Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Uctívání kopce Govardhanu

V této kapitole Pán Śrī Kṛṣṇa ničí pýchu Indry, když zakazuje pro nĕj určenou obĕť a zavádí místo ní obĕť pro uctĕní kopce Govardhanu.

Když Śrī Kṛṣṇa vidĕl pastevce, jak horlivĕ připravují obĕť pro Indru, vyptával se na ni Nandy, jejich krále. Nanda vysvĕtlil, že všechny živé bytosti udržuje při životĕ déšť, který sesílá Indra, a z toho důvodu bude vykonána tato obĕť pro jeho uspokojení. Kṛṣṇa odvĕtil: „Jen kvůli karmĕ se živé bytosti rodí v určitém tĕle, zažívají v nĕm různé podoby štĕstí a neštĕstí a potom je opouštĕjí, jakmile se karma spojená s tímto tĕlem vyčerpá. Pouze karma je tedy naším nepřítelem, přítelem, guruem a pánem a Indra nemůže dĕlat nic, aby zmĕnil štĕstí a neštĕstí kohokoliv, neboť každého pevnĕ poutají jeho karmické reakce. Hmotné kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti uskutečňují stvoření, udržování a zničení tohoto svĕta. Z mraků prší na popud kvality vášnĕ a pastevcům se dobře daří díky ochranĕ krav. Navíc místa vhodná k jejich pobytu jsou lesy a kopce. Proto byste mĕli uctívat krávy, brāhmaṇy a kopec Govardhan.“

Poté, co Kṛṣṇa takto promluvil, pobídl pastevce, aby uctívali Govardhan s použitím předmĕtů připravených pro obĕť Indrovi. Pak sám přijal obrovskou, dosud nevídanou transcendentální podobu a pozřel všechno jídlo a ostatní obĕtiny předložené Govardhanu. Před společenstvím pastevců přitom vyhlásil, že Indra se nikdy osobnĕ nezjevil, přestože ho už uctívali dlouhá léta, kdežto Govardhan se jim teď projevil přímo před očima a snĕdl pokrmy, která mu obĕtovali. Všichni by se proto mĕli nyní klanĕt kopci Govardhanu. Potom se Pán Kṛṣṇa připojil k pastevcům bĕhem klanĕní se své vlastní novĕ přijaté podobĕ.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Kṛṣṇa žil se svým bratrem Baladevou na tom samém místĕ, uvidĕl pastevce, jak horlivĕ připravují obĕť pro Indru.
Sloka 2:
Jako vševĕdoucí Nadduše již Nejvyšší Pán Kṛṣṇa vĕdĕl, co se chystá, ale přesto se ještĕ pokornĕ zeptal stařešinů v čele se svým otcem, Nandou Mahārājem.
Sloka 3:
(Pán Kṛṣṇa řekl:) Můj milý otče, vysvĕtli Mi prosím, jaký smysl má toto vaše horlivé úsilí. Čeho se tím má dosáhnout? Je-li to obřadní obĕť, koho má uspokojit? A jak má být vykonána?
Sloka 4:
Prosím povĕz Mi o tom, milý otče. Mám velkou touhu se to dozvĕdĕt a jsem připravený ti naslouchat s vírou. Svĕtci, kteří vidí všechny ostatní jako sobĕ rovné, kteří nerozlišují mezi „moje“ a „cizí,“ a kteří neberou v úvahu, kdo je přítel, kdo nepřítel a kdo je neutrální, jistĕ nemají udržovat žádná tajemství.
Sloka 5:
Tomu, kdo je neutrální, se človĕk může vyhýbat jako nepříteli, ale přítele má brát jako sama sebe.
Sloka 6:
Když lidé v tomto svĕtĕ provádĕjí činnosti, nĕkdy chápou, co vlastnĕ dĕlají, a nĕkdy to nechápou. Ti, kdo vĕdí, co dĕlají, dosahují ve svém jednání úspĕchu, kdežto nevĕdomí lidé nikoliv.
