Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola osmnáctá

TEXT 36

TEXT 36

Verš

Text

sukhaṁ tv idānīṁ tri-vidhaṁ
śṛṇu me bharatarṣabha
abhyāsād ramate yatra
duḥkhāntaṁ ca nigacchati
sukhaṁ tv idānīṁ tri-vidhaṁ
śṛṇu me bharatarṣabha
abhyāsād ramate yatra
duḥkhāntaṁ ca nigacchati

Synonyma

Synonyms

sukham — štěstí; tu — ale; idānīm — nyní; tri-vidham — tří druhů; śṛṇu — slyš; me — ode Mě; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z Bhāratovců; abhyāsāt — praktikováním; ramate — osoba si užívá; yatra — kde; duḥkha — neštěstí; antam — konec; ca — také; nigacchati — získává.

sukham — Glück; tu — aber; idānīm — nun; tri-vidham — von dreierlei Art; śṛṇu — höre; me — von Mir; bharata-ṛṣabha — o bester unter den Bhāratas; abhyāsāt — durch Übung; ramate — man genießt; yatra — wo; duḥkha — des Leides; antam — das Ende; ca — auch; nigacchati — gewinnt.

Překlad

Translation

Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.

O bester der Bhāratas, höre nun bitte von Mir über die drei Arten des Glücks, die die bedingte Seele genießt und durch die sie manchmal an das Ende allen Leides gelangt.

Význam

Purport

Podmíněná duše se znovu a znovu snaží vychutnávat hmotné štěstí — žvýká to, co je již přežvýkáno. Někdy se však stane, že když si takto užívá, je vysvobozena z hmotného zapletení díky styku s velkou duší. Jinými slovy — podmíněná duše neustále nějak uspokojuje smysly, ale když díky příznivé společnosti pochopí, že se pokaždé jen opakuje stejná věc, a pozná své skutečné vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je od tohoto opakujícího se takzvaného štěstí osvobozena.

ERLÄUTERUNG: Eine bedingte Seele versucht immer wieder, materielles Glück zu genießen. Auf diese Weise kaut sie fortwährend das bereits Gekaute. Doch während die bedingte Seele auf diese Weise genießt, wird sie manchmal dank der Gemeinschaft mit einer großen Seele aus der materiellen Verstrickung befreit. Mit anderen Worten, eine bedingte Seele ist ständig mit irgendeiner Art von Sinnenbefriedigung beschäftigt, doch wenn sie dank guter Gemeinschaft verstehen lernt, daß dieser Genuß immer nur die Wiederholung der gleichen Sache ist, und wenn sie zu ihrem wahren Kṛṣṇa-Bewußtsein erweckt wird, kann sie von diesem sich immer wiederholenden sogenannten Glück befreit werden.