Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Uctívání kopce Govardhanu

V této kapitole Pán Śrī Kṛṣṇa ničí pýchu Indry, když zakazuje pro nĕj určenou obĕť a zavádí místo ní obĕť pro uctĕní kopce Govardhanu.

Když Śrī Kṛṣṇa vidĕl pastevce, jak horlivĕ připravují obĕť pro Indru, vyptával se na ni Nandy, jejich krále. Nanda vysvĕtlil, že všechny živé bytosti udržuje při životĕ déšť, který sesílá Indra, a z toho důvodu bude vykonána tato obĕť pro jeho uspokojení. Kṛṣṇa odvĕtil: „Jen kvůli karmĕ se živé bytosti rodí v určitém tĕle, zažívají v nĕm různé podoby štĕstí a neštĕstí a potom je opouštĕjí, jakmile se karma spojená s tímto tĕlem vyčerpá. Pouze karma je tedy naším nepřítelem, přítelem, guruem a pánem a Indra nemůže dĕlat nic, aby zmĕnil štĕstí a neštĕstí kohokoliv, neboť každého pevnĕ poutají jeho karmické reakce. Hmotné kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti uskutečňují stvoření, udržování a zničení tohoto svĕta. Z mraků prší na popud kvality vášnĕ a pastevcům se dobře daří díky ochranĕ krav. Navíc místa vhodná k jejich pobytu jsou lesy a kopce. Proto byste mĕli uctívat krávy, brāhmaṇy a kopec Govardhan.“

Poté, co Kṛṣṇa takto promluvil, pobídl pastevce, aby uctívali Govardhan s použitím předmĕtů připravených pro obĕť Indrovi. Pak sám přijal obrovskou, dosud nevídanou transcendentální podobu a pozřel všechno jídlo a ostatní obĕtiny předložené Govardhanu. Před společenstvím pastevců přitom vyhlásil, že Indra se nikdy osobnĕ nezjevil, přestože ho už uctívali dlouhá léta, kdežto Govardhan se jim teď projevil přímo před očima a snĕdl pokrmy, která mu obĕtovali. Všichni by se proto mĕli nyní klanĕt kopci Govardhanu. Potom se Pán Kṛṣṇa připojil k pastevcům bĕhem klanĕní se své vlastní novĕ přijaté podobĕ.

Verš

śrī-śuka uvāca
bhagavān api tatraiva
baladevena saṁyutaḥ
apaśyan nivasan gopān
indra-yāga-kṛtodyamān

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; api — také; tatra eva — na tom samém místĕ; baladevena — Pánem Balarāmou; saṁyutaḥ — doprovázený; apaśyat — vidĕl; nivasan — žijící; gopān — pastevce; indra — pro Indru, krále nebes; yāga — na přípravu obĕti; kṛta — vynakládající; udyamān — velké úsilí.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Kṛṣṇa žil se svým bratrem Baladevou na tom samém místĕ, uvidĕl pastevce, jak horlivĕ připravují obĕť pro Indru.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho a dalších ācāryů slova tatra eva v tomto verši vyjadřují, že Pán Kṛṣṇa žil ve vesnici brāhmaṇů, jejichž manželky Ho uspokojily svou oddaností. Udĕlil tedy svou milost tĕmto brāhmaṇům a také jejich ctnostným ženám, které kromĕ svých manželů nemĕly nikoho, s kým by se mohly sdružovat. Na tom místĕ připravovali pastevci v čele s Kṛṣṇovým otcem Nandou Mahārājem bohatou obĕť pro Pána Indru a Pán Kṛṣṇa na to reagoval takto.

Verš

tad-abhijño ’pi bhagavān
sarvātmā sarva-darśanaḥ
praśrayāvanato ’pṛcchad
vṛddhān nanda-purogamān

Synonyma

tat-abhijñaḥ — s úplným poznáním o tom všem; api — ačkoliv; bhagavān — Nejvyšší Pán; sarva-ātmā — Nadduše v srdci každé bytosti; sarva-darśanaḥ — vševĕdoucí Osobnost Božství; praśraya-avanataḥ — s pokornou poklonou; apṛcchat — zeptal se; vṛddhān — stařešinů; nanda-puraḥ-gamān — v čele s Mahārājem Nandou.

Překlad

Jako vševĕdoucí Nadduše již Nejvyšší Pán Kṛṣṇa vĕdĕl, co se chystá, ale přesto se ještĕ pokornĕ zeptal stařešinů v čele se svým otcem, Nandou Mahārājem.

Význam

Pán Kṛṣṇa dychtil sehrát svou zábavu zvednutí kopce Govardhanu a zničení nemístné Indrovy pýchy a z toho důvodu se chytře ptal svého otce na chystanou obĕť.

Verš

kathyatāṁ me pitaḥ ko ’yaṁ
sambhramo va upāgataḥ
kiṁ phalaṁ kasya voddeśaḥ
kena vā sādhyate makhaḥ

Synonyma

kathyatām — budiž vysvĕtleno; me — Mnĕ; pitaḥ — Můj milý otče; kaḥ — co; ayam — toto; sambhramaḥ — horlivé jednání; vaḥ — k vám; upāgataḥ — přišlo; kim — jaký; phalam — důsledek; kasya — v čí; — a; uddeśaḥ — prospĕch; kena — jak; — a; sādhyate — má být vykonána; makhaḥ — tato obĕť.

Překlad

(Pán Kṛṣṇa řekl:) Můj milý otče, vysvĕtli Mi prosím, jaký smysl má toto vaše horlivé úsilí. Čeho se tím má dosáhnout? Je-li to obřadní obĕť, koho má uspokojit? A jak má být vykonána?

Verš

etad brūhi mahān kāmo
mahyaṁ śuśrūṣave pitaḥ
na hi gopyaṁ hi sadhūnāṁ
kṛtyaṁ sarvātmanām iha
asty asva-para-dṛṣṭīnām
amitrodāsta-vidviṣām

Synonyma

etat — toto; brūhi — prosím povĕz; mahān — velká; kāmaḥ — touha; mahyam — Mnĕ; śuśrūṣave — který jsem připravený s vírou naslouchat; pitaḥ — ó otče; na — ne; hi — jistĕ; gopyam — mĕly by se udržovat v tajnosti; hi — jistĕ; sādhūnām — svĕtců; kṛtyam — činnosti; sarva-ātmanām — kteří vidí každého jako sobĕ rovného; iha — v tomto svĕtĕ; asti — je; asva-para-dṛṣṭīnām — kteří nerozlišují mezi tím, co patří jim a co patří ostatním; amitra-udāsta-vidviṣām — kteří nerozlišují mezi přáteli, neutrálními stranami a nepřáteli.

Překlad

Prosím povĕz Mi o tom, milý otče. Mám velkou touhu se to dozvĕdĕt a jsem připravený ti naslouchat s vírou. Svĕtci, kteří vidí všechny ostatní jako sobĕ rovné, kteří nerozlišují mezi „moje“ a „cizí,“ a kteří neberou v úvahu, kdo je přítel, kdo nepřítel a kdo je neutrální, jistĕ nemají udržovat žádná tajemství.

