Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.22.20

Verš

ity acyutenābhihitaṁ vrajābalā
matvā vivastrāplavanaṁ vrata-cyutim
tat-pūrti-kāmās tad-aśeṣa-karmaṇāṁ
sākṣāt-kṛtaṁ nemur avadya-mṛg yataḥ

Synonyma

iti — tĕmito slovy; acyutena — neklesajícího Nejvyššího Pána; abhihitam — naznačené; vraja-abalāḥ — dívky z Vraji; matvā — když zvážily; vivastra — nahé; āplavanam — koupel; vraja-cyutim — poklesek při plnĕní slibu; tat-pūrti — úspĕšné dokončení toho; kāmāḥ — dychtivĕ si přející; tat — této činnosti; aśeṣa-karmarṇām — a nekonečnĕ mnoha dalších zbožných činností; sākṣāt-kṛtam — přímo projevenému plodu; nemuḥ — složily poklony; avadya-mṛk — jenž očišťuje všechny hříchy; yataḥ — jelikož.

Překlad

Mladé dívky z Vṛndāvanu zvážily, co jim Pán Acyuta řekl, a uznaly, že když se koupaly nahé v řece, dopustily se poklesku v plnĕní svého slibu. Stále si však přály svůj slib úspĕšnĕ dokončit a jelikož je Pán Kṛṣṇa sám konečným výsledkem všech zbožných činností, poklonily se Mu, aby odčinily všechny své hříchy.

Význam

Zde je jasnĕ popsána transcendentální povaha vĕdomí Kṛṣṇy. Gopī se rozhodly, že je lepší se zříci takzvané rodinné tradice a tradiční morálky a jednoduše se odevzdat Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi. To neznamená, že hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy obhajuje nemravné jednání. Oddaní v ISKCONu ve skutečnosti praktikují nejvyšší standard sebekáznĕ a mravnosti, ale zároveň uznáváme transcendentální postavení Kṛṣṇy. Pán Kṛṣṇa je Bůh, a proto nemá hmotné touhy užívat si sexuálních zábav s mladými dívkami. V této kapitole uvidíme, že Pána Kṛṣṇu vůbec nepřitahoval smyslný požitek s gopīmi; přitahovala Ho jejich láska a chtĕl je uspokojit.

Nejvĕtším přestupkem je napodobovat činnosti Pána Kṛṣṇy. Příslušníci jisté skupiny v Indii zvané prākṛta-sahajiyā tyto Kṛṣṇovy zábavy napodobují a ve jménu uctívání Kṛṣṇy si chtĕjí užívat s nahými mladými dívkami. Hnutí ISKCON tento paskvil náboženství důraznĕ odmítá, protože smĕšné napodobování Nejvyšší Osobnosti Božství je pro lidskou bytost tím nejhorším přestupkem. V hnutí ISKCON nemáme žádné laciné inkarnace a žádný oddaný v tomto hnutí se nemůže povýšit do postavení Kṛṣṇy.

Před pĕti sty lety se Kṛṣṇa zjevil jako Pán Caitanya Mahāprabhu, jenž praktikoval přísný celibát bĕhem celého svého studentského života a ve vĕku dvaceti čtyř let přijal sannyās, slib doživotního celibátu. Stykům se ženami se Caitanya Mahāprabhu přísnĕ vyhýbal v rámci dodržování svého slibu láskyplnĕ sloužit Kṛṣṇovi. Když se před pĕti tisíci lety zjevil Kṛṣṇa osobnĕ, projevil tyto úžasné zábavy, které upoutávají naši pozornost. Nemĕli bychom pociťovat závist nebo šok, když slyšíme, že se Bůh může vĕnovat takovým zábavám. Jsme-li šokováni, je to kvůli naší nevĕdomosti, protože kdybychom se snažili takto jednat, naše tĕla by ovládl chtíč. Pán Kṛṣṇa je ale Nejvyšší Absolutní Pravda, a proto Ho žádné hmotné touhy nikdy nerozrušují. Tato událost – kdy se gopī odklonily od bĕžných standardů mravnosti a na Kṛṣṇův příkaz se poklonily s rukama zdviženýma nad hlavou – je příkladem čistého odevzdání se, které je výrazem oddanosti a neodporuje náboženským zásadám.

Odevzdanost gopī je ve skutečnosti dokonalostí veškerého náboženství. Śrīla Prabhupāda to popisuje v knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství:Gopī byly prosté duše a vše, co Kṛṣṇa řekl, braly vážnĕ. Aby se vyvarovaly Varuṇova hnĕvu, aby dokončily svůj obřad, a hlavnĕ aby potĕšily svého milovaného Kṛṣṇu, okamžitĕ poslechly Jeho příkaz. Tak se staly nejvĕtšími milenkami Kṛṣṇy a Jeho nejposlušnĕjšími služebnicemi.

Nic se nevyrovná vĕdomí Kṛṣṇy, jaké mĕly gopī. Ve skutečnosti se nestaraly o Varuṇu či jakéhokoliv jiného poloboha; chtĕly jen uspokojit Kṛṣṇu.“