Śrīmad-Bhāgavatam 10.50.50-53
Verš
dṛśyate yatra hi tvāṣṭraṁ
vijñānaṁ śilpa-naipuṇam
rathyā-catvara-vīthībhir
yathā-vāstu vinirmitam
vijñānaṁ śilpa-naipuṇam
rathyā-catvara-vīthībhir
yathā-vāstu vinirmitam
sura-druma-latodyāna-
vicitropavanānvitam
hema-śṛṅgair divi-spṛgbhiḥ
sphaṭikāṭṭāla-gopuraiḥ
vicitropavanānvitam
hema-śṛṅgair divi-spṛgbhiḥ
sphaṭikāṭṭāla-gopuraiḥ
rājatārakuṭaiḥ koṣṭhair
hema-kumbhair alaṅkṛtaiḥ
ratna-kūtair gṛhair hemair
mahā-mārakata-sthalaiḥ
hema-kumbhair alaṅkṛtaiḥ
ratna-kūtair gṛhair hemair
mahā-mārakata-sthalaiḥ
vāstoṣpatīnāṁ ca gṛhair
vallabhībhiś ca nirmitam
cātur-varṇya-janākīrṇaṁ
yadu-deva-gṛhollasat
vallabhībhiś ca nirmitam
cātur-varṇya-janākīrṇaṁ
yadu-deva-gṛhollasat
Synonyma
dṛśyate — byly vidět; yatra — kde; hi — vskutku; tvāṣṭram — Tvaṣṭy (Viśvakarmy), architekta polobohů; vijñānam — vědecké poznání; śilpa — v architektuře; naipuṇam — odborné schopnosti; rathyā — s hlavními třídami; catvara — dvory; vīthībhiḥ — a obchodními ulicemi; yathā-vāstu — na rozlehlých pozemcích; vinirmitam — postavené; sura — polobohů; druma — se stromy; latā — a liánami; udyāna — zahrady; vicitra — skvostné; upavana — a parky; anvitam — obsahující; hema — zlaté; śṛṅgaiḥ — mající špice; divi — nebe; spṛgbhiḥ — dotýkající se; sphaṭikā — z křemíkového krystalu; aṭṭāla — s horními patry; gopuraiḥ — s branami; rājata — ze stříbra; ārakuṭaiḥ — a mosazi; koṣṭhaiḥ — s pokladnicemi, skladišti a stájemi; hema — zlatými; kumbhaiḥ — nádobami; alaṅkṛtaiḥ — ozdobenými; ratna — z drahokamů; kūtaiḥ — majícími vrcholy; gṛhaiḥ — s domy; hemaiḥ — ze zlata; mahā-mārakata — s cennými smaragdy; sthalaiḥ — s podlahami; vāstoḥ — domácím; patīnām — patřícími božstvům; ca — a; gṛhaiḥ — s chrámy; vallabhībhiḥ — s vyhlídkovými věžemi; ca — a; nirmitam — postavené; cātuḥ-varṇya — čtyř společenských tříd; jana — lidí; ākīrṇam — plné; yadu-deva — Pána Yaduovců, Śrī Kṛṣṇy; gṛha — sídly; ullasat — zkrášlené.
Překlad
Stavba onoho města vyjevovala dokonalé vědecké poznání a architektonickou dovednost Viśvakarmy. Byly v něm široké třídy, obchodní ulice a dvory na rozlehlých pozemcích, skvostné parky a také zahrady se stromy a liánami z nebeských planet. Věže bran měly na vrcholech zlaté vížky dotýkající se nebe a jejich horní patra byla z křemíkového krystalu. Pozlacené domy zdobily vpředu zlaté nádoby a nahoře střechy posázené drahokamy, a jejich podlahy byly vykládané cennými smaragdy. Vedle domů stály pokladnice, skladiště a stáje pro skvělé koně, to vše postavené ze stříbra a mosazi. Každé sídlo mělo svou vyhlídkovou věž a také chrám pro domácí božstvo. Město zaplňovali obyvatelé ze všech čtyř společenských tříd a zvláště ho zkrášlovaly paláce Śrī Kṛṣṇy, Pána Yaduovců.
Význam
Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvětluje, že státní silnice (rathyāḥ) byly vpředu, silnice druhé třídy (vīthyaḥ) vzadu a mezi nimi se rozkládaly dvory (catvarāṇi) obehnané stěnami, uprostřed nichž stála pozlacená sídla, nad kterými se tyčily zářící křišťálové rozhledny se zlatými nádobami na vrcholech. Budovy tedy byly vícepatrové. Slovo vāstu vyjadřuje, že domy a ostatní budovy byly postavené na rozlehlých pozemcích s dostatkem prostoru pro zeleň.