TEXT 49

Verš

Text

asakta-buddhiḥ sarvatra
jitātmā vigata-spṛhaḥ
naiṣkarmya-siddhiṁ paramāṁ
sannyāsenādhigacchati

Synonyma

Synonyms

asakta-buddhiḥ — s neulpívající inteligencí; sarvatra — všude; jita-ātmā — s ovládnutou myslí; vigata-spṛhaḥ — bez hmotných tužeb; naiṣkarmya-siddhim — dokonalý stav bez jakýchkoliv reakcí; paramām — nejvyšší; sannyāsena — stavem odříkání; adhigacchati — dosahuje se.

asakta-buddhiḥ — unangehaftete Intelligenz habend; sarvatra — überall; jita-ātmā — den Geist beherrschend; vigata-spṛhaḥ — ohne materielle Wünsche; naiṣkarmya-siddhim — die Vollkommenheit von Reaktionslosigkeit; paramām — höchste; sannyāsena — durch den Lebensstand der Entsagung; adhigacchati — man erlangt.

Překlad

Translation

Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.

Wer selbstbeherrscht und unangehaftet ist und materiellen Genüssen keine Beachtung schenkt, kann durch das Ausführen von Entsagung die vollkommene Stufe der Freiheit von Reaktionen erlangen.

Význam

Purport

Skutečné odříkání znamená, že se živá bytost neustále považuje za nedílnou část Nejvyššího Pána, a proto je přesvědčena, že nemá právo užívat si výsledků své práce. Jelikož je částí Nejvyššího Pána, výsledků její práce si musí užívat Nejvyšší Pán. To je vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je skutečný sannyāsī, osoba ve stavu odříkání. Díky takovému smýšlení je živá bytost spokojená, protože její činy jsou určeny Nejvyššímu. Potom není poutána k ničemu hmotnému, zvykne si nevyhledávat blaženost v ničem kromě transcendentálního štěstí plynoucího ze služby Pánu. Předpokládá se, že sannyāsī je prostý reakcí za své dřívější činnosti, ale ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje této dokonalosti automaticky a nemusí kvůli tomu ani přijímat takzvaný stav odříkání. Úroveň, kdy je jeho mysl v takovém rozpoložení, se nazývá yogārūḍha, dokonalá úroveň yogy. Ve třetí kapitole je řečeno: yas tv ātma-ratir eva syāt — ten, kdo je spokojen ve svém nitru, se nebojí žádné reakce za své jednání.

ERLÄUTERUNG: Wahre Entsagung bedeutet, sich immer als winzigen Teil des Höchsten Herrn zu sehen und deshalb zu erkennen, daß man kein Anrecht hat, die Ergebnisse seiner Arbeit zu genießen. Da das Lebewesen ein winziger Teil des Höchsten Herrn ist, müssen die Ergebnisse seiner Arbeit vom Höchsten Herrn genossen werden. Das ist die Bedeutung von Kṛṣṇa-Bewußtsein. Ein Mensch, der im Kṛṣṇa-Bewußtsein handelt, ist ein wirklicher sannyāsī, das heißt, er steht tatsächlich im Lebensstand der Entsagung. Durch eine solche Geisteshaltung erlangt er Zufriedenheit, da er letztlich für den Höchsten tätig ist. Deshalb ist er nicht an etwas Materielles angehaftet; er gewöhnt sich daran, sich an nichts zu erfreuen, was außerhalb des transzendentalen Glücks liegt, das im Dienst des Herrn erfahren wird. Ein sannyāsī sollte von den Reaktionen seiner vergangenen Handlungen frei sein, doch ein Mensch im Kṛṣṇa-Bewußtsein erreicht diese Vollkommenheit von selbst, sogar ohne in den sogenannten Stand der Entsagung einzutreten. Dieser Zustand des Geistes wird yogārūḍha, die vollkommene Stufe des yoga, genannt. Dies wird im Dritten Kapitel bestätigt: yas tv ātma-ratir eva syāt. Wer in sich selbst zufrieden ist, fürchtet sich nicht vor den Reaktionen auf seine Tätigkeiten.