ŚB 8.23.15
Dévanágarí
श्रीशुक्र उवाच
कुतस्तत्कर्मवैषम्यं यस्य कर्मेश्वरो भवान् ।
यज्ञेशो यज्ञपुरुष: सर्वभावेन पूजित: ॥ १५ ॥
कुतस्तत्कर्मवैषम्यं यस्य कर्मेश्वरो भवान् ।
यज्ञेशो यज्ञपुरुष: सर्वभावेन पूजित: ॥ १५ ॥
Verš
śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ
Synonyma
śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya řekl; kutaḥ — kde by byla; tat — jeho (Baliho Mahārāje); karma-vaiṣamyam — chyba v provádění plodonosných činností; yasya — jehož (Baliho Mahārāje); karma-īśvaraḥ — vládce všech plodonosných činností; bhavān — Ty; yajña-īśaḥ — jsi Pánem všech obětí; yajña-puruṣaḥ — jsi osobou, pro jejíž potěšení se konají všechny oběti; sarva-bhāvena — ve všech ohledech; pūjitaḥ — uctíval.
Překlad
Śukrācārya řekl: Můj Pane, Ty přijímáš všechny oběti a udáváš jejich pravidla a jsi také yajña-puruṣa — osoba, které jsou všechny oběti určeny. Pokud Tě někdo plně uspokojil, jak by mohly být v jeho oběti nějaké nesrovnalosti či chyby?
Význam
V Bhagavad-gītě (5.29) Nejvyšší Pán říká: bhoktāraṁ yajña- tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — Pán, svrchovaný vlastník, je tím, kdo má být prováděním obětí uspokojen. Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) uvádí:
varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam
Všechny védské obřadní oběti jsou vykonávány pro uspokojení yajña- puruṣi, Pána Viṣṇua. Úkolem všech tříd a stavů ve společnosti — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — je uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua. Následování této zásady varṇāśramy se nazývá varṇāśramācaraṇa. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.13) Sūta Gosvāmī říká:
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
“Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je proto ten, že nejvyšší dokonalostí, které lze dosáhnout plněním předepsaných povinností dané společenské třídy a životního stavu, je potěšit Osobnost Božství.” Vše je určeno pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož tedy Bali Mahārāja Pána uspokojil, jeho jednání bylo bez chyb a Śukrācārya přiznal, že nebylo správné ho proklínat.