20:
- Můj milý Viduro, jestliže velcí mudrci někoho proklejí, jejich slova účinkují neomylně jako blesk. Když takto rozhněvaně prokleli krále Venu, musel zemřít. Jelikož po jeho smrti nebylo krále, který by ho zastoupil, rozmohli se darebáci a zloději, v království zavládl chaos a všichni obyvatelé velice trpěli. Když to velcí mudrci viděli, vzali pravou ruku Veny jako kvedlací tyč a výsledkem jejich kvedlání bylo, že sestoupil Pán Viṣṇu ve Svém částečném projevu jako král Pṛthu, původní vládce světa.
- Texts 19-20:
- My dear Vidura, when great sages curse, their words are as invincible as a thunderbolt. Thus when they cursed King Vena out of anger, he died. After his death, since there was no king, all the rogues and thieves flourished, the kingdom became unregulated, and all the citizens suffered greatly. On seeing this, the great sages took the right hand of Vena as a churning rod, and as a result of their churning, Lord Viṣṇu in His partial representation made His advent as King Pṛthu, the original emperor of the world.
- Sloka 21:
- Vidura se otázal mudrce Maitreyi: Můj milý brāhmaṇo, král Aṅga byl velice ušlechtilý. Měl vznešený charakter; byl to světec a milovník bráhmanské kultury. Jak je možné, že ačkoliv byl tak velkou duší, dostal takového špatného syna, jako byl Vena, kvůli němuž lhostejně opustil své království?
- Text 21:
- Vidura inquired from the sage Maitreya: My dear brāhmaṇa, King Aṅga was very gentle. He had high character and was a saintly personality and lover of brahminical culture. How is it that such a great soul got a bad son like Vena, because of whom he became indifferent to his kingdom and left it?
- Sloka 22:
- Vidura se také zeptal: Jak to, že velcí mudrci, kteří byli dokonale zběhlí v náboženských zásadách, chtěli proklít krále Venu, jenž sám nosil žezlo jako symbol trestu, a uvalili na něj tak ten nejtěžší trest (brahma-śāpa)?
- Text 22:
- Vidura also inquired: How is it that the great sages, who were completely conversant with religious principles, desired to curse King Vena, who himself carried the rod of punishment, and thus awarded him the greatest punishment [brahma-śāpa]?
- Sloka 23:
- Je povinností všech občanů státu nikdy neurážet krále, i když se někdy zdá, že jednal velice hříšně. Díky své udatnosti má král vždy větší vliv než všichni ostatní vládci.
- Text 23:
- It is the duty of all citizens in a state never to insult the king, even though he sometimes appears to have done something very sinful. Because of his prowess, the king is always more influential than all other ruling chiefs.
- Sloka 24:
- Vidura požádal Maitreyu: Můj milý brāhmaṇo, dobře znáš všechny minulé i budoucí události, a proto si přeji od tebe slyšet vše o činnostech krále Veny. Jsem tvůj věrný oddaný, a proto mi je, prosím, popiš.
- Text 24:
- Vidura requested Maitreya: My dear brāhmaṇa, you are well conversant with all subjects, both past and future. Therefore I wish to hear from you all the activities of King Vena. I am your faithful devotee, so please explain this.
- Sloka 25:
- Śrī Maitreya odpověděl: Můj drahý Viduro, jednou král Aṅga uspořádal velkou oběť zvanou aśvamedha. Všichni přítomní brāhmaṇové byli zkušení a dobře věděli, jak pozvat polobohy, ale přes všechno jejich úsilí se této oběti žádný polobůh nezúčastnil.
- Text 25:
- Śrī Maitreya replied: My dear Vidura, once the great King Aṅga arranged to perform the great sacrifice known as aśvamedha. All the expert brāhmaṇas present knew how to invite the demigods, but in spite of their efforts, no demigods participated or appeared in that sacrifice.
- Sloka 26:
- Kněží vykonávající oběť potom sdělili králi Aṅgovi: Ó králi, obětujeme přečištěné máslo náležitým způsobem, ale polobozi ho přes všechno naše úsilí nepřijímají.
- Text 26:
- The priests engaged in the sacrifice then informed King Aṅga: O King, we are properly offering the clarified butter in the sacrifice, but despite all our efforts the demigods do not accept it.
- Sloka 27:
- Ó králi, víme, že příslušenství pro oběť jsi nashromáždil s velkou vírou a pečlivostí a že není znečištěné. Naše zpívání védských hymnů rovněž nemá žádné nedostatky, neboť všichni přítomní brāhmaṇové a kněží jsou zkušení a řádně vykonávají oběti.