Význam

Kṛṣṇův otec si mohl myslet, že jeho syn je pouhé dítĕ, takže nemůže dost dobře zpochybňovat právoplatnost védské obĕti. Tento Pánův chytrý výrok však Nandu jistĕ přesvĕdčí, že se Śrī Kṛṣṇa neptá z rozmaru, nýbrž vážnĕ, a že je třeba Mu vážnĕ odpovĕdĕt.

Verš

udāsīno ’ri-vad varjya
ātma-vat suhṛd ucyate

Synonyma

udāsīnaḥ — tomu, kdo je lhostejný; ari-vat — jako nepříteli; varjyaḥ — je třeba se vyhýbat; ātma-vat — jako vlastní já; suhṛt — přítel; ucyate — říká se, že je.

Překlad

Tomu, kdo je neutrální, se človĕk může vyhýbat jako nepříteli, ale přítele má brát jako sama sebe.

Význam

I kdyby Nanda Mahārāja nevidĕl přátele, nepřátele a neutrální strany na úplnĕ stejné úrovni, Pán Kṛṣṇa byl jako Nandův syn jistĕ jeho přítelem hodným naprosté důvĕry, a proto by nemĕl být vyloučen z důvĕrných hovorů. Nanda Mahārāja si totiž mohl myslet, že jako hospodář nemůže jednat na nejvyšší úrovni svĕtce, a proto Pán Kṛṣṇa doplnil ještĕ dodatečné důvody, proč by Mu mĕl otec důvĕřovat a vyjevit celý zámĕr obĕti.

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Nanda Mahārāja mlčky stál a pochyboval o své rodičovské zdrženlivosti, neboť Garga Muni mu předpovĕdĕl, že jeho syn „se vlastnostmi vyrovná Nārāyaṇovi“, a chlapec již přemohl a zabil mnoho mocných démonů.

Verš

jñatvājñātvā ca karmāṇi
jano ’yam anutiṣṭhati
viduṣaḥ karma-siddhiḥ syād
yathā nāviduṣo bhavet

Synonyma

jñātvā — chápající; ajñātvā — nechápající; ca — také; karmāṇi — činnosti; janaḥ — obyčejní lidé; ayam — tito; anutiṣṭhati — konají; viduṣaḥ — u moudrého; karma-siddhiḥ — dosažení kýženého cíle konání; syāt — nastává; yathā — jako; na — ne; aviduṣaḥ — u pošetilého; bhavet — stává se.

Překlad

Když lidé v tomto svĕtĕ provádĕjí činnosti, nĕkdy chápou, co vlastnĕ dĕlají, a nĕkdy to nechápou. Ti, kdo vĕdí, co dĕlají, dosahují ve svém jednání úspĕchu, kdežto nevĕdomí lidé nikoliv.

Význam

Zde Pán sdĕluje svému otci, že by lidé mĕli vykonat určitý obřad nebo činnost až poté, co je proberou s přáteli a tím je důkladnĕ pochopí. Nemĕli bychom být slepými následovníky tradice. Pokud nĕkdo ani neví, co dĕlá, jak může být ve svém jednání úspĕšný? To je v podstatĕ Pánův argument v tomto verši. Jelikož se od Śrī Kṛṣṇy jako mladého Nandova syna přirozenĕ očekávalo, že bude projevovat zaujetí pro náboženské činnosti svého otce, bylo otcovou povinností synovi obřad obšírnĕ vysvĕtlit.

Verš

tatra tāvat kriyā-yogo
bhavatāṁ kiṁ vicāritaḥ
atha vā laukikas tan me
pṛcchataḥ sādhu bhaṇyatām

Synonyma

tatra tāvat — vzhledem k tomu; kriyā-yogaḥ — tato plodonosná snaha; bhavatām — tvoje; kim — zda; vicāritaḥ — naučená z písem; atha — nebo; laukikaḥ — bĕžná zvyklost; tat — to; me — Mnĕ; pṛcchataḥ — který se ptám; sādhu — jasnĕ; bhaṇyatām — mĕlo by být vysvĕtleno.

Překlad

Proto bys mi mĕl své obřadní snažení jasnĕ vysvĕtlit. Je to obřad založený na pokynech písem nebo jen zvyklost obyčejných lidí?

Verš

śrī-nanda uvāca
parjanyo bhagavān indro
meghās tasyātma-mūrtayaḥ
te ’bhivarṣanti bhūtānāṁ
prīṇanaṁ jīvanaṁ payaḥ

Synonyma

śrī-nandaḥ uvāca — Śrī Nanda Mahārāja řekl; parjanyaḥ — déšť; bhagavān — velký pán; indraḥ — Indra; meghāḥ — mraky; tasya — jeho; ātma-mūrtayaḥ — osobní zástupci; te — oni; abhivarṣanti — přímo dávají déšť; bhūtānām — všem živým bytostem; prīṇanam — uspokojení; jīvanam — životodárná síla; payaḥ — (jako) mléko.

Překlad

Nanda Mahārāja odpovĕdĕl: Velký Pán Indra ovládá déšť. Mraky jsou jeho osobní zástupci a přímo poskytují dešťovou vodu, která dává štĕstí a výživu všem tvorům.

Význam

Bez čisté dešťové vody by zemĕ nemohla nikomu poskytovat potravu či pití a nebylo by ani čistoty. Stĕží tedy lze přecenit význam deštĕ.

Verš

taṁ tāta vayam anye ca
vārmucāṁ patim īśvaram
dravyais tad-retasā siddhair
yajante kratubhir narāḥ

Synonyma

tam — jeho; tāta — můj milý synu; vayam — my; anye — jiní; ca — také; vāḥ-mucām — mraků; patim — pána; īśvaram — mocného vládce; dravyaiḥ — různými předmĕty; tat-retasā — tekutinami, které osobnĕ vypouští; siddhaiḥ — vytvořenými; yajante — uctívají; kratubhiḥ — prostřednictvím ohňových obĕtí; narāḥ — lidé.

Překlad

Nejen my, můj milý synu, ale i mnoho jiných lidí ho uctívá jako pána a vládce dešťových mraků. Obĕtujeme mu obilí a další předmĕty používané při uctívání, které sám vytvořil tím, jak vypouští déšť.

Význam

Nanda Mahārāja se trpĕlivĕ snažil vysvĕtlit svému mladému synovi, Śrī Kṛṣṇovi, základní životní pravdy, ale ve skutečnosti mĕl brzy sám Nanda a všichni obyvatelé Vṛndāvanu obdržet úžasné ponaučení, jež popisuje tato kapitola.

Verš

tac-cheṣeṇopajīvanti
tri-varga-phala-hetave
puṁsāṁ puruṣa-kārāṇāṁ
parjanyaḥ phala-bhāvanaḥ

Synonyma

tat — této obĕti; śeṣeṇa — díky zbytkům; upajīvanti — udržují své životy; tri-varga — skládající se ze tří cílů lidského života (náboženství, ekonomického rozvoje a uspokojování smyslů); phala-hetave — kvůli plodům; puṁsām — pro osoby; puruṣa-kārāṇām — zamĕstnané lidským snažením; parjanyaḥ — Pán Indra; phala-bhāvanaḥ — prostředek dosažení kýžených cílů.

Překlad

Lidé udržují své životy přijímáním zbytků z obĕtí konaných pro Indru, a tak dosahují tří cílů – náboženství, ekonomického rozvoje a uspokojování smyslů. Pán Indra je tedy prostředníkem, který pracovitým lidem zajišťuje plodné úspĕchy.

