Skip to main content

KAPITOLA ŠEDESÁTÁ PRVNÍ

Pán Balarāma zabíjí Rukmīho

Tato kapitola vyjmenovává syny, vnuky a ostatní potomky Pána Śrī Kṛṣṇy. Popisuje také, jak Pán Balarāma zabil Rukmīho bĕhem Aniruddhova svatebního obřadu a jak Pán Kṛṣṇa uspořádal svatby svých synů a dcer.

Každá manželka Śrī Kṛṣṇy, nechápající úplnou pravdu o Nĕm, si myslela, že když je neustále přítomen v jejím paláci, musí ona být Jeho oblíbenou manželkou. Všechny byly uchváceny Pánovou krásou a Jeho láskyplnými rozhovory s nimi, ale nedokázaly vzrušit Jeho mysl okouzlujícími pohyby svých obočí ani žádným jiným způsobem. Pánovy královny, které získaly za svého manžela Pána Kṛṣṇu, o nĕmž i polobozi jako Brahmā zjišťují, že je obtížné Ho poznat vpravdĕ, se s Ním vždy dychtily sdružovat. Proto ačkoliv všechny mĕly milióny služebnic, osobnĕ Mu poskytovaly prostou službu.

Každá manželka Pána Kṛṣṇy mĕla deset synů, z nichž každý zplodil mnoho synů a vnuků. Pradyumna zplodil v lůnĕ Rukmīho dcery Rukmavatī Aniruddhu. Třebaže Śrī Kṛṣṇa Rukmīho znevážil, Rukmī, aby potĕšil svou sestru, provdal svou dceru za Pradyumnu a svou vnučku za Aniruddhu. Balī, syn Kṛtavarmy, si vzal Rukmiṇinu dceru Cārumatī.

Na Aniruddhovĕ svatbĕ Pán Baladeva, Śrī Kṛṣṇa a ostatní Yaduovci šli do Rukmīho paláce ve mĕstĕ Bhojakaṭĕ. Po obřadu vyzval Rukmī Pána Baladevu ke hře v kostky. V první hře Rukmī porazil Baladevu, načež se král Kaliṅgy Pánovi vysmál a cenil přitom všechny zuby. Pán Baladeva vyhrál další hru, ale Rukmī odmítl uznat porážku. Potom promluvil hlas z nebe oznamující, že Baladeva opravdu vyhrál. Rukmī, povzbuzen zlotřilými králi, však Pána Baladevu urazil výrokem, že zatímco je jistĕ zkušený v péči o krávy, o hře v kostky neví nic. Takto uražený Pán Baladeva Rukmīho rozhnĕvanĕ zabil svým kyjem. Král Kaliṅgy se pokusil utéci, ale Pán Baladeva ho chytil a vyrazil mu všechny zuby. Potom se ostatní urážející králové s pažemi, stehny a hlavami zranĕnými Baladevovými údery a se silným krvácením rozprchli na všechny strany. Śrī Kṛṣṇa nevyjádřil ani souhlas ani nesouhlas se smrtí svého švagra z obavy, že by ohrozil svá láskyplná pouta buď s Rukmiṇī nebo s Baladevou.

