CHAPTER FOUR

KAPITOLA ČTVRTÁ

Ambarīṣa Mahārāja Offended by Durvāsā Muni

Durvāsā Muni napadá Mahārāje Ambarīṣe

This chapter describes the history of Mahārāja Nabhaga, of his son Nābhāga, and of Mahārāja Ambarīṣa.

Tato kapitola líčí příběh Mahārāje Nabhagy, jeho syna Nābhāgy a Mahārāje Ambarīṣe.

The son of Manu was Nabhaga, and his son Nābhāga lived for many years in the gurukula. In Nābhāga’s absence, his brothers did not consider his share of the kingdom, but instead divided the property among themselves. When Nābhāga returned home, his brothers bestowed upon him their father as his share, but when Nābhāga went to his father and told him about the dealings of the brothers, his father informed him that this was cheating and advised him that for his livelihood he should go to the sacrificial arena and describe two mantras to be chanted there. Nābhāga executed the order of his father, and thus Aṅgirā and other great saintly persons gave him all the money collected in that sacrifice. To test Nābhāga, Lord Śiva challenged his claim to the wealth, but when Lord Śiva was satisfied by Nābhāga’s behavior, Lord Śiva offered him all the riches.

Syn Manua se jmenoval Nabhaga a jeho syn, Nābhāga, žil mnoho let v gurukule. Nābhāgovi bratři si v jeho nepřítomnosti rozdělili království mezi sebou, aniž by mu nechali nějaký podíl. Když se pak Nābhāga vrátil domů, bratři mu dali jako podíl svého otce, ale jakmile se vydal za otcem a popsal jejich jednání, otec mu vysvětlil, že to je podvod. Poradil mu, aby šel do obětní arény a získal prostředky na živobytí tím, že mudrcům předá dvě mantry, které mají recitovat. Nābhāga jednal podle otcových pokynů, a tak mu Aṅgirā a další velcí světci věnovali všechny peníze, které tato oběť přinesla. Pán Śiva chtěl Nābhāgu vyzkoušet, a proto zpochybnil jeho nárok na čerstvě nabytý majetek. Když byl však upokojen Nābhāgovým chováním, všechno bohatství mu věnoval.

From Nābhāga was born Ambarīṣa, the most powerful and celebrated devotee. Mahārāja Ambarīṣa was the emperor of the entire world, but he considered his opulence temporary. Indeed, knowing that such material opulence is the cause of downfall into conditional life, he was unattached to this opulence. He engaged his senses and mind in the service of the Lord. This process is called yukta-vairāgya, or feasible renunciation, which is quite suitable for worship of the Supreme Personality of Godhead. Because Mahārāja Ambarīṣa, as the emperor, was immensely opulent, he performed devotional service with great opulence, and therefore, despite his wealth, he had no attachment to his wife, children or kingdom. He constantly engaged his senses and mind in the service of the Lord. Therefore, to say nothing of enjoying material opulence, he never desired even liberation.

Nābhāgovi se narodil Ambarīṣa, mocný a proslulý oddaný. Mahārāja Ambarīṣa byl králem celého světa, ale své bohatství považoval za dočasné. Nelpěl na něm, protože věděl, že je příčinou poklesnutí do podmíněného života. Všechny své smysly a mysl tedy zaměstnal službou Pánu. Tento proces se nazývá yukta-vairāgya, pravé odříkání, které je velmi vhodné k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož byl Mahārāja Ambarīṣa jakožto král nesmírně bohatý, prováděl oddanou službu za pomoci nesmírného bohatství, a díky tomu nebyl připoutaný ke své ženě, dětem či království navzdory svému majetku. Své smysly a mysl stále zaměstnával službou Pánu, a proto netoužil ani po osvobození — ani nemluvě o tom, že by si chtěl užívat hmotného bohatství.

Once Mahārāja Ambarīṣa was worshiping the Supreme Personality of Godhead in Vṛndāvana, observing the vow of Dvādaśī. On Dvādaśī, the day after Ekādaśī, when he was about to break his Ekādaśī fast, the great mystic yogī Durvāsā appeared in his house and became his guest. King Ambarīṣa respectfully received Durvāsā Muni, and Durvāsā Muni, after accepting his invitation to eat there, went to bathe in the Yamunā River at noontime. Because he was absorbed in samādhi, he did not come back very soon. Mahārāja Ambarīṣa, however, upon seeing that the time to break the fast was passing, drank a little water, in accordance with the advice of learned brāhmaṇas, just to observe the formality of breaking the fast. By mystic power, Durvāsā Muni could understand that this had happened, and he was very angry. When he returned he began to chastise Mahārāja Ambarīṣa, but he was not satisfied, and finally he created from his hair a demon appearing like the fire of death. The Supreme Personality of Godhead, however, is always the protector of His devotee, and to protect Mahārāja Ambarīṣa, He sent His disc, the Sudarśana cakra, which immediately vanquished the fiery demon and then pursued Durvāsā, who was so envious of Mahārāja Ambarīṣa. Durvāsā fled to Brahmaloka, Śivaloka and all the other higher planets, but he could not protect himself from the wrath of the Sudarśana cakra. Finally he went to the spiritual world and surrendered to Lord Nārāyaṇa, but Lord Nārāyaṇa could not excuse a person who had offended a Vaiṣṇava. To be excused from such an offense, one must submit to the Vaiṣṇava whom he has offended. There is no other way to be excused. Thus Lord Nārāyaṇa advised Durvāsā to return to Mahārāja Ambarīṣa and beg his pardon.