Význam

Nĕkdo může namítat, že se lidé zaopatřují sami prací v zemĕdĕlství, průmyslu a tak dále. Jak již bylo však zmínĕno, veškeré snažení lidí a jiných bytostí závisí na potravĕ a pití, které nelze vytvořit bez dostatečného deštĕ. Dále Nanda slovem tri-varga poukazuje na to, že blahobyt dosažený konáním obĕti pro Indru není určen jen pro smyslový požitek, ale má rovnĕž posílit náboženství a ekonomický rozvoj. Pokud lidé nemají dostatek jídla, je pro nĕ tĕžké plnit své povinnosti, a pokud nekonají povinnosti, tĕžko mohou být zbožní.

Verš

ya enaṁ visṛjed dharmaṁ
paramparyāgataṁ naraḥ
kāmād dveṣād bhayāl lobhāt
sa vai nāpnoti śobhanam

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; enam — tuto; visṛjet — odmítá; dharmam — náboženskou zásadu; paramparya — od tradiční autority; āgatam — přijatou; naraḥ — človĕk; kāmāt — kvůli chtíči; dveṣāt — kvůli nepřátelství; bhayāt — kvůli strachu; lobhāt — nebo kvůli chamtivosti; saḥ — on; vai — jistĕ; na āpnoti — nemůže dosáhnout; śobhanam — příznĕ osudu.

Překlad

Tato náboženská zásada se zakládá na spolehlivé tradici. Pokud ji nĕkdo kvůli chtíči, nepřátelství, strachu nebo chamtivosti odmítne, jistĕ k nĕmu nebude osud příznivý.

Význam

Pokud nĕkdo kvůli chtíči, zášti, strachu či chamtivosti zanedbává své náboženské povinnosti, jeho život nikdy nebude vynikající či dokonalý.

Verš

śrī-śuka uvāca
vaco niśamya nandasya
tathānyeṣāṁ vrajaukasām
indrāya manyuṁ janayan
pitaraṁ prāha keśavaḥ

Synonyma

śrī śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; vacaḥ — slova; niśamya — když slyšel; nandasya — Mahārāje Nandy; tathā — a také; anyeṣām — dalších; vraja-okasām — obyvatel Vraji; indrāya — v Pánu Indrovi; manyum — hnĕv; janayan — vzbuzující; pitaram — ke svému otci; prāha — promluvil; keśavaḥ — Pán Keśava.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Keśava (Kṛṣṇa) slyšel, co Jeho otec Nanda a další starší obyvatelé Vraji říkají, oslovil svého otce tak, aby v Pánu Indrovi vzbudil hnĕv.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje, že zámĕrem Pána Kṛṣṇy nebylo urazit poloboha, ale strhnout obrovskou horu pýchy, která se vzedmula v Pánovĕ nepatrném služebníkovi, jenž mĕl Pána zastupovat jako Indra. Zvednutím kopce Govardhanu se Pán Kṛṣṇa chystal zavést každoroční blaženou slavnost zvanou Govardhana-pūjā a také si chtĕl vychutnat příjemnou zábavu, kdy stráví nĕkolik dní pod horou se všemi svými milujícími oddanými.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
karmaṇā jāyate jantuḥ
karmaṇaiva pralīyate
sukhaṁ duḥkhaṁ bhayaṁ kṣemaṁ
karmaṇaivābhipadyate

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; karmaṇā — působením karmy; jāyate — rodí se; jantuḥ — živá bytost; karmaṇā — působením karmy; eva — jen; pralīyate — je zničena; sukham — štĕstí; duḥkham — neštĕstí; bhayam — strach; kṣemam — bezpečí; karmaṇā eva — jen působením karmy; abhipadyate — jsou získány.

Překlad

Pán Kṛṣṇa pravil: Působením karmy se živá bytost rodí a jen působením karmy zaniká. Její štĕstí, neštĕstí, strach i pocit bezpečí – to vše vzniká jako následky karmy.

Význam

Pán Kṛṣṇa snižoval důležitost polobohů vykládáním filosofie zvané karma-vāda nebo karma-mīmāṁsā, což je v podstatĕ ateismus spojený s vírou v reinkarnaci. Podle této filosofie existují subtilní přírodní zákony, které nás odmĕňují nebo trestají podle toho, jak jednáme. „Jak zaseješ, tak sklidíš.“ V budoucím životĕ živá bytost sklidí plody svého současného jednání a to je celá podstata reality. Pán Kṛṣṇa by jako samotný Bůh stĕží zastával tuto průmĕrnou filosofii. Tím, že ji kázal, jen v roli mladého chlapce škádlil své čisté oddané.

Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenává, že Pán Kṛṣṇa uvažoval: „Proč jsou tito Mí vĕční společníci, vystupující jako Můj otec a další příbuzní a přátelé, tak pohroužení do uctívání Indry?“ I když tedy Jeho hlavním zámĕrem bylo zbavit Indru pýchy, chtĕl také připomenout svým vĕčným oddaným, že nemusí odvracet pozornost k jiným takzvaným bohům, protože již žijí s Nejvyšší Absolutní Pravdou, samotným všemohoucím Pánem.

Verš

asti ced īśvaraḥ kaścit
phala-rūpy anya-karmaṇām
kartāraṁ bhajate so ’pi
na hy akartuḥ prabhur hi saḥ

Synonyma

asti — je; cet — pokud hypoteticky; īśvaraḥ — svrchovaný vládce; kaścit — nĕkdo; phala-rūpī — sloužící tak, že udílí plody; anya-karmaṇām — činností jiných osob; kartāram — konateli činností; bhajate — závisí na; saḥ — On; api — dokonce; na — ne; hi — koneckonců; akartuḥ — toho, kdo nekoná žádnou činnost; prabhuḥ — pán; hi — jistĕ; saḥ — On.

Překlad

Dokonce i pokud je nĕjaký svrchovaný vládce, který udílí všem ostatním plody jejich činností, nutnĕ také závisí na tom, zda daná osoba nĕco dĕlá. Nemohl by přece rozdávat plody, když tomu nepředcházelo plodonosné jednání.

Význam

Zde Pán Kṛṣṇa namítá, že pokud existuje nĕjaký svrchovaný vládce, nutnĕ závisí na konateli činností, na jehož konání reaguje, a tedy také nutnĕ podléhá zákonům karmy, jelikož je nucen udílet podmínĕným duším štĕstí a neštĕstí podle zákonů dobra a zla.

Tato povrchní námitka přehlíží zjevnou skutečnost, že zákony přírody, které určují dobré a špatné výsledky zbožných a bezbožných činů, jsou samy o sobĕ výtvory všedobrého Nejvyššího Pána. Jelikož je Pán stvořitelem a udržovatelem tĕchto zákonů, nevztahují se na Nĕho. Kromĕ toho Pán nezávisí na činnostech podmínĕných duší, jelikož je spokojený a úplný sám v sobĕ. Vzhledem ke své dokonale milostivé povaze nám udílí plody odpovídající našemu jednání. To, čemu říkáme osud nebo karma, je komplikovaný a subtilní systém odmĕn a trestů, jež mají pobízet podmínĕné duše k postupnému vývoji do stádia dokonalého vĕdomí, které je jejich původní a přirozenou povahou.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, definoval a zavedl zákony hmotné přírody ohlednĕ trestů a odmĕn za lidské chování tak chytře, že odrazují živou bytost od hříchů a povzbuzují její smĕřování k dobru, aniž by nĕjak výraznĕ zasahovaly do její svobodné vůle jako vĕčné duše.

