KAPITOLA ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Setkání Ūṣi a Aniruddhy
Tato kapitola vypráví o setkání Aniruddhy a Ūṣi a také o Aniruddhově boji s Bāṇāsurou.
Nejstarším ze sta synů krále Baliho byl Bāṇāsura. Byl to velký oddaný Pána Śivy, který si Bāṇu natolik oblíbil, že mu sloužili i polobozi jako Indra. Bāṇāsura Śivu kdysi potěšil hrou na hudební nástroje svýma tisíci rukama, zatímco Śiva tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya. Za to Śiva Bāṇovi nabídl jakékoliv požehnání si vybere a Bāṇa Śivu požádal, aby se stal strážcem jeho města.
Jednoho dne, když Bāṇa pocítil touhu po boji, řekl Pánu Śivovi: „Kromě tebe není na celém světě žádný bojovník dost silný na to, aby se mnou dokázal bojovat. Proto je těchto tisíc paží, které jsi mi dal, pouze těžké břemeno.“ Pán Śiva, rozzlobený těmito slovy, odpověděl: „Tvá pýcha bude rozdrcena v boji, až potkáš sobě rovného. Vlajka tvého kočáru spadne zlomená na zem.“
Bāṇāsurova dcera Ūṣā se kdysi setkala s milencem ve spánku. Dělo se tak několik nocí po sobě, až Ho jedné noci ve snech nespatřila. Náhle se probudila, se vzrušením k Němu promluvila, ale když si všimla svých služebnic kolem, cítila se zahanbena. Ūṣina společnice Citralekhā se jí zeptala, ke komu mluvila, a Ūṣā jí vše pověděla. Když Citralekhā slyšela o Ūṣině milenci ze snů, snažila se ulevit úzkosti své přítelkyně malováním obrazů Gandharvů a ostatních nebeských osobností, a také různých mužů z Vṛṣṇiho dynastie. Citralekhā požádala Ūṣu, aby vybrala muže, kterého viděla ve snech, a Ūṣā ukázala na obraz Aniruddhy. Citralekhā, která měla mystické síly, ihned pochopila, že mladík, na kterého její přítelkyně ukázala, je vnuk Pána Kṛṣṇy Aniruddha. Potom použila své mystické síly a odletěla po nebi do Dvāraky, našla Aniruddhu a přinesla Ho s sebou zpět do Śoṇitapuru, Bāṇāsurova hlavního města. Tam Ho předala Ūṣe.
Když Ūṣā získala muže svých tužeb, začala Mu velmi láskyplně sloužit ve svých soukromých komnatách, kam měli muži přísný zákaz vstupu. Po nějaké době si strážkyně vnitřních prostor paláce všimly u Ūṣi příznaků sexuální aktivity a šly to říci Bāṇāsurovi. Velmi zneklidněný Bāṇāsura přispěchal do komnat své dcery s mnoha ozbrojenými strážemi a ke svému velkému překvapení tam spatřil Aniruddhu. Když Ho stráže napadly, Aniruddha vzal svůj kyj a podařilo se mu jich několik zabít předtím, než Ho stačil mocný Bāṇa svázat mystickými provazy nāga-pāśa, což způsobilo Ūṣin nářek.
SLOKA 1: Král Parīkṣit pravil: Nejlepší z Yaduovců si vzal Bāṇāsurovu dceru Ūṣu, a tak došlo k velkému, hrozivému boji mezi Pánem Harim a Pánem Śaṅkarou. Please vysvětlují všechno o tento incident, O most mocný of mystics.
SLOKA 2: Śukadeva Gosvāmī pravil: Bāṇa byl nejstarší ze sta synů velkého světce Baliho Mahārāje, který daroval celou Zemi jako almužnu Pánu Harimu, když se zjevil jako Vāmanadeva. Bāṇāsura, zrozený z Baliho semene, se stal velkým oddaným Pána Śivy. Jeho chování bylo vždy uctivé, byl velkodušný, inteligentní, pravdomluvný a pevný ve svých slibech. Vládl krásnému městu Śoṇitapuru. Jelikož mu byl nakloněn Pán Śiva, sami polobozi Bāṇāsurovi sloužili jako obyčejní služebníci. Jednou, když Śiva tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya, ho Bāṇa zvláště potěšil hudebním doprovodem hraným svými tisíci pažemi.
