KAPITOLA PADESÁTÁ
Kṛṣṇa zakládá město Dvāraku
Tato kapitola vypráví, jak Pán Kṛṣṇa v bitvě sedmnáctkrát porazil Jarāsandhu a potom postavil město Dvāraku.
Po zabití Kaṁsy odešly jeho dvě královny, Asti a Prāpti, domů ke svému otci Jarāsandhovi a žalostně mu popsaly, jak z nich Kṛṣṇa udělal vdovy. Krále Jarāsandhu posedl hněv, když slyšel, co se stalo. Složil slib, že Zemi zbaví všech Yaduovců, a shromáždil nesmírné vojsko, aby oblehlo Mathuru. Když Śrī Kṛṣṇa viděl, že Jarāsandha útočí, uvážil důvody svého sestoupení do tohoto světa a poté se rozhodl zničit Jarāsandhovo vojsko, které bylo pro Zemi přítěží.
Náhle se objevily dva zářivé kočáry s vozataji a výstrojí, a společně s nimi všechny Pánovy osobní zbraně. Jakmile to Pán Kṛṣṇa uviděl, oslovil Pána Baladevu: „Můj milý bratře, Jarāsandha nyní útočí na Mathuru-purī. Nasedni tedy prosím do svého kočáru a pojeďme zničit nepřátelské vojsko.“ Oba Pánové se chopili svých zbraní, nasedli do kočárů a vyjeli z města.
Když Pán Kṛṣṇa přijel před vojsko soupeře a zadul do své lastury, v srdcích nepřátel to vzbudilo strach. Král Jarāsandha se svými vojáky, kočáry a tak dále obklíčil Kṛṣṇu a Balarāmu, a ženy z města, které vystoupily na střechy paláců, začaly být nesmírně stísněné, že Pány nevidí. Poté Kṛṣṇa rozezněl svůj luk a začal zasypávat nepřátelské vojáky přívalem šípů. Jarāsandhovo obrovské vojsko bylo brzy zničeno.
Potom Pán Baladeva Jarāsandhu zajal a chystal se ho spoutat provazy, ale Śrī Kṛṣṇa přiměl Baladevu, aby propustil krále na svobodu. Pán Kṛṣṇa to zdůvodnil tak, že Jarāsandha shromáždí další vojsko a vrátí se znovu do boje; to Kṛṣṇovi napomůže v dosažení Jeho cíle odstranit břemeno Země. Propuštěný Jarāsandha se vrátil do Magadhy a slíbil, že se podrobí askezi, aby mohl pomstít svou porážku. Ostatní králové mu sdělili, že jeho porážka je jenom reakce jeho karmy. Takto poučený král Jarāsandha se s těžkým srdcem stáhl do svého království.
Śrī Kṛṣṇa se vrátil k obyvatelům Mathury, kteří se začali radovat, zpívat triumfální písně a připravovat oslavy vítězství. Pán přinesl drahokamy a ozdoby všech válečníků sebrané na bojišti a předal je Mahārājovi Ugrasenovi.
Jarāsandha napadl Yaduovce v Mathuře sedmnáctkrát a pokaždé byla jeho vojska úplně zničena. Když se pak připravoval k osmnáctému útoku, Nārada Muni poslal na boj proti Yaduovcům válečníka jménem Kālayavana, který hledal vhodného soka. Se třiceti milióny vojáků oblehl Kālayavana yaduovské hlavní město. Pán Kṛṣṇa sledoval tento útok se znepokojením, neboť věděl, že brzy přijede Jarāsandha a že současný útok těchto dvou nepřátel by mohl být pro Yaduovce vážnou hrozbou. Proto Pán postavil úžasné město v moři jako bezpečné útočiště pro Yaduovce a potom je tam svou mystickou silou všechny přenesl. Toto město bylo plně obydlené členy všech čtyř společenskách tříd a nikdo v něm nepociťoval bolesti žízně a hladu. Různí polobozi v čele s Indrou věnovali Pánu Kṛṣṇovi darem tytéž výsady, které od Něho původně získali, aby ustanovili své postavení autorit.
Jakmile Pán Śrī Kṛṣṇa viděl své poddané bezpečně usídlené, vyžádal si svolení Pána Baladevy a vyjel z Mathury beze zbroje.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Po zabití Kaṁsy odešly jeho dvě královny, Asti a Prāpti, plné úzkosti do domu svého otce, ó hrdinný potomku Bharaty.
