Kapitola osmnáctá

ACHTZEHNTES KAPITEL

Závěr - dokonalost odříkání

Schlußfolgerung – die Vollkommenheit der Entsagung

TEXT 1:: Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).

TEXT 1:: Arjuna sagte: O Starkarmiger, ich möchte wissen, was das Ziel von Entsagung [tyāga] und dem Lebensstand der Entsagung [sannyāsa] ist, o Töter des Keśī-Dämons, o Meister der Sinne.

TEXT 2:: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).

TEXT 2:: Die Höchste Persönlichkeit Gottes sprach: Alle Tätigkeiten, die in materiellen Wünschen gründen, aufzugeben ist das, was die großen Gelehrten als den Lebensstand der Entsagung [sannyāsa] bezeichnen. Und die Ergebnisse all seiner Tätigkeiten aufzugeben wird von den Weisen Entsagung [tyāga] genannt.

TEXT 3:: Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.

TEXT 3:: Einige Gelehrte erklären, daß alle Arten fruchtbringender Tätigkeiten Illusion seien und daher aufgegeben werden sollten; doch andere Weise sind der Meinung, Opferhandlungen, Wohltätigkeit und Buße sollten niemals aufgegeben werden.

TEXT 4:: Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní slyš Můj úsudek o zříkání se. Ó tygře mezi lidmi, písma učí, že zříkání se je trojího druhu.

TEXT 4:: O bester der Bhāratas, höre nun Mein Urteil über Entsagung. O Tiger unter den Menschen, die Schriften erklären, daß es dreierlei Arten von Entsagung gibt.

TEXT 5:: Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.

TEXT 5:: Opferhandlungen, Wohltätigkeit und Bußen sollten niemals aufgegeben werden; man muß sie ausführen. Opfer, Wohltätigkeit und Bußen läutern in der Tat sogar die großen Seelen.

TEXT 6:: Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.

TEXT 6:: All diese Tätigkeiten sollten ohne Anhaftung ausgeführt werden, ohne dafür ein Ergebnis zu erwarten. Sie sollten allein aus Pflichtgefühl ausgeführt werden, o Sohn Pṛthās. Das ist Meine endgültige Meinung.

TEXT 7:: Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.

TEXT 7:: Vorgeschriebene Pflichten sollten niemals aufgegeben werden. Wenn man aufgrund von Illusion seine vorgeschriebenen Pflichten aufgibt, befindet sich solche Entsagung in der Erscheinungsweise der Unwissenheit.

TEXT 8:: Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.

TEXT 8:: Wer seine vorgeschriebenen Pflichten aufgibt, weil sie ihm zu mühsam erscheinen oder weil er sich vor körperlichen Unannehmlichkeiten fürchtet, gilt als jemand, dessen Entsagung sich in der Erscheinungsweise der Leidenschaft befindet. Durch solches Handeln erlangt man niemals den Fortschritt der Entsagung.

TEXT 9:: Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.

TEXT 9:: O Arjuna, wenn jemand seine vorgeschriebene Pflicht erfüllt, einfach weil sie getan werden muß, und alle materielle Gemeinschaft und alle Anhaftung an das Ergebnis aufgibt, dann heißt es, daß sich seine Entsagung in der Erscheinungsweise der Tugend befindet.

TEXT 10:: Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.

TEXT 10:: Der intelligente Entsagende in der Erscheinungsweise der Tugend, der weder unglückbringende Tätigkeiten haßt noch an glückbringenden Tätigkeiten haftet, kennt in seinen Handlungen keine Zweifel.

TEXT 11:: Vtělená bytost nemůže nikdy zanechat všech činností. Avšak osoba zříkající se plodů jednání je tím, kdo se skutečně zříká.

TEXT 11:: Für ein verkörpertes Wesen ist es in der Tat unmöglich, alle Tätigkeiten aufzugeben. Aber wer den Früchten seiner Tätigkeiten entsagt, gilt als jemand, der wahre Entsagung ausführt.

TEXT 12:: Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.

TEXT 12:: Jemandem, der nicht entsagungsvoll ist, fallen nach dem Tod die dreifachen Früchte des Handelns zu – wünschenswerte, unerwünschte und vermischte. Diejenigen aber, die im Lebensstand der Entsagung stehen, brauchen solche Ergebnisse nicht zu erleiden oder zu genießen.

