Skip to main content

KAPITOLA PRVNÍ

Král Sudyumna se stává ženou

Tato kapitola popisuje, jak se Sudyumna stal ženou a jak se rod Vaivasvaty Manua spojil se Soma-vaṁśou, rodem pocházejícím od Měsíce.

Na přání Mahārāje Parīkṣita vyprávěl Śukadeva Gosvāmī o dynastii Vaivasvaty Manua, který byl původně králem Satyavratou, vládcem Draviḍy. Při této příležitosti se zároveň zmínil o tom, jak se z lotosu, který vyrostl z pupku Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, ležícího na vodách zpustošení, narodil Pán Brahmā. Z mysli Pána Brahmy se projevil Marīci, jehož synem se stal Kaśyapa. Aditi a Kaśyapovi se narodil Vivasvān, a jemu Śrāddhadeva Manu, kterého porodila Saṁjñā. Śrāddhadevova manželka Śraddhā měla deset synů: Ikṣvākua, Nṛgu a další.

Śrāddhadeva neboli Vaivasvata Manu, otec Mahārāje Ikṣvākua, neměl před jeho narozením žádné syny, ale milostí velkého mudrce Vasiṣṭhy vykonal yajñu pro uspokojení Mitry a Varuṇy. Pak se stalo, že ačkoliv chtěl syna, dostal na přání své ženy dceru jménem Ilā. Mít dceru se mu však nelíbilo. Velký mudrc Vasiṣṭha ho tedy chtěl uspokojit a modlil se, aby se Ilā proměnila v chlapce, a Nejvyšší Pán jeho modlitbu vyslyšel. Tak se Ilā stala krásným mladíkem, který se jmenoval Sudyumna.

Jednou se Sudyumna vydal se svými ministry na výpravu. Na úpatí hory Sumeru se rozkládá les zvaný Sukumāra, a jakmile do něj vešli, všichni se proměnili v ženy. Když se Mahārāja Parīkṣit zeptal Śukadevy Gosvāmīho, co bylo příčinou této proměny, Śukadeva Gosvāmī mu vyprávěl, jak si Sudyumna, proměněný v ženu, vzal za manžela Budhu, syna Měsíce, a měl s ním syna jménem Purūravā. Milostí Pána Śivy dostal Sudyumna požehnání, že bude žít měsíc jako žena a měsíc jako muž. Tak získal zpátky své království a zplodil tři syny, kteří se jmenovali Utkala, Gaya a Vimala a byli velmi zbožní. Potom svěřil své království Purūravovi a přijal stav vānaprasthy.