SLOKA 2: Nešťastné královny pověděly otci, králi Jarāsandhovi z Magadhy, vše o tom, jak se staly vdovami.
SLOKA 3: Když Jarāsandha uslyšel tuto hroznou zprávu, ó králi, naplnil ho žal a hněv a začal vynakládat co největší úsilí, aby zbavil Zemi Yaduovců.
SLOKA 4: Se dvaceti třemi jednotkami akṣauhiṇī oblehl ze všech stran yaduovské hlavní město Mathuru.
SLOKA 5-6: Přestože je Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, původní příčinou tohoto světa, v době svého sestoupení na Zemi hrál úlohu lidské bytosti. Když tedy hleděl na Jarāsandhovo vojsko, jež obléhalo Jeho město jako velký oceán vylévající se z břehů, a když viděl, jak toto vojsko děsí Jeho poddané, uvážil vhodnou odpověď podle času, místa a konkrétního záměru Jeho stávající inkarnace.
SLOKA 7-8: (Nejvyšší Pán uvažoval:) Jarāsandhovo vojsko tvořené akṣauhiṇīmi pěšáků, koní, kočárů a slonů, které král Magadhy shromáždil od všech podřízených králů a přivedl je sem, je pro Zemi velkým břemenem, a proto je zničím. Samotného Jarāsandhu bych však neměl zabíjet, neboť v budoucnu jistě sestaví další vojsko.
SLOKA 9: Toto je účel Mého současného sestoupení – zbavit Zemi jejího břemene, ochraňovat zbožné a zabíjet bezbožné.
SLOKA 10: Také přijímám jiná těla proto, abych ochránil náboženství a skoncoval s bezbožností, kdykoliv začne s během času nabírat na síle.
SLOKA 11: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Zatímco Pán Govinda takto uvažoval, z nebe se náhle snesly dva kočáry, zářící jako slunce, včetně vozatajů a výstroje.
SLOKA 12: Samy od sebe se před Pánem objevily také Jeho věčné božské zbraně. Jakmile je Śrī Kṛṣṇa, Pán smyslů, uviděl, oslovil Pána Saṅkarṣaṇa.
SLOKA 13-14: (Nejvyšší Pán pravil:) Můj ctihodný starší bratře, pohleď na to nebezpečí, které hrozí Tvým chráněncům Yaduovcům! A podívej se, milý Pane, jak se k Tobě dostavil Tvůj osobní kočár a oblíbené zbraně. Účel, pro který jsme se zrodili, Můj Pane, je zajistit, aby se Našim oddaným dobře dařilo. Prosím odstraň teď ze Země břemeno, které tvoří těchto dvacet tři vojsk.
SLOKA 15: Poté, co Pán Kṛṣṇa takto vybídl svého bratra, vyjeli oba Dāśārhové, Kṛṣṇa a Balarāma, v brnění a se zářícími zbraněmi ve svých kočárech z města. Doprovázela je jen velmi malá jednotka vojáků.
SLOKA 16: Když Pán Kṛṣṇa vyjel z města s Dārukou u otěží svého vozu, zadul na svou lasturu, a srdce nepřátelských vojáků se rozechvěla strachem.
SLOKA 17: Jarāsandha na oba pohlédl a řekl: Ó Kṛṣṇo, nejnižší z lidí! S Tebou nechci bojovat, neboť by byla ostuda bojovat s pouhým chlapcem. Ty hlupáku, který se schováváš, ó vrahu svých příbuzných, jdi pryč! S Tebou nebudu bojovat.
SLOKA 18: Ty, Rāmo, by sis měl dodat odvahy a bojovat se mnou, pokud si myslíš, že to dokážeš. Buď opustíš tělo, rozsekané na kusy mými šípy, a tak dosáhneš nebe, anebo mě zabiješ.
SLOKA 19: Nejvyšší Pán pravil: Skuteční hrdinové se jen nevychloubají, ale spíš ukazují svou udatnost činy. Nemůžeme brát vážně slova toho, kdo je plný úzkosti a chce zemřít.
SLOKA 20: Śukadeva Gosvāmī pravil: Tak jako vítr zahalí slunce mraky nebo oheň prachem, přijel syn Jary k oběma potomkům Madhua a obklopil Je i Jejich vojáky, kočáry, vlajky, koně a vozataje svým obrovským zástupem vojsk.