- Text 27:
- O King, we know that the paraphernalia to perform the sacrifice is well collected by you with great faith and care and is not polluted. Our chanting of the Vedic hymns is also not deficient in any way, for all the brāhmaṇas and priests present here are expert and are executing the performances properly.
- Sloka 28:
- Milý králi, nenacházíme jediný důvod, proč by se polobozi měli cítit uraženi nebo zanedbáni, ale přesto tito svědkové oběti nepřijímají svůj podíl. Nevíme, proč tomu tak je.
- Text 28:
- Dear King, we do not find any reason that the demigods should feel insulted or neglected in any way, but still the demigods who are witnesses for the sacrifice do not accept their shares. We do not know why this is so.
- Sloka 29:
- Maitreya vysvětlil, že když král Aṅga vyslechl slova kněží, byl velice zarmoucený. Tehdy je požádal, aby mu dovolili přerušit mlčení, a všech kněží přítomných v obětní aréně se zeptal následovně.
- Text 29:
- Maitreya explained that King Aṅga, after hearing the statements of the priests, was greatly aggrieved. At that time he took permission from the priests to break his silence and inquired from all the priests who were present in the sacrificial arena.
- Sloka 30:
- Král Aṅga oslovil kněze: Moji drazí kněží, řekněte mi prosím, jakého přestupku jsem se dopustil. I když byli polobozi pozváni, neúčastní se oběti a nepřijímají své podíly.
- Text 30:
- King Aṅga addressed the priestly order: My dear priests, kindly tell me what offense I have committed. Although invited, the demigods are neither taking part in the sacrifice nor accepting their shares.
- Sloka 31:
- Hlavní kněží řekli: Ó králi, v tomto životě nenacházíme jedinou hříšnou činnost dokonce ani v tvé mysli, a neneseš tedy ani sebemenší vinu. Vidíme však, že v minulém životě jsi páchal hříšné činnosti, kvůli kterým teď ani přes všechny své dobré vlastnosti nemáš syna.
- Text 31:
- The head priests said: O King, in this life we do not find any sinful activity, even within your mind, so you are not in the least offensive. But we can see that in your previous life you performed sinful activities due to which, in spite of your having all qualifications, you have no son.
- Sloka 32:
- Ó králi, přejeme ti vše nejlepší. Nemáš syna, ale když o něj modlitbou poprosíš Nejvyššího Pána a vykonáš za tím účelem příslušnou oběť, Nejvyšší Osobnost Božství, poživatel oběti, ti tvoji touhu splní.
- Text 32:
- O King, we wish all good fortune for you. You have no son, but if you pray at once to the Supreme Lord and ask for a son, and if you execute the sacrifice for that purpose, the enjoyer of the sacrifice, the Supreme Personality of Godhead, will fulfill your desire.
- Sloka 33:
- Když bude pozván Hari, nejvyšší poživatel všech obětí, aby splnil tvou touhu mít syna, všichni polobozi přijdou s Ním a přijmou své podíly na oběti.
- Text 33:
- When Hari, the supreme enjoyer of all sacrifices, is invited to fulfill your desire for a son, all the demigods will come with Him and take their shares in the sacrifice.
- Sloka 36:
- Jakmile byly obětiny nabídnuty ohni, vystoupila z něho osoba se zlatou girlandou, oděná v bílých šatech. Nesla zlatou nádobu plnou rýže vařené v mléce.
- Text 36:
- As soon as the oblation was offered in the fire, a person appeared from the fire altar wearing a golden garland and a white dress. He was carrying a golden pot filled with rice boiled in milk.
- Sloka 37:
- Velkomyslný král vzal se svolením kněží pokrm do spojených dlaní a poté, co k němu přičichl, nabídl část své manželce.
- Text 37:
- The King was very liberal, and after taking permission from the priests, he took the preparation in his joined palms, and after smelling it he offered a portion to his wife.
- Sloka 38:
- I když královna neměla syna, po snědení tohoto jídla, které mělo moc vytvořit mužského potomka, se svým manželem otěhotněla a po čase porodila syna.
- Text 38:
- Although the Queen had no son, after eating that food, which had the power to produce a male child, she became pregnant by her husband, and in due course of time she gave birth to a son.
- Sloka 39:
- Tento chlapec se narodil zčásti v dynastii bezbožnosti. Jeho děd byla zosobněná smrt a hoch vyrůstal k jeho obrazu, takže se stal naprosto bezbožnou osobou.
- Text 39:
- That boy was born partially in the dynasty of irreligion. His grandfather was death personified, and the boy grew up as his follower; he became a greatly irreligious person.