Sloka 1:
Král Parīkṣit řekl: “Ó můj pane, Śukadevo Gosvāmī, podrobně jsi popsal všechna období jednotlivých Manuů a také úžasné činy, jež během těchto období prováděl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který má neomezenou moc. Je mým štěstím, že jsem si to vše mohl od tebe vyslechnout.”
Sloka 2-3:
“Satyavrata, svatý král Draviḍadeśe, který na konci minulého věku získal milostí Nejvyššího duchovní poznání, se později — v další manvantaře — stal Vaivasvatou Manuem, synem Vivasvāna. To jsem se od tebe již dozvěděl. Z tvého vysvětlení také chápu, že králové, jako například Ikṣvāku, byli jeho synové.”
Sloka 4:
“Ó požehnaný Śukadevo Gosvāmī, vznešený brāhmaṇo, popiš nám prosím jednu po druhé dynastie a vlastnosti všech těchto králů. Neustále dychtíme naslouchat tvému vyprávění.”
Sloka 5:
“Prosím, pověz nám o schopnostech všech slavných králů narozených v dynastii Vaivasvaty Manua, a to jak těch, kteří tu již nejsou, těch, kteří mají teprve přijít, i těch, kteří žijí nyní.”
Sloka 6:
Sūta Gosvāmī pravil: “Na žádost, kterou Mahārāja Parīkṣit vznesl na shromáždění všech učenců v oboru védského poznání, začal Śukadeva Gosvāmī, největší znalec náboženských zásad, opět hovořit.”
Sloka 7:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, pokořiteli nepřátel, slyš teď ode mě podrobnosti o dynastii Manua. Řeknu o ní co nejvíce, i když by vše nebylo možné vyložit ani za stovky let.
Sloka 8:
Na konci věku existovala Nejvyšší Osoba, transcendentální Pán, který je Nadduší všech živých bytostí v různých životních druzích, vyšších a nižších. Tehdy neexistoval ani tento projevený vesmír, ani cokoliv jiného, jen On.
Sloka 9:
Ó králi Parīkṣite, z pupku Nejvyšší Osobnosti Božství vyrostl zlatý lotos, na němž se zrodil Pán Brahmā se čtyřmi obličeji.
Sloka 10:
Z mysli Pána Brahmy se zrodil Marīci a prostřednictvím Marīciho semene přišel na svět Kaśyapa. Kaśyapovi se z lůna Aditi, dcery Dakṣi Mahārāje, narodil Vivasvān.
Sloka 11-12:
Ó králi, nejlepší z Bhāratovské dynastie, Vivasvānovi porodila Saṁjñā Śrāddhadevu Manua. Ten pak s ovládnutými smysly zplodil v lůně své manželky Śraddhy deset synů, kteří se jmenovali Ikṣvāku, Nṛga, Śaryāti, Diṣṭa, Dhṛṣṭa, Karūṣaka, Nariṣyanta, Pṛṣadhra, Nabhaga a Kavi.
Sloka 13:
Manu zpočátku neměl žádné syny. Aby tedy mohl mít syna, vykonal velký světec Vasiṣṭha, mocný díky svému duchovnímu poznání, oběť pro uspokojení polobohů Mitry a Varuṇy.
Sloka 14:
Śraddhā, Manuova žena, jež dodržovala slib živit se pouze mlékem, přišla během oběti za obětujícím knězem, složila mu poklony a prosila ho o dceru.
Sloka 15:
Když mu hlavní kněz řekl: “Teď obětuj!” nabral kněz, který měl na starosti obětiny, přepuštěné máslo, aby ho obětoval. V tu chvíli si vzpomněl na žádost Manuovy manželky a vykonal oběť za pronášení slova “vaṣaṭ”.
Sloka 16:
Manu začal s touto obětí, aby získal syna, ale žádost jeho ženy rozptýlila obětujícího kněze, a tak se narodila dcera jménem Ilā. Když Manu uviděl dceru, nebyl příliš spokojen. Promluvil tedy ke svému guruovi Vasiṣṭhovi.
Sloka 17:
“Můj pane, vy všichni jste odborníky v pronášení védských manter. Jak je tedy možné, že je výsledek opačný, než jsme si přáli? To je žalostné. K tomuto zvratu v účinku védských manter nemělo dojít.”
Sloka 18:
“Vy všichni se dovedete ovládat, jste vyrovnané mysli a jste si vědomi Absolutní Pravdy. A díky své askezi jste zcela zbaveni všeho hmotného znečištění. Vaše slovo nepřijde nikdy nazmar, stejně jako slovo polobohů. Jak je tedy možné, že se vaše odhodlání setkalo s neúspěchem?”
Sloka 19:
Poté, co mocný praděd Vasiṣṭha vyslechl tato Manuova slova, pochopil, jaké chyby se kněz dopustil. Promluvil tedy k synu boha Slunce.
Sloka 20:
