Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

Polobozi získávají zpět nebeské planety

Tato kapitola popisuje, jak se Bali Mahārāja společně se svým dědem Prahlādem Mahārājem vydal na planetu Sutala a jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, dovolil Indrovi vrátit se na nebeskou planetu.

Velká duše Bali Mahārāja pochopil, že oddaná služba pod ochranou lotosových nohou Pána ve stavu úplné odevzdanosti je tím nejvyšším, co lze v životě získat. Ujištěn o tomto závěru, se srdcem zaplaveným extatickou oddaností a očima plnýma slz se poklonil Osobnosti Božství a pak se odebral se svými společníky na planetu Sutala. Tak Nejvyšší Pán splnil touhu Aditi a dosadil Pána Indru do jeho původního postavení. Prahlāda Mahārāja, který si byl vědom Baliho propuštění, poté popsal transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství v tomto hmotném světě. Velebil Nejvyššího Pána za to, že tvoří hmotný svět, na všechny hledí stejně a k oddaným je nesmírně štědrý, jako strom přání. Řekl dokonce, že Pán je laskavý nejen ke svým oddaným, ale i k démonům. Tak popsal Jeho neomezenou bezpříčinnou milost. Pak se sepjatýma rukama složil Pánu uctivé poklony, obřadně Ho obešel a ve shodě s Pánovým nařízením se rovněž odebral na planetu Sutala. Pán potom přikázal Śukrācāryovi, aby uvedl, jakých chyb a nedostatků se Bali Mahārāja při oběti dopustil. Śukrācārya se pronášením Pánova svatého jména zbavil ploduchtivého jednání a vysvětlil, jak může zpívání zbavit podmíněnou duši všech chyb. Potom Baliho oběť dokončil. Všichni velcí světci prohlásili Pána Vāmanadeva za příznivce Pána Indry, jelikož ho přivedl zpátky na jeho nebeskou planetu. Uznali, že Nejvyšší Osobnost Božství udržuje v chodu celý vesmír. Indra byl i se svými společníky nesmírně šťastný; posadil Pána Vāmanadeva před sebe a ve vlastním letadle se vrátili na nebeskou planetu. Všichni polobozi, světci, Pitové, Bhūtové a Siddhové Pána Viṣṇua po zhlédnutí Jeho úžasných činností v obětní aréně Baliho Mahārāje znovu a znovu oslavovali. Kapitola končí prohlášením, že opěvovat slavné činnosti Pána Viṣṇua a naslouchat o nich je nejpříznivějším úkolem podmíněné duše.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když nejvyšší, odvěký, věčný Pán, Osobnost Božství, takto promluvil k Balimu Mahārājovi, který je všude uznávaný jako Jeho čistý oddaný a tedy jako velká duše, Bali Mahārāja s očima plnýma slz, se sepjatýma rukama a hlasem rozechvělým v extázi oddanosti odpověděl.
Sloka 2:
Bali Mahārāja řekl: Jak úžasné výsledky přináší už jen pokus Ti složit uctivé poklony! Pouze jsem se Ti pokusil vzdát úctu, ale to samo stačilo k úspěchu, k jakému vedou snahy čistých oddaných. Bezpříčinné milosti, jakou jsi mně, pokleslému démonovi, projevil, nikdy nedosáhli ani polobozi či vládci různých planet.
Sloka 3:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Bali Mahārāja takto promluvil, poklonil se nejprve Nejvyšší Osobnosti Božství, Harimu, a pak Pánu Brahmovi s Pánem Śivou. Byl tedy propuštěn a zbaven Varuṇových provazů (nāga-pāśa) a spokojeně se odebral na planetu Sutala.
Sloka 4:
Tak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řídil dění ve vesmíru, když předal Indrovi vlastnické právo na nebeské planety a splnil touhu Aditi, matky polobohů.