Pán Baladeva a ostatní Yaduovci potom posadili Aniruddhu a Jeho nevĕstu do skvostného kočáru a všichni se vydali do Dvāraky.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Každá z manželek Pána Kṛṣṇy porodila deset synů, kteří nebyli v ničem horší než jejich otec, protože mĕli všechny Jeho osobní majestáty.
Sloka 2:
Protože každá z tĕchto princezen vidĕla, že Pán Acyuta nikdy neopustil její palác, každá se považovala za Pánovu oblíbenkyni. Tyto ženy neznaly úplnou pravdu o Nĕm.
Sloka 3:
Manželky Nejvyššího Pána byly zcela okouzleny Jeho rozkošnou, lotosu podobnou tváří, Jeho dlouhými pažemi a velkýma očima, Jeho láskyplnými pohledy překypujícími smíchem a Jeho okouzlujícími rozhovory s nimi. Tyto ženy však všemi svými šarmy nedokázaly přemoci mysl všemocného Pána.
Sloka 4:
Oblouky obočí tĕchto šestnácti tisíc královen okouzlujícím způsobem vyjádřily tajné zámĕry tĕchto žen, i když nesmĕlými úsmĕvnými pohledy úkosem. Jejich obočí tak smĕle vysílala milostné zprávy. A přesto ani tĕmito Amorovými šípy a také ostatními způsoby nemohly vzrušit smysly Pána Kṛṣṇy.
Sloka 5:
Tak tyto ženy získaly za muže manžela bohynĕ štĕstí, ačkoliv ani velcí polobozi jako Brahmā nevĕdí, jak se k Nĕmu přiblížit. S neustále rostoucí blažeností zažívaly láskyplnou připoutanost k Nĕmu, vymĕňovaly si s Ním úsmĕvné pohledy, dychtivĕ očekávaly Jeho společnost v neustále čerstvé důvĕrnosti a užívaly si mnoha jinými způsoby.
Sloka 6:
Ačkoliv každá z královen Nejvyššího Pána mĕla stovky služebnic, rozhodly s Pánu osobnĕ sloužit pokorným přicházením k Nĕmu, nabízením sedadla, uctíváním prvotřídními předmĕty, mytím a masírováním nohou, podáváním pānu ke žvýkání, ovíváním, potíráním vonnou santálovou pastou, zdobením kvĕtinovými girlandami, česáním vlasů, upravováním lůžka, koupáním a obdarováváním různými dary.
Sloka 7:
Mezi manželkami Pána Kṛṣṇy, z nichž každá mĕla deset synů, jsem dříve zmínil osm hlavních královen. Nyní ti přednesu jména synů tĕchto osmi královen v čele s Pradyumnou.
Sloka 8-9:
První syn královny Rukmiṇī byl Pradyumna. Také se jí narodili Cārudeṣṇa, Sudeṣṇa a mocný Cārudeha, spolu se Sucāruem, Cāruguptou, Bhadracāruem, Cārucandrou, Vicāruem a desátým Cāruem. Žádný z tĕchto deseti synů Pána Hariho nebyl horší než jeho otec.
Sloka 10-12:
Deseti syny Satyabhāmy byli Bhānu, Subhānu, Svarbhānu, Prabhānu, Bhānumān, Candrabhānu, Bṛhadbhānu, Atibhānu (osmý), Śrībhānu a Pratibhānu. Sāmba, Sumitra, Purujit, Śatajit, Sahasrajit, Vijaya, Citraketu, Vasumān, Draviḍa a Kratu byli synové Jāmbavatī. Tĕchto deset počínaje Sāmbou byli oblíbenci svého otce.
Sloka 13:
Synové Nāgnajitī byli Vīra, Candra, Aśvasena, Citragu, Vegavān, Vṛṣa, Āma, Śaṅku, Vasu a majestátní Kunti.
Sloka 14:
Śruta, Kavi, Vṛṣa, Vīra, Subāhu, Bhadra, Śānti, Darśa a Pūrṇamāsa byli synové Kālindī. Její nejmladší syn byl Somaka.
Sloka 15:
Synové Mādry byli Praghoṣa, Gātravān, Siṁha, Bala, Prabala, Ūrdhaga, Mahāśakti, Saha, Oja a Aparājita.
Sloka 16:
Mitravindini synové byli Vṛka, Harṣa, Anila, Gṛdhra, Vardhana, Unnāda, Mahāṁsa, Pāvana, Vahni a Kṣudhi.
Sloka 17:
Saṅgrāmajit, Bṛhatsena, Śūra, Praharaṇa, Arijit, Jaya a Subhadra byli synové Bhadry, spolu s Vāmou, Āyurem a Satyakou.
Sloka 18:
Dīptimān, Tāmratapta a ostatní byli synové Pána Kṛṣṇy a Rohiṇī. Syn Pána Kṛṣṇy Pradyumna zplodil velmi mocného Aniruddhu v lůnĕ Rukmīho dcery Rukmavatī. Ó králi, došlo k tomu, zatímco žili ve mĕstĕ Bhojakaṭĕ.
Sloka 19:
Můj milý králi, synové a vnuci dĕtí Pána Kṛṣṇy čítali na desítky miliónů. Této dynastii dalo vzniknout šestnáct tisíc matek.
Sloka 20:
Král Parīkṣit pravil: Jak mohl dát Rukmī dceru synovi svého nepřítele? Rukmī byl koneckonců poražen Pánem Kṛṣṇou v boji a čekal na příležitost Ho zabít. Prosím vysvĕtli mi to, ó učený – jak se tyto dvĕ nepřátelské strany spojily svatbou.
Sloka 21:
Mystičtí yogī dokonale vidí to, co se ještĕ nestalo, tak jako vĕci v minulosti nebo přítomnosti, mimo dosah smyslů, vzdálené nebo za fyzickými překážkami.
Sloka 22:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Rukmavatī si při svém obřadu svayaṁ-vara sama vybrala Pradyumnu, který byl novým vtĕlením Amora. Potom, ačkoliv Pradyumna bojoval samotný na jediném kočáře, porazil shromáždĕné krále v boji a odvezl ji pryč.
Sloka 23:
Ačkoliv Rukmī vždy pamatoval na své nepřátelství vůči Pánu Kṛṣṇovi, který ho urazil, souhlasil se svatbou své dcery se svým synovcem, aby potĕšil svou sestru.
Sloka 24:
Ó králi, Balī, syn Kṛtavarmy, si vzal Rukmiṇinu mladou dceru, velkookou Cārumatī.
Sloka 25:
Rukmī dal svou vnučku Rocanu synovi své dcery Aniruddhovi, navzdory svému trvajícímu sváru s Pánem Harim. Ačkoliv Rukmī považoval tuto svatbu za bezbožnou, chtĕl potĕšit svou sestru, neboť ho poutaly provazy náklonnosti.
Sloka 26:
Při radostné příležitosti té svatby, ó králi, se královna Rukmiṇī, Pán Balarāma, Pán Kṛṣṇa a nĕkolik Pánových synů v čele se Sāmbou a Pradyumnou odebrali do mĕsta Bhojakaṭy.
Sloka 27-28:
Po svatbĕ řekla skupina domýšlivých králů v čele s králem Kaliṅgy Rukmīmu: „Mĕl bys porazit Balarāmu v kostkách. Není ve hře zkušený, ó králi, ale přesto jí zcela propadl.“ Po této radĕ Rukmī Balarāmu vyzval a pustil se s Ním do hazardní hry.
Sloka 29:
V té hře Pán Balarāma nejprve přijal sázku jednoho sta mincí, potom jednoho tisíce a pak deseti tisíc. Rukmī toto první kolo vyhrál a král Kaliṅgy se Pánu Balarāmovi hlasitĕ smál, přičemž cenil všechny zuby. Pán Balarāma to nemohl snést.
Sloka 30:
Poté Rukmī přijal sázku jednoho sta tisíc mincí, kterou Pán Balarāma vyhrál. Rukmī se však pokusil podvádĕt a prohlásil: „Jsem vítĕz!“
Sloka 31:
Sličný Pán Balarāma, vzrušený hnĕvem jako oceán za úplňku, s přirozenĕ načervenalýma očima ještĕ zrudlýma hnĕvem, přijal sázku jednoho sta miliónu zlatých mincí.
Sloka 32:
Pán Balarāma čestnĕ vyhrál i tuto sázku, ale Rukmī se znovu uchýlil k podvodu a prohlásil: „Vyhrál jsem! Nechť tito svĕdkové řeknou, co vidĕli.“
Sloka 33:
Právĕ tehdy prohlásil hlas z nebes: „Balarāma čestnĕ vyhrál tuto sázku. Rukmī zajisté lže.“
Sloka 34:
Rukmī, pobízený zlotřilými králi, nebral na božský hlas ohled. Ve skutečnosti Rukmīho pobízel samotný osud, a tak tímto způsobem zesmĕšnil Pána Balarāmu.
Sloka 35:
(Rukmī řekl:) Vy pastevci, kteří se potulujete po lesích, o kostkách nic nevíte. Hra v kostky a lukostřelba jsou pouze pro krále, ne pro takové jako Vy.
Sloka 36:
Pán Balarāma, takto uražený Rukmīm a zesmĕšnĕný králi, se rozhnĕval. V příznivém svatebním shromáždĕní pozvedl svůj kyj a Rukmīho zabil.
Sloka 37:
Král Kaliṅgy, který se Pánu Balarāmovi smál s vycenĕnými zuby, se snažil utéci, ale rozhnĕvaný Pán ho rychle chytil na desátém kroku a všechny zuby mu vyrazil.
Sloka 38:
Ostatní králové, sužovaní kyjem Pána Balarāmy, strachy uprchli s polámanými pažemi, stehny a hlavami a tĕly zbrocenými krví.
Sloka 39:
Když byl Jeho švagr Rukmī zabit, Pán Kṛṣṇa se nevyjádřil pochvalnĕ ani neprotestoval, ó králi, neboť se obával ohrožení svých láskyplných pout buď s Rukmiṇī nebo s Balarāmou.
Sloka 40:
Pak potomci Daśārhy v čele s Pánem Balarāmou posadili Aniruddhu a Jeho nevĕstu na skvostný kočár a vydali se z Bhojakaṭy do Dvāraky. Přijali útočištĕ u Pána Madhusūdany, a tak splnili všechny své zámĕry.