Skip to main content

Sloka 28

Text 28

Verš

Texto

tvaṁ hrīr bhavāny asy atha vāg ramā patiṁ
vicinvatī kiṁ munivad raho vane
tvad-aṅghri-kāmāpta-samasta-kāmaṁ
kva padma-kośaḥ patitaḥ karāgrāt
tvaṁ hrīr bhavāny asy atha vāg ramā patiṁ
vicinvatī kiṁ munivad raho vane
tvad-aṅghri-kāmāpta-samasta-kāmaṁ
kva padma-kośaḥ patitaḥ karāgrāt

Synonyma

Palabra por palabra

tvam — ty; hrīḥ — stud; bhavānī — manželka Pána Śivy; asi — jsi; atha — spíše; vāk — Sarasvatī, bohyně učenosti; ramā — bohyně štěstí; patim — manžel; vicinvatī — hledáš, myslíš na; kim — jsi; muni-vat — jako mudrc; rahaḥ — na tomto osamělém místě; vane — v lese; tvat-aṅghri — tvé nohy; kāma — toužící; āpta — získané; samasta — všechny; kāmam — vytoužené věci; kva — kde je; padma-kośaḥ — lotosový květ; patitaḥ — vypadlý; kara — z ruky; agrāt — z přední části, z dlaně.

tvam — tú; hrīḥ — timidez; bhavānī — la esposa del Señor Śiva; asi — eres; atha — más bien; vāk — Sarasvatī, la diosa de la erudición; ramā — la diosa de la fortuna; patim — esposo; vicinvatī — en busca de, pensando en; kim — ¿eres tú?; muni-vat — como un sabio; rahaḥ — en este lugar solitario; vane — en el bosque; tvat-aṅghri — tus pies; kāma — desear; āpta — obtenidas; samasta — todas; kāmam — cosas deseables; kva — dónde está; padma-kośaḥ — la flor de loto; patitaḥ — caída; kara — de la mano; agrāt — de la porción frontal, la palma.

Překlad

Traducción

Má drahá nádherná dívko, vypadáš přesně jako bohyně štěstí, jako manželka Pána Śivy nebo jako bohyně učenosti, manželka Pána Brahmy. Jsi jistě jedna z nich, a přesto tě tu vidím procházet se po lese, mlčenlivou jako velcí mudrci. Hledáš snad svého manžela? Ať je to kdokoliv, když jen pochopí, jak jsi mu věrná, získá veškeré bohatství. Myslím, že jsi určitě bohyně štěstí, ale nevidím v tvé ruce lotosový květ. Ptám se tě proto: “Kam jsi jej odhodila?”

Mi querida y hermosa muchacha, eres exactamente como la diosa de la fortuna, la esposa del Señor Śiva o la diosa de la erudición, la esposa del Señor Brahmā. Debes de ser una de ellas, pero te veo paseando por el bosque. En verdad, eres tan silenciosa como los grandes sabios. ¿Estás buscando a tu esposo? Sea quien sea él, con solo entender lo fiel que le eres, llegará a poseer toda clase de opulencias. Supongo que eres la diosa de la fortuna, pero no veo la flor de loto en tu mano. Por eso te pregunto, ¿dónde la has tirado?

Význam

Significado

Každý si myslí, že jeho inteligence je dokonalá. Někdy člověk používá své inteligence k uctívání Umy, manželky Pána Śivy, aby získal hezkou ženu. Jindy, když chce být stejně učený jako Pán Brahmā, jí používá k uctívání bohyně učenosti Sarasvatī. Chce-li být stejně bohatý jako Pán Viṣṇu, uctívá bohyni štěstí Lakṣmī. Všechny tyto otázky klade král Purañjana, zmatená živá bytost, která neví, jak použít svoji inteligenci. Inteligenci je třeba zaměstnat ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Jakmile ji člověk takto používá, bohyně štěstí mu okamžitě začne být příznivě nakloněná. Bohyně štěstí Lakṣmī není nikdy sama, bez svého manžela, Pána Viṣṇua. Proto ten, kdo uctívá Pána Viṣṇua, získá automaticky její přízeň. Není správné uctívat bohyni štěstí samotnou, jak to dělal Rāvaṇa, protože Lakṣmī nemůže dlouho zůstat bez svého manžela. Proto je její další jméno Cañcalā, což značí, že je nestálá. Z tohoto verše je zřejmé, že Purañjana ve svém rozhovoru s dívkou představuje naši inteligenci. Nejenže oceňoval dívčinu stydlivost, ale byl také touto stydlivostí čím dál více přitahován. V duchu uvažoval o tom, že by se s ní oženil, a proto se ptal, zda myslí na svého budoucího muže, nebo zda je již vdaná. To je příklad touhy po požitku — bhoga-icchā. Ten, koho přitahují takové touhy, se v tomto hmotném světě dostane do stavu podmínění a ten, koho nepřitahují, získá osvobození. Král Purañjana oceňoval krásu dívky, jako by byla bohyní štěstí, ale zároveň si dával pozor, aby nezapomněl, že bohyně štěstí si nemůže užívat nikdo jiný než Pán Viṣṇu. Jelikož byl na pochybách, zda je dívka bohyní štěstí, ptal se na lotosový květ, který jí chyběl. Hmotný svět je také bohyně štěstí, protože hmotná energie jedná pod vedením Pána Viṣṇua, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram).

