Śrīmad-Bhāgavatam 10.61.25

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvětluje, že z hlediska světských měřítek by nikdo neměl dát svou milovanou vnučku vnukovi svého zarytého nepřítele. Nacházíme tedy tento pokyn: dviṣad-annaṁ na bhoktavyaṁ dviṣantaṁ naiva bhojayet – „Nikdo by neměl jíst pokrm nepřítele nebo nepřítele sytit.“ Existuje také tento zákaz: asvargyaṁ loka-vidviṣṭaṁ dharmam apy ācaren na tu – „Nikdo by neměl plnit náboženské pokyny, pokud jsou překážkou v cestě na nebesa nebo pokud se hnusí lidem.“

Zde je třeba poukázat na to, že Pán Kṛṣṇa není ve skutečnosti ničí nepřítel. Pán uvádí v Bhagavad-gītě (5.29): suhṛdaṁ sarva-bhūtānām jñātvā māṁ śāntim ṛcchati – „Dosáhne klidu a míru díky pochopení, že jsem přející přítel všech živých bytostí.“ Ačkoliv je Pán Kṛṣṇa přítel každé bytosti, Rukmī nedokázal tuto skutečnost ocenit a považoval Pána Kṛṣṇu za svého nepřítele. Přesto, z náklonnosti ke své sestře, dal svou vnučku Aniruddhovi.

Nakonec bychom si měli povšimnout, že navzdory výše citovanému zákazu, by se nikdo neměl vzdát základních zásad duchovního života jen proto, že jsou tyto zásady u obyčejných lidí neoblíbené. Pán Kṛṣṇa uvádí v Gītě (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja. Posledním slovem v duchovních povinnostech je odevzdat se Nejvyššímu Pánu a tato povinnost má přednost přede všemi druhotnými pokyny. Navíc v tomto věku Śrī Caitanya Mahāprabhu laskavě předložil vznešený proces, který přitáhne všechny upřímné lidi, aby dospěli k odevzdání se Pánu. Následováním blaženého procesu zpívání, tančení, hodování a diskutování duchovní filozofie Pána Caitanyi se může každý snadno vrátit domů, zpátky k Bohu, k věčnému životu blaženosti a poznání.

Přesto někdo může namítat, že by členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy neměli v západních zemích konat ty obřady nebo činnosti, které budí odpor u obyčejných lidí. Odpovídáme, že i v západních zemích, když jsou lidé správně informováni o činnostech hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, obvykle tuto velkou duchovní společnost oceňují. Ti, kdo zvláště nenávidějí Boha, neocení žádný druh náboženského hnutí, a protože jsou tyto osoby samotné jen o málo lepší než zvířata, nemohou velké hnutí pro vědomí Kṛṣṇy ohrozit, tak jako závistivý Rukmī nemohl ohrozit čisté zábavy Pána Kṛṣṇy.