Kapitola osmnáctá
OSAMNAESTO POGLAVLJE
Závěr - dokonalost odříkání
Zaključak – savršenstvo odricanja
- TEXT 1:
- Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
- STIH 1:
- Arjuna reče: O Gospodine snažnih ruku, o ubojico demona Keśīja, gospodaru osjetila, želim saznati što je svrha odricanja [tyāge] i reda odricanja [sannyāse].
- TEXT 2:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
- STIH 2:
- Svevišnja Božanska Osoba reče: Odbacivanje djelatnosti utemeljenih na materijalnoj želji učeni ljudi nazivaju redom odricanja [sannyāsom], a odbacivanje rezultata svih djelatnosti mudri nazivaju odricanjem [tyāgom].
- TEXT 3:
- Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
- STIH 3:
- Neki učeni ljudi kažu da se sve vrste plodonosnog djelovanja trebaju odbaciti kao loše, a drugi mudraci tvrde da žrtvovanja, davanje milostinje i pokore nikada ne bi trebalo odbaciti.
- TEXT 5:
- Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
- STIH 5:
- Žrtvovanja, davanje milostinje i vršenje pokora ne bi trebalo odbaciti. Te se djelatnosti moraju vršiti. Žrtvovanja, davanje milostinje i vršenje pokora pročišćavaju čak i velike duše.
- TEXT 6:
- Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
- STIH 6:
- O Pṛthin sine, sve se te djelatnosti trebaju vršiti iz osjećaja dužnosti, bez vezanosti i očekivanja bilo kakvog rezultata. To je Moje konačno mišljenje.
- TEXT 7:
- Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.
- STIH 7:
- Čovjek se nikada ne bi trebao odreći svojih propisanih dužnosti. Ako se zbog iluzije odrekne svojih propisanih dužnosti, kaže se da je takvo odricanje u guṇi neznanja.
- TEXT 8:
- Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
- STIH 8:
- Ako se odrekne svojih propisanih dužnosti zato što su mukotrpne ili iz straha od tjelesne neudobnosti, smatra se da je takvo odricanje u guṇi strasti. Takvo odricanje nikada ne vodi k napretku.
- TEXT 9:
- Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
- STIH 9:
- O Arjuna, kad osoba obavlja svoje propisane dužnosti samo iz dužnosti i odrekne se sveg materijalnog društva i vezanosti za rezultate, kaže se da je njezino odricanje u guṇi vrline.
- TEXT 10:
- Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
- STIH 10:
- Inteligentna osoba utemeljena u guṇi vrline, koja se odriče bez mržnje prema nepovoljnim djelatnostima ili vezanosti za povoljne, ne dvoji se prilikom djelovanja.
- TEXT 12:
- Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
- STIH 12:
- Osoba koja se ne odriče dobiva nakon smrti trostruke plodove djelovanja – poželjne, nepoželjne i pomiješane. Ali onaj tko je utemeljen u redu odricanja ne mora patiti ili uživati u takvim rezultatima.
- TEXT 16:
- Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
- STIH 16:
- Zato onaj tko smatra sebe jedinim djelateljem, ne uzimajući u obzir ovih pet čimbenika, nije vrlo inteligentan i ne može vidjeti stvari kakve jesu.
- TEXT 17:
- I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
- STIH 17:
- Onaj tko ne djeluje na poticaj lažnoga ega, čija inteligencija nije vezana, iako ubija ljude u ovom svijetu, ne ubija, niti biva sputan svojim djelima.
- TEXT 20:
- Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
- STIH 20:
- Znaj da je znanje kojim se jedna nepodvojena duhovna priroda opaža u svim živim bićima, iako je podijeljena na bezbroj oblika, u guṇi vrline.
- TEXT 22:
- A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
- STIH 22:
- Veoma oskudno znanje, kojim se osoba vezuje za određenu vrstu djelovanja kao sve u svemu, bez znanja o istini, smatra se znanjem u guṇi tame.
- TEXT 23:
- O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
- STIH 23:
- Djelo učinjeno u skladu s odredbama spisa, bez vezanosti, ljubavi, mržnje ili bez želje za plodonosnim rezultatima, naziva se djelom u guṇi vrline.
- TEXT 24:
- Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.
- STIH 24:
- Ali djelo učinjeno uz veliki napor, sa željom za plodonosnim rezultatima, potaknuto osjećajem lažnoga ega, naziva se djelom u guṇi strasti.
