Śrīmad-Bhāgavatam 10.24.13
Verš
śrī-bhagavān uvāca
karmaṇā jāyate jantuḥ
karmaṇaiva pralīyate
sukhaṁ duḥkhaṁ bhayaṁ kṣemaṁ
karmaṇaivābhipadyate
karmaṇā jāyate jantuḥ
karmaṇaiva pralīyate
sukhaṁ duḥkhaṁ bhayaṁ kṣemaṁ
karmaṇaivābhipadyate
Synonyma
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; karmaṇā — působením karmy; jāyate — rodí se; jantuḥ — živá bytost; karmaṇā — působením karmy; eva — jen; pralīyate — je zničena; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; bhayam — strach; kṣemam — bezpečí; karmaṇā eva — jen působením karmy; abhipadyate — jsou získány.
Překlad
Pán Kṛṣṇa pravil: Působením karmy se živá bytost rodí a jen působením karmy zaniká. Její štěstí, neštěstí, strach i pocit bezpečí – to vše vzniká jako následky karmy.
Význam
Pán Kṛṣṇa snižoval důležitost polobohů vykládáním filosofie zvané karma-vāda nebo karma-mīmāṁsā, což je v podstatě ateismus spojený s vírou v reinkarnaci. Podle této filosofie existují subtilní přírodní zákony, které nás odměňují nebo trestají podle toho, jak jednáme. „Jak zaseješ, tak sklidíš.“ V budoucím životě živá bytost sklidí plody svého současného jednání a to je celá podstata reality. Pán Kṛṣṇa by jako samotný Bůh stěží zastával tuto průměrnou filosofii. Tím, že ji kázal, jen v roli mladého chlapce škádlil své čisté oddané.
Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenává, že Pán Kṛṣṇa uvažoval: „Proč jsou tito Mí věční společníci, vystupující jako Můj otec a další příbuzní a přátelé, tak pohroužení do uctívání Indry?“ I když tedy Jeho hlavním záměrem bylo zbavit Indru pýchy, chtěl také připomenout svým věčným oddaným, že nemusí odvracet pozornost k jiným takzvaným bohům, protože již žijí s Nejvyšší Absolutní Pravdou, samotným všemohoucím Pánem.