Skip to main content

Texts 39-40

Sloka 39-40

Devanagari

Dévanágarí

ब्राह्मणातिक्रमे दोषो द्वादश्यां यदपारणे ।
यत् कृत्वा साधु मे भूयादधर्मो वा न मां स्पृशेत् ॥ ३९ ॥
अम्भसा केवलेनाथ करिष्ये व्रतपारणम् ।
आहुरब्भक्षणं विप्रा ह्यशितं नाशितं च तत् ॥ ४० ॥

Text

Verš

brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat

Synonyms

Synonyma

brāhmaṇa-atikrame — in surpassing the rules of respect to the brāhmaṇas; doṣaḥ — there is a fault; dvādaśyām — on the Dvādaśī day; yat — because; apāraṇe — in not breaking the fast in due time; yat kṛtvā — after doing which action; sādhu — what is auspicious; me — unto me; bhūyāt — may so become; adharmaḥ — what is irreligious; — either; na — not; mām — unto me; spṛśet — may touch; ambhasā — by water; kevalena — only; atha — therefore; kariṣye — I shall execute; vrata-pāraṇam — the completion of the vow; āhuḥ — said; ap-bhakṣaṇam — drinking water; viprāḥ — O brāhmaṇas; hi — indeed; aśitam — eating; na aśitam ca — as well as not eating; tat — such an action.

brāhmaṇa-atikrame — porušení pravidel úcty k brāhmaṇům; doṣaḥ — chyba; dvādaśyām — na Dvādaśī; yat — neboť; apāraṇe — včasné nepřerušení půstu; yat kṛtvā — po učinění čeho; sādhu — co je příznivé; me — pro mě; bhūyāt — nechť se stane; adharmaḥ — co je v rozporu s náboženstvím; — nebo; na — ne; mām — mě; spṛśet — může se dotknout; ambhasā — vodou; kevalena — pouze; atha — proto; kariṣye — vykonám; vrata- pāraṇam — dokončení slibu; āhuḥ — řekl; ap-bhakṣaṇam — napití se vody; viprāḥ — ó brāhmaṇové; hi — vskutku; aśitam — jedení; na aśitam ca — i nejedení; tat — tento čin.

Translation

Překlad

The King said: “To transgress the laws of respectful behavior toward the brāhmaṇas is certainly a great offense. On the other hand, if one does not observe the breaking of the fast within the time of Dvādaśī, there is a flaw in one’s observance of the vow. Therefore, O brāhmaṇas, if you think that it will be auspicious and not irreligious, I shall break the fast by drinking water.” In this way, after consulting with the brāhmaṇas, the King reached this decision, for according to brahminical opinion, drinking water may be accepted as eating and also as not eating.

Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brāhmaṇům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvādaśī, je to porušení slibu. Proto, ó brāhmaṇové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brāhmaṇy tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.

Purport

Význam

When Mahārāja Ambarīṣa, in his dilemma, consulted the brāhmaṇas about whether he should break the fast or wait for Durvāsā Muni, apparently they could not give a definite answer about what to do. A Vaiṣṇava, however, is the most intelligent personality. Therefore Mahārāja Ambarīṣa himself decided, in the presence of the brāhmaṇas, that he would drink a little water, for this would confirm that the fast was broken but would not transgress the laws for receiving a brāhmaṇa. In the Vedas it is said, apo ’śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. This Vedic injunction declares that the drinking of water may be accepted as eating or as not eating. Sometimes in our practical experience we see that some political leader adhering to satyāgraha will not eat but will drink water. Considering that drinking water would not be eating, Mahārāja Ambarīṣa decided to act in this way.

Je zřejmé, že když se Mahārāja Ambarīṣa obrátil na brāhmaṇy se svým dilematem, zda má přerušit půst, nebo čekat na Durvāsu Muniho, nebyli schopni dát mu jasnou odpověď. Vaiṣṇava je však nejinteligentnější osobou. Mahārāja Ambarīṣa se tedy v přítomnosti brāhmaṇů sám rozhodl, že se trochu napije vody, neboť tím bude půst přerušen, ale zároveň nedojde k porušení zásad pro uvítání brāhmaṇy. Ve Védách je řečeno: apo 'śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. Tento védský pokyn sděluje, že pití vody může být bráno jako jedení i nejedení. Někdy jsme svědky toho, že nějaký politický vůdce dodržující slib satyāgraha nejí, ale přitom pije vodu. S názorem, že napít se vody neznamená jíst, se Mahārāja Ambarīṣa rozhodl jednat tímto způsobem.