Śrīmad-Bhāgavatam 10.22.4

Podle různých ācāryů není bohyně Durgā, o níž se mluví v tomto verši, matoucí energií Kṛṣṇy zvanou Māyā, ale Pánovou vnitřní energií známou jako Yoga-māyā. Rozdíl mezi vnitřní a vnější neboli matoucí energií Pána popisuje Nārada-pañcarātra, kde spolu rozmlouvají Śruti a Vidyā:

„Pánova nižší energie zvaná Durgā Mu s láskou slouží. Jako Jeho energie se od Něj neliší. Existuje další, vyšší energie, jejíž podoba je na stejné duchovní úrovni jako sám Bůh. Vědeckým pochopením této svrchované energie může osoba okamžitě dospět k Nejvyšší Duši všech duší, Pánovi všech pánů. Žádným jiným procesem Ho nelze dosáhnout. Tato svrchovaná energie Pána se nazývá Gokuleśvarī, bohyně Gokuly. Je svou povahou zcela pohroužená v lásce k Bohu a skrze Ni lze snadno získat prvotního Boha, Pána všeho, co existuje. Tato vnitřní energie Pána má zahalující energii, které se říká Mahā-māyā, jež vládne hmotnému světu. Ve skutečnosti mate celý vesmír, a tak se všichni jeho obyvatelé mylně ztotožňují s hmotným tělem.“

Z výše uvedeného je zřejmé, že vnitřní a vnější neboli vyšší a nižší energie Nejvyššího Pána jsou zosobněné jako Yoga-māyā a Mahā-māyā. Jméno Durgā se někdy používá k označení vnitřní, vyšší energie, jak uvádí Pañcarātra: „Ve všech mantrách, které se používají k uctívání Kṛṣṇy, je vládnoucí božstvo známé jako Durgā.“ V transcendentálních zvukových vibracích, které oslavují a uctívají Absolutní Pravdu, Kṛṣṇu, se tedy vládnoucí božstvo dané mantry či hymnu nazývá Durgā. Jméno Durgā proto označuje také tu osobnost, která jedná jako vnitřní energie Pána a je tedy na úrovni śuddha-sattvy, čisté transcendentální existence. Rozumí se, že touto vnitřní energií je Kṛṣṇova sestra známá také jaké Ekānaṁśā nebo Subhadrā. To je Durgā, kterou uctívaly gopī ve Vṛndāvanu. Několik ācāryů poukázalo na to, že obyčejní lidé jsou někdy zmatení a myslí si, že jména Mahā-māyā a Durgā označují výhradně Pánovu vnější energii.

Dokonce i když hypoteticky přijmeme, že gopī uctívaly vnější Māyu, nedělaly nic špatného, protože ve svých zábavách plných lásky ke Kṛṣṇovi jednaly jako obyčejné členky společnosti. Śrīla Prabhupāda v této souvislosti komentuje: „Vaiṣṇavové obvykle neuctívají žádné polobohy. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura přísně zakázal jakékoliv uctívání polobohů všem, kdo chtějí udělat pokrok v čisté oddané službě. Přesto vidíme, že gopī, jejichž láska ke Kṛṣṇovi se nedá s ničím srovnat, uctívaly Durgu. Uctívači polobohů někdy namítají, že gopī uctívaly bohyni Durgu, ale musíme si uvědomit, za jakým účelem to dělaly. Lidé obvykle uctívají bohyni Durgu pro nějaký hmotný prospěch; zato gopī se k ní modlily, aby se staly manželkami Pána Kṛṣṇy. To znamená, že je-li Kṛṣṇa středem všech činností, může oddaný pro dosažení tohoto cíle použít jakýchkoliv prostředků. Gopī mohly přijmout cokoliv pro uspokojení Kṛṣṇy nebo službu Jemu. To je nepřekonatelná vlastnost gopī. Plně uctívaly bohyni Durgu po dobu jednoho měsíce, aby získaly Kṛṣṇu za manžela. Každý den se modlily, aby se jejich manželem stal Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje.“

Závěr je, že upřímný oddaný Kṛṣṇy si nikdy nepředstavuje, že by transcendentální gopī, které jsou nejvznešenější oddané Pána, měly nějaké hmotné vlastnosti. Jedinou motivací všech jejich činností bylo pouze milovat a uspokojovat Kṛṣṇu a pokud budeme jejich jednání pošetile považovat v jakémkoliv ohledu za světské, nebudeme schopni pochopit vědomí Kṛṣṇy.