STIH 17

TEXT 17

Tekst

Verš

yasya nāhaṅkṛto bhāvo
buddhir yasya na lipyate
hatvāpi sa imāḻ lokān
na hanti na nibadhyate

Synonyms

Synonyma

yasya – onaj čija; na – nikada; ahaṅkṛtaḥ – lažnoga ega; bhāvaḥ – priroda; buddhiḥ – inteligencija; yasya – čija; na – nikada; lipyate – vezana; hatvā – ubijajući; api – čak; saḥ – on; imān – ovom; lokān – svijetu; na – nikada; hanti – ubija; na – nikada; nibadhyate – ne zapleće se.

yasya — ten, jehož; na — nikdy; ahaṅkṛtaḥ — falešného ega; bhāvaḥ — povaha; buddhiḥ — inteligence; yasya — ten, jehož; na — nikdy; lipyate — ulpívá; hatvā — zabíjející; api — i když; saḥ — on; imān — tento; lokān — svět; na — nikdy; hanti — zabíjí; na — nikdy; nibadhyate — zaplétá se.

Translation

Překlad

Onaj tko ne djeluje na poticaj lažnoga ega, čija inteligencija nije vezana, iako ubija ljude u ovom svijetu, ne ubija, niti biva sputan svojim djelima.

I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.

Purport

Význam

SMISAO: U ovom stihu Gospodin objašnjava Arjuni da njegova želja za uzdržavanjem od borbe nastaje iz lažnoga ega. Arjuna je mislio da je djelatelj, ali nije uzeo u obzir vrhovno odobrenje, iznutra i izvana. Ako ne znamo za vrhovno odobrenje, kakva je korist od naših djelatnosti? Ali onaj tko zna instrumente djelovanja, sebe kao djelatelja i Svevišnjeg Gospodina kao vrhovnog odobravatelja, uvijek savršeno postupa. Takva osoba nikada nije u zabludi. Osobno djelovanje i odgovornost nastaju iz lažnoga ega i bezbožnosti ili nedostatka svjesnosti Kṛṣṇe. Onaj tko djeluje svjesno Kṛṣṇe, po nalogu Nad-duše ili Svevišnje Božanske Osobe, čak i ako ubija, ne ubija. Takva osoba nikada ne podliježe utjecaju posljedica takvoga postupka. Vojnik koji ubije po zapovijedi časnika ne biva podvrgnut suđenju, ali ako ubije na vlastitu odgovornost, sud će ga sigurno osuditi.

Pán v tomto verši Arjunu upozorňuje, že jeho přání nebojovat pochází z falešného ega. Arjuna se považoval za jediného konatele, ale nevzal v úvahu svolení Nejvyššího uvnitř a vně. Proč by měl jednat, když neví, zda k tomu má svolení vyššího řádu? Ten, kdo však zná různé faktory jednání — nástroje činnosti, sebe jako konatele a Nejvyššího Pána jakožto svrchovaného schvalovatele — je ve veškerém svém jednání dokonalý. Nikdy nepodléhá iluzi. Svévolné jednání na vlastní zodpovědnost pochází z falešného ega a bezbožnosti, tedy z nedostávajícího se vědomí Kṛṣṇy. Jedná-li někdo s vědomím Kṛṣṇy pod vedením Nadduše či Nejvyšší Osobnosti Božství, pak i když zabíjí, ve skutečnosti vůbec nezabíjí. A nečeká ho ani následek zabíjení. Když voják zabíjí na rozkaz nadřízeného, nikdo ho za to nebude soudit. Pokud však zabíjí svévolně, půjde před soud.