STIH 22

TEXT 22

Tekst

Verš

yat tu kṛtsna-vad ekasmin
kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ ca
tat tāmasam udāhṛtam

Synonyms

Synonyma

yat – to koje; tu – ali; kṛtsna-vat – kao sve u svemu; ekasmin – u jednom; kārye – djelovanju; saktam – vezani; ahaitukam – bez uzroka; atattva-artha-vat – bez znanja o stvarnosti; alpam – vrlo oskudno; ca – i; tat – to; tāmasam – u guṇi tame; udāhṛtam – kaže se.

yat — to, které; tu — ale; kṛtsna-vat — jako všechno na světě; ekasmin — k jedné; kārye — práci; saktam — připoutaný; ahaitukam — bez příčiny; atattva-artha-vat — bez znalosti pravdy; alpam — nepatrné; ca — a; tat — to; tāmasam — ke kvalitě temna; udāhṛtam — je řečeno, že patří.

Translation

Překlad

Veoma oskudno znanje, kojim se osoba vezuje za određenu vrstu djelovanja kao sve u svemu, bez znanja o istini, smatra se znanjem u guṇi tame.

A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.

Purport

Význam

SMISAO: „Znanje" običnog čovjeka uvijek je u guṇi tame ili neznanja, jer se svako živo biće u uvjetovanu životu rađa u guṇi neznanja. Onaj tko ne razvije znanje primajući ga od autoriteta ili spisa, posjeduje znanje ograničeno na tijelo. Takva osoba ne mari za djelovanje u skladu s uputama spisa. Za nju je Bog novac, a znanje zadovoljavanje tjelesnih prohtjeva. Takvo znanje nema veze s Apsolutnom Istinom. Ono je manje-više kao znanje običnih životinja: znanje o jedenju, spavanju, branjenju i razmnožavanju. Takvo je znanje ovdje opisano kao tvorevina guṇe tame. Drugim riječima, znanje o duhovnoj duši transcendentalnoj prema tijelu naziva se znanjem u guṇi vrline, znanje koje svjetovnom logikom i umnom spekulacijom stvara razne teorije i učenja tvorevina je guṇe strasti, a znanje koje se odnosi samo na održavanje tjelesne udobnosti naziva se znanjem u guṇi neznanja.

Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná živá bytost se rodí do vlivu kvality nevědomosti. Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Nejeví zájem o jednání podle pokynů písma. Bohem jsou pro něho peníze a poznáním je uspokojení požadavků těla. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Víceméně se neliší od poznání obyčejných zvířat, která vědí, jak jíst, jak spát, jak se bránit a jak se pářit. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi a doktrínami na základě světské logiky a myšlenkové spekulace pochází z kvality vášně a poznání zaměřené pouze na to, jak zajistit pohodlí tělu, patří ke kvalitě nevědomosti.