TEXT 13:: Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má provedení veškerých činností pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.

TEXT 13:: O starkarmiger Arjuna, gemäß dem Vedānta gibt es fünf Ursachen für die Ausführung einer jeden Tätigkeit. Höre nun von Mir darüber.

TEXT 14:: Těmito pěti faktory činnosti jsou místo, kde se činnost odehrává (tělo), konatel, různé smysly, úsilí mnoha druhů a konečně Nadduše.

TEXT 14:: Der Ort der Handlung [der Körper], der Ausführende, die verschiedenen Sinne, die vielen verschiedenen Arten von Bemühungen und letztlich die Überseele – dies sind die fünf Faktoren einer Handlung.

TEXT 15:: Cokoliv správného nebo špatného osoba koná tělem, myslí nebo slovy, je způsobeno těmito pěti činiteli.

TEXT 15:: Jede richtige oder falsche Handlung, die ein Mensch mit Körper, Geist oder Worten ausführt, wird von diesen fünf Faktoren verursacht.

TEXT 16:: Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.

TEXT 16:: Daher ist jemand, der sich für den alleinigen Handelnden hält und diese fünf Faktoren nicht in Betracht zieht, gewiß nicht sehr intelligent und kann die Dinge nicht so sehen, wie sie sind.

TEXT 17:: I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.

TEXT 17:: Jemand, der nicht vom falschen Ego motiviert ist und dessen Intelligenz nie in Verwirrung gerät, tötet nicht, selbst wenn er in dieser Welt Menschen tötet. Und er wird durch seine Handlungen auch nicht gebunden.

TEXT 18:: Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.

TEXT 18:: Wissen, der Gegenstand des Wissens und der Wissende sind die drei Faktoren, die eine Handlung hervorrufen. Die Sinne, die Tätigkeit und der Ausführende sind die drei Komponenten einer Handlung.

TEXT 19:: Z hlediska tří kvalit hmotné přírody známe tři druhy poznání, činnosti a konatelů. Nyní si poslechni, jak se dělí.

TEXT 19:: Entsprechend den drei Erscheinungsweisen der materiellen Natur gibt es drei Arten von Wissen, von Handlung und von Handelnden. Höre nun von Mir darüber.

TEXT 20:: Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.

TEXT 20:: Jenes Wissen, durch das die eine ungeteilte spirituelle Natur in allen Lebewesen gesehen wird, obwohl sie in unzählige Formen aufgeteilt sind, solltest du als Wissen in der Erscheinungsweise der Tugend betrachten.

TEXT 21:: O poznání, že v každém odlišném těle je jiný druh živé bytosti, bys měl vědět, že patří ke kvalitě vášně.

TEXT 21:: Jenes Wissen, durch das man in jedem einzelnen Körper eine unterschiedliche Art von Lebewesen sieht, solltest du als Wissen in der Erscheinungsweise der Leidenschaft betrachten.

TEXT 22:: A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.

TEXT 22:: Und das Wissen, durch das man, ohne Wissen von der Wahrheit, an einer bestimmten Art von Tätigkeit haftet und denkt, sie sei das ein und alles, dieses Wissen, das nur sehr dürftig ist, gilt als Wissen in der Erscheinungsweise der Dunkelheit.

TEXT 23:: O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.

TEXT 23:: Jene Handlung, die reguliert ist und ohne Anhaftung, ohne Liebe oder Haß und ohne Wunsch nach fruchttragenden Ergebnissen ausgeführt wird, wird Handlung in der Erscheinungsweise der Tugend genannt.

TEXT 24:: Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.

TEXT 24:: Aber jene Handlung, die man mit großer Anstrengung ausführt, mit dem Ziel, seine Wünsche zu befriedigen, und die vom falschen Ego ausgeht, wird als Handlung in der Erscheinungsweise der Leidenschaft bezeichnet.

TEXT 25:: Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.

TEXT 25:: Jene Handlung, die in Illusion und unter Mißachtung der Anweisungen der Schriften ausgeführt wird, ohne sich um zukünftige Knechtschaft, Gewalt oder das Leid, das anderen zugefügt wird, zu kümmern, wird als Handlung in der Erscheinungsweise der Unwissenheit bezeichnet.

TEXT 26:: Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.

TEXT 26:: Jemand, der seine Pflicht frei von der Gemeinschaft mit den Erscheinungsweisen der materiellen Natur, ohne falsches Ego und mit großer Entschlossenheit und mit Enthusiasmus ausführt und in Erfolg und Mißerfolg unerschütterlich bleibt, gilt als ein Handelnder in der Erscheinungsweise der Tugend.

TEXT 27:: O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.

TEXT 27:: Der Handelnde, der an seine Arbeit und an die Früchte seiner Arbeit angehaftet ist und diese Früchte genießen will und der gierig, immer neidisch und unsauber ist und von Freude und Sorge bewegt wird, gilt als ein Handelnder in der Erscheinungsweise der Leidenschaft.

TEXT 28:: Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.

TEXT 28:: Jemand, der fortwährend entgegen den Anweisungen der Schriften handelt, der materialistisch, starrsinnig und betrügerisch ist und es versteht, andere zu beleidigen, und der träge, immer verdrießlich und zögernd ist, gilt als Handelnder in der Erscheinungsweise der Unwissenheit.

TEXT 29:: Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.

TEXT 29:: O Gewinner von Reichtum, höre nun bitte, wie Ich dir im einzelnen die verschiedenen Arten von Unterscheidungsvermögen und Entschlossenheit in Entsprechung zu den drei Erscheinungsweisen der materiellen Natur erkläre.

TEXT 30:: Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.

TEXT 30:: O Sohn Pṛthās, das Unterscheidungsvermögen, durch das man erkennt, was getan werden muß und was nicht getan werden darf, wovor man sich fürchten muß und wovor man sich nicht zu fürchten braucht, was bindend und was befreiend ist, gründet in der Erscheinungsweise der Tugend.

TEXT 31:: Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.

TEXT 31:: O Sohn Pṛthās, das Unterscheidungsvermögen, das zwischen Religion und Irreligion sowie zwischen Handlungen, die ausgeführt werden sollten, und Handlungen, die nicht ausgeführt werden sollten, nicht zu unterscheiden vermag, befindet sich in der Erscheinungsweise der Leidenschaft.

TEXT 32:: Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.

TEXT 32:: Das Unterscheidungsvermögen, das Irreligion für Religion und Religion für Irreligion hält, das unter dem Bann der Illusion und Dunkelheit steht und immer in die falsche Richtung strebt, o Pārtha, befindet sich in der Erscheinungsweise der Unwissenheit.

TEXT 33:: Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.

TEXT 33:: O Sohn Pṛthās, jene Entschlossenheit, die unerschütterlich ist, die durch die Ausübung von yoga gestützt wird und so die Tätigkeiten des Geistes, des Lebens und der Sinne beherrscht, ist Entschlossenheit in der Erscheinungsweise der Tugend.

TEXT 34:: Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.

TEXT 34:: Aber jene Entschlossenheit, mit der man nach fruchttragenden Ergebnissen in Religion, wirtschaftlicher Entwicklung und Sinnenbefriedigung strebt, ist Entschlossenheit in der Erscheinungsweise der Leidenschaft, o Arjuna.

TEXT 35:: A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.

TEXT 35:: Und die Entschlossenheit, die nicht über Träume, Angst, Klagen, Verdrießlichkeit und Illusion hinausgeht – solch unintelligente Entschlossenheit, o Sohn Pṛthās, befindet sich in der Erscheinungsweise der Dunkelheit.

TEXT 36:: Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.

TEXT 36:: O bester der Bhāratas, höre nun bitte von Mir über die drei Arten des Glücks, die die bedingte Seele genießt und durch die sie manchmal an das Ende allen Leides gelangt.

TEXT 37:: To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.

TEXT 37:: Das, was am Anfang wie Gift sein mag, doch am Ende wie Nektar ist und einen zur Selbsterkenntnis erweckt, gilt als Glück in der Erscheinungsweise der Tugend.

TEXT 38:: Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.

TEXT 38:: Jenes Glück, das aus dem Kontakt der Sinne mit ihren Objekten entsteht und das am Anfang wie Nektar erscheint, doch am Ende wie Gift ist, gilt als Glück in der Erscheinungsweise der Leidenschaft.

TEXT 39:: A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.

TEXT 39:: Und jenes Glück, das der Selbsterkenntnis gegenüber blind ist, das von Anfang bis Ende Täuschung ist und aus Schlaf, Trägheit und Illusion entsteht, gilt als Glück in der Erscheinungsweise der Unwissenheit.

TEXT 40:: Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.

TEXT 40:: Es existiert kein Wesen – weder hier noch unter den Halbgöttern auf den höheren Planetensystemen –, das von diesen drei aus der materiellen Natur geborenen Erscheinungsweisen frei ist.

TEXT 41:: Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.

TEXT 41:: Brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas und śūdras unterscheiden sich durch die Eigenschaften, die dem Einfluß der materiellen Erscheinungsweisen gemäß ihrer Natur eigen sind, o Bezwinger der Feinde.

TEXT 42:: Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.

TEXT 42:: Friedfertigkeit, Selbstbeherrschung, Entsagung, Reinheit, Duldsamkeit, Ehrlichkeit, Wissen, Weisheit und Religiosität sind die natürlichen Eigenschaften, die die Handlungsweise der brāhmaṇas bestimmen.

TEXT 43:: Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou přirozené rysy jednání náležícího kṣatriyům.

TEXT 43:: Heldenmut, Macht, Entschlossenheit, Geschicklichkeit, Mut in der Schlacht, Großzügigkeit und Führungskunst sind die natürlichen Eigenschaften, die die Handlungsweise der kṣatriyas bestimmen.

TEXT 44:: Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům, a śūdrům přísluší práce a služba pro druhé.

TEXT 44:: Ackerbau, Kuhschutz und Handel sind die natürliche Arbeit für die vaiśyas, und die Aufgabe der śūdras besteht darin, zu arbeiten und anderen Dienste zu leisten.

TEXT 45:: Každý člověk může dosáhnout dokonalosti konáním práce, která mu náleží podle jeho přirozenosti. Nyní si ode Mě prosím vyslechni, jak to udělat.

TEXT 45:: Jeder Mensch kann die Vollkommenheit erreichen, indem er seinen Eigenschaften der Arbeit folgt. Höre nun bitte von Mir, wie dies erreicht werden kann.

TEXT 46:: Člověk může dospět k dokonalosti, když bude svou prací uctívat Pána, jenž je původem všech bytostí a prostupuje vším.

TEXT 46:: Wenn ein Mensch den Herrn verehrt, der die Quelle aller Wesen ist und der alles durchdringt, kann er durch die Ausführung seiner Arbeit die Vollkommenheit erlangen.

TEXT 47:: Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.

TEXT 47:: Es ist besser, der eigenen Pflicht nachzugehen – selbst wenn man sie unvollkommen erfüllt –, als die Pflicht eines anderen anzunehmen und sie vollkommen zu erfüllen. Pflichten, die einem entsprechend der eigenen Natur vorgeschrieben sind, werden niemals von sündhaften Reaktionen berührt.

TEXT 48:: Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.

TEXT 48:: Jede Bemühung ist von einem Fehler überschattet, ebenso wie Feuer von Rauch verhüllt ist. Deshalb sollte man die Tätigkeit, die der eigenen Natur entspringt, nicht aufgeben, o Sohn Kuntīs, auch wenn diese Tätigkeit voller Fehler ist.

TEXT 49:: Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.

TEXT 49:: Wer selbstbeherrscht und unangehaftet ist und materiellen Genüssen keine Beachtung schenkt, kann durch das Ausführen von Entsagung die vollkommene Stufe der Freiheit von Reaktionen erlangen.

TEXT 50:: Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.

TEXT 50:: O Sohn Kuntīs, höre von Mir, wie jemand, der diese Vollkommenheit erlangt hat, auf die höchste Stufe der Vollkommenheit, Brahman, die Stufe höchsten Wissens, gelangen kann, indem er so handelt, wie Ich es nun zusammenfassend beschreiben werde.

TEXTS 51-53:: Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.

TEXTS 51-53:: Wer durch seine Intelligenz geläutert ist und den Geist mit Entschlossenheit beherrscht, die Objekte der Sinnenbefriedigung aufgibt und von Anhaftung und Haß befreit ist, wer an einem abgelegenen Ort lebt, wenig ißt und seinen Körper, seinen Geist und den Drang zu sprechen beherrscht, wer sich immer in Trance befindet und losgelöst ist, frei von falschem Ego, falscher Stärke, falschem Stolz, Lust, Zorn und dem Annehmen materieller Dinge, wer keinen falschen Besitzanspruch erhebt und friedvoll ist – ein solcher Mensch wird gewiß zur Stufe der Selbstverwirklichung erhoben.

TEXT 54:: Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.

TEXT 54:: Wer auf diese Weise in der Transzendenz verankert ist, erkennt sogleich das Höchste Brahman und wird von Freude erfüllt. Er klagt niemals, noch begehrt er irgend etwas. Er ist jedem Lebewesen gleichgesinnt. In diesem Zustand erreicht er reinen hingebungsvollen Dienst für Mich.

TEXT 55:: Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.

TEXT 55:: Nur durch hingebungsvollen Dienst kann man Mich so, wie Ich bin, als die Höchste Persönlichkeit Gottes, erkennen. Und wenn man sich durch solche Hingabe vollkommen über Mich bewußt ist, kann man in das Königreich Gottes eingehen.

TEXT 56:: Díky Mé milosti dosáhne Můj čistý oddaný, který je pod Mou ochranou, věčného a nemizícího sídla, třebaže se věnuje činnostem všeho druhu.

TEXT 56:: Obwohl Mein reiner Geweihter allen möglichen Tätigkeiten nachgeht, erreicht er unter Meinem Schutz und durch Meine Gnade das ewige, unvergängliche Reich.

TEXT 57:: Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.

TEXT 57:: Mache dich in allen Tätigkeiten einfach von Mir abhängig und handle immer unter Meinem Schutz. Sei dir bei solchem hingebungsvollen Dienst Meiner voll bewußt.

TEXT 58:: Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.

TEXT 58:: Wenn du dir über Mich bewußt wirst, wirst du durch Meine Gnade alle Hindernisse des bedingten Lebens überwinden. Wenn du jedoch nicht in diesem Bewußtsein, sondern aus falschem Ego heraus handelst und nicht auf Mich hörst, wirst du verloren sein.

TEXT 59:: Jestliže nebudeš jednat podle Mého pokynu a bojovat, budeš sveden. Tvá povaha tě přiměje k boji.

TEXT 59:: Wenn du nicht Meiner Anweisung gemäß handelst und nicht kämpfst, wirst du in die Irre gehen. Es ist deine Natur, daß du kämpfen mußt.

TEXT 60:: Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.

TEXT 60:: Aufgrund von Illusion weigerst du dich jetzt, Meiner Anweisung gemäß zu handeln. Doch gezwungen durch die Handlungsweise, die deiner eigenen Natur entspringt, wirst du dennoch genau auf dieselbe Weise handeln, o Sohn Kuntīs.

TEXT 61:: Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.

TEXT 61:: Der Höchste Herr weilt im Herzen eines jeden, o Arjuna, und lenkt die Wege aller Lebewesen, die sich auf einer Maschine befinden, die aus materieller Energie besteht.

TEXT 62:: Ó potomku Bharaty, zcela se Mu odevzdej. Díky Jeho milosti nabydeš transcendentálního klidu a dosáhneš svrchovaného věčného sídla.

TEXT 62:: O Nachkomme Bharatas, ergib dich Ihm ohne Vorbehalt. Durch Seine Gnade wirst du transzendentalen Frieden und das höchste, ewige Reich erlangen.

TEXT 63:: Tak jsem ti vyložil ještě důvěrnější poznání. Dokonale to uvaž a potom jednej, jak si přeješ.

TEXT 63:: Somit habe Ich dir Wissen erklärt, das noch vertraulicher ist. Denke gründlich darüber nach, und tue dann, was dir beliebt.

TEXT 64:: Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.

TEXT 64:: Weil du Mein geliebter Freund bist, teile Ich dir Meine höchste Unterweisung mit, das allervertraulichste Wissen. Höre dies von Mir, denn es ist zu deinem Nutzen.

TEXT 65:: Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.

TEXT 65:: Denke immer an Mich, werde Mein Geweihter, verehre Mich und bringe Mir deine Ehrerbietungen dar. Auf diese Weise wirst du mit Sicherheit zu Mir kommen. Ich verspreche dir dies, weil du Mein inniger Freund bist.

TEXT 66:: Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.

TEXT 66:: Gib alle Arten von Religion auf, und ergib dich einfach Mir. Ich werde dich von allen sündhaften Reaktionen befreien. Fürchte dich nicht.

TEXT 67:: Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.

TEXT 67:: Dieses vertrauliche Wissen darf niemals denen erklärt werden, die nicht entsagt, nicht hingegeben und nicht im hingebungsvollen Dienst tätig sind oder Mich beneiden.

TEXT 68:: Ten, kdo toto největší tajemství vyjevuje oddaným, má zaručeno dosažení čisté oddané služby a nakonec se vrátí ke Mně.

TEXT 68:: Demjenigen, der dieses höchste Geheimnis den Gottgeweihten erklärt, ist reiner hingebungsvoller Dienst garantiert, und am Ende wird er zu Mir zurückkehren.

TEXT 69:: Žádný služebník v tomto světě Mi není dražší než on a nikdy Mi nikdo dražší nebude.

TEXT 69:: Kein Diener auf dieser Welt ist Mir lieber als er, und niemals wird Mir einer lieber sein.

TEXT 70:: A prohlašuji, že ten, kdo studuje tento posvátný rozhovor, Mě uctívá svou inteligencí.

TEXT 70:: Und Ich erkläre, daß derjenige, der dieses unser heiliges Gespräch studiert, Mich mit seiner Intelligenz verehrt.

TEXT 71:: A ten, kdo naslouchá s vírou a bez zášti, se osvobodí od následků hříchů a dosáhne blahodárných planet, kde žijí zbožné osoby.

TEXT 71:: Und jemand, der mit Glauben und ohne Neid zuhört, wird von allen sündhaften Reaktionen frei und erreicht die glückverheißenden Planeten, auf denen die Frommen leben.

TEXT 72:: Ó synu Pṛthy, uchvatiteli bohatství, vyslechl jsi vše s pozornou myslí? Zmizela tvá nevědomost a iluze?

TEXT 72:: O Sohn Pṛthās, o Eroberer von Reichtum, hast du all dies mit wachem Geist vernommen? Sind deine Unwissenheit und deine Illusionen nun von dir gewichen?

TEXT 73:: Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.

TEXT 73:: Arjuna sagte: Mein lieber Kṛṣṇa, o Unfehlbarer, meine Illusion ist jetzt vergangen. Durch Deine Barmherzigkeit habe ich meine Erinnerung zurückgewonnen. Ich bin nun gefestigt und frei von Zweifeln, und ich bin bereit, nach Deinen Anweisungen zu handeln.

TEXT 74:: Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.

TEXT 74:: Sañjaya sprach: Somit hörte ich das Gespräch der beiden großen Seelen, Kṛṣṇa und Arjuna. Und so wunderbar ist diese Botschaft, daß sich mir die Haare sträuben.

TEXT 75:: Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.

TEXT 75:: Durch die Barmherzigkeit Vyāsas habe ich dieses höchst vertrauliche Gespräch direkt vom Meister aller Mystik, Kṛṣṇa, gehört, der persönlich zu Arjuna sprach.

TEXT 76:: Ó králi, když si opakovaně vybavuji tento neobyčejný a svatý rozhovor Kṛṣṇy s Arjunou, jsem nadšen a vzrušen každým okamžikem.

TEXT 76:: O König, indem ich mich immer wieder an dieses wunderbare und heilige Gespräch zwischen Kṛṣṇa und Arjuna erinnere, erbebe ich jeden Augenblick vor Freude.

TEXT 77:: Ó králi, když vzpomínám na ohromující podobu Pána Kṛṣṇy, žasnu stále více a znovu a znovu prožívám radost.

TEXT 77:: O König, wenn ich mich an die wunderbare Form Śrī Kṛṣṇas erinnere, überwältigt mich immer größeres Erstaunen, und ich erfahre ständig neue Freude.

TEXT 78:: Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.

TEXT 78:: Überall dort, wo Kṛṣṇa, der Meister aller Mystiker, und Arjuna, der größte Bogenschütze, anwesend sind, werden gewiß auch Reichtum, Sieg, außergewöhnliche Macht und Moral zu finden sein. Das ist meine Meinung.