Skip to main content

Sloka 8-12

Texts 8-12

Verš

Texto

satyaṁ dayā tapaḥ śaucaṁ
titikṣekṣā śamo damaḥ
ahiṁsā brahmacaryaṁ ca
tyāgaḥ svādhyāya ārjavam
satyaṁ dayā tapaḥ śaucaṁ
titikṣekṣā śamo damaḥ
ahiṁsā brahmacaryaṁ ca
tyāgaḥ svādhyāya ārjavam
santoṣaḥ samadṛk-sevā
grāmyehoparamaḥ śanaiḥ
nṛṇāṁ viparyayehekṣā
maunam ātma-vimarśanam
santoṣaḥ samadṛk-sevā
grāmyehoparamaḥ śanaiḥ
nṛṇāṁ viparyayehekṣā
maunam ātma-vimarśanam
annādyādeḥ saṁvibhāgo
bhūtebhyaś ca yathārhataḥ
teṣv ātma-devatā-buddhiḥ
sutarāṁ nṛṣu pāṇḍava
annādyādeḥ saṁvibhāgo
bhūtebhyaś ca yathārhataḥ
teṣv ātma-devatā-buddhiḥ
sutarāṁ nṛṣu pāṇḍava
śravaṇaṁ kīrtanaṁ cāsya
smaraṇaṁ mahatāṁ gateḥ
sevejyāvanatir dāsyaṁ
sakhyam ātma-samarpaṇam
śravaṇaṁ kīrtanaṁ cāsya
smaraṇaṁ mahatāṁ gateḥ
sevejyāvanatir dāsyaṁ
sakhyam ātma-samarpaṇam
nṛṇām ayaṁ paro dharmaḥ
sarveṣāṁ samudāhṛtaḥ
triṁśal-lakṣaṇavān rājan
sarvātmā yena tuṣyati
nṛṇām ayaṁ paro dharmaḥ
sarveṣāṁ samudāhṛtaḥ
triṁśal-lakṣaṇavān rājan
sarvātmā yena tuṣyati

Synonyma

Palabra por palabra

satyam — pravdomluvnost bez překrucování faktů; dayā — soucit se všemi trpícími; tapaḥ — askeze (jako je držení půstu alespoň dva dny v měsíci, na Ekādaśī); śaucam — čistota (pravidelně se koupat alespoň dvakrát denně, ráno a večer, a pamatovat na zpívání svatého jména Boha); titikṣā — snášenlivost (nebýt vyveden z míry změnami ročních období či nevyhovujícími podmínkami); īkṣā — rozlišování mezi dobrým a špatným; śamaḥ — ovládání mysli (nedovolovat jí jednat náladově); damaḥ — ovládání smyslů (nedovolovat jim jednat bez omezení); ahiṁsā — nenásilí (nevystavovat žádnou živou bytost utrpení trojího druhu); brahmacaryam — pohlavní zdrženlivost, zdržet se mrhání semenem (nemít pohlavní styk s žádnou ženou kromě vlastní manželky, a ani s ní v době, kdy je to zakázané, například během menstruace); ca — a; tyāgaḥ — rozdávání alespoň poloviny svého příjmu v podobě milodarů; svādhyāyaḥ — čtení transcendentálních písem, jako je Bhagavad-gītā, Śrīmad-Bhāgavatam, Rāmāyaṇa a Mahābhārata (nebo Bible či Korán, což platí pro osoby nepatřící k védské kultuře); ārjavam — přímost (být prostý neupřímnosti v mysli); santoṣaḥ — spokojenost s tím, co je dostupné bez nadměrného úsilí; samadṛk-sevā — služba světcům, kteří nerozlišují mezi jednotlivými živými bytostmi a vidí všechny jako duše (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ); grāmya-īhā-uparamaḥ — neúčastnění se takzvaných lidumilných činností; śanaiḥ — postupně; nṛṇām — v lidské společnosti; viparyaya-īhā — zbytečné činnosti; īkṣā — diskutování; maunam — vážnost a mlčení; ātma — vlastního já; vimarśanam — zkoumání (zda jsme tělo nebo duše); anna-ādya-ādeḥ — jídla, pití atd.; saṁvibhāgaḥ — rovnoměrné rozdělování; bhūtebhyaḥ — různým živým bytostem; ca — také; yathā-arhataḥ — jak náleží; teṣu — všechny živé bytosti; ātma-devatā-buddhiḥ — přijímat jako sebe sama nebo jako polobohy; su-tarām — předběžně; nṛṣu — mezi všemi lidskými bytostmi; pāṇḍava — ó Mahārāji Yudhiṣṭhire; śravaṇam — naslouchání; kīrtanam — opěvování; ca — také; asya — Jeho (Pána); smaraṇam — vzpomínání (na Jeho slova a činnosti); mahatām — velkých světců; gateḥ — který je útočištěm; sevā — služba; ijyā — uctívání; avanatiḥ — klanění se; dāsyam — přijímání služby; sakhyam — považování za přítele; ātma-samarpaṇam — odevzdání sebe sama; nṛṇām — všech lidských bytostí; ayam — to; paraḥ — nejvyšší; dharmaḥ — náboženská zásada; sarveṣām — ze všech; samudāhṛtaḥ — plně popsaná; triṁśat-lakṣaṇa-vān — s třiceti rysy; rājan — ó králi; sarva-ātmā — Nejvyšší Pán, Nadduše všech; yena — kterou; tuṣyati — je uspokojen.