Sloka 7:
Proto bys mi mĕl své obřadní snažení jasnĕ vysvĕtlit. Je to obřad založený na pokynech písem nebo jen zvyklost obyčejných lidí?
Sloka 8:
Nanda Mahārāja odpovĕdĕl: Velký Pán Indra ovládá déšť. Mraky jsou jeho osobní zástupci a přímo poskytují dešťovou vodu, která dává štĕstí a výživu všem tvorům.
Sloka 9:
Nejen my, můj milý synu, ale i mnoho jiných lidí ho uctívá jako pána a vládce dešťových mraků. Obĕtujeme mu obilí a další předmĕty používané při uctívání, které sám vytvořil tím, jak vypouští déšť.
Sloka 10:
Lidé udržují své životy přijímáním zbytků z obĕtí konaných pro Indru, a tak dosahují tří cílů – náboženství, ekonomického rozvoje a uspokojování smyslů. Pán Indra je tedy prostředníkem, který pracovitým lidem zajišťuje plodné úspĕchy.
Sloka 11:
Tato náboženská zásada se zakládá na spolehlivé tradici. Pokud ji nĕkdo kvůli chtíči, nepřátelství, strachu nebo chamtivosti odmítne, jistĕ k nĕmu nebude osud příznivý.
Sloka 12:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Keśava (Kṛṣṇa) slyšel, co Jeho otec Nanda a další starší obyvatelé Vraji říkají, oslovil svého otce tak, aby v Pánu Indrovi vzbudil hnĕv.
Sloka 13:
Pán Kṛṣṇa pravil: Působením karmy se živá bytost rodí a jen působením karmy zaniká. Její štĕstí, neštĕstí, strach i pocit bezpečí – to vše vzniká jako následky karmy.
Sloka 14:
Dokonce i pokud je nĕjaký svrchovaný vládce, který udílí všem ostatním plody jejich činností, nutnĕ také závisí na tom, zda daná osoba nĕco dĕlá. Nemohl by přece rozdávat plody, když tomu nepředcházelo plodonosné jednání.
Sloka 15:
Živé bytosti jsou v tomto svĕtĕ nucené zakoušet důsledky svých vlastních dřívĕjších činů. Pán Indra nemůže nijak zmĕnit osud lidských bytostí, který má svůj původ v jejich povaze. Proč by ho tedy lidé mĕli uctívat?
Sloka 16:
Každý jedinec je pod vlivem své podmínĕné povahy a musí tedy jednat podle ní. Celý tento vesmír se všemi jeho polobohy, démony a lidskými bytostmi, je založený na podmínĕné povaze živých bytostí.
Sloka 17:
Jelikož karma je tím, co způsobuje, že podmínĕná živá bytost přijímá a pak opouští různá hmotná tĕla vysoké a nízké úrovnĕ, je tato karma jejím nepřítelem, přítelem i neutrálním svĕdkem, jejím duchovním učitelem a pánem, který jí vládne.
Sloka 18:
Proto by mĕl každý s vážností uctívat samotnou práci. Mĕl by setrvat v postavení, jež odpovídá jeho povaze, a konat své povinnosti. Přece to, co nám umožňuje dobře žít, je naším pravým uctívaným božstvem.
Sloka 19:
Jestliže nás nĕco udržuje naživu, ale my se uchýlíme k nĕčemu jinému, jak můžeme získat nĕjaký skutečný prospĕch? Byli bychom jako nevĕrná žena, která ze styků s milencem žádný skutečný prospĕch nikdy nezíská.
Sloka 20:
Brāhmaṇa se živí studiem a vyučováním Véd, člen královského stavu ochranou Zemĕ, vaiśya obchodem a śūdra službou vyšším, dvojzrozeným třídám.
Sloka 21:
Vaiśyové mají čtyři druhy povinností: obdĕlávání půdy, obchod, ochranu krav a půjčování penĕz. Z nich se naše společenství neustále vĕnuje ochranĕ krav.
Sloka 22:
Příčinami stvoření, udržování a zničení jsou tři kvality přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost. Konkrétnĕ kvalita vášnĕ vytváří tento vesmír a prostřednictvím pohlavních styků ho naplňuje rozmanitostí.
