Kapitola osmnáctá
ОСЕМНАДЕСЕТА ГЛАВА
Závěr - dokonalost odříkání
Съвършенството на отречението
- TEXT 1:
- Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
- ТЕКСТ 1:
- Арджуна каза: О, силноръки, бих желал да разбера целта на отречението (тя̄га) и на жизненото стъпало на оттегляне от света (сання̄са), о, убиецо на демона Кеш̣ӣ, господарю на сетивата.
- TEXT 2:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
- ТЕКСТ 2:
- Върховната Божествена Личност каза: Изоставянето на дейностите, основани на материално желание, великите образовани хора наричат оттегляне от света (сання̄са). А отказването от резултата на всяка дейност мъдрите наричат отречение (тя̄га).
- TEXT 3:
- Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
- ТЕКСТ 3:
- Според някои мъдреци всички плодоносни дейности трябва да бъдат изоставени като несъвършени. Но други твърдят, че жертвоприношението, благотворителността и въздържанието никога не трябва да бъдат пренебрегвани.
- TEXT 5:
- Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
- ТЕКСТ 5:
- Жертвоприношението, благотворителността и въздържанието не бива да се изоставят. Те трябва да се извършват, защото пречистват дори великите души.
- TEXT 6:
- Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
- ТЕКСТ 6:
- Всички тези дейности трябва да се извършват без привързаност или очакване на резултат. Те трябва да се изпълняват от чувство за дълг, о, сине на Пр̣тха̄. Това е окончателното ми мнение.
- TEXT 7:
- Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.
- ТЕКСТ 7:
- Предписаните задължения никога не бива да се изоставят. Ако поради илюзия човек престане да ги изпълнява, такова отречение е в гун̣ата на невежеството.
- TEXT 8:
- Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
- ТЕКСТ 8:
- Този, който изостави предписания си дълг, защото е труден или поради страх от телесни неудобства, се отрича в гун̣ата на страстта. Такова действие никога не води до целта на отречението.
- TEXT 9:
- Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
- ТЕКСТ 9:
- О, Арджуна, когато някой изпълнява предписания си дълг само защото трябва да бъде изпълнен, като се отказва от материално общуване и привързаност към резултата, неговото отречение е в гун̣ата на доброто.
- TEXT 10:
- Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
- ТЕКСТ 10:
- Отреченият мъдрец в гун̣ата на доброто не мрази неблагоприятната работа, нито се привързва към благоприятната; той няма съмнения относно работата.
- TEXT 12:
- Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
- ТЕКСТ 12:
- Неотречените получават след смъртта плодовете от дейността – желаното, нежеланото и смесеното. Но няма резултат, който да причинява страдание или радост на отреклите се от света.
- TEXT 16:
- Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
- ТЕКСТ 16:
- Затова този, който се мисли за единствен извършител, като не взема под внимание петте фактора, със сигурност не е много интелигентен и не вижда нещата такива, каквито са.
- TEXT 17:
- I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
- ТЕКСТ 17:
- Този, който не е подтикван от фалшиво его и интелигентността му не е объркана, даже и да убива в този свят, не извършва убийство. Той не е обвързан от дейностите си.
- TEXT 18:
- Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.
- ТЕКСТ 18:
- Знанието, обектът на знанието и познавачът са трите фактора, мотивиращи действието, а сетивата, работата и извършителят са трите съставни части на действието.
- TEXT 20:
- Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
- ТЕКСТ 20:
- Трябва да разбереш, че знанието, с което се вижда една и съща неделима духовна природа в безбройните форми на живите същества, се намира в гун̣ата на доброто.
- TEXT 22:
- A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
- ТЕКСТ 22:
- А знанието, чрез което човек се привързва към някакъв вид работа като единствено важна, без да познава истината, е много оскъдно и е в гун̣ата на мрака.
- TEXT 23:
- O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
- ТЕКСТ 23:
- Казва се, че регулираното действие, извършвано без привързаност, без обич или омраза, и без желание за плодоносни резултати, е в гун̣ата на доброто.
- TEXT 24:
- Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.
- ТЕКСТ 24:
- Но действието, извършвано с голямо усилие за удовлетворение на собствените желания и продиктувано от фалшиво его, се счита за действие в гун̣ата на страстта.
- TEXT 25:
- Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
- ТЕКСТ 25:
- Действието, извършвано в илюзия, с пренебрежение към препоръките на писанията, без грижа за последиците или за насилието и страданието, причинени на другите, е в гун̣ата на невежеството.
