Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je

Kapitola osmnáctá

제18장

Závěr - dokonalost odříkání

결론: 버림의 완성

TEXT 1:
Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
제1절:
아르주나가 말했습니다: 오 강력한 힘을 가진 분이시여, 저는 버림(띠아가)과 버리는 삶 (산냐사)의 목적을 알고 싶습니다, 오 께시 악마를 죽이신 분이여, 오 감각의 주인이시여.
TEXT 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
제2절:
최고인격신께서 말씀하셨습니다: 물질적 욕망에 기초한 행위를 그만두는 것을 학식있는 자들은 버리는 삶(산냐사)이라고 한다. 그리고 행위의 결과를 버리는 것을 현인들은 버림(띠아가)이라고 하느니라.
TEXT 3:
Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
제3절:
일부 학식 있는 자는 모든 종류의 결실적 행위는 헛된 것이어서 버려야 한다고 하지만 다른 현인들은 희생, 자선, 고행의 행위는 절대 버려서는 안 된다고 주장하느니라.
TEXT 4:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní slyš Můj úsudek o zříkání se. Ó tygře mezi lidmi, písma učí, že zříkání se je trojího druhu.
제4절:
오 바라따 중의 최고여, 이제 버림에 관한 내 판단을 들어라. 오 인간 중의 호랑이여, 여러 경전에서 버림은 세 가지 종류가 있다고 선언한다.
TEXT 5:
Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
제5절:
희생, 자선, 고행의 행위는 버려서는 안 되느니라, 이것들을 반드시 실천하여라. 실제로, 희생, 자선, 고행은 위대한 영혼들조차 정화하느니라.
TEXT 6:
Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
제6절:
이 모든 행위는 어떠한 집착이나 결과에 대한 기대 없이 행해야 하느니라. 오 쁘리타의 아들아, 의무로서 이것들은 행하거라. 이것이 나의 최종 의견이니라.
TEXT 7:
Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.
제7절:
규정된 의무를 절대 저버려서는 안 된다. 환영에 사로잡혀 자신의 규정된 의무를 지키지 않는다면, 그러한 버림은 암성에 있다고 하느니라.
TEXT 8:
Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
제8절:
귀찮다고 해서, 또는 육체적 불편함을 두려워해서 자신의 규정된 의무를 저버리는 것을 동성의 양태에 있는 버림이라고 한다. 이러한 행위는 결코 진정한 버림에 이르지 못하느니라.
TEXT 9:
Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
제9절:
오 아르주나, 자신의 규정된 의무를 오직 해야 된다는 의무감에서, 그리고 그 결과에 수반되는 모든 물질적 교류와 모든 집착을 버릴 때, 이러한 버림을 선성에 있는 것이라고 하느니라.
TEXT 10:
Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
제10절:
선성에 있는 총명한 버리는 자는 상서롭지 못한 일이라고 싫어하지 않고, 상서로운 일이라고 집착하지 않으며, 일에 대한 의심이 없느니라.
TEXT 11:
Vtělená bytost nemůže nikdy zanechat všech činností. Avšak osoba zříkající se plodů jednání je tím, kdo se skutečně zříká.
제11절:
육신에 갇힌 존재가 모든 행위를 버린다는 것은 실제로 불가능하다. 그러나 행위의 결실을 버린다면 그러한 자를 진정으로 버리는 자라고 하느니라.
TEXT 12:
Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
제12절:
버리지 않은 자에게 행위의 세 가지 결과, 즉 바람직하고, 바람직하지 않고, 그 둘이 섞인 결과가 죽고 난 다음에 일어나느니라. 그러나 버리는 삶의 질서에 있는 자들에게는 그러한 즐겁거나 고통받아야 하는 결과가 없다.
TEXT 13:
Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má provedení veškerých činností pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.
제13절:
오 강력한 힘을 지닌 아르주나여, 베단따에 따르면 모든 행위를 완성하는 다섯 가지 구성요소가 있다. 이제 나에게서 이것을 들어라.
TEXT 14:
Těmito pěti faktory činnosti jsou místo, kde se činnost odehrává (tělo), konatel, různé smysly, úsilí mnoha druhů a konečně Nadduše.
제14절:
행위의 장소(몸), 행위자, 다양한 감각, 여러 종류의 노력, 그리고 궁극적으로 초영혼, 이것이 행위의 다섯 요소이니라.
TEXT 15:
Cokoliv správného nebo špatného osoba koná tělem, myslí nebo slovy, je způsobeno těmito pěti činiteli.