satyam — decir la verdad sin distorsión ni desviaciones; dayā — compasión por todos los que sufren; tapaḥ — austeridades (como observar ayuno por lo menos dos veces al mes, en el día de ekādaśī); śaucam — limpieza (bañarse regularmente un mínimo de dos veces al día, por la mañana y por la tarde, y acordarse de cantar el santo nombre del Señor); titikṣā — tolerancia (no agitarse ante los cambios de estación o las circunstancias incómodas); īkṣā — distinguir entre bueno y malo; śamaḥ — control de la mente (no permitir que la mente actúe de modo caprichoso); damaḥ — control de los sentidos (no permitir que los sentidos actúen sin control); ahiṁsā — no violencia (no someter a ninguna entidad viviente a las tres miserias); brahmacaryam — continencia o abstenerse de desperdiciar el semen (no tener relaciones sexuales con ninguna mujer que no sea la propia esposa, ni con esta cuando esta prohibido, por ejemplo, durante el período menstrual); ca — y; tyāgaḥ — dar en caridad por lo menos el cincuenta por ciento de los ingresos; svādhyāyaḥ — leer Escrituras trascendentales como el Bhagavad-gītā, el Śrīmad-Bhāgavatam, el Rāmāyaṇa y el Mahābhārata (o, para los que no siguen la cultura védica, leer la Biblia o el Corán); ārjavam — simplicidad (estar libre de la duplicidad mental); santoṣaḥ — estar satisfecho con aquello de que se puede disponer sin excesivo esfuerzo; samadṛk-sevā — ofrecer servicio a las personas santas que no hacen diferencias entre los seres vivos y ven a todo ser vivo como alma espiritual (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ); grāmya-īhā-uparamaḥ — no participar en actividades supuestamente filantrópicas; śanaiḥ — progresivamente; nṛṇām — en la sociedad humana; viparyaya-īhā — las actividades innecesarias; īkṣā — comentar; maunam — ser grave y silencioso; ātma — en el ser; vimarśanam — investigar (si somos el cuerpo o el alma); anna-ādya-ādeḥ — de comida, bebida, etc.; saṁvibhāgaḥ — reparto igualitario; bhūtebhyaḥ — a diversas entidades vivientes; ca — también; yathā-arhataḥ — como conviene; teṣu — todas las entidades vivientes; ātma-devatā-buddhiḥ — considerar como el ser o los semidioses; su-tarām — como preliminar; nṛṣu — entre todos los seres humanos; pāṇḍava — ¡oh, Mahārāja Yudhiṣṭhira!; śravaṇam — escuchar; kīrtanam — cantar; ca — también; asya — de Él (del Señor); smaraṇam — recordar (Sus palabras y actividades); mahatām — de grandes personas santas; gateḥ — que es el refugio; sevā — servicio; ijyā — adorar; avanatiḥ — ofrecer reverencias; dāsyam — aceptar el servicio; sakhyam — considerar amigo; ātma-samarpaṇam — entregar todo el propio ser; nṛṇām — de todos los seres humanos; ayam — este; paraḥ — el más elevado; dharmaḥ — principio religioso; sarveṣām — de todos; samudāhṛtaḥ — descritas por completo; triṁśat-lakṣaṇa-vān — con treinta características; rājan — ¡oh, rey!; sarva-ātmā — el Señor Supremo, la Superalma de todos; yena — por el cual; tuṣyati — se satisface.

