STIH 47
TEXT 47
Tekst
Verš
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
svabhāva-niyataṁ karma
kurvan nāpnoti kilbiṣam
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
svabhāva-niyataṁ karma
kurvan nāpnoti kilbiṣam
Synonyms
Synonyma
śreyān – bolje; sva-dharmaḥ – vlastito zanimanje; viguṇaḥ – nesavršeno obavljati; para-dharmāt – nego tuđe zanimanje; su-anuṣṭhitāt – savršeno obavljati; svabhāva-niyatam – propisan u skladu sa svojom prirodom; karma – rad; kurvan – obavljajući; na – nikada ne; āpnoti – stječe; kilbiṣam – grešne posljedice.
śreyān — lepší; sva-dharmaḥ — vlastní zaměstnání; viguṇaḥ — nedokonale vykonávané; para-dharmāt — než zaměstnání někoho jiného; su-anuṣṭhitāt — konané dokonale; svabhāva-niyatam — danou v souladu s jeho povahou; karma — práci; kurvan — konající; na — nikdy; āpnoti — obdrží; kilbiṣam — reakce za hříšné jednání.
Translation
Překlad
Bolje je baviti se vlastitim zanimanjem, čak i nesavršeno, nego prihvatiti tuđe zanimanje i baviti se njime savršeno. Dužnosti propisane u skladu s prirodom pojedine osobe nikada ne povlače za sobom grešne posljedice.
Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
Purport
Význam
SMISAO: Dužnosti pojedinih staleža propisane su u Bhagavad-gīti. Kao što je već bilo razmotreno u prijašnjim stihovima, dužnosti brāhmaṇe, kṣatriye, vaiśye i śūdre propisane su u skladu s njihovim guṇama prirode. Ne bismo trebali oponašati tuđu dužnost. Čovjek kojeg po prirodi privlače djelatnosti śūdra ne bi trebao lažno tvrditi da je brāhmaṇa, iako se možda rodio u obitelji brāhmaṇa. Treba djelovati u skladu sa svojom prirodom. Nijedna djelatnost nije odvratna, ako se vrši u službi Svevišnjega Gospodina. Propisana je dužnost brāhmaṇe zacijelo u guṇi vrline, ali ako osoba nije po prirodi u guṇi vrline, ne bi trebala oponašati propisane dužnosti brāhmaṇe. Kṣatriya, pripadnik upravnog staleža, mora obavljati toliko mnogo mrskih dužnosti; kṣatriya mora biti nasilan kako bi ubio neprijatelje i ponekad mora lagati zbog diplomacije. Takvo nasilje i dvoličnost prate političke događaje, ali od kṣatriye se ne očekuje da ostavi svoju dužnost i pokuša obavljati dužnosti brāhmaṇe.
To, jakou má kdo povinnost týkající se zaměstnání, je stanoveno v Bhagavad-gītě. V předchozích verších již bylo uvedeno, že povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů odpovídají příslušným kvalitám hmotné přírody, kterými jsou ovlivněni. Nikdo by neměl napodobovat plnění povinnosti někoho jiného. Člověk, který povahou tíhne k práci śūdrů, se nemá nepřirozeně vydávat za brāhmaṇu, třebaže se mohl narodit do bráhmanské rodiny. Takto by se mělo jednat v souladu se svou povahou — žádná práce není špatná, je-li konána jako služba Nejvyššímu Pánu. Povinnosti brāhmaṇy patří ke kvalitě dobra, ale ten, kdo svou povahou není na úrovni této kvality, by neměl napodobovat jejich plnění. Kṣatriya, vládce, má mnoho velmi nepříjemných povinností — musí používat násilí k zabíjení nepřátel a někdy musí z diplomatických důvodů lhát. Tyto věci provázejí politiku, ale to neznamená, že by se kṣatriya měl zříci své povinnosti a snažit se konat povinnosti brāhmaṇy.
Trebamo djelovati za zadovoljstvo Svevišnjega Gospodina. Na primjer, Arjuna je bio kṣatriya i nije se htio boriti sa svojim protivnicima. Ali ako se takva borba vodi za Kṛṣṇu, Svevišnju Božansku Osobu, ne trebamo se plašiti degradacije. Dok trguje, trgovac katkada mora lagati da bi zaradio. Ako to ne učini, možda neće ništa zaraditi. Trgovci ponekad kažu: „Dragi moj kupče, na tebi neću zaraditi", ali trebamo znati da bez zarade ne mogu opstati. Zato, kad trgovac kaže da nema nikakve zarade, trebamo znati da laže. No trgovac ne bi trebao misliti da mora napustiti svoje zanimanje zato što mora lagati i da mora prihvatiti poziv brāhmaṇe. To nije preporučeno. Ako netko svojim radom služi Svevišnju Božansku Osobu, nije važno je li kṣatriya, vaiśya ili śūdra. Čak i brāhmaṇe, koji vrše različite vrste žrtvovanja, katkada moraju ubijati životinje, jer se u takvim obredima katkada žrtvuju životinje. Slično tome, ako kṣatriya obavljajući svoju dužnost ubije neprijatelja, ne čini grijeh. To je bilo podrobno objašnjeno u trećem poglavlju. Svaki čovjek treba djelovati za Yajñu, Viṣṇua, Svevišnju Božansku Osobu. Sve djelatnosti koje se vrše radi osobnog zadovoljavanja osjetila uzrokuju ropstvo. Možemo zaključiti da svatko treba djelovati u skladu s guṇama prirode koje je stekao i odlučiti da time ispuni isključivo vrhovnu nakanu Svevišnjega Gospodina.
Každý má jednat tak, aby uspokojil Nejvyššího Pána. Například Arjuna byl kṣatriya — nyní se však zdráhal bojovat se svými protivníky. Je-li ovšem boj veden v zájmu Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, není třeba se bát, že povede k úpadku. Rovněž při obchodování musí někdy obchodník lhát, aby vydělal. Bez lhaní by neměl žádný zisk. Obchodníci občas říkají: “Milý zákazníku, kvůli vám se vzdávám veškerého zisku.” Každému by však mělo být jasné, že bez zisku by obchodník nemohl existovat. Pokud tedy říká, že z toho nemá žádný zisk, je zřejmé, že lže. Obchodník však nemá uvažovat tak, že zaměstnání, ve kterém je nucen lhát, by se měl raději zříci a zaměstnat se jako brāhmaṇa. To není doporučeno. Pokud někdo svou prací a jejími výsledky slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, nezáleží na tom, zda je kṣatriya, vaiśya nebo śūdra. Dokonce i brāhmaṇové, kteří konají různé oběti, musí někdy zabíjet zvířata, protože ty je třeba v některých obřadech obětovat. A když kṣatriya při konání svých povinností zabíjí nepřátele, také nejedná chybně či hříšně. Tyto věci již byly jasně a podrobně vysvětleny ve třetí kapitole — každý člověk má pracovat pro Yajñu neboli Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství. Vše, co se dělá kvůli vlastnímu smyslovému požitku, vždy spoutává. Každý jednotlivec tedy má být zaměstnán podle příslušné kvality přírody, které nabyl, a má se rozhodnout jednat, jen aby sloužil svrchovanému zájmu Nejvyššího Pána.