Jednou Mahārāja Ambarīṣa uctíval Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, ve Vṛndāvanu tím, že dodržoval sliby spojené s Dvādaśīm, což je den následující po Ekādaśī. Byl právě nejvyšší čas přerušit půst, když vtom do jeho domu přišel jako host velký mystický yogī Durvāsā. Král Ambarīṣa ho uctivě přivítal a Durvāsā Muni přijal jeho pozvání k jídlu, ale nejprve šel vykonat polední koupel v řece Yamuně. Jelikož se pohroužil do samādhi, trvalo mu dlouho, než se vrátil. Mahārāja Ambarīṣa však viděl, že již končí doba, kdy by měl přerušit půst, a proto se podle rady učených brāhmaṇů trochu napil vody. Durvāsā Muni díky svým mystickým schopnostem poznal, co se stalo, a velmi se rozhněval. Když se vrátil, začal Mahārāje Ambarīṣe kárat, ale to ho neuspokojilo, a proto nakonec stvořil ze svého vlasu démona, který vypadal jako smrtonosný oheň. Nejvyšší Pán však stále chrání svého oddaného, a proto seslal svůj disk, Sudarśana cakru, aby Mahārāje Ambarīṣe ochránil. Disk ohnivého démona okamžitě zničil a pak pronásledoval Durvāsu, jenž vůči Mahārājovi Ambarīṣovi projevil tolik zloby. Durvāsā prchal na Brahmaloku, Śivaloku a všechny ostatní vyšší planety, ale stále se nemohl před hněvem Sudarśana cakry zachránit. Nakonec zamířil do duchovního světa a odevzdal se Pánu Nārāyaṇovi, ale Nejvyšší Pán nemohl odpustit někomu, kdo napadl vaiṣṇavu. Takový přestupek může být odpuštěn jedině tehdy, když se člověk skloní před vaiṣṇavou, proti němuž se provinil. Jinak odpuštění nikdy nezíská. Pán Nārāyaṇa tedy Durvāsovi poradil, aby se vrátil k Mahārājovi Ambarīṣovi a omluvil se mu.

Text 1:: Śukadeva Gosvāmī said: The son of Nabhaga named Nābhāga lived for a long time at the place of his spiritual master. Therefore, his brothers thought that he was not going to become a gṛhastha and would not return. Consequently, without providing a share for him, they divided the property of their father among themselves. When Nābhāga returned from the place of his spiritual master, they gave him their father as his share.

Sloka 1:: Śukadeva Gosvāmī řekl: Syn Nabhagy, který se jmenoval Nābhāga, žil dlouho u svého duchovního učitele. Jeho bratři si proto mysleli, že se nechce stát gṛhasthou a už se nevrátí — rozdělili si tedy majetek svého otce mezi sebe a Nābhāgovi žádný podíl nenechali. Když se vrátil od duchovního učitele, dali mu jako podíl svého otce.

Text 2:: Nābhāga inquired, “My dear brothers, what have you given to me as my share of our father’s property?” His elder brothers answered, “We have kept our father as your share.” But when Nābhāga went to his father and said, “My dear father, my elder brothers have given you as my share of property,” the father replied, “My dear son, do not rely upon their cheating words. I am not your property.”

Sloka 2:: Nābhāga se ptal: “Co jste mi vyhradili jako podíl z otcova majetku, milí bratři?” Jeho starší bratři mu odpověděli: “Jako tvůj podíl ti přenecháváme našeho otce.” Když však Nābhāga šel za svým otcem a řekl mu: “Otče, moji starší bratři mi jako podíl z majetku přenechali tebe,” otec odvětil: “Nedej na jejich klamná slova, milý synu. Já nejsem tvůj majetek.”

Text 3:: Nābhāga’s father said: All the descendants of Aṅgirā are now going to perform a great sacrifice, but although they are very intelligent, on every sixth day they will be bewildered in performing sacrifice and will make mistakes in their daily duties.

Sloka 3:: Nābhāgův otec pravil: “Všichni potomci Aṅgiry se dnes chystají vykonat velkou oběť, ale přestože jsou velmi inteligentní, budou při jejím provádění každý šestý den zmateni a dopustí se chyb ve svých denních povinnostech.”

Texts 4-5:: Nābhāga’s father continued: “Go to those great souls and describe two Vedic hymns pertaining to Vaiśvadeva. When the great sages have completed the sacrifice and are going to the heavenly planets, they will give you the remnants of the money they have received from the sacrifice. Therefore, go there immediately.” Thus Nābhāga acted exactly according to the advice of his father, and the great sages of the Aṅgirā dynasty gave him all their wealth and then went to the heavenly planets.

Sloka 4-5:: Nābhāgův otec pokračoval: “Jdi k těm velkým duším a sděl jim dva védské hymny týkající se Vaiśvadevy. Až tito mocní mudrci skončí svou oběť a půjdou na nebeské planety, dají ti zbytek peněz, které z oběti získali. Hned se tam proto vydej.” Nābhāga tedy jednal přesně podle rady svého otce. Velcí mudrci Aṅgirovy dynastie mu dali všechno své bohatství a pak se odebrali na nebeské planety.

Text 6:: Thereafter, while Nābhāga was accepting the riches, a black-looking person from the north came to him and said, “All the wealth from this sacrificial arena belongs to me.”

Sloka 6:: Když si Nābhāga bral toto bohatství, přišel za ním ze severu člověk tmavého vzhledu a promluvil: “Všechno bohatství z obětní arény patří mně.”

Text 7:: Nābhāga then said, “These riches belong to me. The great saintly persons have delivered them to me.” When Nābhāga said this, the black-looking person replied, “Let us go to your father and ask him to settle our disagreement.” In accordance with this, Nābhāga inquired from his father.