- Sloka 40:
- Krutý chlapec bral svůj luk a šípy a chodil do lesa, aby bezdůvodně zabíjel nevinné jeleny. Jakmile se přiblížil, všichni lidé volali: “Jde sem krutý Vena! Jde sem krutý Vena!”
- Text 40:
- After fixing his bow and arrow, the cruel boy used to go to the forest and unnecessarily kill innocent deer, and as soon as he came all the people would cry, “Here comes cruel Vena! Here comes cruel Vena!”
- Sloka 42:
- Když král Aṅga viděl kruté a nemilosrdné chování svého syna Veny, trestal ho různými způsoby, aby ho napravil, ale to se mu nepodařilo. Velice ho to rmoutilo.
- Text 42:
- After seeing the cruel and merciless behavior of his son, Vena, King Aṅga punished him in different ways to reform him, but was unable to bring him to the path of gentleness. He thus became greatly aggrieved.
- Sloka 43:
- Král uvažoval: Jak šťastní jsou ti, kdo nemají syna! Ve svých minulých životech jistě uctívali Pána, aby nemuseli trpět nesnesitelná muka, která způsobuje špatný syn.
- Text 43:
- The King thought to himself: Persons who have no son are certainly fortunate. They must have worshiped the Lord in their previous lives so that they would not have to suffer the unbearable unhappiness caused by a bad son.
- Sloka 44:
- Hříšný syn člověka připraví o dobrou pověst. Jeho bezbožné činnosti vytvářejí v domě atmosféru bezbožnosti a vyvolávají hádky mezi všemi, což způsobuje nekonečnou úzkost.
- Text 44:
- A sinful son causes a person’s reputation to vanish. His irreligious activities at home cause irreligion and quarrel among everyone, and this creates only endless anxiety.
- Sloka 45:
- Který rozumný a inteligentní člověk by si přál takového bezcenného syna? Není pro živou bytost ničím jiným než poutem iluze a domov je kvůli němu plný utrpení.
- Text 45:
- Who, if he is considerate and intelligent, would desire such a worthless son? Such a son is nothing but a bond of illusion for the living entity, and he makes one’s home miserable.
- Sloka 46:
- Potom si král pomyslel: Špatný syn je lepší než dobrý, protože na rozdíl od dobrého syna nepřipoutá člověka k domovu. Špatný syn dělá z domova peklo, od kterého se inteligentní člověk přirozeně velice snadno odpoutá.
- Text 46:
- Then the King thought: A bad son is better than a good son because a good son creates an attachment for home, whereas a bad son does not. A bad son creates a hellish home from which an intelligent man naturally becomes very easily detached.
- Sloka 47:
- Králi Aṅgovi tyto myšlenky nedaly v noci spát a život hospodáře ho zcela přestal zajímat. Jednou proto uprostřed noci vstal z postele a opustil Venovu matku (svou manželku), která tvrdě spala. Vzdal se všech pout ke svému bohatému království, nikým neviděn tiše opustil svůj domov a bohatství a vydal se do lesa.
- Text 47:
- Thinking like that, King Aṅga could not sleep at night. He became completely indifferent to household life. Once, therefore, in the dead of night, he got up from bed and left Vena’s mother [his wife], who was sleeping deeply. He gave up all attraction for his greatly opulent kingdom, and, unseen by anyone, he very silently gave up his home and opulence and proceeded towards the forest.
- Sloka 48:
- Když všichni občané, kněží, ministři, přátelé a ostatní lidé pochopili, že král lhostejně odešel z domova, byli velice zarmoucení. Začali ho hledat po celém světě, tak jako méně zkušený mystik hledá Nadduši ve svém nitru.
- Text 48:
- When it was understood that the King had indifferently left home, all the citizens, priests, ministers, friends, and people in general were greatly aggrieved. They began to search for him all over the world, just as a less experienced mystic searches out the Supersoul within himself.
- Sloka 49:
- Občané hledali všude, ale po králi nebylo ani stopy. Zklamaní se vrátili se do města, kde se mezitím z důvodu královy nepřítomnosti shromáždili všichni velcí mudrci. Se slzami v očích se jim uctivě poklonili a informovali je o tom, že krále nemohou nikde najít.
- Text 49:
- When the citizens could not find any trace of the King after searching for him everywhere, they were very disappointed, and they returned to the city, where all the great sages of the country assembled because of the King’s absence. With tears in their eyes the citizens offered respectful obeisances and informed the sages in full detail that they were unable to find the King anywhere.