Śrīmad-Bhāgavatam 10.50.22
Verš
hariḥ parānīka-payomucāṁ muhuḥ
śilīmukhāty-ulbaṇa-varṣa-pīḍitam
sva-sainyam ālokya surāsurārcitaṁ
vyasphūrjayac chārṅga-śarāsanottamam
śilīmukhāty-ulbaṇa-varṣa-pīḍitam
sva-sainyam ālokya surāsurārcitaṁ
vyasphūrjayac chārṅga-śarāsanottamam
Synonyma
hariḥ — Pán Kṛṣṇa; para — nepřítele; anīka — vojsk; payaḥ-mucām — (která byla jako) mraky; muhuḥ — opakovaně; śilīmukha — jejich šípů; ati — nesmírně; ulbaṇa — hrozivých; varṣa — deštěm; pīḍitam — vystavené bolesti; sva — své vlastní; sainyam — vojsko; ālokya — když viděl; sura — polobohy; asura — a démony; arcitam — uctívaný; vyasphūrjayat — rozezněl; śārṅga — známý jako Śārṅga; śara-asana — svůj luk; uttamam — naprosto vynikající.
Překlad
Pán Hari viděl své vojsko přivedené do úzkých vytrvalým prudkým deštěm šípů, jež přilétaly od mohutných nepřátelských sil, shromážděných jako mraky kolem Něj, a tak rozezněl svůj vynikající luk Śārṅgu, který uctívají bozi i démoni.