Sloka 7:: Nābhāga pak řekl: “Toto bohatství je moje. Velcí světci mi ho dali.” Když to Nābhāga vyslovil, člověk s tmavým zevnějškem odvětil: “Pojďme za tvým otcem a požádejme ho, ať náš spor rozsoudí.” Nābhāga se tedy zeptal svého otce.

Text 8:: The father of Nābhāga said: Whatever the great sages sacrificed in the arena of the Dakṣa-yajña, they offered to Lord Śiva as his share. Therefore, everything in the sacrificial arena certainly belongs to Lord Śiva.

Sloka 8:: Nābhāgův otec prohlásil: “Vše, co vznešení mudrci obětovali v aréně Dakṣa-yajñi, nabídli jako podíl Pánu Śivovi. Všechno v obětní aréně tedy nepochybně patří Pánu Śivovi.”

Text 9:: Thereupon, after offering obeisances to Lord Śiva, Nābhāga said: O worshipable lord, everything in this arena of sacrifice is yours. This is the assertion of my father. Now, with great respect, I bow my head before you, begging your mercy.

Sloka 9:: Nābhāga potom složil Pánu Śivovi poklony a pravil: “Ó ctihodný pane, vše v této aréně oběti je tvé. To je tvrzení mého otce. S velkou úctou před tebou skláním svoji hlavu a žádám tě o milost.”

Text 10:: Lord Śiva said: Whatever your father has said is the truth, and you also are speaking the same truth. Therefore, I, who know the Vedic mantras, shall explain transcendental knowledge to you.

Sloka 10:: Pán Śiva řekl: “Všechno, co prohlásil tvůj otec, je pravda a ty mluvíš také pravdu. Proto ti já, který jsem znalcem védských manter, vyložím transcendentální poznání.”

Text 11:: Lord Śiva said, “Now you may take all the wealth remaining from the sacrifice, for I give it to you.” After saying this, Lord Śiva, who is most adherent to the religious principles, disappeared from that place.

Sloka 11:: Pán Śiva pravil: “Nyní si můžeš vzít všechno bohatství, které zbylo po oběti. Dávám ti ho.” Pán Śiva, který je dokonale věrný náboženským zásadám, takto promluvil a vzápětí zmizel.

Text 12:: If one hears and chants or remembers this narration in the morning and evening with great attention, he certainly becomes learned, experienced in understanding the Vedic hymns, and expert in self-realization.

Sloka 12:: Pokud někdo ráno a večer s velkou pozorností poslouchá a vypráví tento příběh nebo na něj vzpomíná, jistě se stane učencem chápajícím védské hymny a znalcem seberealizace.

Text 13:: From Nābhāga, Mahārāja Ambarīṣa took birth. Mahārāja Ambarīṣa was an exalted devotee, celebrated for his great merits. Although he was cursed by an infallible brāhmaṇa, the curse could not touch him.

Sloka 13:: Nābhāgovi se narodil Mahārāja Ambarīṣa, vznešený oddaný, proslulý svými vynikajícími vlastnostmi. Ačkoliv ho proklel neomylný brāhmaṇa, toto prokletí na něho nemělo žádný vliv.

Text 14:: King Parīkṣit inquired: O great personality, Mahārāja Ambarīṣa was certainly most exalted and meritorious in character. I wish to hear about him. How surprising it is that the curse of a brāhmaṇa, which is insurmountable, could not act upon him.

Sloka 14:: Král Parīkṣit požádal: “Ó velká osobnosti, Mahārāja Ambarīṣa byl jistě ušlechtilý a měl úctyhodnou povahu. Přeji si o něm slyšet. Překvapuje mě, že na něj nepůsobilo prokletí od brāhmaṇy, které jinak nelze překonat.”

Texts 15-16:: Śukadeva Gosvāmī said: Mahārāja Ambarīṣa, the most fortunate personality, achieved the rule of the entire world, consisting of seven islands, and achieved inexhaustible, unlimited opulence and prosperity on earth. Although such a position is rarely obtained, Mahārāja Ambarīṣa did not care for it at all, for he knew very well that all such opulence is material. Like that which is imagined in a dream, such opulence will ultimately be destroyed. The King knew that any nondevotee who attains such opulence merges increasingly into material nature’s mode of darkness.

Sloka 15-16:: Śukadeva Gosvāmī řekl: Požehnaný Mahārāja Ambarīṣa získal vládu nad celým světem, složeným ze sedmi ostrovů, a nevyčerpatelné, neomezené bohatství a blahobyt na této Zemi. Přestože dosáhnout takovéhoto postavení je velice vzácné, Mahārāja Ambarīṣa na ně vůbec nedbal, protože dobře věděl, že všechno to bohatství je jen hmotné. Nakonec bude zničeno stejně jako to, co zahlédneme ve snu. Král věděl, že každý neoddaný, který získá takové bohatství, se noří čím dál hlouběji do hmotné kvality nevědomosti.

Text 17:: Mahārāja Ambarīṣa was a great devotee of the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, and of the saintly persons who are the Lord’s devotees. Because of this devotion, he thought of the entire universe as being as insignificant as a piece of stone.

Sloka 17:: Mahārāja Ambarīṣa byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevy, a světců, kteří jsou oddanými Pána. Díky této oddanosti byl pro něho celý vesmír stejně bezvýznamný jako kus kamene.

Texts 18-20:: Mahārāja Ambarīṣa always engaged his mind in meditating upon the lotus feet of Kṛṣṇa, his words in describing the glories of the Lord, his hands in cleansing the Lord’s temple, and his ears in hearing the words spoken by Kṛṣṇa or about Kṛṣṇa. He engaged his eyes in seeing the Deity of Kṛṣṇa, Kṛṣṇa’s temples and Kṛṣṇa’s places like Mathurā and Vṛndāvana, he engaged his sense of touch in touching the bodies of the Lord’s devotees, he engaged his sense of smell in smelling the fragrance of tulasī offered to the Lord, and he engaged his tongue in tasting the Lord’s prasāda. He engaged his legs in walking to the holy places and temples of the Lord, his head in bowing down before the Lord, and all his desires in serving the Lord, twenty-four hours a day. Indeed, Mahārāja Ambarīṣa never desired anything for his own sense gratification. He engaged all his senses in devotional service, in various engagements related to the Lord. This is the way to increase attachment for the Lord and be completely free from all material desires.

Sloka 18-20:: Mahārāja Ambarīṣa v meditaci neustále upíral mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, svá slova používal k popisům Pánovy slávy, ruce k čištění chrámu Pána a uši k poslouchání toho, co Kṛṣṇa řekl nebo co pojednává o Kṛṣṇovi. Očima se díval na Božstva Kṛṣṇy, Kṛṣṇovy chrámy a místa, kde Kṛṣṇa žil, jako je Mathurā a Vṛndāvan. Svůj hmat používal k dotýkání se těl Pánových oddaných, nosem čichal vůni lístků tulasī obětovaných Pánu a jazykem ochutnával Pánovo prasādam. Nohy používal k chození na svatá místa a do chrámů Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a všechny jeho touhy se pojily se službou Pánu dvacet čtyři hodin denně. Mahārāja Ambarīṣa nikdy netoužil po ničem pro svůj smyslový požitek. Všechny své smysly zaměstnával oddanou službou, různými činnostmi ve vztahu k Pánu. To je způsob, jak posílit svou připoutanost k Pánu a zcela se zbavit hmotných tužeb.

Text 21:: In performing his prescribed duties as king, Mahārāja Ambarīṣa always offered the results of his royal activities to the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, who is the enjoyer of everything and is beyond the perception of material senses. He certainly took advice from brāhmaṇas who were faithful devotees of the Lord, and thus he ruled the planet earth without difficulty.

Sloka 21:: Když Mahārāja Ambarīṣa vykonával své předepsané povinnosti krále, výsledky svých panovnických činností vždy obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, který je tím, kdo si všeho užívá, a který je mimo dosah vnímání hmotných smyslů. Jelikož zároveň přijímal rady brāhmaṇů, věrných oddaných Pána, bez potíží vládl planetě Zemi.

Text 22:: In desert countries where there flowed the river Sarasvatī, Mahārāja Ambarīṣa performed great sacrifices like the aśvamedha-yajña and thus satisfied the master of all yajñas, the Supreme Personality of Godhead. Such sacrifices were performed with great opulence and suitable paraphernalia and with contributions of dakṣiṇā to the brāhmaṇas, who were supervised by great personalities like Vasiṣṭha, Asita and Gautama, representing the king, the performer of the sacrifices.

Sloka 22:: V pouštních zemích, kudy tekla řeka Sarasvatī, prováděl Mahārāja Ambarīṣa velkolepé oběti, jako je například aśvamedha-yajña, a takto uspokojoval pána všech obětí, Nejvyšší Osobnost Božství. Tyto yajñi vykonával s použitím velkého bohatství a všech nezbytností. Patřilo k nim i rozdávání dakṣiṇ brāhmaṇům, na něž dohlíželi vznešení mudrci — Vasiṣṭha, Asita, Gautama a další — kteří zastupovali krále, konatele obětí.

Text 23:: In the sacrifice arranged by Mahārāja Ambarīṣa, the members of the assembly and the priests [especially hotā, udgātā, brahmā and adhvaryu] were gorgeously dressed, and they all looked exactly like demigods. They eagerly saw to the proper performance of the yajña.

Sloka 23:: Při obětech pořádaných Mahārājem Ambarīṣem byli všichni účastníci shromáždění i kněží (zvláště hotā, udgātā, brahmā a adhvaryu) honosně oblečeni a všichni vypadali jako polobozi. Nadšeně se starali o to, aby byla yajña vykonána správně.

Text 24:: The citizens of the state of Mahārāja Ambarīṣa were accustomed to chanting and hearing about the glorious activities of the Personality of Godhead. Thus they never aspired to be elevated to the heavenly planets, which are extremely dear even to the demigods.

Sloka 24:: Občané státu Mahārāje Ambarīṣe byli zvyklí zpívat a naslouchat o slavných činnostech Osobnosti Božství, a proto se nikdy neucházeli o dosažení nebeských planet, které jsou i polobohům tak drahé.

Text 25:: Those who are saturated with the transcendental happiness of rendering service to the Supreme Personality of Godhead are uninterested even in the achievements of great mystics, for such achievements do not enhance the transcendental bliss felt by a devotee who always thinks of Kṛṣṇa within the core of his heart.

Sloka 25:: Ti, kteří jsou prostoupeni transcendentálním štěstím plynoucím ze služby Nejvyšší Osobnosti Božství, se nezajímají dokonce ani o dokonalosti, kterých dosahují velcí mystici, neboť ty nezvětší transcendentální blaženost oddaného, který v hloubi svého srdce myslí stále na Kṛṣṇu.

Text 26:: The king of this planet, Mahārāja Ambarīṣa, thus performed devotional service to the Lord and in this endeavor practiced severe austerity. Always satisfying the Supreme Personality of Godhead by his constitutional activities, he gradually gave up all material desires.

Sloka 26:: Tímto způsobem vykonával král této planety, Mahārāja Ambarīṣa, oddanou službu Pánu, a přitom podstupoval přísnou askezi. Činnostmi, jež patřily k jeho věčné přirozenosti, neustále uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, a tak se postupně zbavil všech hmotných tužeb.

Text 27:: Mahārāja Ambarīṣa gave up all attachment to household affairs, wives, children, friends and relatives, to the best of powerful elephants, to beautiful chariots, carts, horses and inexhaustible jewels, and to ornaments, garments and an inexhaustible treasury. He gave up attachment to all of them, regarding them as temporary and material.

Sloka 27:: Mahārāja Ambarīṣa se vzdal veškerých svých pout k domovu, manželkám, dětem, přátelům a příbuzným, k nejlepším ze silných slonů, pěkným kočárům, vozům, koním a šperkům s neklesající hodnotou, ke svým ozdobám, šatům a nevyčerpatelné pokladnici. V ničem takovém si již neliboval, neboť to vše považoval za dočasné a hmotné.

Text 28:: Being very pleased by the unalloyed devotion of Mahārāja Ambarīṣa, the Supreme Personality of Godhead gave the King His disc, which is fearful to enemies and which always protects the devotee from enemies and adversities.

Sloka 28:: Nejvyššího Pána těšila čistá oddanost Mahārāje Ambarīṣe. Dal mu proto svůj disk, který protivníkům nahání hrůzu a oddané vždy chrání před nepřáteli a před vším zlým.

Text 29:: To worship Lord Kṛṣṇa, Mahārāja Ambarīṣa, along with his queen, who was equally qualified, observed the vow of Ekādaśī and Dvādaśī for one year.

Sloka 29:: Pro uctění Pána Kṛṣṇy se Mahārāja Ambarīṣa společně se svou královnou, která byla stejně pokročilá jako on, řídil po dobu jednoho roku slibem dodržovat Ekādaśī a Dvādaśī.

Text 30:: In the month of Kārtika, after observing that vow for one year, after observing a fast for three nights and after bathing in the Yamunā, Mahārāja Ambarīṣa worshiped the Supreme Personality of Godhead, Hari, in Madhuvana.

Sloka 30:: V měsíci Kārtiku, když uplynul rok dodržování tohoto slibu, se Mahārāja Ambarīṣa tři noci postil, vykoupal se v Yamuně a pak v Madhuvanu uctíval Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství.

Texts 31-32:: Following the regulative principles of mahābhiṣeka, Mahārāja Ambarīṣa performed the bathing ceremony for the Deity of Lord Kṛṣṇa with all paraphernalia, and then he dressed the Deity with fine clothing, ornaments, fragrant flower garlands and other paraphernalia for worship of the Lord. With attention and devotion, he worshiped Kṛṣṇa and all the greatly fortunate brāhmaṇas who were free from material desires.

Sloka 31-32:: Podle usměrňujících zásad mahābhiṣeku provedl Mahārāja Ambarīṣa se všemi náležitostmi obřad koupání Božstva Pána Kṛṣṇy. Potom Božstvo oblékl do krásných šatů, ozdobil Je šperky a voňavými květinovými girlandami a uctil Pána i dalšími k tomu určenými předměty. Uctíval Kṛṣṇu pozorně a s oddaností a spolu s Ním i všechny požehnané brāhmaṇy, kteří byli prosti hmotných tužeb.

Texts 33-35:: Thereafter, Mahārāja Ambarīṣa satisfied all the guests who arrived at his house, especially the brāhmaṇas. He gave in charity sixty crores of cows whose horns were covered with gold plate and whose hooves were covered with silver plate. All the cows were well decorated with garments and had full milk bags. They were mild-natured, young and beautiful and were accompanied by their calves. After giving these cows, the King first sumptuously fed all the brāhmaṇas, and when they were fully satisfied, he was about to observe the end of Ekādaśī, with their permission, by breaking the fast. Exactly at that time, however, Durvāsā Muni, the great and powerful mystic, appeared on the scene as an uninvited guest.

Sloka 33-35:: Poté Mahārāja Ambarīṣa uspokojil všechny hosty, kteří přišli do jeho domu, počínaje brāhmaṇy. Rozdal šest set miliónů krav s pozlacenými rohy a postříbřenými kopyty. Všechny byly ozdobené přehozy a měly plná vemena, byly mírné, mladé a krásné a byly doprovázené svými telátky. Potom král všechny brāhmaṇy hojně nasytil, a když byli dokonale spokojeni, přichystal se s jejich svolením ukončit Ekādaśī přerušením půstu. V tu chvíli se tam však jako nezvaný host objevil velký a mocný mystik Durvāsā Muni.

Text 36:: After standing up to receive Durvāsā Muni, King Ambarīṣa offered him a seat and paraphernalia of worship. Then, sitting at his feet, the King requested the great sage to eat.

Sloka 36:: Král Ambarīṣa vstal, aby Durvāsu Muniho přivítal, nabídl mu místo k sezení a uctil ho patřičnými předměty. Potom usedl u jeho nohou a vybídl velkého mudrce, aby se najedl.

Text 37:: Durvāsā Muni gladly accepted the request of Mahārāja Ambarīṣa, but to perform the regulative ritualistic ceremonies he went to the river Yamunā. There he dipped into the water of the auspicious Yamunā and meditated upon the impersonal Brahman.

Sloka 37:: Durvāsā Muni s radostí přijal Ambarīṣovo pozvání, ale nejprve se vydal k řece Yamuně vykonat nezbytné obřady. Ponořil se do jejích příznivých vod a meditoval o neosobním Brahmanu.

Text 38:: In the meantime, only a muhūrta of the Dvādaśī day was left on which to break the fast. Consequently, it was imperative that the fast be broken immediately. In this dangerous situation, the King consulted learned brāhmaṇas.

Sloka 38:: Mezitím ze dne Dvādaṣī, kdy bylo třeba půst přerušit, zbývala již jen poslední muhūrta. Bylo tedy nutné to učinit neprodleně. Král se v této ožehavé situaci poradil s učenými brāhmaṇy.

