Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.50.32-33

Verš

sā mukto loka-nāthābhyāṁ
vrīḍito vīra-sammataḥ
tapase kṛta-saṅkalpo
vāritaḥ pathi rājabhiḥ
vākyaiḥ pavitrārtha-padair
nayanaiḥ prākṛtair api
sva-karma-bandha-prāpto ’yaṁ
yadubhis te parābhavaḥ

Synonyma

saḥ — on, Jarāsandha; muktaḥ — propuštĕný; loka-nāthābhyām — dvĕma Pány vesmíru; vrīḍitaḥ — zahanbený; vīra — hrdiny; sammataḥ — ctĕný; tapase — podstupovat askezi; kṛta-saṅkalpaḥ — jenž se rozhodl; vāritaḥ — byl zastaven; pathi — na cestĕ; rājabhiḥ — králi; vākyaiḥ — s promluvami; pavitra — očišťující; artha — majícími významy; padaiḥ — se slovy; nayanaiḥ — se zdůvodnĕním; prākṛtaiḥ — svĕtským; api — také; sva — vlastním; karma-bandha — kvůli nevyhnutelným reakcím za minulé činy; prāptaḥ — obdržená; ayam — tato; yadubhiḥ — od Yaduovců; te — tvoje; parābhavaḥ — porážka.

Překlad

Jarāsandha, jehož mĕli bojovníci ve velké úctĕ, byl poté, co ho oba Pánové vesmíru propustili, zahanbený, a tak se rozhodl podstoupit askezi. Na cestĕ ho však nĕkolik králů přesvĕdčilo, jak duchovní moudrostí, tak svĕtskými argumenty, že by mĕl od svého plánu na sebezapření upustit. Řekli mu: „Tvá porážka od Yaduovců byla jen nevyhnutelná reakce tvé minulé karmy.“