SLOKA 21: Ženy stály na vyhlídkových věžích, palácích a ve vysokých branách města. Když se jim kočáry Kṛṣṇy a Balarāmy, označené prapory se znaky Garuḍy a palmy, ztratily z očí, zasáhl je smutek a omdlévaly.
SLOKA 22: Pán Hari viděl své vojsko přivedené do úzkých vytrvalým prudkým deštěm šípů, jež přilétaly od mohutných nepřátelských sil, shromážděných jako mraky kolem Něj, a tak rozezněl svůj vynikající luk Śārṅgu, který uctívají bozi i démoni.
SLOKA 23: Pán Kṛṣṇa bral ze svého toulce šípy, přikládal je na tětivu, natahoval ji a pak vypouštěl nekonečné záplavy ostrých šípů, jež zasahovaly kočáry, slony, koně a pěšáky nepřítele. Pán střílející šípy připomínal planoucí ohnivý kruh.
SLOKA 24: Sloni padali na zem s rozpolcenými čely, koně jezdců padali s uťatými krky, kočáry padaly se svými koňmi, prapory, vozataji a bojovníky rozstřílenými na kusy a pěšáci se hroutili k zemi s usekanými pažemi, stehny a rameny.
SLOKA 25-28: Z údů lidí, slonů a koní rozsekaných na kusy tekly na bojišti stovky řek krve. Paže v těchto řekách připomínaly hady, lidské hlavy želvy, mrtví sloni ostrovy, mrtví koně krokodýly, ruce a stehna vypadaly jako ryby, lidské vlasy jako vodní řasy, luky jako vlny a různé zbraně jako shluky keřů. Toho všeho byly řeky krve plné.
SLOKA 29: Pro Něho, jenž řídí stvoření, udržování a zničení tří světů a má neomezené duchovní vlastnosti, není příliš úžasné, že poráží ty, kdo vystupují proti Němu. Přesto mudrci Jeho činy oslavují, když takto napodobuje lidské chování.
SLOKA 30: Jarāsandhovi, bez kočáru a se všemi vojáky mrtvými, zbyl jen jeho dech. Tehdy Pán Balarāma toho mocného bojovníka násilně uchvátil, jako když jeden lev chytí jiného.
SLOKA 31: Balarāma začal Jarāsandhu, který již zabil tolik nepřátel, svazovat božskou Varuṇovou smyčkou i provazy smrtelníků. Pán Govinda však ještě zamýšlel uskutečnit skrze Jarāsandhu jistý záměr, a tak Balarāmu požádal, aby s tím přestal.
SLOKA 32-33: Jarāsandha, jehož měli bojovníci ve velké úctě, byl poté, co ho oba Pánové vesmíru propustili, zahanbený, a tak se rozhodl podstoupit askezi. Na cestě ho však několik králů přesvědčilo, jak duchovní moudrostí, tak světskými argumenty, že by měl od svého plánu na sebezapření upustit. Řekli mu: „Tvá porážka od Yaduovců byla jen nevyhnutelná reakce tvé minulé karmy.“
SLOKA 34: Král Jarāsandha, syn Bṛhadrathy, jehož všechna vojska byla pobita a jemuž samotnému Pán, Osobnost Božství, nevěnoval žádnou pozornost, se potom smutně vrátil do království Magadhů.
SLOKA 35-36: Pán Mukunda překonal oceán vojsk nepřítele se svou vlastní vojenskou silou zcela nedotčenou. Přijal blahopřání od obyvatel nebes, kteří Ho zasypali květinami. Lidé z Mathury, zbaveni horečnaté úzkosti a naplněni radostí, se s Ním přišli setkat, zatímco profesionální bardi, heroldi a chvalořečníci opěvovali Jeho vítězství.
SLOKA 37-38: Když Pán vstoupil do města, rozezněly se lastury a kotle a souzvučně začalo hrát mnoho bubnů, rohů, vīṇ, fléten a mṛdaṅg. Bulváry byly pokropené vodou, všude vlály prapory a brány byly slavnostně ozdobeny. Obyvatelé jásali a městem zněla recitace védských hymnů.
SLOKA 39: Ženy z města něžně hleděly na Pána očima doširoka otevřenýma láskou a zasypávaly Ho květinovými girlandami, jogurtem, praženou rýží a čerstvými výhonky.
