Skip to main content

Texts 8-9

Sloka 8-9

Devanagari

Dévanágarí

आत्मानं ब्रह्म निर्वाणं प्रत्यस्तमितविग्रहम् ।
अवबोधरसैकात्म्यमानन्दमनुसन्ततम् ॥ ८ ॥
अव्यवच्छिन्नयोगाग्निदग्धकर्ममलाशय: ।
स्वरूपमवरुन्धानो नात्मनोऽन्यं तदैक्षत ॥ ९ ॥

Text

Verš

ātmānaṁ brahma-nirvāṇaṁ
pratyastamita-vigraham
avabodha-rasaikātmyam
ānandam anusantatam
ātmānaṁ brahma-nirvāṇaṁ
pratyastamita-vigraham
avabodha-rasaikātmyam
ānandam anusantatam
avyavacchinna-yogāgni-
dagdha-karma-malāśayaḥ
svarūpam avarundhāno
nātmano ’nyaṁ tadaikṣata
avyavacchinna-yogāgni-
dagdha-karma-malāśayaḥ
svarūpam avarundhāno
nātmano ’nyaṁ tadaikṣata

Synonyms

Synonyma

ātmānam — self; brahma — spirit; nirvāṇam — extinction of material existence; pratyastamita — ceased; vigraham — separation; avabodha-rasa — by the mellow of knowledge; eka-ātmyam — oneness; ānandam — bliss; anusantatam — expanded; avyavacchinna — continuous; yoga — by practice of yoga; agni — by the fire; dagdha — burned; karma — fruitive desires; mala — dirty; āśayaḥ — in his mind; svarūpam — constitutional position; avarundhānaḥ — realizing; na — not; ātmanaḥ — than the Supreme Soul; anyam — anything else; tadā — then; aikṣata — saw.

ātmānam — sebe; brahma — duše; nirvāṇam — uhasení hmotné existence; pratyastamita — ukončil; vigraham — odloučení; avabodha-rasa — náladou poznání; eka-ātmyam — jednotu; ānandam — blaženost; anusantatam — zvětšoval; avyavacchinna — neustálým; yoga — provozováním yogy; agni — ohněm; dagdha — spálené; karma — touhy po plodech; mala — špinavé; āśayaḥ — v jeho mysli; svarūpam — původní, přirozené postavení; avarundhānaḥ — když realizoval; na — ne; ātmanaḥ — než Nejvyšší Duši; anyam — něco jiného; tadā — tehdy; aikṣata — viděl.

Translation

Překlad

By expansion of his knowledge of the Supreme Brahman, he had already attained liberation from the bondage of the body. This liberation is known as nirvāṇa. He was situated in transcendental bliss, and he continued always in that blissful existence, which expanded more and more. This was possible for him by continual practice of bhakti-yoga, which is compared to fire because it burns away all dirty, material things. He was always situated in his constitutional position of self-realization, and he could not see anything else but the Supreme Lord and himself engaged in discharging devotional service.

Rozšířením svého poznání o Nejvyšším Brahmanu se již osvobodil z pout těla. Toto osvobození se nazývá nirvāṇa. Setrvával na úrovni transcendentální blaženosti, jež se neustále zvětšovala. To bylo možné díky tomu, že se soustavně věnoval bhakti-yoze, která se přirovnává k ohni, neboť spaluje všechny špinavé, hmotné věci. Spočíval ve svém přirozeném postavení seberealizace a neviděl nic jiného než Nejvyššího Pána a sebe samotného v oddané službě.

Purport

Význam

These two verses explain the verse in the Bhagavad-gītā (18.54):

Tyto dvě sloky vysvětlují verš z Bhagavad-gīty (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“One who is transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything. He is equally disposed towards every living entity. In that state he achieves pure devotional service unto Me.” This is also explained by Lord Caitanya in His Śikṣāṣṭaka in the beginning of the first verse:

“Kdo zaujal transcendentální postavení, ihned realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale naplněn radostí. Nikdy se nermoutí ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem je stejný. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Totéž vysvětluje Pán Caitanya ve Své Śikṣāṣṭace na začátku prvního verše:

ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam
ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam

The bhakti-yoga system is the topmost yoga system, and in this system the chanting of the holy name of the Lord is the foremost performance of devotional service. By chanting the holy name one can attain the perfection of nirvāṇa, or liberation from material existence, and so increase one’s blissful life of spiritual existence as described by Lord Caitanya (ānandāmbudhi-vardhanam). When one is situated in that position, he no longer has any interest in material opulence or even a royal throne and sovereignty over the whole planet. This situation is called viraktir anyatra syāt. It is the result of devotional service.

Bhakti-yoga je nejvyšší jógový systém a v rámci něho je zpívání svatého jména Pána nejdokonalejším způsobem oddané služby. Zpíváním svatého jména lze dosáhnout nirvāṇy, osvobození z hmotné existence, a stále zvětšovat svoji blaženost duchovního života, jak popisuje Pán Caitanya (ānandāmbudhi-vardhanam). Ten, kdo dospěl do takového postavení, již nemá zájem o hmotné bohatství, ba dokonce ani o královský trůn a vládu nad celou planetou. Toto postavení se nazývá viraktir anyatra syāt a je výsledkem oddané služby.

The more one makes advancement in devotional service, the more one becomes detached from material opulence and material activity. This is the spiritual nature, full of bliss. This is also described in Bhagavad-gītā (2.59). Paraṁ dṛṣṭvā nivartate: one ceases to take part in material enjoyment upon tasting superior, blissful life in spiritual existence. By advancement in spiritual knowledge, which is considered to be like blazing fire, all material desires are burned to ashes. The perfection of mystic yoga is possible when one is continuously in connection with the Supreme Personality of Godhead by discharging devotional service. A devotee is always thinking of the Supreme Person at every step of his life. Every conditioned soul is full of the reactions of his past life, but all dirty things are immediately burned to ashes if one simply executes devotional service. This is described in the Nārada-pañcarātra: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam.

Čím více děláme pokrok v oddané službě, tím více se odpoutáváme od hmotného bohatství a hmotných činností. To je duchovní přirozenost, která je plná blaženosti. Stejnou věc popisuje Bhagavad-gītā (2.59): paraṁ dṛṣṭvā nivartate — když okusíme vyšší, blažený duchovní život, přestaneme vyhledávat hmotný požitek. Pokrok v duchovním poznání, který se přirovnává k planoucímu ohni, spaluje všechny hmotné touhy na popel. Dokonalosti mystické yogy se dosahuje v neustálém spojení s Nejvyšší Osobností Božství prostřednictvím oddané služby. Oddaný myslí na Nejvyšší Osobu na každém kroku svého života. Každá podmíněná duše si nese spoustu reakcí ze svého minulého života, ale samotnou oddanou službou může všechny nečistoty okamžitě spálit na popel. To popisuje Nārada-pañcarātra: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam.