TEXT 13

Text

Verš

pañcaitāni mahā-bāho
kāraṇāni nibodha me
sāṅkhye kṛtānte proktāni
siddhaye sarva-karmaṇām

Synonyms

Synonyma

pañca — fünf; etāni — diese; mahā-bāho — o Starkarmiger; kāraṇāni — Ursachen; nibodha — verstehe; me — von Mir; sāṅkhye — im Vedānta; kṛta-ante — in der Schlußfolgerung; proktāni — gesagt; siddhaye — für die Vollkommenheit; sarva — aller; karmaṇām — Tätigkeiten.

pañca — pět; etāni — těchto; mahā-bāho — ó muži mocných paží; kāraṇāni — příčin; nibodha — poznej; me — ode Mě; sāṅkhye — ve Vedāntě; kṛta-ante — v závěru; proktāni — řečeno; siddhaye — za účelem dokonalosti; sarva — všech; karmaṇām — činností.

Translation

Překlad

O starkarmiger Arjuna, gemäß dem Vedānta gibt es fünf Ursachen für die Ausführung einer jeden Tätigkeit. Höre nun von Mir darüber.

Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má provedení veškerých činností pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: In diesem Zusammenhang könnte die folgende Frage auftauchen: Wenn auf jede Tätigkeit gezwungenermaßen eine Reaktion folgt, wie kommt es dann, daß ein Mensch im Kṛṣṇa-Bewußtsein auf sein Handeln keine Reaktionen genießen oder erleiden muß? Um zu erklären, wie dies möglich ist, zitiert der Herr die Philosophie des Vedānta. Er sagt, daß es für alle Tätigkeiten fünf Ursachen gibt, und um in jeder Tätigkeit Erfolg zu haben, sollte man sich über diese fünf Ursachen bewußt sein. Sāṅkhya bedeutet der Stamm des Wissens, und der Vedānta ist der letztliche und maßgebende Stamm des Wissens, was von allen führenden ācāryas erkannt wird. Sogar Śaṅkara erkannte das Vedānta-sūtra als die letztliche Autorität an. Man sollte deshalb eine solche autoritative Schrift zu Rate ziehen.

Někdo se možná zeptá: “Když musí mít každá činnost nějakou reakci, jak je možné, že osoba vědomá si Kṛṣṇy netrpí výsledky svého jednání ani si jich neužívá?” Pán to vysvětluje odkazem na filozofii Vedānty. Říká, že všechny činnosti mají pět příčin, a aby byl někdo ve svém jednání úspěšný, musí je vzít v úvahu. Sāṅkhya znamená rozmluva o poznání a Vedānta je konečná rozmluva o poznání, a tak ji uznávají všichni přední ācāryové. I Śaṅkara uznává, že sāṅkhya uvedená v tomto verši poukazuje na Vedāntu. Proto je třeba se obracet o radu na takový autoritativní zdroj.

Die letztliche Macht und Führung liegt bei der Überseele. Dies wird in der Bhagavad-gītā bestätigt: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ. Die Überseele beschäftigt jeden mit bestimmten Tätigkeiten, indem Sie ihn an seine vergangenen Tätigkeiten erinnert. Und Kṛṣṇa-bewußte Tätigkeiten, die nach der inneren Weisung der Überseele ausgeführt werden, bringen weder im gegenwärtigen Leben noch im Leben nach dem Tod Reaktionen mit sich.

Konečné řízení náleží Nadduši, která — jak je řečeno v Bhagavad-gītě (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ) — každého zaměstnává určitými činnostmi tak, že mu připomíná jeho dřívější jednání. Činy na úrovni vědomí Kṛṣṇy, které jsou vedeny Nadduší z nitra, nenesou žádné reakce ani v tomto životě, ani v životě po smrti.