Sloka 23:
Na popud hmotné kvality vášnĕ sesílají mraky všude svůj déšť a ten pak zajišťuje všem tvorům obživu. Co má velký Indra s tímto uspořádáním společného?
Sloka 24:
Můj milý otče, my nejsme doma ve mĕstech, osadách či vesnicích. Jsme obyvatelé lesa a žijeme trvale v lesích a na kopcích.
Sloka 25:
Nechť tedy začne obĕť pro potĕšení krav, brāhmaṇů a kopce Govardhanu! Vezmĕme veškeré obĕtiny připravené pro uctívání Indry a vykonejme místo toho tuto obĕť.
Sloka 26:
Ať lidé uvaří mnoho různých druhů jídel, od sladké rýže po zeleninové polévky! Je třeba vyrobit mnoho druhů koláčů, pečených i smažených. Pro tuto obĕť by se mĕly použít všechny dostupné mléčné produkty .
Sloka 27:
Brāhmaṇové znalí védských manter musí náležitĕ přivolat obĕtní ohnĕ. Potom byste je mĕli nasytit chutnĕ připraveným jídlem a odmĕnit kravami a dalšími dary.
Sloka 28:
Poté, co rozdáte příslušné pokrmy všem ostatním, včetnĕ tak pokleslých duší, jako jsou psi a pojídači psů, byste mĕli dát trávu kravám a pak předložit uctivé obĕtiny kopci Govardhanu.
Sloka 29:
Až se všichni najíte k plné spokojenosti, mĕli byste se hezky obléct a ozdobit, potřít si tĕla santálovou pastou a pak obřadnĕ obejít krávy, brāhmaṇy, obĕtní ohnĕ a kopec Govardhan.
Sloka 30:
Toto je Má představa, ó otče, a pokud se vám zamlouvá, můžete ji uskutečnit. Tato obĕť bude velmi milá kravám, brāhmaṇům, kopci Govardhanu a také Mnĕ.
Sloka 31:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Kṛṣṇa, který je sám mocným časem, si přál zničit pýchu Pána Indry. Když Nanda a ostatní starší muži z Vṛndāvanu vyslechli, co Śrī Kṛṣṇa řekl, přijali Jeho slova jako správná.
Sloka 32-33:
Společenství pastevců pak vykonalo vše, co Madhusūdana doporučil. Nechali brāhmaṇy pronášet příznivé védské mantry a obĕtiny určené pro obĕť Indrovi uctivĕ předložili kopci Govardhanu a brāhmaṇům. Rovnĕž dali kravám trávu a pak s kravami, býky a telaty v čele Govardhan obřadnĕ obešli.
Sloka 34:
Krásnĕ ozdobené ženy pastevců jely na volských povozech a opĕvovaly slávu Pána Kṛṣṇy. Jejich písnĕ se mísily s požehnáními, která pronášeli brāhmaṇové.
Sloka 35:
Kṛṣṇa potom přijal nebývalou, obrovskou podobu, aby pastevcům vštípil víru. Prohlásil: „Já jsem kopec Govardhan!“ a snĕdl hojné obĕtiny.
Sloka 36:
Pán se poklonil této podobĕ kopce Govardhanu společnĕ s lidmi z Vraji, a tak vlastnĕ složil poklony sám sobĕ. Potom řekl: „Jen pohleďte, jak se tento kopec zjevil jako osoba a udĕlil nám milost!
Sloka 37:
„Tento kopec Govardhan může přijmout libovolnou podobu a zabít jakékoliv obyvatele lesa, kteří ho přehlížejí. Pokloňme se mu tedy, abychom zajistili bezpečí pro sebe i pro naše krávy.“
Sloka 38:
Členové společenství pastevců, které Pán Vāsudeva takto inspiroval ke správnému vykonání obĕti kopci Govardhanu, kravám a brāhmaṇům, se s Pánem Kṛṣṇou vrátili do své vesnice, do Vraji.