SLOKA 40: Pán Kṛṣṇa potom předal yaduovskému králi všechno bohatství, které zůstalo ležet na bojišti – tedy nesčetné ozdoby mrtvých bojovníků.
SLOKA 41: Tímto způsobem utrpěl král Magadhy porážku sedmnáctkrát. Přes všechny tyto porážky však bojoval dál se svými divizemi akṣauhiṇī proti jednotkám yaduovské dynastie, jež byly pod Kṛṣṇovou ochranou.
SLOKA 42: Mocí Pána Kṛṣṇy Vṛṣṇiovci pokaždé zničili všechny Jarāsandhovy jednotky, a když byli všichni jeho vojáci pobiti, král, propuštěný svými nepřáteli, vždy znovu odešel.
SLOKA 43: Právě když se schylovalo k osmnácté bitvě, objevil se na bojišti barbarský bojovník jménem Kālayavana, jehož tam poslal Nārada.
SLOKA 44: Když tento Yavana dorazil k Mathuře, oblehl ji se třiceti milióny barbarských vojáků. Mezi lidmi nikdy nenašel soupeře, který by s ním mohl bojovat, ale slyšel, že Vṛṣṇiovci se mu vyrovnají.
SLOKA 45: Když Pán Kṛṣṇa a Pán Saṅkarṣaṇa spatřili Kālayavanu, Kṛṣṇa zauvažoval o situaci a řekl: „Ó, Yaduovcům teď hrozí velké nebezpečí ze dvou stran.“
SLOKA 46: „Tento Yavana nás již obléhá a brzy sem dorazí mocný král Magadhy – ne-li dnes, tak zítra nebo ten další den.“
SLOKA 47: „Pokud sem mocný Jarāsandha přijde v době, kdy budeme vytížení bojem s Kālayavanou, může zabít Naše příbuzné nebo je odvléct do svého hlavního města.“
SLOKA 48: „Proto ihned postavme pevnost, kterou žádný člověk nedobude. Usídlíme tam členy Naší rodiny a potom zabijeme barbarského krále.“
SLOKA 49: Po poradě s Balarāmou nechal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v moři postavit pevnost, jež po obvodu měřila dvanáct yojanů. V ní nechal postavit město s úžasným vybavením všeho druhu.
SLOKA 50-53: Stavba onoho města vyjevovala dokonalé vědecké poznání a architektonickou dovednost Viśvakarmy. Byly v něm široké třídy, obchodní ulice a dvory na rozlehlých pozemcích, skvostné parky a také zahrady se stromy a liánami z nebeských planet. Věže bran měly na vrcholech zlaté vížky dotýkající se nebe a jejich horní patra byla z křemíkového krystalu. Pozlacené domy zdobily vpředu zlaté nádoby a nahoře střechy posázené drahokamy, a jejich podlahy byly vykládané cennými smaragdy. Vedle domů stály pokladnice, skladiště a stáje pro skvělé koně, to vše postavené ze stříbra a mosazi. Každé sídlo mělo svou vyhlídkovou věž a také chrám pro domácí božstvo. Město zaplňovali obyvatelé ze všech čtyř společenských tříd a zvláště ho zkrášlovaly paláce Śrī Kṛṣṇy, Pána Yaduovců.
SLOKA 54: Pán Indra přinesl Śrī Kṛṣṇovi sněmovní síň Sudharmu, v níž smrtelník nepodléhá zákonům smrtelnosti. Daroval Mu také pārijātový strom.
SLOKA 55: Pán Varuṇa věnoval koně rychlé jako mysl, z nichž někteří byli čistě tmavomodří a jiní bílí. Pokladník polobohů Kuvera dal svých osm mystických pokladů a vládci různých planet darovali svá příslušná bohatství.
SLOKA 56: Jelikož Nejvyšší Pán přišel na Zem, ó králi, tito polobozi Mu nyní nabídli veškeré vládnoucí moci, které jim dříve přidělil proto, aby uplatňovali svou konkrétní autoritu.
SLOKA 57: Poté, co Pán Kṛṣṇa mocí své mystické Yogamāyi přenesl všechny své poddané do nového města, poradil se s Pánem Balarāmou, jenž zůstal v Mathuře, aby ji chránil. Nato vyšel Pán Kṛṣṇa s girlandou z lotosů, ale beze zbraní, hlavní bránou z Mathury.