- TEXT 26:
- Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
- ТЕКСТ 26:
- Човек, изпълняващ дълга си, необвързан с гун̣ите на материалната природа, без фалшиво его, с голяма решителност и ентусиазъм, еднакво устойчив и в успех, и в провал, действа в гун̣ата на доброто.
- TEXT 27:
- O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
- ТЕКСТ 27:
- За работника, привързан към работата и плодовете ѝ, желаещ да се наслаждава на тези плодове, алчен и винаги завистлив, нечист и чувствителен към радост и печал, се казва, че е в гун̣ата на страстта.
- TEXT 28:
- Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
- ТЕКСТ 28:
- За работника, постоянно зает с дейности, противоречащи на наставленията от писанията; който е материалист, твърдоглавец и мошеник; който харесва да оскърбява другите; мързелив е, винаги е мрачен и отлага нещата – за него се казва, че действа в гун̣ата на невежеството.
- TEXT 29:
- Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
- ТЕКСТ 29:
- О, завоевателю на богатства, моля те, чуй подробното ми обяснение на различните видове интелигентност и решителност в съответствие с гун̣ите на материалната природа.
- TEXT 30:
- Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
- ТЕКСТ 30:
- О, сине на Пр̣тха̄, интелигентността, с която човек знае какво трябва и какво не трябва да се прави, от какво трябва и от какво не трябва да се страхува, кое обвързва и кое освобождава, е в гун̣ата на доброто.
- TEXT 31:
- Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
- ТЕКСТ 31:
- О, сине на Пр̣тха̄, интелигентността, която не прави разлика между религия и безверие, между правилно и неправилно действие, е в гун̣ата на страстта.
- TEXT 32:
- Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
- ТЕКСТ 32:
- Интелигентността, която приема безверието за религия и религията за безверие, която е под влияние на илюзията и мрака и винаги насочва в погрешна посока, о, Па̄ртха, е в гун̣ата на невежеството.
- TEXT 33:
- Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
- ТЕКСТ 33:
- О, сине на Пр̣тха̄, непоколебимата решителност, поддържана с помощта на йога практика и контролираща дейностите на ума, живота и сетивата, е решителност в гун̣ата на доброто.
- TEXT 34:
- Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
- ТЕКСТ 34:
- Но решителността, с която човек силно се стреми към плодоносни резултати в религията, икономическото развитие и сетивното наслаждение, е в природата на страстта, о, Арджуна.
- TEXT 35:
- A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
- ТЕКСТ 35:
- А решителността, която остава в рамките на съня, страха, скръбта, мрачността и илюзията – тази неинтелигентна решителност, о, сине на Пр̣тха̄, е в гун̣ата на мрака.
- TEXT 36:
- Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
- ТЕКСТ 36:
- О, най-добър сред Бха̄ратите, сега те моля да чуеш за трите вида щастие, на които се наслаждава обусловената душа и с чиято помощ понякога се освобождава от страданията.
- TEXT 37:
- To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
- ТЕКСТ 37:
- Това, което в началото може да е като отрова, но накрая е като нектар и събужда човек за себепознание, е щастие в гун̣ата на доброто.
- TEXT 39:
- A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
- ТЕКСТ 39:
- А щастието, което е сляпо за себепознанието, от началото до края е просто измама и възниква от съня, мързела и илюзията – то е в природата на невежеството.
- TEXT 40:
- Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
- ТЕКСТ 40:
- Няма живо същество нито тук, нито сред полубоговете на висшите планетарни системи, което да е освободено от тези три гун̣и на материалната природа.
- TEXT 41:
- Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
- ТЕКСТ 41:
- О, победителю на врагове, разликата между бра̄хман̣и, кш̣атрии, вайши и шӯдри се определя от качествата, придобити от собствената им природа в съответните материални гун̣и.
- TEXT 42:
- Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
- ТЕКСТ 42:
- Умиротворение, себеконтрол, въздържание, чистота, търпимост, честност, знание, мъдрост и религиозност – това са природните качества, с които действат бра̄хман̣ите.
- TEXT 47:
- Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
- ТЕКСТ 47:
- По-добре да вършиш собственото си занятие, макар и несъвършено, отколкото да приемеш занятието на друг и да го извършваш съвършено. Предписаните в съответствие със собствената природа задължения никога не водят до греховни последици.