Texts 39-40:: The King said: “To transgress the laws of respectful behavior toward the brāhmaṇas is certainly a great offense. On the other hand, if one does not observe the breaking of the fast within the time of Dvādaśī, there is a flaw in one’s observance of the vow. Therefore, O brāhmaṇas, if you think that it will be auspicious and not irreligious, I shall break the fast by drinking water.” In this way, after consulting with the brāhmaṇas, the King reached this decision, for according to brahminical opinion, drinking water may be accepted as eating and also as not eating.

Sloka 39-40:: Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brāhmaṇům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvādaśī, je to porušení slibu. Proto, ó brāhmaṇové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brāhmaṇy tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.

Text 41:: O best of the Kuru dynasty, after he drank some water, King Ambarīṣa, meditating upon the Supreme Personality of Godhead within his heart, waited for the return of the great mystic Durvāsā Muni.

Sloka 41:: Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, král Ambarīṣa se trochu napil vody a při meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství v srdci očekával návrat velkého mystika Durvāsy Muniho.

Text 42:: After executing the ritualistic ceremonies to be performed at noon, Durvāsā returned from the bank of the Yamunā. The King received him well, offering all respects, but Durvāsā Muni, by his mystic power, could understand that King Ambarīṣa had drunk water without his permission.

Sloka 42:: Durvāsā se po vykonání poledních obřadů vrátil od řeky Yamuny. Král ho se vší úctou náležitě přivítal, ale Durvāsā Muni díky svým mystickým schopnostem poznal, že se král Ambarīṣa napil vody bez jeho svolení.

Text 43:: Still hungry, Durvāsā Muni, his body trembling, his face curved and his eyebrows crooked in a frown, angrily spoke as follows to King Ambarīṣa, who stood before him with folded hands.

Sloka 43:: Tělo stále ještě hladového Durvāsy Muniho se začalo třást, zkřivil se mu obličej a rozčílením svraštil obočí. Pln hněvu pak promluvil k Mahārājovi Ambarīṣovi, jenž před ním stál se sepjatýma rukama.

Text 44:: Alas, just see the behavior of this cruel man! He is not a devotee of Lord Viṣṇu. Being proud of his material opulence and his position, he considers himself God. Just see how he has transgressed the laws of religion.

Sloka 44:: “Jen se podívejte, jak se tento krutý muž chová! Ani v nejmenším není oddaným Pána Viṣṇua. Jelikož je pyšný na své hmotné bohatství a postavení, považuje sám sebe za Boha. Podívejte se, jak porušil pravidla náboženství!”

Text 45:: Mahārāja Ambarīṣa, you have invited me to eat as a guest, but instead of feeding me, you yourself have eaten first. Because of your misbehavior, I shall show you something to punish you.

Sloka 45:: “Mahārāji Ambarīṣi, tys mě jako hosta pozval k jídlu, ale místo abys mě nasytil, najedl ses nejprve sám. Za to, jak špatně ses zachoval, ti teď za trest něco předvedu!”

Text 46:: As Durvāsā Muni said this, his face became red with anger. Uprooting a bunch of hair from his head, he created a demon resembling the blazing fire of devastation to punish Mahārāja Ambarīṣa.

Sloka 46:: Jakmile to Durvāsā Muni dořekl, obličej mu zrudl hněvem. Vytrhl si z hlavy chomáč vlasů a stvořil démona připomínajícího planoucí oheň zpustošení, aby Mahārāje Ambarīṣe potrestal.

Text 47:: Taking a trident in his hand and making the surface of the earth tremble with his footsteps, that blazing creature came before Mahārāja Ambarīṣa. But the King, upon seeing him, was not at all disturbed and did not move even slightly from his position.

Sloka 47:: Tento planoucí netvor se blížil k Mahārājovi Ambarīṣovi s trojzubcem v ruce a jeho kroky otřásaly zemským povrchem. Krále však pohled na něj neznepokojil a neustoupil ani o píď.

Text 48:: As fire in the forest immediately burns to ashes an angry snake, so, by the previous order of the Supreme Personality of Godhead, His disc, the Sudarśana cakra, immediately burnt to ashes the created demon to protect the Lord’s devotee.

Sloka 48:: Tak jako lesní požár ihned spálí podrážděného hada, podobně i disk Nejvyššího Pána, Sudarśana cakra, ve shodě s Jeho předchozím nařízením, okamžitě spálil na popel stvořeného démona, aby ochránil Pánova oddaného.

Text 49:: Upon seeing that his own attempt had failed and that the Sudarśana cakra was moving toward him, Durvāsā Muni became very frightened and began to run in all directions to save his life.

Sloka 49:: Když Durvāsā Muni viděl, že jeho pokus selhal a že se Sudarśana cakra blíží k němu, velmi ho to vylekalo a začal prchat všemi směry, aby si zachránil život.

Text 50:: As the blazing flames of a forest fire pursue a snake, the disc of the Supreme Personality of Godhead began following Durvāsā Muni. Durvāsā Muni saw that the disc was almost touching his back, and thus he ran very swiftly, desiring to enter a cave of Sumeru Mountain.

Sloka 50:: Disk Nejvyšší Osobnosti Božství začal pronásledovat Durvāsu Muniho stejně, jako žhnoucí plameny lesního požáru pronásledují hada. Mudrc viděl, že se disk téměř dotýká jeho zad, a proto velmi rychle utíkal s úmyslem skrýt se v některé z jeskyní v hoře Sumeru.

