Sloka 28

Text 28

Verš

Text

tvaṁ hrīr bhavāny asy atha vāg ramā patiṁ
vicinvatī kiṁ munivad raho vane
tvad-aṅghri-kāmāpta-samasta-kāmaṁ
kva padma-kośaḥ patitaḥ karāgrāt

Synonyma

Synonyms

tvam — ty; hrīḥ — stud; bhavānī — manželka Pána Śivy; asi — jsi; atha — spíše; vāk — Sarasvatī, bohyně učenosti; ramā — bohyně štěstí; patim — manžel; vicinvatī — hledáš, myslíš na; kim — jsi; muni-vat — jako mudrc; rahaḥ — na tomto osamělém místě; vane — v lese; tvat-aṅghri — tvé nohy; kāma — toužící; āpta — získané; samasta — všechny; kāmam — vytoužené věci; kva — kde je; padma-kośaḥ — lotosový květ; patitaḥ — vypadlý; kara — z ruky; agrāt — z přední části, z dlaně.

tvam — you; hrīḥ — shyness; bhavānī — the wife of Lord Śiva; asi — are; atha — rather; vāk — Sarasvatī, the goddess of learning; ramā — the goddess of fortune; patim — husband; vicinvatī — searching after, thinking of; kim — are you; muni-vat — like a sage; rahaḥ — in this lonely place; vane — in the forest; tvat-aṅghri — your feet; kāma — desiring; āpta — achieved; samasta — all; kāmam — desirable things; kva — where is; padma-kośaḥ — the lotus flower; patitaḥ — fallen; kara — of the hand; agrāt — from the front portion, or palm.

Překlad

Translation

Má drahá nádherná dívko, vypadáš přesně jako bohyně štěstí, jako manželka Pána Śivy nebo jako bohyně učenosti, manželka Pána Brahmy. Jsi jistě jedna z nich, a přesto tě tu vidím procházet se po lese, mlčenlivou jako velcí mudrci. Hledáš snad svého manžela? Ať je to kdokoliv, když jen pochopí, jak jsi mu věrná, získá veškeré bohatství. Myslím, že jsi určitě bohyně štěstí, ale nevidím v tvé ruce lotosový květ. Ptám se tě proto: “Kam jsi jej odhodila?”

My dear beautiful girl, you are exactly like the goddess of fortune or the wife of Lord Śiva or the goddess of learning, the wife of Lord Brahmā. Although you must be one of them, I see that you are loitering in this forest. Indeed, you are as silent as the great sages. Is it that you are searching after your own husband? Whoever your husband may be, simply by understanding that you are so faithful to him, he will come to possess all opulences. I think you must be the goddess of fortune, but I do not see the lotus flower in your hand. Therefore I am asking you where you have thrown that lotus.

Význam

Purport

Každý si myslí, že jeho inteligence je dokonalá. Někdy člověk používá své inteligence k uctívání Umy, manželky Pána Śivy, aby získal hezkou ženu. Jindy, když chce být stejně učený jako Pán Brahmā, jí používá k uctívání bohyně učenosti Sarasvatī. Chce-li být stejně bohatý jako Pán Viṣṇu, uctívá bohyni štěstí Lakṣmī. Všechny tyto otázky klade král Purañjana, zmatená živá bytost, která neví, jak použít svoji inteligenci. Inteligenci je třeba zaměstnat ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Jakmile ji člověk takto používá, bohyně štěstí mu okamžitě začne být příznivě nakloněná. Bohyně štěstí Lakṣmī není nikdy sama, bez svého manžela, Pána Viṣṇua. Proto ten, kdo uctívá Pána Viṣṇua, získá automaticky její přízeň. Není správné uctívat bohyni štěstí samotnou, jak to dělal Rāvaṇa, protože Lakṣmī nemůže dlouho zůstat bez svého manžela. Proto je její další jméno Cañcalā, což značí, že je nestálá. Z tohoto verše je zřejmé, že Purañjana ve svém rozhovoru s dívkou představuje naši inteligenci. Nejenže oceňoval dívčinu stydlivost, ale byl také touto stydlivostí čím dál více přitahován. V duchu uvažoval o tom, že by se s ní oženil, a proto se ptal, zda myslí na svého budoucího muže, nebo zda je již vdaná. To je příklad touhy po požitku — bhoga-icchā. Ten, koho přitahují takové touhy, se v tomto hmotném světě dostane do stavu podmínění a ten, koho nepřitahují, získá osvobození. Král Purañjana oceňoval krásu dívky, jako by byla bohyní štěstí, ale zároveň si dával pozor, aby nezapomněl, že bohyně štěstí si nemůže užívat nikdo jiný než Pán Viṣṇu. Jelikož byl na pochybách, zda je dívka bohyní štěstí, ptal se na lotosový květ, který jí chyběl. Hmotný svět je také bohyně štěstí, protože hmotná energie jedná pod vedením Pána Viṣṇua, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram).