V duchovním svĕtĕ, na rozdíl od hmotné přírody, Pán projevuje svou dokonalou povahu, když opĕtuje vĕčnou lásku svých čistých oddaných. Tyto láskyplné vztahy jsou založené výhradnĕ na vzájemném svobodném jednání Pána a Jeho oddaných, nikoliv na mechanické výmĕnĕ sobeckých zájmů. Nejvyšší Pán za pomoci svých čistých oddaných znovu a znovu nabízí podmínĕným duším tohoto svĕta příležitost zanechat podivných snah vykořisťovat hmotný vesmír a vrátit se domů, zpátky k Bohu, k vĕčnému životu plnému blaženosti a poznání. Vzhledem ke všem tĕmto bodům nelze brát vážnĕ ateistické námitky, které zde Pán Kṛṣṇa v žertu předkládá.

Verš

kim indreṇeha bhūtānāṁ
sva-sva-karmānuvartinām
anīśenānyathā kartuṁ
svabhāva-vihitaṁ nṛṇām

Synonyma

kim — co; indreṇa — s Indrou; iha — zde; bhūtānām — pro živé bytosti; sva-sva — každá svých; karma — plodonosných činností; anuvartinām — jež zakoušejí důsledky; anīśena — (Indra) který nedokáže; anyathā — jinak; kartum — učinit; svabhāva — podle jejich podmínĕné povahy; vihitam — to, co je určené; nṛṇām — lidem.

Překlad

Živé bytosti jsou v tomto svĕtĕ nucené zakoušet důsledky svých vlastních dřívĕjších činů. Pán Indra nemůže nijak zmĕnit osud lidských bytostí, který má svůj původ v jejich povaze. Proč by ho tedy lidé mĕli uctívat?

Význam

Argument, který zde Pán Kṛṣṇa dává, nepopírá svobodnou vůli. Pokud přijmeme existenci karmy jako systému zákonů udílejících reakce za naše současné jednání, pak my sami, v souladu s naší povahou, rozhodujeme o své budoucnosti. Naše štĕstí a neštĕstí v tomto životĕ nám již byly přisouzené a jsou dané našimi dřívĕjšími činnostmi, a to ani polobozi nemohou zmĕnit. Musí nám přidĕlovat blahobyt či chudobu, nemoc či zdraví, štĕstí či neštĕstí podle toho, jak jsme jednali dříve. Nám však stále zůstává svoboda vybrat si mezi zbožným a bezbožným jednáním v tomto životĕ a naše volba rozhodne, nakolik budeme v budoucnosti trpĕt a užívat si.

Například pokud jsem byl v minulém životĕ zbožný, mohou mi v tomto životĕ polobozi dát velké hmotné bohatství. Je však na mnĕ, zda ho utratím na dobré či špatné účely, a má volba určí můj další život. I když tedy nikdo nemůže zmĕnit karmické výsledky, které mu náleží v tomto životĕ, každý si stále ponechává svobodnou vůli, se kterou si určuje svoji budoucí situaci. Kṛṣṇův argument v tomto verši je celkem zajímavý; opomíjí však nejdůležitĕjší faktor, že jsme všichni vĕčnými služebníky Boha a vším, co dĕláme, Ho musíme tĕšit.

Verš

svabhāva-tantro hi janaḥ
svabhāvam anuvartate
svabhāva-stham idaṁ sarvaṁ
sa-devāsura-mānuṣam

Synonyma

svabhāva — své podmínĕné povahy; tantraḥ — pod vlivem; hi — jistĕ; janaḥ — jedinec; svabhāvam — svou povahu; anuvartate — následuje; svabhāva-stham — založený na podmínĕných sklonech; idam — tento svĕt; sarvam — celý; sa — společnĕ s; deva — polobohy; asura — démony; mānuṣam — a lidstvem.

Překlad

Každý jedinec je pod vlivem své podmínĕné povahy a musí tedy jednat podle ní. Celý tento vesmír se všemi jeho polobohy, démony a lidskými bytostmi, je založený na podmínĕné povaze živých bytostí.

Význam

Zde Pán Kṛṣṇa rozvádí argument, který uvedl v minulém verši. Jelikož vše závisí na svabhāvĕ neboli podmínĕné povaze jedince, proč se obtĕžovat s uctíváním Boha či polobohů? Tento argument by mĕl váhu, kdyby svabhāva, podmínĕná povaha, byla všemocná. To ale bohužel není. Je zde svrchovaný vládce, jehož musíme uctívat, což Pán Kṛṣṇa v této kapitole Śrīmad-Bhāgavatamu názornĕ vyjeví. Prozatím je však spokojen s tím, že škádlí své příbuzné.

Verš

dehān uccāvacāñ jantuḥ
prāpyotsṛjati karmaṇā
śatrur mitram udāsīnaḥ
karmaiva gurur īśvaraḥ

Synonyma

dehān — hmotná tĕla; ucca-avacān — vysoké a nízké úrovnĕ; jantuḥ — podmínĕná živá bytost; prāpya — poté, co získává; utsṛjati — opouští; karmaṇā — podle reakcí za její hmotné činnosti; śatruḥ — její nepřítel; mitram — přítel; udāsīnaḥ — a neutrální strana; karma — hmotná činnost; eva — jen; guruḥ — její duchovní učitel; īśvaraḥ — její pán.

Překlad

Jelikož karma je tím, co způsobuje, že podmínĕná živá bytost přijímá a pak opouští různá hmotná tĕla vysoké a nízké úrovnĕ, je tato karma jejím nepřítelem, přítelem i neutrálním svĕdkem, jejím duchovním učitelem a pánem, který jí vládne.

Význam

Zákon karmy poutá a omezuje i polobohy. Že i sám Indra podléhá zákonům karmy, je výslovnĕ uvedeno v Brahma-saṁhitĕ (5.54): yas tv indra-gopam athavendram aho sva-karma-bandhānurūpa-phala-bhājanam ātanoti. Nejvyšší Pán, Govinda, udílí všem tvorům náležité výsledky jejich činností. To platí pro mocného Indru, vládce hmotného nebe, i pro bakterii zvanou indra-gopa. Bhagavad-gītā (7.20) rovnĕž uvádí: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ. Jen ti, kdo kvůli různým hmotným touhám pozbyli inteligence, se odevzdávají polobohům, místo aby uctívali Nejvyššího Pána. Polobozi přitom nikoho nemohou odmĕňovat nezávisle, jak uvádí Pán Kṛṣṇa v Gītĕ: mayaiva vihitān hi tān. Všechny dary dává v konečném smyslu Pán sám.

Není tedy zcela chybné říkat, že uctívání polobohů je zbytečné, protože i polobozi sami podléhají zákonům karmy. To je ve skutečnosti jejich situace. Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Absolutní Pravda, však zákonu karmy nepodléhá; naopak může nezávisle poskytovat či odnímat svou přízeň. To potvrzuje výše citovaný verš z Brahma-saṁhity, jehož třetí řádek uvádí: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām – „Nejvyšší Pán spaluje všechnu nahromadĕnou karmu tĕch, kdo Mu s láskou slouží.“ Nejen, že Pán Kṛṣṇa stojí nad zákony hmotných akcí a reakcí, ale může také okamžitĕ tyto zákony zbavit platnosti pro kohokoliv, kdo Ho tĕší láskyplnou službou. Všemocný Bůh je tedy svrchovaný, má absolutní svobodu, a když se Mu odevzdáme, můžeme uniknout z pout karmy a přestat si myslet, že její bezútĕšná vláda je svrchovaná.

