Skip to main content

STIH 48

TEXT 48

Tekst

Verš

saha-jaṁ karma kaunteya
sa-doṣam api na tyajet
sarvārambhā hi doṣeṇa
dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ
saha-jaṁ karma kaunteya
sa-doṣam api na tyajet
sarvārambhā hi doṣeṇa
dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ

Synonyms

Synonyma

saha-jam – nastaje istodobno; karma – s djelovanjem; kaunteya – o Kuntīn sine; sa-doṣam – s nedostatkom; api – iako; na – nikad; tyajet – treba ostaviti; sarva-ārambhāḥ – sve pokušaje; hi – zacijelo; doṣeṇa – s nedostatkom; dhūmena – s dimom; agniḥ – vatra; iva – kao; āvṛtāḥ – prekrivena.

saha-jam — zrozené zároveň; karma — práce; kaunteya — ó synu Kuntī; sa-doṣam — s vadou; api — ačkoliv; na — nikdy; tyajet — je třeba se zříci; sarva-ārambhāḥ — všechny snahy; hi — jistě; doṣeṇa — vadou; dhūmena — kouřem; agniḥ — oheň; iva — jako; āvṛtāḥ — zahalen.

Translation

Překlad

Svaki je napor prekriven nekom vrstom nedostatka, kao što je vatra prekrivena dimom. Čovjek, stoga, ne bi trebao ostaviti djelatnost rođenu iz njegove prirode, o Kuntīn sine, čak i ako je puna nedostataka.

Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.

Purport

Význam

SMISAO: U uvjetovanom životu sve su djelatnosti okaljane guṇama materijalne prirode. Čak i ako je netko brāhmaṇa, mora izvoditi žrtvovanja u kojima se ubijaju životinje. Kṣatriya se, bez obzira na svoju pobožnost, mora boriti protiv neprijatelja. Ne može to izbjeći. Trgovac, bez obzira na svoju pobožnost, mora ponekad prikriti zaradu kako bi održao trgovinu ili mora katkada poslovati na crnoj burzi. Te su stvari potrebne; ne mogu se izbjeći. Śūdra, čak i ako služi lošeg gospodara, mora izvršiti naredbu gospodara, čak i kad je riječ o nečemu što se ne bi smjelo činiti. Unatoč tim nedostacima, čovjek treba nastaviti obavljati propisane dužnosti, jer su rođene iz njegove vlastite prirode.

V podmíněném životě je veškerá práce znečištěna kvalitami hmotné přírody. Dokonce i brāhmaṇa musí konat oběti, při kterých je nezbytné zabíjet zvířata. Kṣatriya — bez ohledu na to, jak je zbožný, musí zase bojovat s nepřáteli. Nemůže se tomu vyhnout. I velice zbožný obchodník musí někdy zatajit svůj zisk, aby mohl pokračovat v obchodování, a někdy může být nucen provozovat šmelinářství. Toho všeho se nelze vyvarovat. A śūdra, který slouží špatnému pánovi, musí plnit jeho nařízení, i kdyby tak měl dělat něco, co se dělat nemá. Přes všechny tyto nedostatky mají všichni i nadále konat své předepsané povinnosti, neboť pocházejí z jejich vlastní povahy.

Ovdje je naveden veoma lijep primjer. Iako je vatra čista, stvara dim, ali ne postaje zbog toga nečista. Čak i ako u vatri postoji dim, vatra se smatra najčistijim elementom. Ako netko želi ostaviti djelatnosti kṣatriye i prihvatiti zanimanje brāhmaṇe, nije siguran da u zanimanju brāhmaṇe ne postoje neugodne dužnosti. Stoga možemo zaključiti da u materijalnom svijetu nitko ne može biti potpuno oslobođen nečistoća materijalne prirode. S tim u vezi, primjer vatre i dima veoma je prikladan. Kad zimi sklonimo kamen s vatre, ponekad dim uznemirava oči i druge dijelove tijela, ali ipak moramo koristiti vatru, unatoč uznemiravajućim okolnostima. Stoga ne bismo trebali ostaviti naše prirodno zanimanje zbog uznemiravajućih elemenata, već trebamo odlučno služiti Svevišnjega Gospodina, obavljajući svoju dužnost u svjesnosti Kṛṣṇe. To je razina savršenstva. Kad se bavimo određenim zanimanjem za zadovoljstvo Svevišnjega Gospodina svi nedostaci toga zanimanja bivaju pročišćeni. Kad se rezultati rada pročiste i povežu s predanim služenjem, osoba može savršeno vidjeti u sebi jastvo i to je samospoznaja.

Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmaṇy nikomu nezajistí, že jako brāhmaṇa nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání — je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností s vědomím Kṛṣṇy. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace.