Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.50.37-38

Verš

śaṅkha-dundubhayo nedur
bherī-tūryāṇy anekaśaḥ
vīṇā-veṇu-mṛdaṅgāni
puraṁ praviśati prabhau
sikta-mārgāṁ hṛṣṭa-janāṁ
patākābhir abhyalaṅkṛtām
nirghuṣṭāṁ brahma-ghoṣeṇa
kautukābaddha-toraṇām

Synonyma

śaṅkha — lastury; dundubhayaḥ — a kotle; neduḥ — znĕly; bherī — bubny; tūryāṇi — a rohy; anekaśaḥ — mnohé naráz; vīṇā-veṇu-mṛdaṅgānivīṇy, flétny a mṛdaṅgy; puram — do mĕsta (Mathury); praviśati — když vstoupil; prabhau — Pán; sikta — pokropené vodou; mārgām — jeho bulváry; hṛṣṭa — rozjásaní; janām — jeho obyvatelé; patākābhiḥ — prapory; abhyalaṅkṛtām — bohatĕ ozdobené; nirghuṣṭām — znĕjící; brahma — Véd; ghoṣeṇa — recitací; kautuka — slavnostní; ābaddha — ozdoby; toraṇām — na jeho branách.

Překlad

Když Pán vstoupil do mĕsta, rozeznĕly se lastury a kotle a souzvučnĕ začalo hrát mnoho bubnů, rohů, vīṇ, fléten a mṛdaṅg. Bulváry byly pokropené vodou, všude vlály prapory a brány byly slavnostnĕ ozdobeny. Obyvatelé jásali a mĕstem znĕla recitace védských hymnů.