- TEXT 48:
- Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
- ТЕКСТ 48:
- Както огънят е покрит от дим, така всяко усилие е придружено от грешки. Затова работата, породена от собствената природа, не бива да се изоставя, о, сине на Кунтӣ, дори ако е пълна с грешки.
- TEXT 49:
- Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
- ТЕКСТ 49:
- Със самоконтрол и непривързаност, чрез отречение и без стремеж към материални наслаждения може да се постигне висшето съвършенство на освобождение от последиците.
- TEXT 50:
- Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
- ТЕКСТ 50:
- О, сине на Кунтӣ, научи от мен как човек, постигнал това съвършенство, може да достигне Брахман, нивото на висше знание, действайки по начин, който сега ще изложа накратко.
- TEXTS 51-53:
- Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
- ТЕКСТОВЕ 51 – 53:
- Човек, пречистен чрез интелигентността си и решително контролиращ ума, отдръпнал се от обектите за сетивно наслаждение, освободен от привързаност и ненавист; който живее на усамотено място, яде малко, владее тялото, ума и речта си и винаги е в транс; който е безпристрастен, освободен от фалшиво его, фалшива сила, фалшива гордост, от похот, гняв и алчност; лишен от чувство за собственост и изпълнен със спокойствие – такъв човек несъмнено се е издигнал до себепознанието.
- TEXT 54:
- Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
- ТЕКСТ 54:
- Така трансцендентално установен, човек бързо осъзнава Върховния Брахман и става истински щастлив. Никога не скърби, нито желае да притежава нещо; отнася се еднакво към всяко живо същество. В това състояние той постига чисто предано служене на мен.
- TEXT 55:
- Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
- ТЕКСТ 55:
- Само чрез предано служене човек може да ме разбере такъв, какъвто съм в действителност – Върховната Божествена Личност. И когато с тази преданост ме осъзнае напълно, той ще влезе в царството на Бога.
- TEXT 58:
- Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
- ТЕКСТ 58:
- Ако ме осъзнаеш, по моята милост ще преодолееш всички препятствия на обусловения живот. Но ако не се вслушаш в думите ми и не действаш с такова съзнание, а се влияеш от фалшивото его, ще се погубиш.
- TEXT 60:
- Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.
- ТЕКСТ 60:
- Сега, повлиян от илюзията, ти отказваш да действаш под мое ръководство. Но все едно, ще трябва да действаш, подтикван от собствената си природа, о, сине на Кунтӣ.
- TEXT 61:
- Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
- ТЕКСТ 61:
- Върховният Бог се намира в сърцето на всекиго, о, Арджуна, и направлява странстванията на живите същества, които като че ли са поставени в машина, направена от материалната енергия.
- TEXT 64:
- Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
- ТЕКСТ 64:
- Тъй като си мой много скъп приятел, Аз ти давам висшето си наставление, най-поверителното знание. Чуй това от мен, защото то е за твое добро.
- TEXT 65:
- Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
- ТЕКСТ 65:
- Винаги мисли за мен, стани мой предан, обожавай ме и ми отдавай почитта си. По този начин непременно ще дойдеш при мен. Аз ти обещавам това, защото си мой много скъп приятел.
- TEXT 67:
- Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
- ТЕКСТ 67:
- Това поверително знание не бива никога да се обяснява на тези, които не са аскети, не са отдадени, не се занимават с предано служене; нито на личност, която ми завижда.
- TEXT 73:
- Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
- ТЕКСТ 73:
- Арджуна каза: Мой скъпи Кр̣ш̣н̣а, о, непогрешими, илюзията ми изчезна. По твоята милост аз възвърнах паметта си. Сега съм непоколебим, свободен от съмнения и готов да действам според твоите наставления.
- TEXT 74:
- Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.
- ТЕКСТ 74:
- Сан̃джая каза: Така аз чух разговора между двете велики души, Кр̣ш̣н̣а и Арджуна. И толкова удивително е това послание, че косата ми настръхва.
- TEXT 75:
- Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.
- ТЕКСТ 75:
- По милостта на Вя̄са аз чух този най-поверителен диалог непосредствено от господаря на целия мистицизъм, Кр̣ш̣н̣а, който разговаряше лично с Арджуна.
- TEXT 78:
- Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.
- ТЕКСТ 78:
- Там, където е Кр̣ш̣н̣а, господарят на всички мистици, и където е Арджуна, най-добрият стрелец с лък – там със сигурност ще има богатство, победа, изключителна сила и нравственост. Това е моето мнение.