제15절:
옳든 그르든 인간이 몸과 마음 혹은 말로 행하는 모든 것은 이 다섯 가지 요소에 의해 초래된다.
TEXT 16:
Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
제16절:
그러므로 이 다섯 가지 요소를 고려하지 않고 자기가 유일한 행위자라고 생각하는 자는 어리석음이 틀림없고, 사물을 있는 그대로 볼 수 없느니라.
TEXT 17:
I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
제17절:
거짓 자아에 휘둘리지 않고, 지성이 얽히지 않은 자는 이 세상 사람을 죽이더라도 죽이는 것이 아니다. 또한 그는 자기 행위에 구속되지 않느니라.
TEXT 18:
Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.
제18절:
지식, 지식의 대상, 지식을 아는 자가 행위를 유발하는 세 가지 요인이고, 감각, 행위, 행위자는 행위의 세 가지 구성 요소이니라.
TEXT 19:
Z hlediska tří kvalit hmotné přírody známe tři druhy poznání, činnosti a konatelů. Nyní si poslechni, jak se dělí.
제19절:
물질적 본성의 세 가지 양태에 따라 세 가지 종류의 지식, 행위, 그리고 행위자가 있느니라. 이제 나로부터 이것에 관해 들어라.
TEXT 20:
Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
제20절:
수없이 많은 형상으로 나누어진 모든 생명체 안에 나누어지지 않은 하나의 영적 본성을 보게 하는 지식, 바로 그것이 선성의 지식임을 이해하여라.
TEXT 21:
O poznání, že v každém odlišném těle je jiný druh živé bytosti, bys měl vědět, že patří ke kvalitě vášně.
제21절:
서로 다른 육체에 각기 다른 생명체가 존재한다고 보는 지식은 동성에 있는 것이니라.
TEXT 22:
A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
제22절:
한 가지 일에 집착하고 그것이 전부라고 하는 지식, 그리고 진리를 외면하는 아주 가치 없는 지식을 암성에 있다고 하느니라.
TEXT 23:
O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
제23절:
규제되었고, 집착과 사랑, 미움 없이, 그리고 결과에 대한 기대 없이 한 행위는 선성에 있다고 하느니라.
TEXT 24:
Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.
제24절:
그러나 자기 욕망을 채우고자 하고, 거짓 자아의 개념에서 기인하며, 무척 애써서 한 행위를 동성에 있는 행위라고 하느니라.
TEXT 25:
Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
제25절:
경전적 지시 사항을 무시하고 환영에 빠져 행동하고, 다가올 속박을 생각하지 않고, 다른 사람을 괴롭히거나 폭력을 가하는 행위를 암성에 있다고 하느니라.
TEXT 26:
Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
제26절:
물질적 본성의 여러 양태와의 교류 없이, 거짓 자아 없이, 굳은 결심과 열정으로 성공과 실패에 흔들림 없이 자기 의무를 수행하는 자는 선성에 있는 행위자라고 하느니라.
TEXT 27:
O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
제27절:
일과 일의 결과에 집착해 그 결실을 즐기고자 하며, 욕심 많고, 항상 시기하며, 불결하고, 기쁨과 슬픔에 좌우되는 행위자는 동성에 있다고 하느니라.
TEXT 28:
Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
제28절:
항상 경전의 지시 사항에 어긋난 일을 하며, 물질주의적이고, 완고하며, 남을 속이고, 쉽게 남을 모욕하며, 게으르고, 항상 침울하며, 일을 미루는 행위자는 암성에 있다고 하느니라.
TEXT 29:
Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
제29절:
오 부의 정복자여, 이제 세 가지 물질적 본성의 양태에 따른 여러 종류의 이해와 결심에 관해 내가 자세히 설명할 테니 잘 들어라.
TEXT 30:
Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
제30절:
오 쁘리타의 아들이여, 반드시 해야 하는 것과 하지 말아야 할 것, 두려워해야 할 것과 두려워해서는 안 되는 것, 구속하는 것과 해방시키는 것을 알게 하는 이해는 선성에 있는 것이니라.
TEXT 31:
Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
제31절:
오 쁘리타의 아들이여, 종교와 비종교를 분별하지 못하고, 무엇을 해야 하며, 무엇을 하지 말아야 하는지 구분할 수 없는 이해는 동성에 있느니라.
TEXT 32:
Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
제32절:
환영과 어둠의 영향으로 비종교를 종교로, 종교를 비종교로 생각하고, 항상 잘못된 방향으로 나아가려고 애쓰는 이해는, 오 빠르타여, 암성에 있다.