“Tato nesrovnalost ohledně původního účelu je výsledkem toho, že se tvůj kněz odchýlil od stanoveného cíle. Já ti však zajistím dobrého syna svou vlastní silou.”
Sloka 21:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, poté, co mocný a slavný Vasiṣṭha učinil toto rozhodnutí, modlil se k Nejvyšší Osobě, Viṣṇuovi, aby Ilu proměnil v muže.
Sloka 22:
Svrchovaný vládce, Nejvyšší Osobnost Božství, byl s Vasiṣṭhou spokojen a dal mu požehnání, které si přál. Ilā se tak proměnila ve sličného muže, jenž dostal jméno Sudyumna.
Sloka 23-24:
Ó králi Parīkṣite, tento hrdina, Sudyumna, jednou v doprovodu několika ministrů a společníků vyjel na koni přivedeném ze Sindhupradeśe do lesa na lov. Měl na sobě brnění, zdobily ho luky a šípy a byl velmi krásný. Při pronásledování a zabíjení zvířat dospěl do severní části lesa.
Sloka 25:
Tam, na severu, na úpatí hory Meru, se rozkládá les zvaný Sukumāra, kde si Pán Śiva vždy užívá s Umou. Sudyumna vstoupil do tohoto lesa.
Sloka 26:
Jakmile Sudyumna, který dobře věděl, jak porážet nepřátele, vjel do lesa, zpozoroval, že se změnil v ženu a jeho kůň se proměnil v klisnu, ó králi Parīkṣite.
Sloka 27:
Když i členové jeho družiny viděli, že se změnila jejich totožnost a že získali opačné pohlaví, byli z toho nešťastní a jen hleděli jeden na druhého.
Sloka 28:
Mahārāja Parīkṣit řekl: “Ó mocný brāhmaṇo, proč mělo ono místo tuto moc a kdo mu ji dal? Odpověz mi prosím na tuto otázku, neboť si velmi přeji o tom slyšet.”
Sloka 29:
Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Jednou do toho lesa přišli za Pánem Śivou velcí světci, kteří přísně dodržovali pravidla daná v písmech. Svou září rozptylovali temnotu na všech stranách.
Sloka 30:
Když velké světce spatřila bohyně Ambikā, velmi se zastyděla, protože v té době byla nahá. Ihned vstala z klína svého manžela a zakrývala si ňadra.
Sloka 31:
Jakmile velcí světci spatřili Pána Śivu a Pārvatī zabrané v milostných hrátkách, okamžitě upustili od úmyslu pokračovat dále a odešli do āśramu Nara-Nārāyaṇy.
Sloka 32:
Nato Pán Śiva, jen aby potěšil svou manželku, pravil: “Každá osoba mužského pohlaví, jež vkročí na toto místo, se okamžitě stane ženou!”
Sloka 33:
Od té doby do onoho lesa žádný muž nevstoupil. Až nyní král Sudyumna, proměněný v ženu, začal putovat se svými společníky z jednoho lesa do druhého.
Sloka 34:
Sudyumna se proměnil v nejsvůdnější z půvabných žen, jež rozněcují pohlavní touhu, a obklopovaly ho další ženy. Když Budha, syn Měsíce, spatřil tuto krasavici, jak se prochází kolem jeho āśramu, ihned po ní zatoužil.
Sloka 35:
Nádherná žena rovněž zatoužila vzít si Budhu, syna měsíčního krále, za manžela. Budha pak v jejím lůně zplodil syna jménem Purūravā.
Sloka 36:
Ze spolehlivých zdrojů jsem slyšel, že když král Sudyumna, Manuův syn, takto získal ženské pohlaví, vzpomněl si na Vasiṣṭhu, duchovního učitele své rodiny.
Sloka 37:
Vasiṣṭhu velmi zarmoutilo, když viděl Sudyumnův žalostný stav. S touhou, aby Sudyumna získal zpátky své mužství, začal znovu uctívat Pána Śaṅkaru neboli Śivu.
Sloka 38-39:
Ó králi Parīkṣite, Pán Śiva měl z Vasiṣṭhy radost. Aby ho tedy uspokojil a zároveň dodržel slovo, které dal Pārvatī, řekl tomuto světci: “Tvůj žák Sudyumna může být vždy jeden měsíc mužem a další měsíc ženou. Tak může vládnout světu, jak si bude přát.”
Sloka 40:
Sudyumna, takto obdařený přízní duchovního mistra, získal v souladu se slovy Pána Śivy na každý druhý měsíc zpátky své vytoužené mužství, a tak vládl království, přestože s tím občané nebyli spokojeni.
Sloka 41:
Ó králi, Sudyumna měl tři velice zbožné syny: Utkalu, Gayu a Vimalu, kteří se stali králi Dakṣiṇā-pathy.
Sloka 42:
Později, když dozrál čas a král světa Sudyumna měl přiměřený věk, předal celé království svému synovi Purūravovi a odešel do lesa.