Todo el mundo piensa que su inteligencia es perfecta. Hay quien emplea la inteligencia en la adoración de Umā, la esposa del Señor Śiva, para obtener una esposa hermosa. Hay quien desea ser tan erudito como el Señor Brahmā, y emplea la inteligencia en la adoración de Sarasvatī, la diosa de la erudición. También hay quien desea ser tan opulento como el Señor Viṣṇu, y adora a la diosa de la fortuna, Lakṣmī. En este verso, el rey Purañjana, la entidad viviente, desconcertado y sin saber cómo emplear la inteligencia, hace todas esas preguntas. La inteligencia debe emplearse en el servicio de la Suprema Personalidad de Dios. Tan pronto como alguien emplea la inteligencia de esa forma, de un modo natural obtiene el favor de la diosa de la fortuna. La diosa de la fortuna, Lakṣmī, nunca está sin su esposo, el Señor Viṣṇu. Por esa razón, el adorador de Viṣṇu obtiene, de modo natural, el favor de la diosa de la fortuna. No hay que ser como Rāvaṇa, que adoraba a la diosa de la fortuna sola, pues ella no puede estar mucho tiempo sin su esposo. Por eso recibe el nombre de Cañcalā, «inquieta». En este verso está claro que Purañjana, en su conversación con la muchacha, representa a nuestra inteligencia. Él no solo apreció su timidez, sino que se sentía cada vez más atraído por esa timidez. En realidad estaba pensando en ser su esposo; por eso le preguntó si estaba pensando en un futuro esposo o si ya estaba casada. Este es un ejemplo de bhoga-icchā, del deseo de disfrute. El que se deja atraer por esos deseos queda condicionado en el mundo material, y el que no cede a esa atracción, alcanza la liberación. El rey Purañjana apreciaba la belleza de la muchacha; no sabía si era la diosa de la fortuna. Al mismo tiempo, era prudente y tenía en cuenta que, excepto el Señor Viṣṇu, nadie puede disfrutar de la diosa de la fortuna. Como dudaba de si la muchacha era la diosa de la fortuna o no, le preguntó por la flor de loto que, de serlo, habría llevado en la mano. También el mundo material es la diosa de la fortuna, pues, como se indica en el Bhagavad-gītā (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram), es el Señor Viṣṇu quien dirige la acción de la energía material.

Hmotného světa si nemůže užívat každá živá bytost. Pokud si to někdo přeje, okamžitě se stává démonem, jako byl Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu nebo Kaṁsa. Rāvaṇa si chtěl užívat bohyně štěstí Sītādevī, a proto byl zničen s celou svou rodinou, majetkem a bohatstvím. Každá živá bytost si však může užívat māyi, kterou jí přidělí Pán Viṣṇu. Uspokojovat své smysly a touhy znamená užívat si māyi, nikoliv bohyně štěstí.

No hay ninguna entidad viviente que pueda disfrutar del mundo material. Cuando alguien desea disfrutar de él, inmediatamente se vuelve un demonio como Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu o Kaṁsa. Rāvaṇa deseó disfrutar de Sītādevī, la diosa de la fortuna; debido a ello, fue destruido con toda su familia, sus riquezas y su opulencia. Sin embargo, sí se puede disfrutar de la māyā que el Señor Viṣṇu concede a la entidad viviente. La satisfacción de los sentidos y de los deseos significa disfrutar de māyā, y no de la diosa de la fortuna.