Verš

tasmāt sampūjayet karma
svabhāva-sthaḥ sva-karma-kṛt
anjasā yena varteta
tad evāsya hi daivatam

Synonyma

tasmāt — proto; sampūjayet — by mĕl plnohodnotnĕ uctívat; karma — své předepsané jednání; svabhāva — v postavení odpovídajícím jeho podmínĕné povaze; sthaḥ — setrvávající; sva-karma — své předepsané povinnosti; kṛt — konající; añjasā — bez potíží; yena — díky čemuž; varteta — může žít; tat — to; eva — jistĕ; asya — jeho; hi — vskutku; daivatam — uctívané božstvo.

Překlad

Proto by mĕl každý s vážností uctívat samotnou práci. Mĕl by setrvat v postavení, jež odpovídá jeho povaze, a konat své povinnosti. Přece to, co nám umožňuje dobře žít, je naším pravým uctívaným božstvem.

Význam

Zde Pán Kṛṣṇa předkládá moderní, byť absurdní filosofii, že naše práce či zamĕstnání je vlastnĕ Bůh a že bychom tedy mĕli jednoduše uctívat svou práci. Při bližším zkoumáním vidíme, že naše práce není nic víc než interakce hmotného tĕla s hmotnou přírodou, což Pán Kṛṣṇa sám říká – ve vážnĕjším rozpoložení – v Bhagavad-gītĕ (3.28): guṇā guṇeṣu vartanta. Filosofie karma-mīmāṁsā uznává, že správné jednání v tomto životĕ nám zajistí lepší příští život. Je-li to pravda, musí existovat určitá vĕdomá duše lišící se od tĕla. A pokud existuje, proč by mĕla transcendentální duše uctívat interakce dočasného tĕla s hmotnou přírodou? Pokud zde slova sampūjayet karma znamenají, že máme uctívat zákony karmy, jež ovládají naše jednání, pak je na místĕ se ptát, co znamená uctívat zákony a také odkud se tyto zákony berou a kdo je udržuje. Říkat, že zákony stvořily nebo udržují svĕt, nedává smysl, protože nic v povaze zákona nenaznačuje, že by mohl vytvořit situaci, kterou má řídit. Uctívání je ve skutečnosti vyhrazené samotnému Kṛṣṇovi – to je správný závĕr, který bude v této kapitole jasnĕ vyjeven.

Verš

ājīvyaikataraṁ bhāvaṁ
yas tv anyam upajīvati
na tasmād vindate kṣemaṁ
jārān nāry asatī yathā

Synonyma

ājīvya — udržující jeho život; ekataram — jedna; bhāvam — bytost; yaḥ — kdo; tu — ale; anyam — k jiné; upajīvati — uchýlí se; na — ne; tasmāt — od toho; vindate — získá; kṣemam — skutečný prospĕch; jārāt — od milence; nārī — žena; asatī — nevĕrná; yathā — jako.

Překlad

Jestliže nás nĕco udržuje naživu, ale my se uchýlíme k nĕčemu jinému, jak můžeme získat nĕjaký skutečný prospĕch? Byli bychom jako nevĕrná žena, která ze styků s milencem žádný skutečný prospĕch nikdy nezíská.

Význam

Slovo kṣemam označuje skutečný prospĕch, což neznamená jen dostatek penĕz. Zde Pán Kṛṣṇa smĕle prohlašuje, že obyvatelé Vṛndāvanu nemohou být šťastní, když budou zanedbávat pravý zdroj svého blahobytu a místo toho uctívat Indru, tak jako ženĕ se od milence nikdy nedostane skutečné důstojnosti a osvícení. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho bychom troufalost, kterou malý Kṛṣṇa projevil před svým otcem a dalšími stařešiny, mĕli chápat jako výraz transcendentálního hnĕvu, který se v Nĕm probudil, když vidĕl, jak Jeho vĕční oddaní uctívají nĕjakého bezvýznamného poloboha.

Verš

varteta brahmaṇā vipro
rājanyo rakṣayā bhuvaḥ
vaiśyas tu vārtayā jīvec
chūdras tu dvija-sevayā

Synonyma

varteta — žije; brahmaṇā — Védami; vipraḥbrāhmaṇa; rājanyaḥ — člen vládnoucí třídy; rakṣayā — ochranou; bhuvaḥ — Zemĕ; vaiśyaḥvaiśya; tu — oproti tomu; vārtayā — obchodem; jīvet — žije; śūdraḥśūdra; tu — a; dvija-sevayā — službou dvojzrozeným brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům.

Překlad

Brāhmaṇa se živí studiem a vyučováním Véd, člen královského stavu ochranou Zemĕ, vaiśya obchodem a śūdra službou vyšším, dvojzrozeným třídám.

Význam

Poté, co Pán Kṛṣṇa oslavil karmu neboli práci, nyní vysvĕtluje, co míní předepsanými povinnostmi zrozenými z povahy človĕka. Nemluvil o nĕjakém náladovém jednání, ale o náboženských povinnostech předepsaných ve védském společenském systému varṇāśrama.

Verš

kṛṣi-vāṇijya-go-rakṣā
kusīdaṁ tūryam ucyate
vārtā catur-vidhā tatra
vayaṁ go-vṛttayo ’niśam

Synonyma

kṛṣi — obdĕlávání půdy; vāṇijya — obchod; go-rakṣā — a ochrana krav: kusīdam  –  bankovnictví; tūryam — čtvrtá; ucyate — je řečeno; vārtā — povinnosti co se týče zamĕstnání; catuḥ-vidhā — čtyř druhů; tatra — mezi tĕmito; vayam — my; go-vṛttayaḥ — vĕnující se ochranĕ krav; aniśam — bez ustání.

Překlad

Vaiśyové mají čtyři druhy povinností: obdĕlávání půdy, obchod, ochranu krav a půjčování penĕz. Z nich se naše společenství neustále vĕnuje ochranĕ krav.

Verš

sattvaṁ rajas tama iti
sthity-utpatty-anta-hetavaḥ
rajasotpadyate viśvam
anyonyaṁ vividhaṁ jagat

Synonyma

sattvam — dobro; rajaḥ — vášeň; tamaḥ — a nevĕdomost; iti — takto; sthiti — udržování; utpatti — stvoření; anta — a zničení; hetavaḥ — příčiny; rajasā — kvalitou vášnĕ; utpadyate — je stvořený; viśvam — tento vesmír; anyonyam — spojením mužů a žen; vividham — nabývá na rozmanitosti; jagat — svĕt.

Překlad

Příčinami stvoření, udržování a zničení jsou tři kvality přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost. Konkrétnĕ kvalita vášnĕ vytváří tento vesmír a prostřednictvím pohlavních styků ho naplňuje rozmanitostí.