Sloka 5:
Když Prahlāda Mahārāja slyšel, jak byl Bali Mahārāja, jeho vnuk a následovník, propuštěn ze zajetí a jak dostal Pánovo požehnání, s extatickou oddaností promluvil.
Sloka 6:
Prahlāda Mahārāja řekl: Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, Tebe uctívá celý vesmír — dokonce i Pán Brahmā a Pán Śiva uctívají Tvé lotosové nohy. Přestože jsi však takovou velkou osobností, milostivě jsi nám, démonům, slíbil ochranu. Myslím, že ani Pán Brahmā, Pán Śiva či bohyně štěstí, Lakṣmī, nikdy nezískali takovou milost, o jiných polobozích či obyčejných lidech ani nemluvě.
Sloka 7:
Ó nejvyšší útočiště všech, velké osobnosti, jako je Brahmā, se těší své dokonalosti jednoduše díky tomu, že vychutnávají med služby Tvým lotosovým nohám. Jak jsme ale Tvou milost získali my, darebáci a zvrhlíci narození v rodině zlých démonů? To je možné jedině proto, že Tvá milost je bezpříčinná.
Sloka 8:
Ó můj Pane, všechny Tvé zábavy podivuhodně provádí Tvá nepochopitelná duchovní energie a prostřednictvím jejího zvráceného odrazu, hmotné energie, vytváříš všechny vesmíry. Jako Nadduše všech živých bytostí jsi si vědom všeho, a proto bezpochyby hledíš na všechny stejně. Přesto pomáháš svým oddaným. Nejedná se však o nadržování, neboť máš stejné vlastnosti jako strom přání, který dá každému to, po čem kdo touží.
Sloka 9:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý synu Prahlāde, přeji ti vše dobré. Prozatím prosím odejdi na místo zvané Sutala a žij tam šťastně se svým vnukem a dalšími příbuznými a přáteli.
Sloka 10:
Nejvyšší Pán Prahlāda Mahārāje ujistil: Budeš Mě tam moci spatřit v Mé obvyklé podobě s lasturou, diskem, kyjem a lotosem v ruce. Díky transcendentální blaženosti z toho, že Mě vždy osobně vidíš, již nebudeš poután k plodonosnému jednání.
Sloka 11-12:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi Parīkṣite, Prahlāda Mahārāja, pán všech démonských vůdců, v doprovodu Baliho Mahārāje přijal se sepjatýma rukama nařízení Nejvyššího Pána na svou hlavu. Poté, co řekl Pánovi ano, Ho obřadně obešel, složil Mu uctivé poklony a odebral se do nižší planetární soustavy zvané Sutala.
Sloka 13:
Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, poté oslovil Śukrācāryu, který seděl uprostřed shromáždění spolu s knězi (brahma, hotā, udgātā a adhvaryu). Ó Mahārāji Parīkṣite, všichni tito knězi byli brahma-vādīni, konající oběti podle védských zásad.
Sloka 14:
Ó nejlepší z brāhmaṇů, Śukrācāryo, prosím popiš, jaké chyby se tvůj žák Bali Mahārāja dopustil při provádění obětí. Když bude posouzena v přítomnosti kvalifikovaných brāhmaṇů, povede to k její nápravě.
Sloka 15:
Śukrācārya řekl: Můj Pane, Ty přijímáš všechny oběti a udáváš jejich pravidla a jsi také yajña-puruṣa — osoba, které jsou všechny oběti určeny. Pokud Tě někdo plně uspokojil, jak by mohly být v jeho oběti nějaké nesrovnalosti či chyby?
Sloka 16:
Při vyslovování manter a dodržování usměrňujících zásad může dojít k chybám a navíc se mohou vyskytnout i nedostatky co se týče času, místa, osoby a příslušenství. Když však zní Tvé svaté jméno, vše je bezchybné.
Sloka 17:
Nicméně musím jednat podle Tvého nařízení, ó Viṣṇu, neboť uposlechnout Tvůj příkaz je nanejvýš příznivé a je to prvořadá povinnost každého.
