Text 35
Sloka 35
Devanagari
Dévanágarí
पुरोडाशं निरवपन् शिपिविष्टाय विष्णवे ॥ ३५ ॥
Text
Verš
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave
Synonyms
Synonyma
iti — thus; vyavasitāḥ — having decided; viprāḥ — the brāhmaṇas; tasya — his; rājñaḥ — of the king; prajātaye — for the purpose of getting a son; puroḍāśam — the paraphernalia of sacrifice; niravapan — offered; śipi-viṣṭāya — to the Lord, who is situated in the sacrificial fire; viṣṇave — to Lord Viṣṇu.
Translation
Překlad
Thus for the sake of a son for King Aṅga, they decided to offer oblations to Lord Viṣṇu, who is situated in the hearts of all living entities.
Aby král Aṅga mohl mít syna, rozhodli se nabídnout obětiny Pánu Viṣṇuovi, který sídlí v srdcích všech živých bytostí.
Purport
Význam
According to sacrificial rituals, animals are sometimes sacrificed in the yajña arena. Such animals are sacrificed not to kill them but to give them new life. Such action was an experiment to observe whether the Vedic mantras were being properly pronounced. Sometimes small animals are killed in a medical laboratory to investigate therapeutic effects. In a medical clinic, the animals are not revived, but in the yajña arena, when animals were sacrificed, they were again given life by the potency of Vedic mantras. The word śipi-viṣṭāya appears in this verse. Śipi means “the flames of the sacrifice.” In the sacrificial fire if the oblations are offered into the flames, then Lord Viṣṇu is situated there in the form of the flames. Therefore Lord Viṣṇu is known as Śipiviṣṭa.
K obětním obřadům patří, že se v aréně yajñi někdy obětují zvířata. Cílem takových obětí není zvířata zabít, ale dát jim nový život. Jedná se vlastně o pokus, kterým se ověřuje správné vyslovování védských manter. V lékařských laboratořích se někdy zabíjejí malá zvířata pro vyzkoušení léčebných účinků. Na rozdíl od zvířat obětovaných v aréně yajñi a přivedených zpět k životu silou védských manter však tato laboratorní zvířata nejsou znovu oživena. V tomto verši se objevuje slovo śipi-viṣṭāya. Śipi znamená “obětní plameny”. Když se plamenům obětního ohně nabízejí obětiny, Pán Viṣṇu je přítomný v podobě těchto plamenů. Proto se Pán Viṣṇu nazývá Śipiviṣṭa.