TEXTS 51-53

Verš

Text

buddhyā viśuddhayā yukto
dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
rāga-dveṣau vyudasya ca

vivikta-sevī laghv-āśī
yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ
vairāgyaṁ samupāśritaḥ

ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto
brahma-bhūyāya kalpate

Synonyma

Synonyms

buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý.

buddhyā — mit Intelligenz; viśuddhayā — völlig geläutert; yuktaḥ — beschäftigt; dhṛtyā — durch Entschlossenheit; ātmānam — das Selbst; niyamya — regulierend; ca — auch; śabda-ādīn — wie Klang usw; viṣayān — die Sinnesobjekte; tyaktvā — aufgebend; rāga — Anhaftung; dveṣau — und Haß; vyudasya — beiseite legend; ca — auch; vivikta- sevī — an einem abgelegenen Ort lebend; laghu-āśī — wenig essend; yata — beherrscht habend; vāk — Sprache; kāya — Körper; mānasaḥ — und Geist; dhyāna-yoga-paraḥ — in Trance vertieft; nityam — vierundzwanzig Stunden am Tag; vairāgyam — Loslösung; samupāśritaḥ — Zuflucht gesucht habend bei; ahaṅkāram — falsches Ego; balam — falsche Stärke; darpam — falscher Stolz; kāmam — Lust; krodham — Zorn; parigraham — und das Annehmen materieller Dinge; vimucya — befreit von; nirmamaḥ — ohne Besitzanspruch; śāntaḥ — friedvoll; brahma-bhūyāya — für Selbstverwirklichung; kalpate — ist qualifiziert.

Překlad

Translation

Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.

Wer durch seine Intelligenz geläutert ist und den Geist mit Entschlossenheit beherrscht, die Objekte der Sinnenbefriedigung aufgibt und von Anhaftung und Haß befreit ist, wer an einem abgelegenen Ort lebt, wenig ißt und seinen Körper, seinen Geist und den Drang zu sprechen beherrscht, wer sich immer in Trance befindet und losgelöst ist, frei von falschem Ego, falscher Stärke, falschem Stolz, Lust, Zorn und dem Annehmen materieller Dinge, wer keinen falschen Besitzanspruch erhebt und friedvoll ist – ein solcher Mensch wird gewiß zur Stufe der Selbstverwirklichung erhoben.

Význam

Purport

Když je někdo očištěný prostřednictvím inteligence, setrvává na úrovni kvality dobra. Tak se stane pánem mysli a je stále v tranzu. Neulpívá na objektech smyslového požitku a jedná bez připoutanosti a odporu. Žije přirozeně raději v ústraní, nejí víc, než kolik potřebuje, a ovládá činnosti svého těla a mysli. Nemá falešné ego, neboť se neztotožňuje s tělem. A nechce ani přijímat mnoho hmotných věcí, díky kterým by pak jeho tělo bylo velké a silné. Jelikož nemá tělesné pojetí života, není nemístně pyšný. Spokojí se se vším, co dostane z milosti Pána, a nikdy se nehněvá, když se smyslům nedostává požitku. Ani neusiluje o získání smyslových objektů. Když je tedy někdo zcela prostý falešného ega, nebudou ho přitahovat žádné hmotné věci. Tak vypadá stav poznání sebe jakožto Brahmanu, zvaný brahma-bhūta. Ten, kdo nemá hmotné pojetí života, bude klidný a nic ho nerozruší. To je popsáno v sedmdesátém verši druhé kapitoly Bhagavad-gīty:

ERLÄUTERUNG: Wenn ein Mensch durch Intelligenz geläutert ist, weicht er niemals von der Erscheinungsweise der Tugend ab. Auf diese Weise wird er zum Beherrscher seines Geistes und befindet sich immer in Trance. Er ist nicht an die Objekte der Sinnenbefriedigung angehaftet, und in seinen Tätigkeiten ist er frei von Anhaftung und Haß. Für einen solchen losgelösten Menschen ist es natürlich, daß er es vorzieht, an einem abgeschiedenen Ort zu leben; er ißt nicht mehr, als er benötigt, und er beherrscht die Tätigkeiten seines Körpers und seines Geistes. Er hat kein falsches Ego, weil er den Körper nicht für das Selbst hält. Ebenso hat er auch nicht den Wunsch, den Körper durch das Annehmen vieler materieller Dinge fett und stark zu machen. Weil er von der körperlichen Lebensauffassung frei ist, ist er nicht fälschlicherweise stolz. Er ist mit allem zufrieden, was er durch die Gnade des Herrn bekommt, und er wird nicht zornig, wenn es keine Sinnenbefriedigung gibt. Er strebt auch nicht danach, sich Sinnesobjekte anzueignen. Wenn er auf diese Weise völlig vom falschen Ego befreit ist, verliert er jegliche Anhaftung an materielle Dinge, und das ist die Brahman-Stufe der Selbstverwirklichung. Diese Stufe wird auch brahma-bhūta-Stufe genannt. Wenn man von der materiellen Lebensauffassung frei ist, wird man friedvoll, und nichts bringt einen aus der Ruhe. Dies wird in der Bhagavad-gītā (2.70) beschrieben:

āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī

“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.”

„Nur wer durch die unaufhörliche Flut von Wünschen nicht gestört ist – die wie Flüsse in den Ozean münden, der ständig gefüllt wird, doch immer ausgeglichen bleibt –, kann Frieden erlangen, und nicht derjenige, der danach strebt, solche Wünsche zu befriedigen.