TEXT 33:
Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
제33절:
오 쁘리타의 아들이여, 요가 수행을 통해 확고함을 꾸준히 지속하며, 마음과 생명, 그리고 감각 활동을 다스리는, 절대 흔들리지 않는 결심을 선성에 있는 결심이라고 하느니라.
TEXT 34:
Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
제34절:
종교적 결실과 경제 발전, 그리고 감각 만족을 추구하는 결심은 동성에 있는 것이니라, 오 아르주나여.
TEXT 35:
A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
제35절:
그리고 꿈꾸는 것을 넘어서지 못하고, 두려움, 비탄, 침울함과 환영에 빠진 결심, 즉 어리석은 결심은, 오 쁘리타의 아들이여, 암성에 있는 것이니라.
TEXT 36:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
제36절:
오 바라따 중 최고여, 이제 나에게서 속박된 영혼들이 즐기지만, 가끔은 오직 고통으로 끝을 맺게 되는 세 가지 종류의 행복에 관해 들어라.
TEXT 37:
To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
제37절:
처음에는 독약과 같지만 결국에는 감로수 같고 우리를 자아 인식에 이르게 하는 것은 선성에 있는 행복이라고 한다.
TEXT 38:
Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
제38절:
감각과 그 대상과의 접촉에서 초래되며 처음에는 감로수 같지만 결국에는 독약과 같은 행복은 동성에 있다고 하느니라.
TEXT 39:
A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
제39절:
자아 인식에 관해 무지하고, 처음부터 끝까지 망상에 빠져 있으며, 잠과 게으름, 그리고 환영에서 비롯된 행복은 암성에 있는 행복이라고 하느니라.
TEXT 40:
Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
제40절:
이 지상에도, 더 높은 행성계에 있는 데바 중에서도, 물질적 본성에서 생겨난 이 세 가지 양태에서 벗어난 존재는 없다.
TEXT 41:
Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
제41절:
브라흐마나, 끄샤뜨리야, 바이샤, 그리고 슈드라는 물질적 양태에 따라 그들의 고유한 본성이 가진 자질에 따라 구분된다, 오 적을 무찌르는 자여.
TEXT 42:
Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
제42절:
평화로움, 자기 통제, 고행, 순수함, 인내심, 정직함, 지식, 지혜, 그리고 깊은 신앙심 이러한 것은 브라흐마들이 가진 본성이니라.
TEXT 43:
Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou přirozené rysy jednání náležícího kṣatriyům.
제43절:
영웅다움, 힘, 결심, 지략, 용기, 관대함, 그리고 지도력은 끄샤뜨리야가 지니는 본성이니라.
TEXT 44:
Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům, a śūdrům přísluší práce a služba pro druhé.
제44절:
농업과 소보호, 그리고 사업은 바이샤의 자연스러운 일이며, 슈드라는 다른 사람들을 위해 노동하고 봉사하느니라.
TEXT 45:
Každý člověk může dosáhnout dokonalosti konáním práce, která mu náleží podle jeho přirozenosti. Nyní si ode Mě prosím vyslechni, jak to udělat.
제45절:
자신이 타고난 자질에 맞는 일을 함으로써 모든 사람이 완벽해질 수 있다. 이제 나에게서 어떻게 그러할 수 있는지 들어라.
TEXT 46:
Člověk může dospět k dokonalosti, když bude svou prací uctívat Pána, jenž je původem všech bytostí a prostupuje vším.
제46절:
모든 존재의 원천이며 모든 곳에 계시는 주를 숭배함으로써 인간은 자기에게 부여된 고유한 일을 통해 완성의 경지에 이를 수 있다.
TEXT 47:
Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
제47절:
비록 잘하지 못하더라도 자기에게 규정된 의무를 다하는 것이 타인의 의무를 완벽히 수행하는 것보다 훨씬 바람직하다. 자기 본성에 따라 규정된 의무를 다하면 절대 죄업에 영향받지 않느니라.
TEXT 48:
Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
제48절:
불이 연기에 덮이듯, 모든 노력은 어떠한 잘못으로 덮이기 마련이다. 그러므로 자기 본성에 맞는 일을 하는 데 무수한 잘못이 따르더라도 그 일을 포기해서는 안 되느니라, 오 꾼띠의 아들이여.
TEXT 49:
Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
제49절:
자기를 통제할 줄 알고, 집착이 없으며, 모든 물질적 즐거움을 버린 자는 버림을 실천함으로써 반작용에서 벗어난 가장 높은 완성의 경지를 달성할 수 있다.