Překlad

Traducción

Všeobecné zásady, jimiž se mají řídit všichni lidé, jsou: pravdomluvnost, milostivost, askeze (držení půstu určité dny v měsíci), koupel dvakrát denně, snášenlivost, rozlišování mezi dobrým a špatným, ovládání mysli, ovládání smyslů, nenásilí, celibát, rozdávání milodarů, čtení písem, přímost, spokojenost, služba svatým osobám, postupné upouštění od zbytečných činností, vnímání marnosti takového počínání lidské společnosti, mlčenlivost a vážnost, vyvarování se zbytečných řečí, zvažování, zda jsme tělo nebo duše, rovnocenné rozdávání potravy živým bytostem (lidem i zvířatům), vnímání každé duše (zvláště v lidském těle) jako části Nejvyšší Osobnosti Božství, naslouchání o činnostech a pokynech Nejvyššího Pána (jenž je útočištěm světců), opěvování a stálé připomínání si těchto činností a pokynů, snaha sloužit, uctívání, skládání poklon, přijetí úlohy služebníka a přítele Pána a odevzdání sebe sama. Králi Yudhiṣṭhire, v lidském těle si je třeba osvojit těchto třicet předností. Tím lze uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství.

He aquí los principios generales que deben seguir todos los seres humanos: veracidad, misericordia, austeridad (observar ayuno determinados días del mes), bañarse dos veces al día, tolerancia, distinguir entre lo correcto y lo incorrecto, control de la mente, control de los sentidos, no violencia, celibato, caridad, lectura de las Escrituras, simplicidad, satisfacción, ofrecer servicio a personas santas, abandono progresivo de todas las ocupaciones innecesarias, notar la futilidad de las actividades innecesarias de la sociedad humana, mantenerse grave y silencioso y evitar conversaciones inútiles, considerar si somos el cuerpo o el alma, repartir alimentos a todas las entidades vivientes por igual (a los hombres y a los animales), ver a todas las almas (y especialmente a las dotadas de forma humana) como partes del Señor Supremo, escuchar acerca de las actividades e instrucciones de la Suprema Personalidad de Dios (que es el refugio de las personas santas), glorificar esas actividades e instrucciones, recordarlas siempre, tratar de ofrecer servicio, ofrecer adoración, ofrecer reverencias, volverse un sirviente, llegar a ser amigo, y entregar todo nuestro ser. ¡Oh, rey Yudhiṣṭhira!, en la forma humana de vida deben adquirirse estas treinta cualidades. Por el simple hecho de adquirirlas, se puede complacer a la Suprema Personalidad de Dios.

Význam

Significado

V zájmu odlišení lidí od zvířat doporučuje velký světec Nārada vychovávat každého člověka v souladu s výše uvedenými třiceti zásadami. Nyní je všude, na celém světě, propagován sekulární stát, který věnuje pozornost pouze světským činnostem. Pokud však jeho občany nikdo neučí výše uvedeným přednostem, jak mohou být šťastní? Když například nikdo ve státě nemluví pravdu, jak v něm může vládnout štěstí? Každého člověka je tedy třeba učit pravdomluvnosti, bez ohledu na příslušnost k nějakému sektářskému náboženství — hinduistickému, mohamedánskému, křesťanskému, buddhistickému a podobně. Rovněž je nutné učit lidi milostivosti. Určité dny v měsíci by také měli všichni držet půst. Každý by se měl koupat dvakrát denně, čistit si zuby, a tak provádět vnější očistu; vnitřní očistou by měla být očista mysli — připomínáním si svatého jména Pána. Pán je jeden a týž pro hinduistu, muslima i křesťana. Proto je třeba zpívat Jeho svaté jméno, bez ohledu na rozdíly v jazyce a výslovnosti. Všechny lidi je také nutné učit, aby si dávali pozor na mrhání semenem. To je velmi důležité, neboť se tím posílí jejich paměť, odhodlání, aktivita a vitalita. A každého je třeba také učit myšlenkové a citové přímosti a spokojenosti po stránce tělesné a mentální. To jsou obecné předpoklady lidské bytosti. Nejedná se o otázku sekulárního nebo církevního státu. Pokud lidi nikdo neučí výše uvedeným třiceti přednostem, nemůže nastat klid a mír. Nakonec je zde doporučeno:

A fin de que los seres humanos sean distintos de los animales, el gran santo Nārada recomienda que todo ser humano sea educado en el cultivo de las treinta cualidades que se mencionan. Hoy en día se está haciendo propaganda por todas partes, en todo el mundo, del estado secular, un estado cuyo único interés sean las actividades mundanas. Pero, si no se educa a los ciudadanos en el cultivo de las buenas cualidades que se mencionan en este verso, ¿cómo puede haber felicidad? Por ejemplo, si toda la población falta a la verdad, ¿cómo puede el estado ser feliz? Por lo tanto, dejando de lado las consideraciones de pertenencia a una determinada religión —hindú, musulmana, cristiana, budista, o cualquier otra—, se debe enseñar a todo el mundo a ser veraz. Del mismo modo, se debe enseñar a todo el mundo a ser misericordioso, y a observar ayuno en determinados días del mes. Todo el mundo debe bañarse dos veces al día, limpiarse los dientes y el cuerpo externamente y practicar la limpieza interna de la mente recordando el santo nombre del Señor. Seamos hindúes, musulmanes o cristianos, el Señor es solo uno. Por consiguiente, debemos cantar el santo nombre del Señor, dejando aparte las diferencias en la pronunciación lingüística. También se debe enseñar a todo el mundo a evitar cuidadosamente las emisiones innecesarias de semen. Esto es muy importante para todos los seres humanos. Si no se desperdicia el semen, la memoria, la determinación, la actividad y la vitalidad de la energía corporal cobran un extraordinario vigor. También se debe enseñar a todo el mundo a ser simples en el pensar y en el sentir, y a estar satisfechos en cuerpo y mente. Estas son las cualidades generales del ser humano. No se trata de escoger entre estado secular o estado eclesiástico. Si no nos educamos en el cultivo de estas treinta cualidades, no puede haber paz. Por último se recomienda:

śravaṇaṁ kīrtanaṁ cāsya
smaraṇaṁ mahatāṁ gateḥ
sevejyāvanatir dāsyaṁ
sakhyam ātma-samarpaṇam
śravaṇaṁ kīrtanaṁ cāsya
smaraṇaṁ mahatāṁ gateḥ
sevejyāvanatir dāsyaṁ
sakhyam ātma-samarpaṇam

Všichni by se měli stát oddanými Pána, protože tím přirozeně nabydou ostatních vlastností.

Todo el mundo debe volverse devoto del Señor, pues de ese modo se adquieren por añadidura todas las demás cualidades.

yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
manorathenāsati dhāvato bahiḥ
yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
manorathenāsati dhāvato bahiḥ

“U toho, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se projevují všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů. Ten, kdo postrádá oddanost Nejvyšší Osobnosti Božství, však nemá žádné dobré vlastnosti, protože je prostřednictvím myšlenkové spekulace pohroužen v hmotné existenci, jež je vnějším aspektem Pána.” (Bhāg. 5.18.12) Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tedy zahrnuje vše. Lidská civilizace by měla jeho poselství vzít velmi vážně a uplatňovat jeho zásady, aby mohl na světě zavládnout mír.

«Cuando alguien se ocupa con firme determinación en el servicio devocional de Kṛṣṇa, en él se manifiestan siempre todas las buenas cualidades de Kṛṣṇa y de los semidioses. Sin embargo, aquel que no tiene devoción por la Suprema Personalidad de Dios, carece de buenas cualidades, pues está ocupado en las maquinaciones mentales de la existencia material, que es el aspecto externo del Señor» (Bhāg. 5.18.12). Nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa, por lo tanto, es universal. La civilización humana debe tomarlo muy en serio y practicar sus principios, para que, de ese modo, el mundo logre la paz.