Sloka 22
Text 22
Verš
Text
brahma-daṇḍam ayūyujan
daṇḍa-vrata-dhare rājñi
munayo dharma-kovidāḥ
brahma-daṇḍam ayūyujan
daṇḍa-vrata-dhare rājñi
munayo dharma-kovidāḥ
Synonyma
Synonyms
kim — proč; vā — také; aṁhaḥ — hříšné činnosti; vene — na Venu; uddiśya — když viděli; brahma-daṇḍam — bráhmanskou kletbu; ayūyujan — chtěli uvalit; daṇḍa-vrata-dhare — ten, který nosí žezlo jako symbol trestu; rājñi — na krále; munayaḥ — velcí mudrci; dharma-kovidāḥ — dokonale znalí náboženských zásad.
kim — why; vā — also; aṁhaḥ — sinful activities; vene — unto Vena; uddiśya — seeing; brahma-daṇḍam — the curse of a brāhmaṇa; ayūyujan — they desired to award; daṇḍa-vrata-dhare — who carries the rod of punishment; rājñi — unto the king; munayaḥ — the great sages; dharma-kovidāḥ — completely conversant with religious principles.
Překlad
Translation
Vidura se také zeptal: Jak to, že velcí mudrci, kteří byli dokonale zběhlí v náboženských zásadách, chtěli proklít krále Venu, jenž sám nosil žezlo jako symbol trestu, a uvalili na něj tak ten nejtěžší trest (brahma-śāpa)?
Vidura also inquired: How is it that the great sages, who were completely conversant with religious principles, desired to curse King Vena, who himself carried the rod of punishment, and thus awarded him the greatest punishment [brahma-śāpa]?
Význam
Purport
Král může potrestat každého, ale v tomto případě velcí mudrci potrestali jeho. Musel se tedy dopustit něčeho velice vážného, neboť proč by ho jinak velcí mudrci, kteří jsou známí svou vznešeností a snášenlivostí, trestali navzdory vysoké úrovni svého vědomí? Rovněž je patrné, že král nebyl nezávislý na bráhmanské kultuře. Nad králem existoval dohled brāhmaṇů, a kdykoliv bylo zapotřebí, brāhmaṇové krále svrhli nebo zabili — nikoliv zbraní, ale mantrou brahma-śāpy. Brāhmaṇové byli tak mocní, že na základě pouhé jejich kletby člověk okamžitě zemřel.
It is understood that the king is able to give punishment to everyone, but in this case it appears that the great sages punished him. The king must have done something very serious; otherwise how could the great sages, who were supposed to be the greatest and most tolerant, still punish him in spite of their elevated religious consciousness? It appears also that the king was not independent of the brahminical culture. Above the king was the control of the brāhmaṇas, and if needed the brāhmaṇas would dethrone the king or kill him, not with any weapon, but with the mantra of a brahma-śāpa. The brāhmaṇas were so powerful that simply by their cursing one would immediately die.