Sloka 28

VERSO 28

Verš

Texto

tvaṁ hrīr bhavāny asy atha vāg ramā patiṁ
vicinvatī kiṁ munivad raho vane
tvad-aṅghri-kāmāpta-samasta-kāmaṁ
kva padma-kośaḥ patitaḥ karāgrāt

Synonyma

Sinônimos

tvam — ty; hrīḥ — stud; bhavānī — manželka Pána Śivy; asi — jsi; atha — spíše; vāk — Sarasvatī, bohyně učenosti; ramā — bohyně štěstí; patim — manžel; vicinvatī — hledáš, myslíš na; kim — jsi; muni-vat — jako mudrc; rahaḥ — na tomto osamělém místě; vane — v lese; tvat-aṅghri — tvé nohy; kāma — toužící; āpta — získané; samasta — všechny; kāmam — vytoužené věci; kva — kde je; padma-kośaḥ — lotosový květ; patitaḥ — vypadlý; kara — z ruky; agrāt — z přední části, z dlaně.

tvam — tu; hrīḥ — recato; bhavānī — a esposa do senhor Śiva; asi — és; atha — pelo contrário; vāk — Sarasvatī, a deusa da sabedoria; ramā — a deusa da fortuna; patim — esposo; vicinvatī — procurando por, pensando em; kim — és tu; muni-vat — como um sábio; rahaḥ — neste lugar solitário; vare — na floresta; tvat-aṅghri — teus pés; kāma — desejando; āpta — alcançadas; samasta — todas; kāmam — coisas desejáveis; kva — onde está; padma-kośaḥ — a flor de lótus; patitaḥ — caída; kara — da mão; agrāt — da parte da frente, ou a palma da mão.

Překlad

Tradução

Má drahá nádherná dívko, vypadáš přesně jako bohyně štěstí, jako manželka Pána Śivy nebo jako bohyně učenosti, manželka Pána Brahmy. Jsi jistě jedna z nich, a přesto tě tu vidím procházet se po lese, mlčenlivou jako velcí mudrci. Hledáš snad svého manžela? Ať je to kdokoliv, když jen pochopí, jak jsi mu věrná, získá veškeré bohatství. Myslím, že jsi určitě bohyně štěstí, ale nevidím v tvé ruce lotosový květ. Ptám se tě proto: “Kam jsi jej odhodila?”

Minha querida e bela mocinha, és exatamente como a deusa da fortuna ou a esposa do senhor Śiva ou a deusa da sabedoria, a esposa do senhor Brahmā. Embora devas ser uma delas, vejo que andas sem destino por esta floresta. Na verdade, és tão silenciosa como os grandes sábios. Por acaso estarás à procura de teu esposo? Quem quer que seja ele, pelo simples fato de entender que és tão fiel a ele, acabará possuindo todas as opulências. Creio que deves ser a deusa da fortuna, mas não vejo a flor de lótus em tua mão. Portanto, pergunto-te onde atiraste essa flor de lótus.

Význam

Comentário

Každý si myslí, že jeho inteligence je dokonalá. Někdy člověk používá své inteligence k uctívání Umy, manželky Pána Śivy, aby získal hezkou ženu. Jindy, když chce být stejně učený jako Pán Brahmā, jí používá k uctívání bohyně učenosti Sarasvatī. Chce-li být stejně bohatý jako Pán Viṣṇu, uctívá bohyni štěstí Lakṣmī. Všechny tyto otázky klade král Purañjana, zmatená živá bytost, která neví, jak použít svoji inteligenci. Inteligenci je třeba zaměstnat ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Jakmile ji člověk takto používá, bohyně štěstí mu okamžitě začne být příznivě nakloněná. Bohyně štěstí Lakṣmī není nikdy sama, bez svého manžela, Pána Viṣṇua. Proto ten, kdo uctívá Pána Viṣṇua, získá automaticky její přízeň. Není správné uctívat bohyni štěstí samotnou, jak to dělal Rāvaṇa, protože Lakṣmī nemůže dlouho zůstat bez svého manžela. Proto je její další jméno Cañcalā, což značí, že je nestálá. Z tohoto verše je zřejmé, že Purañjana ve svém rozhovoru s dívkou představuje naši inteligenci. Nejenže oceňoval dívčinu stydlivost, ale byl také touto stydlivostí čím dál více přitahován. V duchu uvažoval o tom, že by se s ní oženil, a proto se ptal, zda myslí na svého budoucího muže, nebo zda je již vdaná. To je příklad touhy po požitku — bhoga-icchā. Ten, koho přitahují takové touhy, se v tomto hmotném světě dostane do stavu podmínění a ten, koho nepřitahují, získá osvobození. Král Purañjana oceňoval krásu dívky, jako by byla bohyní štěstí, ale zároveň si dával pozor, aby nezapomněl, že bohyně štěstí si nemůže užívat nikdo jiný než Pán Viṣṇu. Jelikož byl na pochybách, zda je dívka bohyní štěstí, ptal se na lotosový květ, který jí chyběl. Hmotný svět je také bohyně štěstí, protože hmotná energie jedná pod vedením Pána Viṣṇua, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram).