- TEXT 25:
- Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
- STIH 25:
- Za djelo učinjeno u iluziji, bez obaziranja na naredbe spisa i buduće ropstvo, nasilje ili nesreću koje drugima donosi, kaže se da je u guṇi neznanja.
- TEXT 26:
- Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
- STIH 26:
- Za osobu koja obavlja svoje dužnosti bez dodira s guṇama materijalne prirode, bez lažnoga ega, s velikom odlučnošću i poletom, ne dvoumeći se u uspjehu i neuspjehu, kaže se da djeluje u guṇi vrline.
- TEXT 27:
- O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
- STIH 27:
- Za pohlepnu osobu, uvijek zavidnu, nečistu, podložnu radosti i tuzi i vezanu za rad i plodove rada u kojima želi uživati, kaže se da djeluje u guṇi strasti.
- TEXT 28:
- Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
- STIH 28:
- Za materijalističku osobu koja uvijek krši naredbe spisa, vara i vrijeđa druge i sve odgađa, koja je svojeglava, lijena i uvijek mrzovoljna, kaže se da djeluje u guṇi neznanja.
- TEXT 29:
- Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
- STIH 29:
- O osvojitelju bogatstva, sada ću ti potanko opisati različite vrste inteligencije i odlučnosti, u skladu s tri guṇe materijalne prirode. Molim te, počuj.
- TEXT 30:
- Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
- STIH 30:
- O Pṛthin sine, kada osoba zna što treba činiti, a što ne, čega se treba plašiti, a čega ne, što uzrokuje vezanost, a što oslobođenje, posjeduje moć razlučivanja u guṇi vrline.
- TEXT 31:
- Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
- STIH 31:
- O Pṛthin sine, kada osoba ne pravi razliku između religije i bezbožnosti, između onoga što treba činiti i onoga što ne treba, posjeduje moć razlučivanja u guṇi strasti.
- TEXT 32:
- Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
- STIH 32:
- O Pṛthin sine, kada osoba opčinjena iluzijom i tamom smatra bezbožnost religijom, a religiju bezbožnošću, i uvijek djeluje u pogrešnom smjeru, posjeduje moć razlučivanja u guṇi neznanja.
- TEXT 33:
- Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
- STIH 33:
- O Pṛthin sine, neslomljiva odlučnost koja se postojano održava primjenom yoge i koja tako vlada djelatnostima uma, života i osjetila odlučnost je u guṇi vrline.
- TEXT 34:
- Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
- STIH 34:
- Odlučnost kojom je osoba čvrsto vezana za plodonosne rezultate religije, gospodarskog razvoja i zadovoljavanja osjetila ima prirodu strasti, o Arjuna.
- TEXT 35:
- A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
- STIH 35:
- O Pṛthin sine, odlučnost kojom osoba ne može nadići san, strah, jadikovanje, mrzovolju i iluziju – takva neinteligentna odlučnost u guṇi je tame.
- TEXT 36:
- Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
- STIH 36:
- O najbolji od Bhārata, sada ću ti opisati tri vrste sreće u kojoj uvjetovana duša uživa i zahvaljujući kojoj ponekad okončava svu svoju nesreću. Molim te, počuj.
- TEXT 37:
- To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
- STIH 37:
- Sreća koja na početku može izgledati kao otrov, ali je na kraju kao nektar i koja budi u osobi svijest o samospoznaji smatra se srećom u guṇi vrline.
- TEXT 38:
- Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
- STIH 38:
- Sreća koja nastaje iz dodira osjetila s njihovim predmetima i koja na početku izgleda kao nektar, ali je na kraju kao otrov, smatra se srećom u guṇi strasti.
- TEXT 39:
- A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
- STIH 39:
- Za sreću koja je slijepa za samospoznaju, koja je od početka do kraja iluzorna i koja nastaje iz spavanja, lijenosti i iluzije, kaže se da ima prirodu neznanja.
- TEXT 40:
- Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
- STIH 40:
- Ni ovdje ni među polubogovima u višim planetarnim sustavima ne postoji biće koje je oslobođeno ove tri guṇe materijalne prirode.
- TEXT 41:
- Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
- STIH 41:
- Brāhmaṇe, kṣatriye, vaiśye i śūdre razlikuju se po odlikama rođenim iz njihove vlastite prirode pod utjecajem materijalnih guṇa, o pokoritelju neprijatelja.
- TEXT 42:
- Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
- STIH 42:
- Smirenost, samoovladanost, strogost, čistoća, snošljivost, poštenje, znanje, mudrost i pobožnost prirodne su osobine koje u svom djelovanju očituje brāhmaṇa.
