Skip to main content

STIH 55

TEXT 55

Tekst

Verš

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram
bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

Synonyms

Synonyma

bhaktyā – čistim predanim služenjem; mām – Mene; abhijānāti – osoba može spoznati; yāvān – takvog; yaḥ ca asmi – kakav jesam; tattvataḥ – uistinu; tataḥ – zatim; mām – Mene; tattvataḥ – istinski; jñātvā – poznajući; viśate – ulazi; tat-anantaram – nakon toga.

bhaktyā — čistou oddanou službou; mām — Mě; abhijānāti — lze poznat; yāvān — nakolik; yaḥ ca asmi — jaký jsem; tattvataḥ — pravdivě; tataḥ — potom; mām — Mě; tattvataḥ — pravdivě; jñātvā — znající; viśate — vstupuje; tat-anantaram — potom.

Translation

Překlad

Osoba Me može spoznati kao Svevišnju Božansku Osobu samo predanim služenjem. Kad zahvaljujući takvoj predanosti postane potpuno svjesna Mene, može ući u Božje carstvo.

Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.

Purport

Význam

SMISAO: Svevišnja Božanska Osoba Kṛṣṇa i Njegove potpune ekspanzije ne mogu se shvatiti umnom spekulacijom. Osobe koje nisu bhakte ne mogu ih shvatiti. Ako netko želi shvatiti Svevišnju Božansku Osobu, mora se posvetiti čistom predanom služenju pod vodstvom čistog bhakte. Inače će istina o Svevišnjoj Božanskoj Osobi uvijek ostati skrivena. Kao što je bilo rečeno u dvadeset petom stihu sedmoga poglavlja – nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya: Bog se ne otkriva svakome. Nitko ne može shvatiti Boga samom učenošću ili umnom spekulacijom. Samo onaj tko postupa svjesno Kṛṣṇe i predano služi može shvatiti tko je Kṛṣṇa. Sveučilišne diplome ne mogu mu pomoći.

Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, a Jeho úplné části nelze poznat spekulativním uvažováním a nemohou Je poznat neoddaní. Ten, kdo chce poznat Nejvyšší Osobnost Božství, se musí uchýlit k čisté oddané službě pod vedením čistého oddaného. Pokud to neudělá, zůstane mu pravda o Nejvyšší Osobnosti Božství skryta. Jak již bylo řečeno zde v Bhagavad-gītě (7.25), Pán se nevyjevuje každému (nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya). Nikdo nemůže poznat Boha pouze na základě učenosti či myšlenkové spekulace. Pochopit, co znamená Kṛṣṇa, může jen ten, kdo je na úrovni vědomí Kṛṣṇy a oddané služby. Vysokoškolské tituly nikomu nepomohou.

Onaj tko je potpuno upućen u nauk o Kṛṣṇi postaje dostojan ulaska u duhovno carstvo, Kṛṣṇino prebivalište. Postati Brahman ne znači izgubiti svoju osobnost. Predano služenje postoji i sve dok postoji predano služenje, moraju postojati Bog, bhakta i proces predanog služenja. Takvo se znanje nikada ne gubi, čak ni nakon oslobođenja. Oslobođenje podrazumijeva oslobađanje od materijalnog shvaćanja života. U duhovnom životu postoji ista razlika, ista osobnost, ali u čistoj svjesnosti Kṛṣṇe. Ne bismo trebali pogrešno misliti da riječ viśate, „ulazi u Mene", podržava monističku teoriju prema kojoj se živo biće stapa s neosobnim Brahmanom. Ne. Viśate znači da kao osoba može ući u prebivalište Svevišnjeg Gospodina kako bi se družila s Njim i služila Ga. Na primjer, zelena ptica ulazi u krošnju zelenog drveta ne da bi se stopila s drvetom, već da bi uživala u plodovima drveta. Impersonalisti obično navode primjer rijeke koja se ulijeva u ocean i stapa s njim. To može biti izvor sreće za impersonaliste, ali personalisti zadržavaju svoju osobnost poput vodene životinje u oceanu. Ako zaronimo duboko u ocean, naći ćemo mnogo živih bića. Nije dovoljno upoznati samo površinu oceana; moramo imati potpuno znanje o vodenim bićima koja žive u dubinama oceana.