Text 51:: Just to protect himself, Durvāsā Muni fled everywhere, in all directions — in the sky, on the surface of the earth, in caves, in the ocean, on different planets of the rulers of the three worlds, and even on the heavenly planets — but wherever he went he immediately saw following him the unbearable fire of the Sudarśana cakra.

Sloka 51:: Durvāsā Muni prchal do všech stran, aby se zachránil — po nebi, po zemi, do jeskyní, po oceánu, na různé planety vládců tří světů a dokonce i na nebeské planety — ale ať se vydal kamkoliv, stále viděl nesnesitelný oheň Sudarśana cakry za sebou.

Text 52:: With a fearful heart, Durvāsā Muni went here and there seeking shelter, but when he could find no shelter, he finally approached Lord Brahmā and said, “O my lord, O Lord Brahmā, kindly protect me from the blazing Sudarśana cakra sent by the Supreme Personality of Godhead.”

Sloka 52:: Se srdcem plným děsu běhal Durvāsā Muni z místa na místo a hledal útočiště. Když ale žádné nenacházel, obrátil se nakonec na Pána Brahmu a řekl: “Pane Brahmo, ó můj pane, prosím, zachraň mě před planoucí Sudarśana cakrou, kterou na mě seslal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.”

Texts 53-54:: Lord Brahmā said: At the end of the dvi-parārdha, when the pastimes of the Lord come to an end, Lord Viṣṇu, by a flick of His eyebrows, vanquishes the entire universe, including our places of residence. Such personalities as me and Lord Śiva, as well as Dakṣa, Bhṛgu and similar great saints of which they are the head, and also the rulers of the living entities, the rulers of human society and the rulers of the demigods — all of us surrender to that Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu, bowing our heads, to carry out His orders for the benefit of all living entities.

Sloka 53-54:: Pán Brahmā řekl: “Na konci dvi-parārdhy, když se Pánovy zábavy chýlí ke konci, ničí Pán Viṣṇu jediným pohybem svého obočí celý vesmír i s našimi sídly. Všechny osobnosti, jako jsem já a Pán Śiva, Dakṣa, Bhṛgu i další velcí světci pod jejich vedením, a také vládci živých bytostí, vládci lidské společnosti i vládci polobohů — všichni se odevzdáváme této Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu Viṣṇuovi, a klaníme se s odhodláním plnit Jeho příkazy pro dobro všech živých bytostí.”

Text 55:: When Durvāsā, who was greatly afflicted by the blazing fire of the Sudarśana cakra, was thus refused by Lord Brahmā, he tried to take shelter of Lord Śiva, who always resides on his planet, known as Kailāsa.

Sloka 55:: Když Durvāsā, jehož k nesnesení sužoval žár Sudarśana cakry, u Pána Brahmy nepochodil, pokusil se uchýlit k Pánu Śivovi, trvale sídlícímu na vlastní planetě jménem Kailās.

Text 56:: Lord Śiva said: My dear son, I, Lord Brahmā and the other demigods, who rotate within this universe under the misconception of our greatness, cannot exhibit any power to compete with the Supreme Personality of Godhead, for innumerable universes and their inhabitants come into existence and are annihilated by the simple direction of the Lord.

Sloka 56:: Pán Śiva řekl: “Můj drahý synu, já, Pán Brahmā a ostatní polobozi, kteří putujeme v tomto vesmíru s mylnými představami o své velikosti, nedovedeme projevit žádnou moc, která by mohla soupeřit s Nejvyšší Osobností Božství, neboť nesčetné vesmíry a jejich obyvatelé vznikají a zanikají na pouhý pokyn Pána.”

Texts 57-59:: Past, present and future are known to me [Lord Śiva], Sanat-kumāra, Nārada, the most revered Lord Brahmā, Kapila [the son of Devahūti], Apāntaratama [Lord Vyāsadeva], Devala, Yamarāja, Āsuri, Marīci and many saintly persons headed by him, as well as many others who have achieved perfection. Nonetheless, because we are covered by the illusory energy of the Lord, we cannot understand how expansive that illusory energy is. You should simply approach that Supreme Personality of Godhead to get relief, for this Sudarśana cakra is intolerable even to us. Go to Lord Viṣṇu. He will certainly be kind enough to bestow all good fortune upon you.

Sloka 57-59:: “Já (Pán Śiva), Sanat-kumāra, Nārada, velectěný Pán Brahmā, Kapila (syn Devahūti), Apāntaratama (Pán Vyāsadeva), Devala, Yamarāja, Āsuri, Marīci a mnoho světců pod jeho vedením i mnozí další, kteří dosáhli dokonalosti, známe minulost, přítomnost a budoucnost. Jsme však zahaleni matoucí energií Pána, a proto nevíme, kam až tato Jeho energie sahá. Měl by ses obrátit o pomoc na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť i pro nás je Sudarśana cakra nesnesitelná. Jdi za Pánem Viṣṇuem. Jistě bude natolik laskavý, že se postará o tvé dobro.”

Text 60:: Thereafter, being disappointed even in taking shelter of Lord Śiva, Durvāsā Muni went to Vaikuṇṭha-dhāma, where the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa, resides with His consort, the goddess of fortune.

Sloka 60:: Poté se Durvāsā Muni, zklamaný i Pánem Śivou, vydal do Vaikuṇṭha- dhāmu, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, se svou chotí, bohyní štěstí.

Text 61:: Durvāsā Muni, the great mystic, scorched by the heat of the Sudarśana cakra, fell at the lotus feet of Nārāyaṇa. His body trembling, he spoke as follows: O infallible, unlimited Lord, protector of the entire universe, You are the only desirable objective for all devotees. I am a great offender, my Lord. Please give me protection.

