Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola osmnáctá

TEXT 38

TEXT 38

Verš

Text

viṣayendriya-saṁyogād
yat tad agre ’mṛtopamam
pariṇāme viṣam iva
tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam
viṣayendriya-saṁyogād
yat tad agre ’mṛtopamam
pariṇāme viṣam iva
tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam

Synonyma

Synonyms

viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno.

viṣaya — der Sinnesobjekte; indriya — und der Sinne; saṁyogāt — von der Verbindung; yat — was; tat — das; agre — am Anfang; amṛta-upamam — wie Nektar; pariṇāme — am Ende; viṣam iva — wie Gift; tat — dieses; sukham — Glück; rājasam — in der Erscheinungsweise der Leidenschaft; smṛtam — wird betrachtet als.

Překlad

Translation

Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.

Jenes Glück, das aus dem Kontakt der Sinne mit ihren Objekten entsteht und das am Anfang wie Nektar erscheint, doch am Ende wie Gift ist, gilt als Glück in der Erscheinungsweise der Leidenschaft.

Význam

Purport

Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.

ERLÄUTERUNG: Ein junger Mann und eine junge Frau treffen sich, und die Sinne treiben den jungen Mann dazu, die Frau anzublicken, sie zu berühren und mit ihr Geschlechtsverkehr zu haben. Am Anfang mag dies für die Sinne sehr angenehm sein, doch am Ende, oder nach einiger Zeit, wird es zu Gift. Sie trennen sich wieder oder lassen sich scheiden – es gibt Klagen, es gibt Kummer, usw. Solches Glück befindet sich immer in der Erscheinungsweise der Leidenschaft. Glück, das aus dem Kontakt der Sinne mit den Sinnesobjekten entsteht, ist immer eine Ursache von Leid und sollte daher unter allen Umständen vermieden werden.