TEXT 50:
Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
제50절:
오 꾼띠의 아들이여, 이 완성의 경지에 이른 자가 어떻게 가장 높은 완성의 경지, 브라흐만, 즉 가장 높은 지식의 단계에 이를 수 있는지 나에게서 들어라. 내가 이제 그것을 요약할 것이다.
TEXTS 51-53:
Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
제51~53절:
지성으로 정화되고, 굳은 결심으로 마음을 다스리고, 감각 만족의 대상을 포기하고, 집착과 증오에서 벗어나며, 한적한 곳에 살며, 적게 먹고, 몸과 마음과 말을 통제하며, 항상 삼매경에 있고, 초연하며, 거짓 자아, 헛된 힘과 자만, 욕망, 성냄, 그리고 물질적인 것에서 벗어나 헛된 소유의식을 가지지 않으며 평온한 사람은 분명 자아 인식의 경지에 오른 것이니라.
TEXT 54:
Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
제54절:
따라서 초월적 경지에 오른 자는 즉시 지고한 브라흐만을 깨닫게 되며 완전한 즐거움을 누리게 된다. 그는 어떠한 것에도 더는 한탄하지 않고 무엇을 바라지도 않으며 모든 생명체를 똑같이 대하느니라. 바로 이러한 경지에 올라야 나를 향한 순수한 봉헌을 하게 되느니라.
TEXT 55:
Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
제55절:
오직 봉헌으로써 나, 최고인격신을 있는 그대로 이해할 수 있다. 그리고 그러한 봉헌으로 나에 관한 의식으로 가득할 때 절대신의 왕국으로 들어갈 수 있느니라.
TEXT 56:
Díky Mé milosti dosáhne Můj čistý oddaný, který je pod Mou ochranou, věčného a nemizícího sídla, třebaže se věnuje činnostem všeho druhu.
제56절:
나의 보호 안에 있는 순수한 헌애자는 어떠한 일을 하더라도, 나의 은총으로 영원하며 소멸하지 않는 내 보금자리로 올 것이다.
TEXT 57:
Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.
제57절:
모든 행위를 하는 데 오직 나에게만 의존할 것이며 항상 나의 보호 안에서 일하라. 그러한 봉헌 속에서 나를 완전히 의식하라.
TEXT 58:
Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
제58절:
네가 나를 의식하게 되면 내 은총으로 속박된 삶의 모든 장애를 극복할 수 있다. 그러나 나를 의식하지 않고 네 거짓 자아를 통해 행동하며 나를 듣지 않으면 너는 길을 잃을 것이다.
TEXT 59:
Jestliže nebudeš jednat podle Mého pokynu a bojovat, budeš sveden. Tvá povaha tě přiměje k boji.
제 59 절:
네가 만약 나의 지시대로 행동하지 않고 싸우지 않는다면, 너는 잘못된 길을 가는 것이다. 네 본성에 따라 너는 전쟁에 가담해야 하느니라.
TEXT 60:
Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.
제60절:
환영에 이끌려 너는 지금 내 가르침에 따라 행동하기를 거부하고 있다. 그러나 네가 타고난 고유한 본성의 힘에 이끌려 너는 똑같은 행동을 하게 되어 있느니라, 오 꾼띠의 아들이여.
TEXT 61:
Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
제61절:
지고한 주께서는 모든 사람의 가슴속에 계시며, 오 아르주나, 물질적 에너지로 만들어진 기계 위에 자리하고 있는 모든 생명체의 움직임을 감독하느니라.
TEXT 62:
Ó potomku Bharaty, zcela se Mu odevzdej. Díky Jeho milosti nabydeš transcendentálního klidu a dosáhneš svrchovaného věčného sídla.
제62절:
오 바라따의 자손이여, 그에게 완전히 항복하여라. 그의 은총으로 너는 초월적 평화와 최상의, 그리고 영원한 보금자리를 얻을 것이니라.
TEXT 63:
Tak jsem ti vyložil ještě důvěrnější poznání. Dokonale to uvaž a potom jednej, jak si přeješ.
제63절:
이로써 나는 너에게 더 비밀스러운 지식을 설명하였다. 이것을 완전히 숙고한 후, 네가 원하는 바대로 하여라.
TEXT 64:
Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
제64절:
너는 나의 아주 소중한 친구이기에 최상의 가르침, 즉 모든 것 중에서 가장 비밀스러운 지식을 네게 지금 말하고 있느니라. 이것은 네게 득이 되므로 나에게서 잘 들어라.