SIGNIFICADO––Cada um pensa que sua inteligência é perfeita. Às vezes, alguém emprega sua inteligência na adoração a Umā, a esposa do senhor Śiva, a fim de obter uma bela esposa. Às vezes, quando alguém deseja tornar-se tão erudito quanto o senhor Brahmā, emprega sua inteligência na adoração à deusa da sabedoria, Sarasvatī. Às vezes, quando alguém deseja tornar-se tão opulento quanto o Senhor Viṣṇu, adora a deusa da fortuna, Lakṣmī. Neste verso, todas essas perguntas são feitas pelo rei Purañjana, a entidade viva que está confusa e não sabe como usar sua inteligência. Deve-se usar a inteligência a serviço da Suprema Personalidade de Deus. Tão logo alguém use sua inteligência dessa maneira, a deusa da fortuna espontaneamente se torna favorável a ele. A deusa da fortuna, Lakṣmī, nunca permanece sem o seu esposo, o Senhor Viṣṇu. Logo, quem adora o Senhor Viṣṇu naturalmente obtém o favor da deusa da fortuna. Não se deve, como Rāvaṇa, adorar a deusa da fortuna sozinha, pois ela não pode permanecer muito tempo sem seu esposo. Assim, outro nome dela é Cañcalā, ou inquieta. Este verso deixa claro que Purañjana representa nossa inteligência enquanto fala com a mocinha. Ele não apenas apreciou o recato da mocinha, mas realmente se sentiu cada vez mais atraído por esse recato. De fato, ele pensava em se tornar seu esposo, de modo que lhe perguntava se ela pensava em seu futuro esposo ou se já era casada. Esse é um exemplo de bhoga-icchā – desejo de desfrutar. Quem se deixa atrair por semelhantes desejos se torna condicionado neste mundo material, e quem não sente tal atração alcança a liberação. O rei Purañjana apreciava a beleza da mocinha como se ela fosse a deusa da fortuna, mas, ao mesmo tempo, tomava o cuidado de entender que a deusa da fortuna não pode ser desfrutada por ninguém exceto o Senhor Viṣṇu. Uma vez que ele duvidava que a mocinha era a deusa da fortuna, perguntou-lhe sobre a flor de lótus que ela não trazia. O mundo material também é a deusa da fortuna porque a energia material funciona sob a direção do Senhor Viṣṇu, conforme afirma a Bhagavad-gītā (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram).

Hmotného světa si nemůže užívat každá živá bytost. Pokud si to někdo přeje, okamžitě se stává démonem, jako byl Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu nebo Kaṁsa. Rāvaṇa si chtěl užívat bohyně štěstí Sītādevī, a proto byl zničen s celou svou rodinou, majetkem a bohatstvím. Každá živá bytost si však může užívat māyi, kterou jí přidělí Pán Viṣṇu. Uspokojovat své smysly a touhy znamená užívat si māyi, nikoliv bohyně štěstí.

Nenhuma entidade viva pode desfrutar do mundo material. Se alguém deseja desfrutar dele, imediatamente se torna um demônio como Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu ou Kaṁsa. Como Rāvaṇa quis desfrutar da deusa da fortuna, Sītādevī, ele foi aniquilado juntamente com sua família, riquezas e opulência. Entretanto, pode-se desfrutar da māyā outorgada à entidade viva pelo Senhor Viṣṇu. Satisfazer nossos sentidos e nossos desejos significa desfrutar de māyā, e não da deusa da fortuna.