Kṛṣṇa krade šaty svobodným gopīm

Tato kapitola popisuje, jak dcery pastevců, které byly ve věku na vdávání, uctívaly Kātyāyanī, aby dostaly Pána Śrī Kṛṣṇu za manžela, a jak Kṛṣṇa ukradl mladým dívkám šaty a dal jim požehnání.

Během měsíce Mārgaśīrṣa se každý den brzy ráno vzaly mladé dcery pastevců za ruce a se zpěvem o Kṛṣṇových transcendentálních vlastnostech se šly k Yamuně vykoupat. Potom s touhou získat Kṛṣṇu za manžela uctívaly vonnými tyčinkami, květy a dalším věcmi bohyni Kātyāyanī.

Jednoho dne nechaly mladé gopī jako obvykle šaty na břehu a začaly si hrát ve vodě, přičemž opěvovaly činnosti Pána Kṛṣṇy. Najednou tam Kṛṣṇa sám přišel, sebral všechny šaty a vylezl na nedaleký kadambový strom. Chtěl gopī poškádlit, a tak řekl: „Je Mi jasné, jak jste vy gopī ze své askeze unavené, tak prosím pojďte na břeh a vezměte si své šaty.“

Gopī pak předstíraly, že se rozhněvaly, a řekly, že jim studená voda Yamuny působí velkou bolest a pokud jim Kṛṣṇa šaty nevrátí, povědí o všem, co se stalo, králi Kaṁsovi. Jestliže jim ale šaty vrátí, pak ochotně splní Jeho pokyny v náladě pokorných služebnic.

Śrī Kṛṣṇa odpověděl, že se krále Kaṁsy vůbec nebojí a že chtějí-li dívky skutečně následovat Jeho pokyny a být Jeho služebnice, tak ať si jde každá okamžitě na břeh vzít své oblečení. Dívky, třesoucí se zimou, vylézaly z vody a oběma rukama si zakrývaly ohanbí. Kṛṣṇa, který k nim cítil hlubokou náklonnost, opět promluvil: „Jelikož jste se při plnění svého slibu koupaly ve vodě nahé, dopustily jste se přestupku proti polobohům, a abyste ho odčinily, musíte s poklonit se sepjatými dlaněmi. Potom váš slib askeze přinese plný výsledek.“

Gopī se podrobily tomuto pokynu a poklonily se Śrī Kṛṣṇovi s uctivě sepjatýma rukama. Pán byl s nimi spokojený a vrátil jim jejich oblečení. Mladé dívky k Němu ale již byly tak přitahované, že nemohly odejít. Kṛṣṇa chápal, co se odehrávalo v jejich myslích, a řekl, že ví, že uctívaly Kātyāyanī, aby Ho získaly za manžela. Jelikož věnovaly svá srdce Jemu, jejich touhy již nikdy nebudou poskvrněné náladou materialistického požitku, tak jako pražené obilí již nemůže vyklíčit. Řekl jim, že během příštího podzimu se jejich nejniternější touha splní.

Potom se gopī, dokonale spokojené, vrátily do Vraji a Śrī Kṛṣṇa odešel se svými přáteli pasáčky pást krávy na vzdálené místo.

O něco později se chlapci, které zmáhalo letní horko, uchýlili pod strom, který tam stál jako slunečník. Pán poté řekl, že život stromu je velmi vznešený, neboť strom stále chrání ostatní před horkem, deštěm, sněhem a tak dále, přestože sám cítí bolest. Strom svými listy, květy, plody, stínem, kořeny, kůrou, dřevem, vůní, mízou, popelem, dužinou a výhonky plní přání všech. To je ideální život. „Ano,“ dodal Kṛṣṇa, „dokonalostí života je jednat s využitím své životní energie, bohatství, inteligence a slov pro dobro všech.“

Poté, co Pán takto oslavil stromy, vydala se celá skupina k Yamuně, kde pasáčci nechali krávy napít se sladké vody a sami se také napili.