Sloka 18:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Nejmocnější Śukrācārya přijal nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství s veškerou úctou a spolu s nejlepšími brāhmaṇy začal odčiňovat nedostatky v obětech, které Bali Mahārāja vykonal.
Sloka 19:
Ó králi Parīkṣite, když takto Pán Vāmanadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, vyžebral od Baliho Mahārāje všechnu zemi, vrátil svému bratrovi Indrovi zemi, kterou mu vzali jeho nepřátelé.
Sloka 20-21:
Pán Brahmā (pán krále Dakṣi a všech ostatních Prajāpatiů), doprovázen všemi polobohy, velkými světci, obyvateli Pitṛloky, Manuy, mudrci a vůdci, jako je Dakṣa, Bhṛgu, Aṅgirā či Kārttikeya a Pán Śiva, uznal Pána Vāmanadeva za ochránce všech. Učinil tak pro radost Kaśyapy Muniho a jeho ženy Aditi, jakož i pro blaho všech obyvatel vesmíru spolu s jejich různými vládci.
Sloka 22-23:
Ó králi Parīkṣite, za krále celého vesmíru byl považován Indra, ale polobozi v čele s Pánem Brahmou chtěli Upendru, Pána Vāmanadeva, jako ochránce Véd, náboženských zásad, slávy, bohatství, všeho příznivého, všech slibů, dosažení vyššího planetárního systému a osvobození. Přijali tedy Upendru, Pána Vāmanadeva, jako nejvyššího vládce všeho. Všechny živé bytosti se z tohoto rozhodnutí nesmírně radovaly.
Sloka 24:
Nebeský král Indra se všemi vládci nebeských planet poté posadil Pána Vāmanadeva před sebe a se souhlasem Pána Brahmy Ho v letadle polobohů vzal na nebeskou planetu.
Sloka 25:
Tak získal nebeský král Indra, chráněný pažemi Vāmanadeva, Nejvyšší Osobnosti Božství, znovu vládu nad třemi světy a byl dosazen do svého původního postavení se svrchovaným bohatstvím. Byl zbaven strachu a plně uspokojen.
Sloka 26-27:
Pán Brahmā, Pán Śiva, Pán Kārttikeya, velký mudrc Bhṛgu, další světci, obyvatelé Pitṛloky a všechny ostatní přítomné živé bytosti, včetně obyvatel Siddhaloky a živých bytostí, jež cestují letadly v meziplanetárním prostoru, oslavovali neobyčejné skutky Pána Vāmanadeva, ó králi, a opěvujíce Pána se vrátili na své nebeské planety. Velebili také postavení Aditi.
Sloka 28:
Ó Mahārāji Parīkṣite, radosti své dynastie, nyní jsem ti zevrubně vylíčil úžasné činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství Vāmanadeva. Ti, kdo o nich naslouchají, jsou zbaveni všech následků hříšného jednání.
Sloka 29:
Žádný smrtelník nedokáže změřit slávu Nejvyšší Osobnosti Božství, Trivikramy, Pána Viṣṇua, tak jako nedokáže spočítat atomy na celé planetě Zemi. Nikdo z těch, kdo už se narodili, ani z těch, kdo se teprve mají narodit, to nesvede. To pravil velký mudrc Vasiṣṭha.
Sloka 30:
Pokud člověk naslouchá vyprávěním o neobyčejných činech Nejvyššího Pána v Jeho různých inkarnacích, dospěje do vyššího planetárního systému, nebo dokonce půjde zpátky domů, zpátky k Bohu.
Sloka 31:
Je třeba vědět, že každý obřad, při kterém jsou popisovány skutky Pána Vāmanadeva — ať je prováděn pro potěšení polobohů či předků na Pitṛloce, nebo na oslavu nějaké společenské události, jako je svatba — je nesmírně příznivý.