STIH 1

TEXT 1

Tekst

Verš

arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana

Synonyms

Synonyma

arjunaḥ uvāca – Arjuna reče; sannyāsasya – o redu odricanja; mahā-bāho – o Gospodine snažnih ruku; tattvam – istinu; icchāmi – želim; veditum – saznati; tyāgasya – o odricanju; ca – također; hṛṣīkeśa – o gospodaru osjetila; pṛthak – drugačije; keśi-niṣūdana – o ubojico demona Keśija.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsasya — odříkání; mahā-bāho — ó Pane mocných paží; tattvam — pravdu; icchāmi — přeji si; veditum — znát; tyāgasya — zříkání se; ca — také; hṛṣīkeśa — ó Pane smyslů; pṛthak — jinak; keśi-niṣūdana — ó hubiteli démona Keśīho.

Translation

Překlad

Arjuna reče: O Gospodine snažnih ruku, o ubojico demona Keśīja, gospodaru osjetila, želim saznati što je svrha odricanja [tyāge] i reda odricanja [sannyāse].

Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).

Purport

Význam

SMISAO: Bhagavad-gītā se ustvari završava sa sedamnaestim poglavljem. Osamnaesto je poglavlje dodatni, sažeti prikaz tema o kojima je bilo riječi ranije. U svakom poglavlju Bhagavad-gīte Gospodin Kṛṣṇa naglašava da predano služenje Svevišnje Božanske Osobe predstavlja krajnji cilj života. To je sažeto objašnjeno u osamnaestom poglavlju kao najpovjerljiviji put znanja. U prvih šest poglavlja, naglašava se predano služenje: yoginām api sarveṣām… „Najbolji od svih yogīja ili transcendentalista je onaj tko uvijek misli na Mene." U sljedećih šest poglavlja, Gospodin govori o čistom predanom služenju, njegovoj prirodi i djelatnostima, a u posljednjih šest poglavlja opisuje znanje, odricanje, svjetovne i transcendentalne djelatnosti i predano služenje. Zaključeno je da sve djelatnosti trebaju biti povezane sa Svevišnjim Gospodinom, predstavljenim riječima oṁ tat sat, koje upućuju na Viṣṇua, Vrhovnu Osobu. Treći dio Bhagavad-gīte pokazuje da je krajnja svrha života predano služenje i ništa drugo. To je bilo dokazano navođenjem izjava prethodnih ācārya i Brahma-sūtre, odnosno Vedānta-sūtre. Neki impersonalisti misle da imaju isključivo pravo na znanje Vedānta-sūtre, ali Vedānta-sūtra je namijenjena razumijevanju predanog služenja, jer je njezin tvorac i poznavatelj sam Gospodin. To je bilo opisano u petnaestom poglavlju. U svakom spisu, svakoj Vedi, cilj je predano služenje. To je objašnjeno u Bhagavad-gīti.

Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.

Kao što je u drugom poglavlju bio izložen pregled čitavog sadržaja, tako je u osamnaestom poglavlju izložen sažeti prikaz svih uputa. Istaknuto je da je cilj života odricanje i dostizanje transcendentalnog položaja iznad utjecaja triju guṇa materijalne prirode. Arjuna želi jasnije shvatiti dvije istaknute teme Bhagavad-gīte, odricanje (tyāgu) i red odricanja (sannyāsu) i zato pita za značenje tih dviju riječi.

Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.

U ovom su stihu važne dvije riječi kojima je oslovljen Svevišnji Gospodin – Hṛṣīkeśa i Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa, gospodar svih osjetila, koji nam uvijek može pomoći da dostignemo mir uma. Arjuna Ga moli da sve ukratko izloži na takav način da može zadržati svoju staloženost. On još ima neke sumnje, a sumnje se uvijek uspoređuju s demonima. Zato oslovljava Kṛṣṇu kao Keśi-niṣūdanu. Među demonima koje je Gospodin ubio, Keśī je bio najopasniji. Arjuna sada očekuje da Kṛṣṇa ubije demona sumnje.

Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.