Význam

Pán Kṛṣṇa očekával možnou námitku, že živobytí založené na kravách rozhodnĕ závisí na Pánu Indrovi, který dodává déšť, a proto zde předkládá mechanistickou teorii existence známou jako ateistická sāṅkhya. Snaha prohlašovat zdánlivĕ mechanické činnosti přírody za jedinou příčinu všeho je skutečnĕ stará. Před pĕti tisíci lety se Pán Kṛṣṇa odvolával na učení, které již bylo ve společnosti dobře známé.

Verš

rajasā coditā meghā
varṣanty ambūni sarvataḥ
prajās tair eva sidhyanti
mahendraḥ kiṁ kariṣyati

Synonyma

rajasā — vášní; coditāḥ — pohánĕné; meghāḥ — mraky; varṣanti — lijí; ambūni — vodu; sarvataḥ — všude; prajāḥ — obyvatelstvo; taiḥ — díky té vodĕ; eva — jednoduše; sidhyanti — udržuje se naživu; mahā-indraḥ — velký Indra; kim — co; kariṣyati — může dĕlat.

Překlad

Na popud hmotné kvality vášnĕ sesílají mraky všude svůj déšť a ten pak zajišťuje všem tvorům obživu. Co má velký Indra s tímto uspořádáním společného?

Význam

Pán Kṛṣṇa pokračuje se svým mechanistickým výkladem existence, který uzavírá: mahendraḥ kiṁ kariṣyati – „Kdo potřebuje velkého Indru? Vždyť jídlo pro každého vytváří déšť, který sesílají mraky, a ty jednají na popud kvality vášnĕ.“ Slovo sarvataḥ vyjadřuje, že mraky štĕdře sesílají déšť i na oceán, skály a neúrodnou půdu, kde tato sladká voda zdánlivĕ není zapotřebí.

Verš

na naḥ purojanapadā
na grāmā na gṛhā vayam
vanaukasas tāta nityaṁ
vana-śaila-nivāsinaḥ

Synonyma

na — ne; naḥ — pro nás; puraḥ — mĕsta; jana-padāḥ — rozvinuté osídlené oblasti; na — ne; grāmāḥ — vesnice; na — ne; gṛhāḥ — žijící v trvalých bydlištích; vayam — my; vana-okasaḥ — žijící v lesích; tāta — Můj milý otče; nityam — vždy; vana — v lesích; śaila — a na kopcích; nivāsinaḥ — sídlící.

Překlad

Můj milý otče, my nejsme doma ve mĕstech, osadách či vesnicích. Jsme obyvatelé lesa a žijeme trvale v lesích a na kopcích.

Význam

Zde Pán Kṛṣṇa upozorňuje, že by obyvatelé Vṛndāvanu mĕli uznat svůj vztah s kopcem Govardhanem a s vṛndāvanskými lesy a nedĕlat si starosti s nĕjakým vzdáleným polobohem jako je Indra. Tímto Pán Kṛṣṇa uzavírá své argumenty a v příštím verši předkládá radikální návrh.

Verš

tasmād gavāṁ brāhmaṇānām
adreś cārabhyatāṁ makhaḥ
ya indra-yāga-sambhārās
tair ayaṁ sādhyatāṁ makhaḥ

Synonyma

tasmāt — proto; gavām — krav; brāhmaṇānāmbrāhmaṇů; adreḥ — a kopce (Govardhanu); ca — také; ārabhyatām — nechť začne; makhaḥ — obĕť; ye — které; indra-yāga — pro obĕť Indrovi; sambhārāḥ — připravené obĕtiny; taiḥ — s nimi; ayam — tato; sādhyatām — může být vykonána; makhaḥ — obĕť.

Překlad

Nechť tedy začne obĕť pro potĕšení krav, brāhmaṇů a kopce Govardhanu! Vezmĕme veškeré obĕtiny připravené pro uctívání Indry a vykonejme místo toho tuto obĕť.

Význam

Pán Kṛṣṇa je známý jako go-brāhmaṇa-hita, dobrodinec krav a brāhmaṇů. Zámĕrnĕ do svého návrhu zahrnul místní brāhmaṇy, protože je vždy oddaný osobám oddaným zbožné védské kultuře.

Verš

pacyantāṁ vividhāḥ pākāḥ
sūpāntāḥ pāyasādayaḥ
saṁyāvāpūpa-śaṣkulyaḥ
sarva-dohaś ca gṛhyatām

Synonyma

pacyantām — nechť lidé uvaří; vividhāḥ — mnoho druhů; pākāḥ — vařených jídel; sūpa-antāḥ — konče polévkami ze zeleniny; pāyasa-ādayaḥ — počínaje sladkou rýží; saṁyāva-āpūpa — smažené a pečené koláče; śaṣkulyaḥ — velké kulaté koláče z rýžové mouky; sarva — vše; dohaḥ — co se získává dojením krav; ca — a; gṛhyatām — nechť je vzato.

Překlad

Ať lidé uvaří mnoho různých druhů jídel, od sladké rýže po zeleninové polévky! Je třeba vyrobit mnoho druhů koláčů, pečených i smažených. Pro tuto obĕť by se mĕly použít všechny dostupné mléčné produkty .

Význam

Slovo sūpa označuje jak luštĕninový vývar, tak zeleninu v tekutém stavu. Pán Kṛṣṇa tedy na oslavu Govardhana-pūji žádal teplá jídla, jako jsou polévky, studená jídla, jako je sladká rýže, a mléčné produkty všeho druhu.

Verš

hūyantām agnayaḥ samyag
brāhmaṇair brahma-vādibhiḥ
annaṁ bahu-guṇaṁ tebhyo
deyaṁ vo dhenu-dakṣiṇāḥ

Synonyma

hūyantām — mĕly by být přivolány; agnayaḥ — obĕtní ohnĕ; samyak — řádnĕ; brāhmaṇaiḥbrāhmaṇy; brahma-vādibhiḥ — znalci Véd; annam — jídlo; bahu-guṇam — chutnĕ připravené; tebhyaḥ — jim; deyam — mĕlo by být dáno; vaḥ — vámi; dhenu-dakṣiṇāḥ — krávy a další dary jako odmĕna.

Překlad

Brāhmaṇové znalí védských manter musí náležitĕ přivolat obĕtní ohnĕ. Potom byste je mĕli nasytit chutnĕ připraveným jídlem a odmĕnit kravami a dalšími dary.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho dal Pán Śrī Kṛṣṇa svému otci a ostatním obyvatelům Vṛndāvanu pokyny ohlednĕ technických podrobností této védské obĕti proto, aby zajistil kvalitu obĕti a také aby naplnil Nandu a ostatní vírou v plán této obĕti. Pán tedy zmínil, že je nutná přítomnost ortodoxních brāhmaṇů, standardních obĕtních ohňů a patřičného rozdávání milodarů. A vše se mĕlo vykonat v pořadí, které Pán stanovil.

Verš

anyebhyaś cāśva-cāṇḍāla-
patitebhyo yathārhataḥ
yavasaṁ ca gavāṁ dattvā
giraye dīyatāṁ baliḥ

Synonyma

anyebhyaḥ — ostatním; ca — také; ā-śva-cāṇḍāla — dokonce včetnĕ psů a pojídačů psů; patitebhyaḥ — pokleslým osobám; yathā — jak; arhataḥ — náleží případ od případu; yavasam — trávu; ca — a; gavām — kravám; dattvā — poté, co dáte; giraye — kopci zvanému Govardhan; dīyatām — mĕly by se předložit; baliḥ — uctivé obĕtiny.