Everyone thinks that his intelligence is perfect. Sometimes one employs his intelligence in the worship of Umā, the wife of Lord Śiva, in order to obtain a beautiful wife. Sometimes, when one wants to become as learned as Lord Brahmā, he employs his intelligence in the worship of the goddess of learning, Sarasvatī. Sometimes, when one wishes to become as opulent as Lord Viṣṇu, he worships the goddess of fortune, Lakṣmī. In this verse all these inquiries are made by King Purañjana, the living entity who is bewildered and does not know how to employ his intelligence. Intelligence should be employed in the service of the Supreme Personality of Godhead. As soon as one uses his intelligence in this way, the goddess of fortune automatically becomes favorable to him. The goddess of fortune, Lakṣmī, never remains without her husband, Lord Viṣṇu. Consequently, when one worships Lord Viṣṇu he automatically obtains the favor of the goddess of fortune. One should not, like Rāvaṇa, worship the goddess of fortune alone, for she cannot remain long without her husband. Thus her other name is Cañcalā, or “restless.” In this verse it is clear that Purañjana is representing our intelligence while he is talking with the girl. He not only appreciated the shyness of the girl but actually became more and more attracted by that shyness. He was actually thinking of becoming her husband and consequently was asking her whether she was thinking of her prospective husband or whether she was married. This is an example of bhoga-icchā, the desire for enjoyment. One who is attracted by such desires becomes conditioned in this material world, and one who is not so attracted attains liberation. King Purañjana was appreciating the beauty of the girl as if she were the goddess of fortune, but at the same time he was careful to understand that the goddess of fortune cannot be enjoyed by anyone except Lord Viṣṇu. Since he doubted whether the girl was the goddess of fortune, he inquired about the lotus flower she was not holding. The material world is also the goddess of fortune because the material energy works under the direction of Lord Viṣṇu, as stated in Bhagavad-gītā (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram).

Hmotného světa si nemůže užívat každá živá bytost. Pokud si to někdo přeje, okamžitě se stává démonem, jako byl Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu nebo Kaṁsa. Rāvaṇa si chtěl užívat bohyně štěstí Sītādevī, a proto byl zničen s celou svou rodinou, majetkem a bohatstvím. Každá živá bytost si však může užívat māyi, kterou jí přidělí Pán Viṣṇu. Uspokojovat své smysly a touhy znamená užívat si māyi, nikoliv bohyně štěstí.

The material world cannot be enjoyed by any living entity. If one so desires to enjoy it, he immediately becomes a demon like Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu or Kaṁsa. Because Rāvaṇa wanted to enjoy the goddess of fortune, Sītādevī, he was vanquished with all his family, wealth and opulence. One can, however, enjoy that māyā bestowed upon the living entity by Lord Viṣṇu. The satisfaction of one’s senses and desires means enjoying māyā, not the goddess of fortune.