Každý, kdo je plně obeznámen s vědou o Kṛṣṇovi, bude způsobilý vejít do duchovního království, do Kṛṣṇova sídla. Stát se Brahmanem neznamená ztratit svou totožnost. Je tu oddaná služba, a tak zde musí být Bůh, oddaný a činnosti oddané služby. Toto poznání není nikdy zničeno; ani po osvobození. Osvobození si vyžaduje zbavit se pojetí hmotného života — v duchovním životě existuje tentýž rozdíl, tatáž individualita, ale na úrovni čistého vědomí Kṛṣṇy. Je omyl se domnívat, že slovo viśate (vstupuje do Mě) potvrzuje monistickou teorii o splynutí živé bytosti s neosobním Brahmanem. Viśate znamená, že živá bytost může vstoupit do sídla Nejvyššího Pána, aniž by ztratila svou individualitu, a tam Mu v Jeho společnosti sloužit. Například pták se zeleným peřím nevletí do koruny zeleného stromu proto, aby s ním splynul, ale aby mohl vychutnávat jeho plody. Impersonalisté obvykle uvádějí příklad řeky, která se vlévá do oceánu. To může přinést radost impersonalistovi, ale personalista si zachovává osobní individualitu, tak jako si ji zachovává vodní živočich v oceánu. Pokud se v oceánu potopíme dostatečně hluboko, najdeme mnoho živých bytostí. Nestačí znát hladinu oceánu, je třeba mít úplné poznání o tvorech žijících v jeho hlubinách.

Zahvaljujući čistom predanom služenju, bhakta može istinski shvatiti transcendentalne odlike i obilja Svevišnjeg Gospodina. U jedanaestom poglavlju bilo je rečeno da se ona mogu shvatiti samo predanim služenjem. To je ovdje potvrđeno; predanim služenjem osoba može shvatiti Svevišnjega Gospodina i ući u Njegovo carstvo.

Díky své čisté oddané službě může oddaný pravdivě poznat transcendentální vlastnosti a bohatství Nejvyššího Pána. Jak je uvedeno v jedenácté kapitole, lze toho dosáhnout pouze oddanou službou. Totéž je potvrzeno zde: oddanou službou je možné poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a vejít do Jeho království.

Nakon što dostigne brahma-bhūta razinu oslobođenja od materijalnih shvaćanja, počinje predano služiti slušajući o Gospodinu. Slušajući o Svevišnjoj Božanskoj Osobi, samim tim dostiže brahma-bhūta razinu postojanja i oslobađa se materijalnih nečistoća – pohlepe i požude za osjetilnim uživanjem. S iščezavanjem požude i želje iz srca bhakta postaje sve više privržen služenju Gospodina. Zahvaljujući takvoj privrženosti biva oslobođen materijalnih nečistoća. U tom stanju života može shvatiti Svevišnjega Gospodina. To je također izjava Śrīmad-Bhāgavatama. Nakon oslobođenja, proces se transcendentalnoga služenja, bhakti, nastavlja. Vedānta-sūtra (4.1.12) to potvrđuje: ā-prāyaṇāt tatrāpi hi dṛṣṭam. To znači da se nakon oslobođenja proces predanog služenja nastavlja. U Śrīmad-Bhāgavatamu pravo je oslobođenje živoga bića, utemeljeno na predanosti, definirano kao ponovno stjecanje vlastitog identiteta, vlastitoga prirodnog položaja. Taj je prirodni položaj već bio objašnjen: svako je živo biće odvojeni djelić Svevišnjega Gospodina. Zato je njegov prirodni položaj služenje. Nakon oslobođenja, to služenje nikada ne prestaje. Pravo oslobođenje je oslobođenje od pogrešnih životnih shvaćanja.

Poté, co živá bytost dosáhne stavu brahma-bhūta, kdy je zbavena hmotných pojetí, začíná její oddaná služba nasloucháním o Pánu. Když se naslouchá o Nejvyšším Pánu, stav brahma-bhūta se projeví automaticky a zmizí hmotné znečištění — chtíč a lačnost smyslového požitku. Oddaný, z jehož srdce mizí chtíč a hmotné touhy, je stále více poután ke službě Pánu a tato připoutanost ho zbaví veškerého hmotného znečištění. V tomto stavu může poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Totéž je uvedeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Proces bhakti neboli transcendentální služba trvá i po osvobození. Vedānta-sūtra (4.1.12) to dokládá takto: ā-prāyaṇāt tatrāpi hi dṛṣṭam. Tím je řečeno, že po osvobození oddaná služba pokračuje. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že skutečné osvobození na úrovni oddanosti značí návrat živé bytosti k její vlastní totožnosti, do jejího původního, přirozeného postavení. Toto postavení již bylo popsáno: každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána. Její přirozeností je tedy sloužit a tato služba po osvobození nikdy nekončí. Skutečné osvobození znamená zbavit se mylných pojetí.