- TEXT 47:
- Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
- STIH 47:
- Bolje je baviti se vlastitim zanimanjem, čak i nesavršeno, nego prihvatiti tuđe zanimanje i baviti se njime savršeno. Dužnosti propisane u skladu s prirodom pojedine osobe nikada ne povlače za sobom grešne posljedice.
- TEXT 48:
- Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
- STIH 48:
- Svaki je napor prekriven nekom vrstom nedostatka, kao što je vatra prekrivena dimom. Čovjek, stoga, ne bi trebao ostaviti djelatnost rođenu iz njegove prirode, o Kuntīn sine, čak i ako je puna nedostataka.
- TEXT 49:
- Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
- STIH 49:
- Samoovladana osoba, koja nije vezana i koja se ne obazire na materijalne užitke, može odricanjem dostići najsavršeniji stadij oslobođenja od posljedica.
- TEXT 50:
- Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
- STIH 50:
- O Kuntīn sine, počuj kako onaj tko je dostigao to savršenstvo može dostići vrhovnu razinu savršenstva, Brahman, razinu najvišeg znanja, djelujući na način koji ću ti sada sažeto opisati.
- TEXTS 51-53:
- Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
- STIHOVI 51-53:
- Osoba koja se pročistila svojom inteligencijom, koja odlučno vlada umom i odriče se predmeta osjetilnog zadovoljstva, oslobođena vezanosti i mržnje, koja živi na osami, jede malo, vlada svojim tijelom, umom i govorom, koja je uvijek u transu i koja nije vezana, oslobođena lažnog ega, lažne snage, lažnog ponosa, požude, srdžbe i lažne posesivnosti, koja ne prihvaća materijalne stvari i koja je smirena – takva osoba sigurno biva uzdignuta na razinu samospoznaje.
- TEXT 54:
- Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
- STIH 54:
- Onaj tko je tako transcendentalno utemeljen odmah spoznaje Vrhovni Brahman i postaje potpuno radostan. Nikada ne jadikuje niti za ičim žudi. Jednako se ophodi prema svakom živom biću. U takvom stanju dostiže čisto predano služenje Mene.
- TEXT 55:
- Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
- STIH 55:
- Osoba Me može spoznati kao Svevišnju Božansku Osobu samo predanim služenjem. Kad zahvaljujući takvoj predanosti postane potpuno svjesna Mene, može ući u Božje carstvo.
- TEXT 58:
- Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
- STIH 58:
- Ako postaneš svjestan Mene, Mojom ćeš milošću nadići sve zapreke uvjetovanog života. Međutim, ako ne budeš djelovao u takvoj svjesnosti, već pod utjecajem lažnoga ega, ne slušajući Moje riječi, bit ćeš izgubljen.
- TEXT 61:
- Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
- STIH 61:
- Svevišnji se Gospodin nalazi u svačijem srcu, o Arjuna, i upravlja lutanjima svih živih bića, koja su smještena u stroju načinjenom od materijalne energije.
- TEXT 64:
- Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
- STIH 64:
- Budući da si Moj veoma dragi prijatelj, prenijet ću ti najpovjerljivije znanje, Moju najvišu uputu. Saslušaj Me, jer govorim za tvoje dobro.
- TEXT 65:
- Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
- STIH 65:
- Uvijek misli na Mene, postani Moj bhakta, obožavaj Me i odavaj Mi poštovanje. Tako ćeš sigurno doći k Meni. To ti obećavam, jer si Moj veoma dragi prijatelj.
- TEXT 67:
- Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
- STIH 67:
- Ovo povjerljivo znanje nikada ne bi trebao objašnjavati onima koji ne vrše strogosti, koji nisu predani niti zaokupljeni predanim služenjem i koji Mi zavide.
- TEXT 73:
- Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
- STIH 73:
- Arjuna reče: Dragi moj Kṛṣṇa, o nepogrešivi, moja je iluzija sada nestala. Tvojom milošću vratilo mi se pamćenje. Sada sam nepokolebljiv i oslobođen sumnje, spreman da postupim po Tvojim uputama.
- TEXT 78:
- Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.
- STIH 78:
- Gdje god je prisutan Kṛṣṇa, gospodar svih mistika, i Arjuna, vrhunski strijelac, tu je prisutno obilje, pobjeda, izuzetna moć i ćudorednost. To je moje mišljenje.