Překlad

Poté, co rozdáte příslušné pokrmy všem ostatním, včetnĕ tak pokleslých duší, jako jsou psi a pojídači psů, byste mĕli dát trávu kravám a pak předložit uctivé obĕtiny kopci Govardhanu.

Verš

sv-alaṅkṛtā bhuktavantaḥ
sv-anuliptāḥ su-vāsasaḥ
pradakṣiṇāṁ ca kuruta
go-viprānala-parvatān

Synonyma

su-alaṅkṛtāḥ — hezky ozdobení; bhuktavantaḥ — najedení k plné spokojenosti; su-anuliptāḥ — potření příznivou santálovou pastou; su-vāsasaḥ — v pĕkných šatech; pradakṣiṇām — obřadné obcházení; ca — a; kuruta — mĕli byste vykonat; go — krav; viprabrāhmaṇů; anala — obĕtních ohňů; parvatān — a kopce, Govardhanu.

Překlad

Až se všichni najíte k plné spokojenosti, mĕli byste se hezky obléct a ozdobit, potřít si tĕla santálovou pastou a pak obřadnĕ obejít krávy, brāhmaṇy, obĕtní ohnĕ a kopec Govardhan.

Význam

Pán Kṛṣṇa chtĕl, aby se všichni lidé a dokonce i zvířata najedli dobrého bhagavat-prasādam, posvĕceného jídla obĕtovaného Pánu. Aby ve svých příbuzných vzbudil slavnostní náladu, vyzval je, aby si vzali pĕkné šaty a ozdoby a osvĕžili svá tĕla drahocennou santálovou pastou. Nejdůležitĕjší činností však bylo obřadné obcházení svatých brāhmaṇů, krav, obĕtních ohňů a hlavnĕ kopce Govardhanu.

Verš

etan mama mataṁ tāta
kriyatāṁ yadi rocate
ayaṁ go-brāhmaṇādrīṇāṁ
mahyaṁ ca dayito makhaḥ

Synonyma

etat — toto; mama — Má; matam — představa; tāta — ó otče; kriyatām — může být vykonána; yadi — jestliže; rocate — tĕší; ayam — toto; go-brāhmaṇa-adrīṇām — krávy, brāhmaṇy a kopec Govardhan; mahyam — Mĕ; ca — také; dayitaḥ — milá; makhaḥ — obĕť.

Překlad

Toto je Má představa, ó otče, a pokud se vám zamlouvá, můžete ji uskutečnit. Tato obĕť bude velmi milá kravám, brāhmaṇům, kopci Govardhanu a také Mnĕ.

Význam

Cokoliv je milé brāhmaṇům, kravám a samotnému Nejvyššímu Pánu, je příznivé a prospĕšné pro celý svĕt. Duchovnĕ slepí „moderní“ lidé tomu nerozumĕjí a svým „vĕdeckým“ přístupem k životu rychlým tempem ničí celou Zemi.

Verš

śrī-śuka uvāca
kālātmanā bhagavatā
śakra-darpa-jighāṁsayā
proktaṁ niśamya nandādyāḥ
sādhv agṛhṇanta tad-vacaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; kāla-ātmanā — projevujícím se jako síla času; bhagavatā — Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; śakra — Indry; darpa — pýchu; jighāṁsayā — s touhou zničit; proktam — co bylo řečeno; niśamya — když slyšeli; nanda-ādyāḥ — Nanda a další starší pastevci; sādhu — jako výborná; agṛhṇanta — přijali; tat-vacaḥ — Jeho slova.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Kṛṣṇa, který je sám mocným časem, si přál zničit pýchu Pána Indry. Když Nanda a ostatní starší muži z Vṛndāvanu vyslechli, co Śrī Kṛṣṇa řekl, přijali Jeho slova jako správná.

Verš

tathā ca vyadadhuḥ sarvaṁ
yathāha madhusūdanaḥ
vācayitvā svasty-ayanaṁ
tad-dravyeṇa giri-dvijān
upahṛtya balīn samyag
ādṛtā yavasaṁ gavām
go-dhanāni puraskṛtya
giriṁ cakruḥ pradakṣiṇam

Synonyma

tathā — tak; ca — a; vyadadhuḥ — vykonali; sarvam — vše; yathā — jak; āha — řekl; madhusūdanaḥ — Pán Kṛṣṇa; vācayitvā — poté, co nechali (brāhmaṇy) pronášet; svasti-ayanam — příznivé mantry; tat-dravyeṇa — s obĕtinami určenými pro obĕť Indrovi; giri — kopci; dvijān — a brāhmaṇům; upahṛtya — poté, co vĕnovali; balīn — dary na projev úcty; samyak — všichni společnĕ; ādṛtāḥ — uctivĕ; yavasam — trávu; gavām — kravám; go-dhanāni — býky, krávy a telata; puraskṛtya — poté, co přivedli do čela; girim — kopce; cakruḥ — vykonali; pradakṣiṇam — obřadné obejití.

Překlad

Společenství pastevců pak vykonalo vše, co Madhusūdana doporučil. Nechali brāhmaṇy pronášet příznivé védské mantry a obĕtiny určené pro obĕť Indrovi uctivĕ předložili kopci Govardhanu a brāhmaṇům. Rovnĕž dali kravám trávu a pak s kravami, býky a telaty v čele Govardhan obřadnĕ obešli.

Význam

Obyvatelé Vṛndāvanu byli jednoduše oddaní Pánu Kṛṣṇovi; to byla podstata jejich existence. Jako Pánovým vĕčným společníkům jim v konečném smyslu nešlo o Pána Indru nebo obřadní obĕť a rozhodnĕ je nezajímala mechanistická filosofie, kterou jim Kṛṣṇa právĕ vyložil. Jednoduše Kṛṣṇu milovali a ze své hluboké lásky udĕlali přesnĕ to, co po nich chtĕl.

Jejich prosté láskyplné smýšlení nebylo projevem omezenosti či nevĕdomosti, neboť byli oddaní Nejvyšší Absolutní Pravdĕ, jež v sobĕ zahrnuje veškerou existenci. Proto obyvatelé Vṛndāvanu neustále prožívali nejvyšší, dokonalou pravdu, která je základem všech ostatních pravd – a tou je samotný Śrī Kṛṣṇa, příčina všech příčin udržující bytí všeho, co existuje. Vṛndāvanští obyvatelé byli pohroužení v láskyplné službĕ této Nejvyšší Absolutní Pravdĕ, a byli proto nejšťastnĕjšími, nejinteligentnĕjšími a nejpraktičtĕjšími ze všech živých bytostí.

Verš

anāṁsy anaḍud-yuktāni
te cāruhya sv-alaṅkṛtāḥ
gopyaś ca kṛṣṇa-vīryāṇi
gāyantyaḥ sa-dvijāśiṣaḥ

Synonyma

anāṁsi — povozech; anaḍut-yuktāni — zapřažených za voly; te — ony; ca — a; āruhya — jedoucí na; su-alaṅkṛtāḥ — krásnĕ ozdobené; gopyaḥ — ženy pastevců; ca — a; kṛṣṇa-vīryāṇi — slavné činy Pána Kṛṣṇy; gāyantyaḥ — opĕvující; sa — společnĕ s; dvijabrāhmaṇů; āśiṣaḥ — požehnáními.