SLOKA 3: Pán a vládce všech stvořených bytostí, soucitné útočiště svých oddaných, potěšil Bāṇāsuru nabídkou požehnání podle vlastní volby. Bāṇa si zvolil, aby se Pán Śiva stal strážcem jeho města.
SLOKA 4: Bāṇāsura byl omámen svou silou. Jednoho dne, když Pán Śiva stál vedle něho, se Bāṇāsura dotkl pánových lotosových nohou svou přilbou, jež zářila jako slunce, a takto k němu promluvil.
SLOKA 5: (Bāṇāsura pravil:) Ó Pane Mahādevo, klaním se ti, duchovní mistře a vládce světů. Jsi jako nebeský strom, který plní touhy těch, jejichž touhy nejsou splněny.
SLOKA 6: Těchto tisíc paží, které jsi mi dal, se stalo pouze těžkým břemenem. Kromě tebe nenacházím ve třech světech nikoho hodného se mnou bojovat.
SLOKA 7: Dychtivě jsem se vydal bojovat se slony vládnoucími světovým stranám, ó prvotní pane, a drtil jsem hory svými pažemi, které mě svědí touhou po boji. Ale i tito velcí sloni strachy uprchli.
SLOKA 8: Když to Pán Śiva uslyšel, rozhněval se a odpověděl: „Tvoje vlajka bude zlomena, pošetilče, až vybojuješ bitvu s tím, který je mi roven. Ten boj zničí tvou pýchu.“
SLOKA 9: Po tomto oslovení se neinteligentní Bāṇāsura zaradoval. Ten pošetilec potom odešel domů, ó králi, čekat na to, co Pán Giriśa předpověděl: zničení své statečnosti.
SLOKA 10: Ve snu Bāṇova dcera, dívka jménem Ūṣā, zažila milostné setkání s Pradyumnovým synem, ačkoliv svého milence nikdy předtím neviděla ani o něm neslyšela.
SLOKA 11: Když se Ūṣi ve snu ztratil, náhle se posadila uprostřed svých přítelkyň a vykřikla: „Kde jsi, můj milenče?“ Byla velmi rozrušená a zahanbená.
SLOKA 12: Bāṇāsura měl ministra jménem Kumbhāṇḍa, jehož dcerou byla Ūṣina společnice Citralekhā. Byla velmi zvědavá, a tak se své přítelkyně zeptala.
SLOKA 13: (Citralekhā pravila:) Koho hledáš, ó dívko s krásným obočím? Jakou touhu to cítíš? Dosud jsem neviděla žádného muže, který by přijal tvou ruku během svatby, ó princezno.
SLOKA 14: (Ūṣā pravila:) Ve snu jsem viděla jistého muže, který měl tmavě modrou pleť, lotosové oči, žlutý oděv a mocné paže. Byl to ten druh muže, který se dotýká srdcí žen.
SLOKA 15: To je ten milenec, kterého hledám. Poté, co mi umožnil pít med Jeho rtů, odešel jinam, a tak mě, vroucně po Něm toužící, uvrhl do oceánu úzkosti.
SLOKA 16: Citralekhā pravila: Odstraním tvou úzkost. Lze-li Ho nalézt kdekoliv ve třech světech, přinesu tohoto tvého budoucího manžela, který ti ukradl srdce. Prosím, ukaž mi, kdo je.
SLOKA 17: Když to Citralekhā dořekla, začala kreslit věrné obrazy různých polobohů, Gandharvů, Siddhů, Cāraṇů, Pannagů, Daityů, Vidyādharů, Yakṣů a lidí.
