Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Texto

Verš

atha tatra bhavān kiṁ devadattavad iha guṇa-visarga-patitaḥ pāratantryeṇa sva-kṛta-kuśalākuśalaṁ phalam upādadāty āhosvid ātmārāma upaśama-śīlaḥ samañjasa-darśana udāsta iti ha vāva na vidāmaḥ.
atha tatra bhavān kiṁ devadattavad iha guṇa-visarga-patitaḥ pāratantryeṇa sva-kṛta-kuśalākuśalaṁ phalam upādadāty āhosvid ātmārāma upaśama-śīlaḥ samañjasa-darśana udāsta iti ha vāva na vidāmaḥ.

Palabra por palabra

Synonyma

atha — por lo tanto; tatra — en eso; bhavān — Tu Señoría; kim — si; deva-datta-vat — como un ser humano común, forzado por los frutos de sus actividades; iha — en este mundo material; guṇa-visarga-patitaḥ — caído en un cuerpo material, bajo el impulso de las modalidades de la naturaleza material; pāratantryeṇa — dependiendo de las condiciones de tiempo, espacio, actividad y naturaleza; sva-kṛta — ejecutadas por uno mismo; kuśala — auspiciosas; akuśalam — no auspiciosas; phalam — resultados de la acción; upādadāti — acepta; āhosvit — o; ātmārāmaḥ — satisfecho por completo en el ser; upaśama-śīlaḥ — de naturaleza autocontrolada; samañjasa-darśanaḥ — que no carece de potencias espirituales; udāste — permanece como un testigo neutral; iti — así; ha vāva — ciertamente; na vidāmaḥ — no entendemos.

atha — proto; tatra — v tom; bhavān — Ty, ó Pane; kim — zdali; deva-datta-vat — jako obyčejná lidská bytost, nucená plody svých činností; iha — v tomto hmotném světě; guṇa-visarga-patitaḥ — pokleslá do hmotného těla dávaného do pohybu kvalitami hmotné přírody; pāratantryeṇa — závislostí na času, prostoru, jednání a přírodě; sva-kṛta — osobně vykonané; kuśala — příznivé; akuśalam — nepříznivé; phalam — výsledky jednání; upādadāti — přijímá; āhosvit — nebo; ātmārāmaḥ — zcela spokojený sám v sobě; upaśama-śīlaḥ — povahou sebeovládnutý; samañjasa-darśanaḥ — nepostrádající úplné duchovní energie; udāste — zůstává neutrální jako svědek; iti — takto; ha vāva — jistě; na vidāmaḥ — nechápeme.

Traducción

Překlad

Estas son nuestras preguntas. El alma condicionada común está sujeta a las leyes materiales, de modo que recibe los frutos de sus acciones. ¿Vives Tú en el mundo material, como un ser humano corriente, en un cuerpo producto de las modalidades materiales? ¿Disfrutas y sufres de los resultados de las acciones buenas y malas bajo la influencia del tiempo, de las actividades pasadas, etc.? ¿O, por el contrario, estás aquí como un testigo neutral, autosuficiente, libre de todo deseo material y siempre lleno de potencia espiritual? Ciertamente, no podemos entender la verdadera posición de Tu Señoría.

Toto jsou naše otázky. Obyčejná podmíněná duše podléhá hmotným zákonům, a proto přijímá plody svého jednání. Ó Pane, existuješ i Ty v tomto hmotném světě jako obyčejná lidská bytost v těle vytvořeném hmotnými kvalitami? Užíváš si dobrých výsledků a trpíš špatnými výsledky jednání pod vlivem času, minulých činností a tak dále? Nebo jsi zde naopak přítomný pouze jako neutrální svědek, který je soběstačný, prostý všech hmotných tužeb a vždy plný duchovní energie? Nechápeme Tvé skutečné postavení.

Significado

Význam

En el Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa dice que Él desciende al mundo material con dos fines:paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām: Salvar a los devotos y matar a los demonios no devotos. Para la Verdad Absoluta, esas dos formas de actuar son una sola. El Señor concede Su favor a los demonios viniendo a castigarles; del mismo modo, alivia y salva a Sus devotos, mostrándoles de ese modo Su favor. Así, el Señor concede Su favor por igual a las almas condicionadas. Cuando ayuda a las demás, el alma condicionada realiza un acto piadoso, y, a la inversa, si les causa sufrimientos, obra de modo impío; el Señor, sin embargo, no es ni piadoso ni impío. Él siempre goza de la plenitud de Su potencia espiritual, mediante la cual Se muestra tan misericordioso con los que merecen un castigo como con los que deben ser protegidos. El Señor es apāpa-viddham: nunca Se contamina con las reacciones de las supuestas actividades pecaminosas. Kṛṣṇa, durante Su estancia en la Tierra, mató a muchos enemigos no devotos, pero todos ellos recibieronsārūpya, o, en otras palabras, regresaron a sus cuerpos espirituales originales. El que no conoce la posición del Señor, dice que Dios es cruel con él y misericordioso con otros. En realidad, el Señor dice en el Bhagavad-gītā (9.29): samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ: «Yo soy ecuánime con todos. No tengo amigos ni enemigos». Sin embargo, también dice: ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham: «Cuando alguien se vuelve devoto Mío y se Me entrega por completo, Yo le presto especial atención».

V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa říká, že sestupuje do hmotného světa, aby osvobodil oddané a zabil démony či neoddané (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Tyto dva druhy jednání jsou pro Absolutní Pravdu stejné. Když Pán přichází potrestat démony, dává jim Svou milost, a když osvobozuje Své oddané a pomáhá jim, činí stejně tak. Pán tedy obdarovává Svou přízní podmíněné duše bez rozdílu. Když podmíněná duše pomáhá druhým, jedná zbožně, a když jim ubližuje, jedná bezbožně, ale Pán není zbožný ani bezbožný; je vždy úplný ve Své duchovní energii, prostřednictvím které projevuje stejnou milost těm, kdo si zasluhují trest i ochranu. Pán je apāpa-viddham — nikdy Ho neznečišťují reakce za takzvané hříšné činnosti. Když byl Kṛṣṇa přítomný na této Zemi, zabil mnoho nepřátelských neoddaných, ale ti všichni získali osvobození sārūpya, jinými slovy, vrátili se do svých původních duchovních těl. Ten, kdo nezná Pánovo postavení, říká, že Bůh je k němu nevlídný, zatímco k ostatním je milostivý. Ve skutečnosti Pán říká v Bhagavad-gītě (9.29): samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Stavím se ke každému stejně. Nikdo není Můj nepřítel a nikdo není Můj přítel.” Zároveň však říká: ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham — “Stane-li se někdo Mým oddaným a plně se Mi odevzdá, věnuji mu zvláštní pozornost.”