Překlad

Krásnĕ ozdobené ženy pastevců jely na volských povozech a opĕvovaly slávu Pána Kṛṣṇy. Jejich písnĕ se mísily s požehnáními, která pronášeli brāhmaṇové.

Verš

kṛṣṇas tv anyatamaṁ rūpaṁ
gopa-viśrambhaṇaṁ gataḥ
śailo ’smīti bruvan bhūri
balim ādad bṛhad-vapuḥ

Synonyma

kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; tu — a potom; anyatamam — jinou; rūpam — transcendentální podobu; gopa-viśrambhaṇam — aby v pastevcích vzbudil víru; gataḥ — přijal; śailaḥ — kopec; asmi — Já jsem; iti — tato slova; bruvan — říkající; bhūri — hojné; balim — obĕtiny; ādat — pozřel; bṛhat-vapuḥ — ve své obrovské podobĕ.

Překlad

Kṛṣṇa potom přijal nebývalou, obrovskou podobu, aby pastevcům vštípil víru. Prohlásil: „Já jsem kopec Govardhan!“ a snĕdl hojné obĕtiny.

Význam

Ve dvacáté čtvrté kapitole knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda píše: „Když obřad skončil, Kṛṣṇa přijal velkou transcendentální podobu a oznámil vṛndāvanským obyvatelům, že On sám je Govardhan, aby přesvĕdčil oddané, že kopec Govardhan a osobnost Kṛṣṇy jsou totožní. Pak začal jíst veškeré obĕtované jídlo. Kṛṣṇova totožnost s kopcem Govardhanem je dodnes ctĕná a velcí oddaní sbírají kameny z kopce Govardhanu a uctívají je stejnĕ, jako se uctívají Božstva Kṛṣṇy v chrámech. Stoupenci hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy si tedy mohou brát malé kamínky nebo oblázky z kopce Govardhanu a doma je uctívat, protože toto uctívání je stejnĕ dobré jako uctívání Božstev.“

Pán Kṛṣṇa přimĕl obyvatele Vṛndāvanu, aby kvůli Nĕmu přijali značné riziko. Přesvĕdčil je, ať upustí od obĕti mocné vládĕ vesmíru a místo toho uctívají kopec zvaný Govardhan. Společenství pastevců to vše udĕlalo jen z lásky ke Kṛṣṇovi a nyní je chtĕl Pán Kṛṣṇa přesvĕdčit o správnosti jejich rozhodnutí, a proto se zjevil v nebývalé, obrovské transcendentální podobĕ a ukázal, že kopec Govardhan je On sám.

Verš

tasmai namo vraja-janaiḥ
saha cakra ātmanātmane
aho paśyata śailo ’sau
rūpī no ’nugrahaṁ vyadhāt

Synonyma

tasmai — Jemu; namaḥ — poklony; vraja-janaiḥ — s lidmi z Vraji; saha — společnĕ; cakre — složil; ātmanā — sám; ātmane — sobĕ; aho — ó; paśyata — jen pohleďte; śailaḥ — kopec; asau — tento; rūpī — projevený jako osoba; naḥ — nám; anugraham — milost; vyadhāt — udĕlil.

Překlad

Pán se poklonil této podobĕ kopce Govardhanu společnĕ s lidmi z Vraji, a tak vlastnĕ složil poklony sám sobĕ. Potom řekl: „Jen pohleďte, jak se tento kopec zjevil jako osoba a udĕlil nám milost!

Význam

Z tohoto verše je jasné, že se Pán Kṛṣṇa expandoval – byl přítomný ve své normální podobĕ mezi účastníky vṛndāvanské slavnosti a zároveň se projevil ve velké podobĕ kopce Govardhanu. V podobĕ dítĕte tedy Kṛṣṇa vedl obyvatele Vṛndāvanu při klanĕní se své nové inkarnaci, kopci Govardhanu a všechny upozornil na velkou milost, kterou jim tato božská podoba Govardhanu udĕlila. Kṛṣṇovy podivuhodné transcendentální činnosti se jistĕ hodily do slavnostní atmosféry.

Verš

eṣo ’vajānato martyān
kāma-rūpī vanaukasaḥ
hanti hy asmai namasyāmaḥ
śarmaṇe ātmano gavām

Synonyma

eṣaḥ — tento; avajānataḥ — ty, kteří přehlížejí; martyān — smrtelníky; kāma-rūpī — přijímající libovolnou podobu (jako například podobu hadů, kteří na kopci žijí); vana-okasaḥ — obyvatele lesa; hanti — zabije; hi — jistĕ; asmai — jemu; namasyāmaḥ — pokloňme se; śarmaṇe — aby poskytl ochranu; ātmanaḥ — nám; gavām — a kravám.

Překlad

„Tento kopec Govardhan může přijmout libovolnou podobu a zabít jakékoliv obyvatele lesa, kteří ho přehlížejí. Pokloňme se mu tedy, abychom zajistili bezpečí pro sebe i pro naše krávy.“

Význam

Kāma-rūpī vyjadřuje, že kopec Govardhan se může projevit jako jedovatí hadi, divoká zvířata, padající kameny a podobnĕ a ti všichni mohou zabíjet lidské bytosti.

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho Pán v této kapitole předložil šest teoretických bodů: 1) že jen samotná karma předurčuje osud každé bytosti; 2) že podmínĕná povaha živé bytosti je svrchovaným vládcem; 3) že kvality přírody jsou svrchovaným vládcem; 4) že Nejvyšší Pán je jen závislým aspektem karmy; 5) že On sám podléhá karmĕ; a 6) že zamĕstnání je pro každého tím pravým božstvem hodným uctívání.

Tyto argumenty Pán předložil ne proto, že jim vĕřil, ale protože chtĕl zastavit blížící se obĕť Indrovi a přesmĕrovat ji k sobĕ v podobĕ kopce Govardhanu. Tímto způsobem chtĕl rozčílit pyšného poloboha.

Verš

ity adri-go-dvija-makhaṁ
vāsudeva-pracoditāḥ
yathā vidhāya te gopā
saha-kṛṣṇā vrajaṁ yayuḥ

Synonyma

iti — takto; adri — kopci Govardhanu; go — kravám; dvija — a brāhmaṇům; makham — velká obĕť; vāsudeva — Pánem Kṛṣṇou; pracoditāḥ — vyžadovanou; yathā — správnĕ; vidhāya — poté, co vykonali; te — oni; gopāḥ — pastevci; saha-kṛṣṇāḥ — s Pánem Kṛṣṇou; vrajam — do Vraji; yayuḥ — šli.

Překlad

Členové společenství pastevců, které Pán Vāsudeva takto inspiroval ke správnému vykonání obĕti kopci Govardhanu, kravám a brāhmaṇům, se s Pánem Kṛṣṇou vrátili do své vesnice, do Vraji.

Význam

Govardhana-pūjā sice probĕhla úspĕšnĕ a v blažené náladĕ, ale tím to neskončilo. Pán Indra je koneckonců přece jen nesmírnĕ mocný a zpráva o obĕti Govardhanu ho rozpálila hnĕvem. Co následovalo, bude popsáno v příští kapitole.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté čtvrté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Uctívání kopce Govardhanu“.