Śrīmad-Bhāgavatam 10.24.15

Argument, který zde Pán Kṛṣṇa dává, nepopírá svobodnou vůli. Pokud přijmeme existenci karmy jako systému zákonů udílejících reakce za naše současné jednání, pak my sami, v souladu s naší povahou, rozhodujeme o své budoucnosti. Naše štěstí a neštěstí v tomto životě nám již byly přisouzené a jsou dané našimi dřívějšími činnostmi, a to ani polobozi nemohou změnit. Musí nám přidělovat blahobyt či chudobu, nemoc či zdraví, štěstí či neštěstí podle toho, jak jsme jednali dříve. Nám však stále zůstává svoboda vybrat si mezi zbožným a bezbožným jednáním v tomto životě a naše volba rozhodne, nakolik budeme v budoucnosti trpět a užívat si.

Například pokud jsem byl v minulém životě zbožný, mohou mi v tomto životě polobozi dát velké hmotné bohatství. Je však na mně, zda ho utratím na dobré či špatné účely, a má volba určí můj další život. I když tedy nikdo nemůže změnit karmické výsledky, které mu náleží v tomto životě, každý si stále ponechává svobodnou vůli, se kterou si určuje svoji budoucí situaci. Kṛṣṇův argument v tomto verši je celkem zajímavý; opomíjí však nejdůležitější faktor, že jsme všichni věčnými služebníky Boha a vším, co děláme, Ho musíme těšit.