TEXT 65:
Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
제65절:
항상 나를 생각하고 내 헌애자가 되어 나를 숭배하며, 내게 경의를 표하라. 그러면 너는 틀림없이 나에게로 올 것이다. 너는 나의 아주 소중한 친구이기에 내가 이것을 약속하느니라.
TEXT 66:
Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.
제66절:
모든 형태의 종교를 버리고 그저 나에게 항복하여라. 내가 모든 죄업에서 너를 구할 것이니라. 두려워 말라.
TEXT 67:
Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
제67절:
이 비밀스러운 지식은 고행하지 않거나 헌애하지 않거나 봉헌에 종사하지 않거나 나를 시기하는 자에게는 절대 설명될 수 없느니라.
TEXT 68:
Ten, kdo toto největší tajemství vyjevuje oddaným, má zaručeno dosažení čisté oddané služby a nakonec se vrátí ke Mně.
제68절:
이 최고의 비밀을 헌애자에게 설명하는 자에게는 순수한 봉헌이 보장되며 결국 나에게 돌아올 것이니라.
TEXT 69:
Žádný služebník v tomto světě Mi není dražší než on a nikdy Mi nikdo dražší nebude.
제69절:
이 세상에서 그보다 나에게 더 소중한 종은 없으며 앞으로도 없을 것이다.
TEXT 70:
A prohlašuji, že ten, kdo studuje tento posvátný rozhovor, Mě uctívá svou inteligencí.
제70절:
그리고 너와 나의 이 신성한 대화를 공부하는 자는 그의 지성으로 나를 숭배하는 것임을 내가 선언하노라.
TEXT 71:
A ten, kdo naslouchá s vírou a bez zášti, se osvobodí od následků hříchů a dosáhne blahodárných planet, kde žijí zbožné osoby.
제71절:
시기심 없이 믿음을 가지고 듣는 자는 죄업에서 벗어나며, 경건한 자들이 거주하는 상서로운 행성들에 이를 것이니라.
TEXT 72:
Ó synu Pṛthy, uchvatiteli bohatství, vyslechl jsi vše s pozornou myslí? Zmizela tvá nevědomost a iluze?
제72절:
오 쁘리타의 아들이여, 오 부의 정복자여, 너는 이것을 주의 깊게 들었느냐? 이제 너의 무지와 환영이 사라졌느냐?
TEXT 73:
Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
제73절:
아르주나가 말했습니다: 나의 소중한 끄리쉬나여, 오 오류 없는 분이시여, 제 환영은 이제 사라졌습니다. 당신의 자비로 저는 기억을 되찾았습니다. 저는 이제 의심에서 벗어나 확고하며 당신의 가르침에 따라 행동할 준비가 되어 있습니다.
TEXT 74:
Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.
제74절:
산자야가 말했다: 두 위대한 영혼 끄리쉬나와 아르주나의 이러한 대화를 들었습니다. 그리고 그 메시지는 너무나 훌륭해 제 머리카락이 쭈뼛 서고 있습니다.
TEXT 75:
Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.
제75절:
비아사의 자비로 모든 신비주의 최고 스승인 끄리쉬나께서 친히 아르주나에게 말씀하시는 이 가장 비밀스러운 대화를 직접 들었습니다.
TEXT 76:
Ó králi, když si opakovaně vybavuji tento neobyčejný a svatý rozhovor Kṛṣṇy s Arjunou, jsem nadšen a vzrušen každým okamžikem.
제76절:
오 왕이시여, 저는 끄리쉬나와 아르주나의 이 경이롭고 신성한 대화를 거듭 떠올림으로써 매 순간 전율하는 듯한 기쁨을 느낍니다.
TEXT 77:
Ó králi, když vzpomínám na ohromující podobu Pána Kṛṣṇy, žasnu stále více a znovu a znovu prožívám radost.
제 77 절:
오 왕이시여, 저는 주 끄리쉬나의 경이로운 형상을 기억할수록 점점 더 경탄하게 되며, 계속해서 기쁨을 느낍니다.
TEXT 78:
Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.
제78절:
모든 신비론자의 최고 스승, 끄리쉬나가 계신 곳은 어디에나, 그리고 최고의 궁수 아르주나가 가는 곳은 어디에나 반드시 풍요, 승리, 놀라운 힘과 도덕성이 함께 따릅니다. 이것이 제 의견입니다.