Sloka 61:: Velký mystik Durvāsā Muni, spalovaný žárem Sudarśana cakry, padl k lotosovým nohám Nārāyaṇa a jeho tělo se třáslo. Pravil: “Ó neomylný, neomezený Pane, ochránce celého vesmíru, jsi jediným vytouženým cílem všech oddaných. Jsem velký hříšník, můj Pane. Prosím, poskytni mi ochranu.”

Text 62:: O my Lord, O supreme controller, without knowledge of Your unlimited prowess I have offended Your most dear devotee. Very kindly save me from the reaction of this offense. You can do everything, for even if a person is fit for going to hell, You can deliver him simply by awakening within his heart the holy name of Your Lordship.

Sloka 62:: “Ó můj Pane, nejvyšší vládce, aniž bych znal Tvou neomezenou moc, napadl jsem Tvého nejdražšího oddaného. Ušetři mě prosím reakcí za tento přestupek. Dokážeš vykonat vše, neboť i toho, kdo má jít do pekla, jsi schopen vysvobodit jednoduše tím, že v jeho srdci probudíš Tvé svaté jméno.”

Text 63:: The Supreme Personality of Godhead said to the brāhmaṇa: I am completely under the control of My devotees. Indeed, I am not at all independent. Because My devotees are completely devoid of material desires, I sit only within the cores of their hearts. What to speak of My devotee, even those who are devotees of My devotee are very dear to Me.

Sloka 63:: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, brāhmaṇovi řekl: “Jsem zcela ovládaný svými oddanými. Nejsem v žádném případě nezávislý. Jelikož jsou Moji oddaní prosti veškerých hmotných tužeb, sídlím výhradně v jejich srdcích. Nejen Můj oddaný, ale i oddaní Mého oddaného jsou Mi velice drazí.”

Text 64:: O best of the brāhmaṇas, without saintly persons for whom I am the only destination, I do not desire to enjoy My transcendental bliss and My supreme opulences.

Sloka 64:: “Ó nejlepší z brāhmaṇů, bez světců, pro něž jsem jediným cílem, ani nechci vychutnávat svou transcendentální blaženost a svrchované bohatství.”

Text 65:: Since pure devotees give up their homes, wives, children, relatives, riches and even their lives simply to serve Me, without any desire for material improvement in this life or in the next, how can I give up such devotees at any time?

Sloka 65:: “Čistí oddaní se vzdávají svých domovů, manželek, dětí, příbuzných, bohatství, a dokonce i svých životů, jen aby Mi mohli sloužit, bez jakékoliv touhy po zlepšení své hmotné situace v tomto či příštím životě. Jak bych se jich tedy mohl kdy zříci?”

Text 66:: As chaste women bring their gentle husbands under control by service, the pure devotees, who are equal to everyone and completely attached to Me in the core of the heart, bring Me under their full control.

Sloka 66:: “Čistí oddaní, kteří hledí na každého stejně a jsou v srdci pevně připoutaní ke Mně, Mě mají plně ve své moci, tak jako počestné ženy službou přivádějí své laskavé manžely pod svoji vládu.”

Text 67:: My devotees, who are always satisfied to be engaged in My loving service, are not interested even in the four principles of liberation [sālokya, sārūpya, sāmīpya and sārṣṭi], although these are automatically achieved by their service. What then is to be said of such perishable happiness as elevation to the higher planetary systems?

Sloka 67:: “Moji oddaní, kteří jsou stále spokojení díky tomu, že Mi s láskou slouží, se nezajímají ani o čtyři druhy osvobození (sālokya, sārūpya, sāmīpya a sārṣṭi), ačkoliv je svojí službou získávají automaticky. Co potom říci o tak pomíjivém štěstí, jako je dosažení vyšších planetárních soustav?”

Text 68:: The pure devotee is always within the core of My heart, and I am always in the heart of the pure devotee. My devotees do not know anything else but Me, and I do not know anyone else but them.

Sloka 68:: “Čistý oddaný je stále v Mém srdci a Já jsem stále v srdci čistého oddaného. Moji oddaní neznají nic než Mě a Já neznám nikoho jiného než je.”

Text 69:: O brāhmaṇa, let Me now advise you for your own protection. Please hear from Me. By offending Mahārāja Ambarīṣa, you have acted with self-envy. Therefore you should go to him immediately, without a moment’s delay. One’s so-called prowess, when employed against the devotee, certainly harms he who employs it. Thus it is the subject, not the object, who is harmed.

Sloka 69:: “Ó brāhmaṇo, poradím ti, jak se zachránit. Prosím, poslouchej, co ti řeknu. Když jsi napadl Mahārāje Ambarīṣe, jednal jsi sám proti sobě. Měl bys proto jít okamžitě za ním a neztrácet ani chvilku. Když někdo použije své takzvané síly proti oddanému, ublíží to jemu. Uškodí jen sám sobě a nikoliv tomu, na koho útočil.”

Text 70:: For a brāhmaṇa, austerity and learning are certainly auspicious, but when acquired by a person who is not gentle, such austerity and learning are most dangerous.

Sloka 70:: “Pro brāhmaṇu jsou zdrženlivost a učenost příznivými vlastnostmi, ale pokud jich nabyde člověk, který není mírný a ušlechtilý, jsou velice nebezpečné.”

Text 71:: O best of the brāhmaṇas, you should therefore go immediately to King Ambarīṣa, the son of Mahārāja Nābhāga. I wish you all good fortune. If you can satisfy Mahārāja Ambarīṣa, then there will be peace for you.

Sloka 71:: “Ó nejlepší z brāhmaṇů, měl by ses proto okamžitě vydat za králem Ambarīṣem, synem Mahārāje Nābhāgy. Přeji ti veškeré štěstí. Pokud uspokojíš Mahārāje Ambarīṣe, dojdeš klidu.”