Śrīmad-Bhāgavatam 10.24.32-33

tathā ca vyadadhuḥ sarvaṁ
yathāha madhusūdanaḥ
vācayitvā svasty-ayanaṁ
tad-dravyeṇa giri-dvijān
upahṛtya balīn samyag
ādṛtā yavasaṁ gavām
go-dhanāni puraskṛtya
giriṁ cakruḥ pradakṣiṇam

Synonyma

Překlad

Společenství pastevců pak vykonalo vše, co Madhusūdana doporučil. Nechali brāhmaṇy pronášet příznivé védské mantry a obětiny určené pro oběť Indrovi uctivě předložili kopci Govardhanu a brāhmaṇům. Rovněž dali kravám trávu a pak s kravami, býky a telaty v čele Govardhan obřadně obešli.

Význam

Obyvatelé Vṛndāvanu byli jednoduše oddaní Pánu Kṛṣṇovi; to byla podstata jejich existence. Jako Pánovým věčným společníkům jim v konečném smyslu nešlo o Pána Indru nebo obřadní oběť a rozhodně je nezajímala mechanistická filosofie, kterou jim Kṛṣṇa právě vyložil. Jednoduše Kṛṣṇu milovali a ze své hluboké lásky udělali přesně to, co po nich chtěl.
Jejich prosté láskyplné smýšlení nebylo projevem omezenosti či nevědomosti, neboť byli oddaní Nejvyšší Absolutní Pravdě, jež v sobě zahrnuje veškerou existenci. Proto obyvatelé Vṛndāvanu neustále prožívali nejvyšší, dokonalou pravdu, která je základem všech ostatních pravd – a tou je samotný Śrī Kṛṣṇa, příčina všech příčin udržující bytí všeho, co existuje. Vṛndāvanští obyvatelé byli pohroužení v láskyplné službě této Nejvyšší Absolutní Pravdě, a byli proto nejšťastnějšími, nejinteligentnějšími a nejpraktičtějšími ze všech živých bytostí.