SLOKA 18-19: Ó králi, z lidí Citralekhā nakreslila obrazy Vṛṣṇiovců, včetně Śūraseny, Ānakadundubhiho, Balarāmy a Kṛṣṇy. Když Ūṣā spatřila obraz Pradyumny, zastyděla se, a když uviděla Aniruddhův obraz, sklonila zahanbeně hlavu. S úsměvěm zvolala: „To je on! To je on!“
SLOKA 20: Mystickými silami obdařená Citralekhā v Něm poznala Kṛṣṇova vnuka (Aniruddhu). Potom se, můj milý králi, vydala mystickou nebeskou cestou do Dvāraky, města pod ochranou Pána Kṛṣṇy.
SLOKA 21: Tam našla Pradyumnova syna Aniruddhu spícího na skvostném loži. Svou yogovou silou Ho odnesla do Śoṇitapuru, kde své přítelkyni Ūṣe jejího milence předala.
SLOKA 22: Když Ūṣā spatřila tohoto nejsličnějšího z mužů, tvář se jí rozjasnila radostí. Vzala Pradyumnova syna do svých soukromých komnat, které muži nesměli ani spatřit, a tam si s Ním užívala.
SLOKA 23-24: Ūṣā uctívala Aniruddhu věrnou službou, nabízela Mu nesmírně cenné oděvy spolu s girlandami, parfémy, vonnými tyčinkami, lampami, sedadly a tak dále. Také Mu nabízela nápoje, všechny druhy jídel a sladká slova. Zatímco Aniruddha takto zůstával ukryt v komnatách mladých žen, nevšímal si ubíhajících dnů, neboť Jeho smysly byly zaujaty Ūṣou, jejíž náklonnost k Němu neustále rostla.
SLOKA 25-26: Strážkyně si nakonec na Ūṣe všimly neomylných příznaků romantické lásky. Poté, co porušila svůj panenský slib, užívala si s yaduovským hrdinou a vykazovala známky milostného štěstí. Strážkyně šly za Bāṇāsurou a řekly mu: „Ó králi, všimly jsme si nevhodného chování tvé dcery, které ničí pověst dívčiny rodiny.
SLOKA 27: „Pečlivě jsme ji hlídaly a nikdy jsme neopustily svá místa, ó pane, takže nemůžeme pochopit, jak byla tato dívka, kterou žádný muž nemůže ani spatřit, v paláci zneuctěna.“
SLOKA 28: Bāṇāsura, velmi rozrušený tím, že se doslechl o pohaně své dcery, ihned přispěchal do dívčích komnat. Tam spařil pýchu Yaduovců, Aniruddhu.
SLOKA 29-30: Bāṇāsura před sebou spatřil Amorova vlastního syna, jemuž se sličností nikdo nevyrovnal, s tmavě modrou pletí, žlutým oděvem, lotosovýma očima a hrozivými pažemi. Jeho tvář zdobily zářivé náušnice a vlasy a také usměvavé pohledy. Když seděl proti své nanejvýš příznivé milence a hrál s ní v kostky, mezi pažemi Mu visela girlanda z jarních jasmínů potřísněná kuṅkumovým práškem z jejích ňader, když ji objal. Bāṇāsura nad tím vším žasl.
SLOKA 31: Když Aniruddha viděl Bāṇāsuru vstoupit s mnoha ozbrojenými strážemi, zvedl svůj železný kyj a zůstal pevně stát, připravený udeřit kohokoliv, kdo by Ho napadl. Podobal se zosobněné smrti držící své žezlo trestu.
SLOKA 32: Když se k Němu stráže přiblížily ze všech stran ve snaze se Ho zmocnit, Aniruddha je udeřil, tak jako vůdce stáda prasat podniká protiútok vůči psům. Jeho ranami zasažené stráže uprchly z paláce a s rozbitými hlavami, stehny a pažemi utíkaly, aby si zachránily život.
SLOKA 33: Zatímco však Aniruddha srážel k zemi Bāṇovo vojsko, tento mocný Baliho syn Ho rozhněvaně chytil mystickými provazy nāga-pāśa. Když Ūṣā slyšela o Aniruddhově zajetí, přemohl ji zármutek a sklíčenost, oči jí zaplavily slzy a naříkala.